Právní pomoc

1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?

V občanskoprávních a správních věcech se náklady řízení skládají ze státního poplatku a jistoty, nákladů spojených s dokazováním (např. náklady spojené s předvoláním svědka a náklady na znalce) a nákladů vzniklých účastníkům řízení a jejich zástupcům (soudní poplatky, cestovní výdaje atd.). Náklady řízení musí v průběhu řízení nést ten účastník řízení, který o provedení procesního úkonu, s nímž jsou spojeny náklady řízení, požádal. Při podání odvolání nebo stížnosti tedy musí žalobce nebo navrhovatel zaplatit státní poplatek, zatímco poplatky za svědky nebo znalce musí předem zaplatit strana, která chce předvolat svědka nebo přivést znalce. Každý účastník řízení musí uhradit odměnu svého zástupce.

Na konci řízení je obvykle neúspěšné straně uložena povinnost nahradit náklady, které protistraně vznikly v průběhu řízení. V občanskoprávním řízení má zamítnutí odvolání obvykle za následek povinnost žalobce nahradit žalovanému náklady, které mu vznikly v souvislosti se soudním řízením; naopak, pokud je odvolání úspěšné, je žalovanému uložena povinnost nahradit náklady řízení vzniklé žalobci. V případech, kdy je dosaženo kompromisu, se náklady obvykle rozdělují podle tohoto kompromisu.

2 Co je přesně právní pomoc?

Státní právní pomoc

Státní právní pomoc je poskytnutí právních služeb advokáta na náklady státu za účelem zastupování osoby v soudním nebo jiném řízení, sepsání právního dokumentu nebo poskytnutí jiného právního poradenství či zastoupení. Státní právní pomoc je určena především fyzickým osobám, které si vzhledem ke své finanční situaci nemohou zaplatit profesionální právní služby. Státní právní pomoc poskytují pouze advokáti. Při rozhodování o žádosti o státní právní pomoc soud posuzuje finanční situaci žadatele, vyhlídky na úspěch jeho nároku (stížnosti, žaloby, návrhu) a význam projednávané věci pro žadatele. Zástupce je ustanoven v rámci státního systému právní pomoci bez ohledu na finanční situaci žadatele v případech, kdy je toto ustanovení povinné (např. u podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení), ale také v případech, kdy soud usoudí, že je to nezbytné k ochraně zájmů dané osoby.

Podmínky a postup pro získání státní právní pomoci jsou stanoveny v zákoně o státem financované právní pomoci (riigi õigusabi seadus)(https://www.riigiteataja.ee/en/eli/518122023002/consolide).

Kromě toho je všem osobám žijícím v Estonsku s průměrným hrubým příjmem do 1 200 EUR ve čtvrtletí předcházejícím podání žádosti poskytováno počáteční poradenství s podporou státu. Výjimkou jsou rodinné případy týkající se práv dítěte, kde je hranice hrubého příjmu 2 000 EUR. Příjmový strop se rovněž nevztahuje na právní poradenství pro osoby se zvláštními potřebami a starší osoby poskytované na smluvním základě Estonskou komorou osob se zdravotním postižením (Puuetega Inimeste Koda) a Estonskou asociací spolků důchodců (Eesti Pensionäride Ühenduste Liit). Více informací o státem podporované právní pomoci lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (Justiitsministeerium) (https://www.just.ee/kohtud-ja-oigusteenused/oigusabi/riigi-toetatud-oigusabi).

3 Jaké jsou požadavky k tomu, aby mohla být přiznána právní pomoc?

Státní právní pomoc

Fyzické osobě je zaručena státní právní pomoc, pokud je její finanční situace v době, kdy právní pomoc potřebuje, taková, že není schopna uhradit příslušné právní služby nebo pokud je schopna uhradit právní služby pouze částečně nebo ve splátkách, nebo pokud jí finanční situace neumožňuje po uhrazení právních služeb uspokojit základní životní potřeby.

Státní právní pomoc je poskytována buď bez povinnosti uhradit poplatek za státní právní pomoc a náklady na státní právní pomoc (tj. bezplatně), nebo s částečnou či úplnou úhradou (tj. příjemce musí následně uhradit náklady na státní právní pomoc částečně nebo v plné výši, pokud náklady nehradí jiná osoba nebo stát). Při rozhodování o žádosti o státní právní pomoc soud posuzuje finanční situaci žadatele, vyhlídky na úspěch jeho nároku (stížnosti, žaloby, návrhu) a význam projednávané věci pro žadatele. Zranitelným osobám a dalším osobám ve zranitelných situacích je obecně poskytována státní právní pomoc na plné náklady státu.

