1 Druhy rejstříků, které existují v členském státě, obsahující informace významné pro dědění
- Pozemkové knihy
- Matriky – záznamy o občanském stavu občanů
- Rejstřík závětí
- Evidence registrovaných a označených vozidel
- Evidence registrovaných zbraní
- Rejstřík civilních letadel
- Rejstřík lodí
- Registr zaknihovaných cenných papírů
- Registr pojišťovacích a penzijních fondů
- Jednotný registr účtů
- Soudní rejstřík
- Insolvenční rejstřík
2 Informace obsažené v každém z rejstříků členského státu, uvedeném v bodě 1
Pozemkové knihy obsahují informace o zapsaných pozemcích a změnách týkajících se těchto pozemků; obsahují také vlastnická práva a jiná zapsaná majetková práva vztahující se k zapsaným pozemkům, jakož i změny těchto práv. Každý záznam v pozemkové knize obsahuje část týkající se nemovitostí (list A), část týkající se vlastnictví (list B) a část týkající se věcných břemen (list C). Kontaktní údaje vnitrostátního rejstříku naleznete na adrese: https://oss.uredjenazemlja.hr/public-services/review-lr-bdc.
Žádné regionální pozemkové knihy neexistují. Pozemkové knihy jsou na celostátní úrovni zkompilovány a všechny pozemkové knihy v Chorvatsku jsou k dispozici v jediném rejstříku. Rejstřík je přístupný z jiných členských států a všechny informace v pozemkových knihách jsou veřejné a dostupné. Přístup je omezen pouze v případě, že je třeba vyhledat všechny nemovitosti ve vlastnictví určité fyzické nebo právnické osoby. Justiční orgány a příslušné státní zastupitelství mají přístup k informacím v pozemkových knihách pro všechny katastrální obce a mohou v nich vyhledávat podle jména zapsaného držitele vlastnického práva k nemovitosti nebo osobního identifikačního čísla, pokud je to nezbytné pro přípravu nebo vedení určitých soudních nebo správních řízení.
Ministerstvo financí a jeho daňová správa (Porezna uprava) mohou při plnění úkolů v rámci své činnosti přímo přistupovat k informacím v pozemkových knihách a vyhledávat v nich; jiným orgánům veřejné moci může být toto právo přiznáno rozhodnutím ministra spravedlnosti, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. Příslušný soud přiznává fyzickým a právnickým osobám, které na tom mohou mít právní zájem, právo na přístup k informacím v pozemkových knihách, jež vede, a na vyhledávání v nich.
Subjekt odpovědný za pozemkové knihy může odmítnout poskytnout informace jinému vnitrostátnímu orgánu, pokud nejsou splněny výše uvedené požadavky. Informace o registrované závěti je nutné získat prostřednictvím mechanismu mezinárodní právní pomoci.
Dožadující orgán z jiného členského státu by měl poskytnout tyto informace: jméno a příjmení zemřelé osoby, její registrační číslo, datum narození a místo trvalého pobytu. Ve většině případů postačí číslo jejího průkazu totožnosti. Pro poskytnutí informací o zemřelé osobě je nutné zaslat e-mailovou zprávu obsahující žádost instituce a opatřenou podpisem a razítkem.
O informace lze požádat v jazyce, kterému chorvatské orgány rozumí, ale odpověď na žádost je v chorvatštině. Informace se poskytují v tištěné podobě jako sdělení, které je podepsané a opatřené razítkem. Dožadujícímu orgánu není za získání požadovaných informací účtován žádný poplatek.
Zápis lze provést pouze na základě úředních nebo soukromých dokumentů, u nichž je ověřena pravost podpisu podle zvláštního zákona. Název katastrální obce, katastrální číslo nebo číslo pozemku, zápis v pozemkové knize a popis nemovitosti musí být podtrženy, aby mohl rejstříkový úřad v případě dědictví zapsaný nemovitý majetek identifikovat a zanést změnu vlastnictví k dané nemovitosti. Právní hodnota informací vedených v rejstříku v našem členském státě spočívá ve skutečnosti, že zápis v pozemkových knihách dokládá vlastnické právo k nemovitosti a je jediným důkazem o jejím vlastnictví.
Matriky jsou záznamy o občanském stavu občanů; tyto záznamy obsahují údaje o narozeních, sňatcích a úmrtích. Matriky jsou vedeny elektronicky a přímo spravovány matrikáři pracujícími na matričních úřadech. Matrikář v matričním obvodu sídla, kde došlo k určité skutečnosti (narození, sňatek, úmrtí), zapíše údaje do matriky. Úmrtí osoby se zapisuje do matriky úmrtí podle místa úmrtí a na základě ústního nebo písemného oznámení nebo rozhodnutí příslušného orgánu. Do matriky úmrtí se zanášejí tyto informace: údaje o zemřelé osobě, údaje o manželovi nebo partnerovi zemřelého, pokud byl (byla) ženatý (vdaná) nebo měl (měla) registrovaného partnera, jména rodičů zemřelé osoby, jméno a místo trvalého pobytu osoby, která úmrtí ohlásila, nebo název instituce, pokud úmrtí oznámila instituce. Po provedení zápisu matrikář vystaví úmrtní list podle zákona o dědění (Zakon o nasljeđivanju) a předloží jej příslušnému soudu. Pokud matrikář, který obdržel hlášení o úmrtí, nemohl získat informace potřebné k vyplnění úmrtního listu, předloží pouze výpis z matriky úmrtí. Do matriky úmrtí se nezapisují ani údaje o dědicích zemřelé osoby, ani údaje o jejím majetku.
Podle zákona o dědění (Narodne Novine (NN; Sbírka zákonů Chorvatské republiky) č. 48/03, 163/03, 35/05, 127/13, 33/15 a 14/19) se skutečnost, že byla pořízena, uložena do úschovy a vyhlášena závěť, zapíše do chorvatského rejstříku závětí (Hrvatski upisnik oporuka). Chorvatský rejstřík závětí je veřejným rejstříkem a informace v něm obsažené nesmějí být před smrtí zůstavitele zpřístupněny nikomu jinému než zůstaviteli nebo osobě, kterou k tomu zůstavitel výslovně zmocnil. Po smrti zůstavitele mohou notáři, advokáti, obecní soudy (općinski sudovi), diplomatické nebo konzulární mise a osoby, které závěť sepsaly, požádat o informace zapsané v chorvatském rejstříku závětí. Rovněž osoby nebo orgány z jiných členských států Evropské unie, které vedou řízení o pozůstalosti podle vnitrostátních předpisů a požadují informace z chorvatského rejstříku závětí, mohou po smrti zůstavitele požádat o informace zapsané v tomto rejstříku.
Žádost musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození zemřelé osoby; lze však uvést i další údaje, které usnadní identifikaci zůstavitele. Pokud členský stát Evropské unie podává žádost o vyhledání v chorvatském rejstříku závětí, musí v žádosti uvést, že bylo zahájeno dědické řízení po zůstaviteli, a jako doklad o úmrtí musí předložit úmrtní list.
Chorvatský rejstřík závětí vede Chorvatská notářská komora (Hrvatska javnobilježnička komora) a obsah a způsob vedení tohoto rejstříku upravují Pravidla o chorvatském rejstříku závětí (NN č. 135/03, 164/04, 91/19, dále jen „pravidla“). Podle pravidel se skutečnosti týkající se sepsání závěti, jejího uložení do úschovy a prohlášení zapisují do chorvatského rejstříku závětí. Podle zákona o dědění poskytuje chorvatský rejstřík závětí pro účely dědického řízení a na základě dotazu informace o tom, zda je závěť někde uchovávána a kde byla uložena do úschovy. Na žádost zůstavitele zanášejí informace do chorvatského rejstříku závětí obecní soudy, notáři, advokáti, diplomatické nebo konzulární mise a osoby, které závěť sepsaly. Skutečnost, že závěť není zapsána v chorvatském rejstříku závětí nebo není nikde zvlášť uložena do úschovy, neovlivňuje její platnost. Stejně tak se do chorvatského rejstříku závětí nezanáší obsah závěti, ani nemůže být závěť v tomto rejstříku uložena do úschovy; do rejstříku se zapisuje pouze skutečnost, že závěť byla sepsána a uložena u oprávněné osoby nebo příslušného orgánu do úschovy.
Kontaktní údaje Chorvatské notářské komory se sídlem v Záhřebu jsou k dispozici na adrese: https://www.hjk.hr/. Podle zákona o dědění vede dědické řízení soud nebo notář jako soudní komisař. V průběhu řízení si soud/notář na žádost dědice vyžádá od příslušných institucí nebo soudů informace o majetku zemřelé osoby, který v souhrnu tvoří pozůstalostní majetek, jenž má být rozdělen mezi dědice podle zákona o dědění.