Zástupce je ustanoven v rámci státního systému právní pomoci bez ohledu na finanční situaci žadatele v případech, kdy je toto ustanovení povinné (např. u podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení), ale také v případech, kdy soud usoudí, že je to nezbytné k ochraně zájmů dané osoby.

Právní pomoc může být rovněž poskytnuta právnickým osobám, které vzhledem ke své finanční situaci nejsou schopny platit za právní služby, za účelem dosažení cílů zakotvených v jejich stanovách v oblasti ochrany životního prostředí nebo ochrany spotřebitele nebo z jiných naléhavých důvodů veřejného zájmu.

Státní právní pomoc se nepřiznává, jestliže:

1. žadatel je schopen hájit svá práva;
2. žadateli nepřísluší nárok, na jehož ochranu chce využít požadovanou právní pomoc;
3. žadatel je schopen hradit náklady na právní služby ze svého stávajícího a snadno prodejného majetku, s výjimkou majetku uvedeného v § 14 odst. 2 zákona o státem financované právní pomoci;
4. neočekává se, že náklady na právní služby přesáhnou dvojnásobek průměrného měsíčního příjmu žadatele vypočteného z průměrného měsíčního příjmu za poslední čtyři měsíce před podáním žádosti po odečtení plateb daní, povinného pojištění, nákladů na plnění zákonné vyživovací povinnosti a přiměřených nákladů na bydlení a dopravu;
5. z okolností je zjevné, že žadatel má malou šanci být schopen uhájit svá práva;
6. žádost byla předložena v souvislosti s žalobou na náhradu nemajetkové újmy a ve věci není naléhavý veřejný zájem;
7. spor se týká obchodních činností žadatele a nemá žádný vliv na jeho práva nesouvisející s těmito obchodními činnostmi;
8. žádost je podána na ochranu ochranné známky, patentu, užitného vzoru, průmyslového vzoru, topografií integrovaných obvodů nebo jiných forem duševního vlastnictví, s výjimkou práv vyplývajících z autorského zákona (Autoriõiguse seadus);
9. žádost je podána ve věci, v níž má žadatel jasný společný zájem s osobou, která nemá nárok na státní právní pomoc;
10. žádost je učiněna s cílem hájit právo převedené na žadatele a lze se důvodně domnívat, že právo bylo na žadatele převedeno pro účely získání státní právní pomoci;
11. poskytnutí právních služeb je žadateli zaručeno na základě smlouvy o pojištění právních nákladů nebo povinného pojištění;
12. potenciální výtěžek žadatele z dané věci je nepřiměřeně malý ve srovnání s odhadovanými náklady, které má nést stát poskytující právní pomoc.

Počáteční poradenství

Od 1. června 2023 mají nárok na státem podporované počáteční poradenství osoby žijící v Estonsku s průměrným hrubým příjmem do 1 200 EUR ve čtvrtletí předcházejícím podání žádosti. Výjimkou jsou rodinné případy týkající se práv dítěte, kde je hranice hrubého příjmu 2 000 EUR. Příjmový strop se rovněž nevztahuje na právní poradenství pro osoby se zvláštními potřebami a starší osoby poskytované na smluvním základě Estonskou komorou osob se zdravotním postižením (Puuetega Inimeste Koda) a Estonskou asociací spolků důchodců (Eesti Pensionäride Ühenduste Liit).

4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?

Státní právní pomoc

Státní právní pomoc lze získat ve všech soudních a mimosoudních řízeních a obecně ve všech právních otázkách, s několika výjimkami. Státní právní pomoc se nepřiznává:

• pro účely podání žaloby na náhradu nemajetkové újmy, pokud ve věci není naléhavý veřejný zájem;
• spor se týká obchodních činností žadatele a nemá žádný vliv na jeho práva nesouvisející s těmito obchodními činnostmi;
• žádost je podána na ochranu ochranné známky, patentu, užitného vzoru, průmyslového vzoru, topografií integrovaných obvodů nebo jiných forem duševního vlastnictví, s výjimkou práv vyplývajících z autorského zákona.

Počáteční poradenství

Počáteční poradenství je poskytováno ve všech oblastech práva, s několika výjimkami.

Právní poradenství nezahrnuje zastupování před soudem, včetně sepsání soudního dokumentu, s výjimkou:

1. rodinných záležitostí týkajících se práv dítěte;
2. podání žádosti o zrychlené řízení o platebním rozkazu.

5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?

Žádné takové zvláštní postupy neexistují. Stávající možnosti obdržení bezplatné právní pomoci se vztahují i na naléhavé případy.

6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

Státní právní pomoc

Formulář žádosti o státní právní pomoc je k dispozici zde:

Formulář žádosti o státní právní pomoc | 91,3 kB | rtf

Formulář prohlášení o finanční situaci žadatele | 104,24 kB | rtf

Formulář žádosti o státní právní pomoc lze rovněž nalézt na internetových stránkách Estonské advokátní komory (Eesti Advokatuur) v sekci „Státní právní pomoc“: https://www.riigioigusabi.ee/dokumendid-2

Počáteční poradenství

Chcete-li si sjednat schůzku za účelem počátečního právního poradenství, musíte navštívit stránky HUGO.legal, zaregistrovat se jako zákazník a zaplatit osobní poplatek ve výši 5 EUR. Kontaktní údaje jsou k dispozici na adrese: http://www.juristaitab.ee/ Svůj dotaz můžete také položit na fóru na stejné stránce. Chcete-li položit dotaz, musíte se zaregistrovat pomocí estonského průkazu totožnosti.

7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?

Fyzická osoba, která žádá o státní právní pomoc, musí ke své žádosti přiložit podepsané prohlášení o své finanční situaci, a pokud je to možné, i další doklady o této situaci. Podezřelý v trestním řízení, který žádá o ustanovení obhájce, nemusí přikládat prohlášení o své finanční situaci.

Pokud osoba nemá bydliště v Estonsku, musí ke své žádosti přiložit prohlášení o svých příjmech a příjmech svých rodinných příslušníků za poslední tři roky vydané příslušným orgánem země bydliště. Pokud toto prohlášení nelze předložit z důvodů nezávislých na žadateli, může být o poskytnutí státní právní pomoci rozhodnuto bez tohoto prohlášení.

Formulář prohlášení o finanční situaci je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti a na všech soudech a v advokátních kancelářích.

8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Žádosti o státní právní pomoc se obvykle předkládají soudu. Konkrétní soud, kterému má být návrh podán, je určen takto:

a) Žádost o poskytnutí státní právní pomoci straně soudního řízení v občanskoprávní, správní nebo přestupkové věci se podává u soudu, který věc projednává nebo který je příslušný k jejímu projednání.

b) Pokud žadatel žádá o státní právní pomoc za účelem vypracování žaloby, návrhu nebo stížnosti ve správním soudním řízení nebo v řízení o přestupku, podává svou žádost u soudu příslušného k projednání žaloby, návrhu nebo stížnosti.

c) Žádosti o státní právní pomoc na zastupování v přípravném občanskoprávním řízení nebo v mimosoudním řízení o přestupku nebo na sepsání právního dokumentu či na jinou právní radu či zastoupení se podávají u krajského soudu v místě bydliště žadatele nebo u krajského soudu v místě, kde se předpokládá poskytnutí předmětných právních služeb. Pokud žadatel nemá bydliště v Estonsku, může svou žádost podat také u krajského soudu, v jehož jurisdikci se nachází.

d) Žádosti o státní právní pomoc na zastupování ve správním řízení se podávají u správního soudu v místě bydliště žadatele nebo u správního soudu v místě, kde se předpokládá poskytnutí předmětných právních služeb.

e) Pokud není v průběhu trestního řízení povinná účast obhájce a podezřelý si obhájce nezvolil, ale přeje si být jím zastupován, podá žádost o státní právní pomoc vyšetřujícímu orgánu nebo státnímu zastupitelství.

f) Pokud osoba žádá o státní právní pomoc jako poškozený v trestním řízení, občanskoprávní žalovaný nebo třetí osoba, rozhoduje o přiznání státní právní pomoci soud, který vede řízení, nebo v přípravném řízení v trestní věci krajský soud příslušný k vedení řízení v dané trestní věci.

g) Pokud osoba požádá o státní právní pomoc na přezkumné řízení, rozhoduje o přiznání státní právní pomoci Nejvyšší soud.

h) Žádosti o státní právní pomoc na zastupování v exekučním řízení se podávají u soudu příslušného k projednávání stížností na postup exekutora, který vede exekuční řízení.

9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Informace o státní právní pomoci a počátečním poradenství lze získat u soudů a v advokátních kancelářích. Provozovatelé advokátních kanceláří musí zajistit, aby osobám, které potřebují státní právní pomoc, bylo v pracovní době kanceláře bezplatně poskytnuto vysvětlení týkající se důvodů a postupů pro získání státní právní pomoci, jak je stanoveno v zákoně o státem financované právní pomoci. Pořadatelé počátečního poradenství jsou rovněž povinni bezplatně informovat osoby, které potřebují pomoc, o důvodech a postupech pro získání státní právní pomoci a v případě potřeby pomoci se správným vyplněním žádosti o právní pomoc.

Informace o možnostech státem podporované právní pomoci lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti(Justiitsministeerium) (https://www.just.ee/kohtud-ja-oigusteenused/oigusabi/riigi-toetatud-oigusabi).