Soukromé a veřejné závěti, jakož i oznámení pro účely dědického řízení, se zapisují do chorvatského rejstříku závětí v závislosti na tom, zda a kde je závěť uchovávána. Do chorvatského rejstříku závětí se zanese skutečnost, že závěť byla sepsána, uložena do úschovy a prohlášena. Do chorvatského rejstříku závětí se zapisují údaje o zůstaviteli, druhu závěti a místě jejího uložení do úschovy, odvolání závěti, zpětvzetí závěti z notářské úschovy a prohlášení závěti. Chorvatská notářská komora je členem Sdružení evropské sítě rejstříků závětí členských států, která usnadňuje vyhledání závěti zapsané v jiné zemi, než ve které probíhá dědické řízení.
Po smrti zůstavitele mohou osoby nebo orgány z jiných členských států Evropské unie, které vedou dědické řízení podle vnitrostátních předpisů a požadují informace z chorvatského rejstříku závětí, požádat o informace zapsané v tomto rejstříku. Pro účely tohoto ustanovení se dědickým řízením rozumí řízení vedené za účelem určení, kdo jsou dědicové zůstavitele, co tvoří zůstavitelovu pozůstalost, jaká práva k pozůstalosti náleží dědicům, odkazovníkům a dalším osobám, nebo za účelem získání pozůstalostního majetku a výkonu práv dědiců, odkazovníků a dalších osob k pozůstalosti, nebo za účelem provedení příslušných úkonů k výkonu práv dědiců, odkazovníků a dalších osob k pozůstalosti.
Informace v rejstříku nejsou veřejně přístupné. O informace o závěti zapsané v rejstříku může požádat zůstavitel a osoba, kterou k tomu zůstavitel výslovně zmocnil. Po smrti zůstavitele mohou o informace zapsané v chorvatském rejstříku závětí požádat rovněž notáři, advokáti, obecní soudy, diplomatické nebo konzulární mise a osoby, které závěť sepsaly.
Orgánem odpovědným za vedení chorvatského rejstříku závětí je podle vnitrostátního práva Chorvatská notářská komora. Obsah závěti se do chorvatského rejstříku závětí nezanáší, takže informace o jejím obsahu nejsou k dispozici. Pro získání informací z chorvatského rejstříku závětí musí dožadující orgán poskytnout jméno a příjmení zemřelé osoby, datum jejího narození a datum úmrtí, doklad prokazující úmrtí a důkaz o tom, že daný orgán je příslušný k vedení dědického řízení v daném členském státě. Je nutno předložit úmrtní list. Dožadující orgán by měl doložit, že je příslušný k vedení dědického řízení v členském státě. Žádost se podává v úředním jazyce Chorvatska.
Informace mohou být poskytnuty v jazyce úředně používaném v Chorvatsku. Je třeba zaplatit poplatek. Registrační poplatek se platí na základě reciprocity (registrační poplatek za přístup k informacím v chorvatském rejstříku závětí musí zahraniční orgán zaplatit, pokud chorvatský orgán nebo notář musí zaplatit registrační poplatek při žádosti o informace z rejstříku závětí tohoto členského státu).
Poplatek ve výši 2,65 EUR se platí na následující žirový účet:
IBAN: HR5223600001500056128
adresát Hrvatska javnobilježnička komora, Radnička cesta 34, Zagreb, Chorvatsko, účel: „Upisnina za Hrvatski upisnik oporuka (HUO)“ (registrační poplatek pro chorvatský rejstřík závětí).
Kromě toho musí také zůstavitel zaplatit registrační poplatek za zanesení své poslední vůle (při podání žádosti o zápis závěti) ve výši 13,27 EUR.
Evropské dědické osvědčení přeložené do chorvatštiny obsahuje popis nemovitosti, tj. parcelní číslo a popis nemovitosti s pozemkem podle údajů zapsaných v chorvatských pozemkových knihách. Požadované informace: parcelní číslo, popis nemovitosti s pozemkem podle údajů zapsaných v chorvatských pozemkových knihách, jakož i jméno, příjmení, adresa a osobní identifikační číslo dědice.
Podle chorvatského vnitrostátního práva zápis v pozemkových knihách dokládá vlastnické právo k nemovitosti. Chorvatsko nemá rejstřík všech evropských dědických osvědčení vydaných v Chorvatsku. Obecní soudy vedou seznam vydaných osvědčení a osob, kterým byly vydány ověřené kopie evropského dědického osvědčení, avšak pouze pro oblast v jejich územní působnosti. Notář neprodleně po vydání předloží evropské dědické osvědčení obecnímu soudu v místě svého sídla, aby jej zapsal do seznamu evropských dědických osvědčení.
Evidence registrovaných a označených vozidel v informačním systému ministerstva vnitra obsahuje údaje o zkušebním centru, kde je vozidlo registrováno, registrační značce, osvědčení o registraci, pojištění, vlastníkovi, držiteli a nájemci, dále technické údaje o vozidle a případné záznamy o omezení provozu vozidla. Od 1. ledna 2018 podle zákona o bezpečnosti silničního provozu (Zakon o sigurnosti prometa na cestama) (NN č. 108/17) a předpisech o evidenci a označení vozidel (Pravilnik o registraciji i označavanju vozila) (NN č. 130/17) registraci vozidel a další související úkony, které dříve prováděly policejní správy nebo policejní stanice, provádějí zkušební centra vozidel.
Kontaktní údaje zkušebních center vozidel jsou k dispozici na adrese: https://cvh.hr/naslovnica/. Údaje v evidenci registrovaných a označených vozidel nejsou veřejně přístupné. Informace z evidence registrovaných a označených vozidel může získat pouze osoba, na kterou je vozidlo registrováno.
Právo dalších osob na získání informací z evidence registrovaných a označených vozidel je stanoveno v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. Orgán, který vede záznamy, je podle vnitrostátních právních předpisů za určitých okolností oprávněn poskytovat informace jinému vnitrostátnímu orgánu. Ministerstvo vnitra poskytuje informace o vozidlech a vlastnících vozidel nebo držitelích vozidel na základě leasingové smlouvy národním kontaktním místům v jiných členských státech Evropské unie za účelem vyšetřování dopravních přestupků souvisejících s bezpečností silničního provozu a bojem proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.
Evidence registrovaných zbraní obsahuje údaje o majiteli zbraně (jméno a příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu, osobní identifikační číslo), registraci zbraně (registrační číslo a datum registrace), údaje o zbrani (typ, značka a model, ráže a výrobní číslo) a údaje o dokladech ke zbrani (pořadové číslo dokladu, datum vydání a datum platnosti).
Informace z evidence registrovaných zbraní může získat pouze osoba, na jejíž jméno je zbraň registrována. Informace v evidenci registrovaných zbraní nejsou veřejně přístupné. Právo dalších osob na získání informací z evidence registrovaných zbraní je stanoveno v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. Informace z evidence registrovaných zbraní se poskytují za účelem vyšetřování přestupků a trestných činů nebo vedení správního řízení. Pokud pro poskytnutí těchto informací neexistuje právní základ, může orgán odpovědný za rejstřík odmítnout poskytnout informace jinému vnitrostátnímu orgánu.
Rejstřík letadel obsahuje tyto údaje: a) pořadové číslo v rejstříku; b) registrační číslo letadla; c) název výrobce a číslo výrobce letadla; d) popis typu letadla podle ICAO; e) výrobní číslo letadla; f) rok výroby letadla (pozn.: u letadla složeného z křídla a tříkolky (motorový kluzák) se informace v bodech c), e) a f) pro křídlo a tříkolku uvádějí zvlášť); g) informace o provozovateli letadla, h) datum zápisu letadla do rejstříku a výmazu z rejstříku; i) maximální vzletová hmotnost (MTOM); j) informace o předchozí registraci (země zápisu do rejstříku, registrační číslo, datum předchozí registrace letadla, registrační číslo, datum předchozího vyřazení z rejstříku); k) informace o vlastníkovi nebo spoluvlastníkovi (dále jen: „vlastník“) (informace o vlastníkovi letadla zahrnují tyto údaje: – jméno a příjmení, místo trvalého pobytu, státní příslušnost, osobní identifikační číslo (dále jen: „PIN“) fyzické osoby; – jméno, příjmení, místo trvalého nebo přechodného pobytu fyzické osoby, která je živnostníkem, PIN, zkrácená verze názvu živnosti a sídlo živnosti nebo obchodní název nebo firma, sídlo, státní příslušnost, PIN právnické osoby; – omezení volného provozu a užívání letadla nebo spoluvlastnického podílu uložená vlastníkovi osobně (např. nezletilost vlastníka, rozšíření rodičovských práv nebo opatrovnictví, prohlášení insolvence); l) věcná práva (zástavní právo) zatěžující letadlo nebo jeho nehmotný podíl, předkupní práva, omezení užívání, uvedení subjektů, kterých se zápis týká, datum přijetí žádosti, částka, je-li pro zápis relevantní; mohou být zapsány poznámky týkající se provedení zápisu, zákazu zatížení, zcizení nebo omezení užívání letadla nebo spoluvlastnického podílu. Informace o držiteli práv se zadávají uvedením jména a příjmení, místa trvalého nebo přechodného pobytu a PIN u fyzických osob nebo obchodní firmy nebo názvu, sídla a PIN u právnických osob. Lze také zadat datum každého zápisu informací, zápisu změny nebo výmazu informací a poznámky k provedeným zápisům.