10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Státní právní pomoc

Pro získání státní právní pomoci musí být žádosti (bod 6) zpravidla předloženy spolu s prohlášením o finanční situaci žadatele (bod 7) soudu, který projednává žádost o státní právní pomoc (bod 8).

Žádosti o státní právní pomoc by měly být podány v estonštině nebo v jiném jazyce, který je v Estonsku běžný (překlad zajistí pracovník, který případ vyřizuje). Žádost lze podat také v angličtině, pokud je žadatelem o právní pomoc fyzická osoba, která má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která je občanem jiného členského státu EU, nebo právnická osoba se sídlem v jiném členském státě EU.

V řízení, kde je zákonem vyžadována účast obhájce, nemusí osoba pro získání státní právní pomoci (pokud sama nezaměstnala advokáta) dělat nic – úředník, který vede řízení, je povinen zajistit jmenování obhájce pro danou osobu a tato osoba nemusí žádost podávat.

Počáteční poradenství

Chcete-li si sjednat schůzku za účelem počátečního právního poradenství, musíte navštívit stránky HUGO.legal, zaregistrovat se jako zákazník a zaplatit osobní poplatek ve výši 5 EUR. Kontaktní údaje jsou k dispozici na adrese: http://www.juristaitab.ee/. Svůj dotaz můžete také položit na fóru na stejné stránce. Chcete-li položit dotaz, musíte se zaregistrovat pomocí estonského průkazu totožnosti.

11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

Státní právní pomoc

Na žádost vyšetřujícího orgánu, státního zastupitelství nebo soudu jmenuje Estonská advokátní komora (Eesti Advokatuur) advokáta, který poskytne státní právní pomoc. Jednotlivec obecně nemá právo zvolit si advokáta, který mu státní právní pomoc poskytne. Osoba má však právo požádat o státní právní pomoc poskytnutou konkrétním advokátem, pokud daný advokát souhlasil s poskytnutím státní právní pomoci. V takovém případě musí být v žádosti o státní právní pomoc uvedeno jméno advokáta, který udělil souhlas.

Soud, státní zastupitelství a vyšetřující orgán nemají pravomoc dohodnout se s advokátem na poskytnutí státní právní pomoci ani jmenovat advokáta, který státní právní pomoc poskytne.

Počáteční poradenství

V případě počátečního poradenství si osoba, která potřebuje pomoc, může sama zvolit advokáta podle místa bydliště a oblasti poradenství nebo vyhledat advokátní kancelář.

12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?

Ne. Státní právní pomoc zahrnuje cestovní výdaje a výdaje na ubytování, které vznikly advokátovi nebo provozovateli advokátní kanceláře v souvislosti s poskytováním státní právní pomoci, náklady na překlady a náklady spojené s předkládáním důkazů. Kromě toho může soud na žádost určité osoby rozhodnout, že ji zcela nebo zčásti osvobodí od placení nákladů řízení jako procesní pomoc.

13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?

V případě státní právní nebo procesní pomoci, která podléhá částečnému odškodnění, nese náklady neúspěšná protistrana, jiná osoba nebo stát.

14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?

Ano. Státní právní pomoc se vztahuje na odvolání, kasační opravné prostředky, opravné prostředky proti rozhodnutím a přezkumná řízení.

15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?

Pokud soud, vyšetřující orgán nebo státní zastupitelství rozhodly o přiznání státní právní pomoci, mohou na žádost advokáta poskytujícího státní právní pomoc nebo z vlastního podnětu kdykoli znovu posoudit postupem podle zákona o státem financované právní pomoci, zda důvody stanovené v zákoně pro přiznání státní právní pomoci danému žadateli nadále trvají, a pokud pominou, poskytování státní právní pomoci ukončit.

V případě ukončení poskytování státní právní pomoci je advokát poskytující státní právní pomoc zproštěn této povinnosti a soud na žádost advokáta určí výši jeho odměny za právní pomoc a rozsah, v jakém mu budou náklady státní právní pomoci uhrazeny. Zároveň soud rozhodne o povinnosti příjemce státní právní pomoci uhradit státu zcela nebo zčásti částku, která má být vyplacena advokátovi.

16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?

Proti usnesení o zamítnutí státní právní pomoci lze podat opravný prostředek postupem stanoveným v právních předpisech upravujících příslušné soudní řízení.

17 Má žádost o právní pomoc za následek pozastavení běhu promlčecí lhůty?

Ne.

Další informace

Další informace o estonském systému bezplatné právní pomoci získáte na ministerstvu spravedlnosti na této adrese:

Ministerstvo spravedlnosti (Justiitsministeerium)

Suur-Ameerika 1, 10122 Tallinn

Tel: (+372) 620 8100

E-mail: info@just.ee