Kontaktní údaje vnitrostátního rejstříku jsou:
HRVATSKA AGENCIJA ZA CIVILNO ZRAKOPLOVSTVO, Ulica grada Vukovara 284, 10000 Zagreb, register@ccaa.hr,http://www.ccaa.hr/.
Žádné regionální rejstříky neexistují. Některé informace jsou veřejně dostupné na internetových stránkách Chorvatské agentury pro civilní letectví v kategorii http://www.ccaa.hr/hr/popis-registriranih-zrakoplova-94674 (pořadové číslo v rejstříku, registrační číslo letadla, jméno výrobce letadla a číslo výrobce letadla, výrobní číslo letadla, jméno vlastníka, pokud je jím právnická osoba, a pokud je vlastníkem fyzická osoba, pouze poznámka „fyzická osoba“).
Další informace jsou k dispozici v chorvatském rejstříku civilních letadel: a) přímým přístupem, b) získáním výpisu všech nebo pouze některých informací zapsaných u letadla. Rejstřík je veřejná kniha. Požádat o přístup do rejstříku a databáze listin a získat výpisy z hlavní knihy rejstříku může kdokoli.
Orgán, který rejstřík vede, je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněn poskytovat informace jinému vnitrostátnímu orgánu (výpis všech údajů zapsaných u letadla). Žádné ustanovení vnitrostátního práva neopravňuje Chorvatskou agenturu pro civilní letectví jako orgán odpovědný za rejstřík k tomu, aby odmítla poskytnout informace jinému vnitrostátnímu orgánu. O tom by bylo třeba rozhodnout v každém jednotlivém případě.
Údaje, které musí dožadující orgán z jiného členského státu poskytnout, aby bylo možné provést vyhledávání v požadovaném rejstříku, závisí na povaze vyhledávání a druhu požadovaných informací. Pokud se žádost týká vlastnictví nebo provozovatele, musí údaje obsahovat jméno a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby. Pokud se žádost týká konkrétního letadla, měly by údaje, rovněž v závislosti na typu vyhledávání, obsahovat výrobní číslo letadla, přičemž k identifikaci daného letadla obvykle přispějí údaje o výrobci letadla a číslo výrobce letadla, registrační číslo letadla nebo jakýkoli jiný technický údaj. K prokázání totožnosti by bylo například třeba uvést jméno, příjmení a PIN (osobní identifikační číslo přidělené ministerstvem financí Chorvatské republiky fyzické nebo právnické osobě, která je chorvatským státním příslušníkem a vykonává v Chorvatsku jakékoli právní nebo správní úkony, včetně zápisu do rejstříku). Ačkoli to zákon nevyžaduje, každý subjekt, který žádá o informace z chorvatského rejstříku civilních letadel, uvede účel této žádosti, a to i přesto, že zákon o leteckém provozu (Zakon o zračnom prometu) (NN č. 69/09, 84/11, 54/13, 127/13 a 92/14) (dále jen: zákon o leteckém provozu) stanoví, že rejstřík je veřejnou databází.
Požádat o přístup do rejstříku a databáze listin a získat výpis z hlavní knihy rejstříku může kdokoli. Pro získání listin z archivu Chorvatské agentury pro civilní letectví existuje zvláštní postup, který vyžaduje, aby žadatel prokázal právní zájem na získání těchto listin/kopií. Žádost lze podat elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem nebo poštou. Výpis z rejstříku lze zaslat elektronickou nebo běžnou poštou. O informace lze žádat v chorvatštině nebo angličtině. Výpis z rejstříku se vydává ve strukturované podobě a podepsaný a může být vytištěn nebo zaslán elektronickou poštou v chorvatštině a angličtině. Pokud jsou požadovány pouze údaje, a nikoli výpis z rejstříku, neposkytují se jako výpis, ale jako podepsaný dopis obsahující požadované údaje v chorvatštině a angličtině.
Dožadujícímu orgánu není za získání požadovaných informací účtován žádný poplatek. Formální a věcné požadavky na zápis změny vlastnictví zapsaného majetku na základě dědictví: originál nebo ověřená kopie dokladu o vlastnictví letadla, soudního rozhodnutí nebo příslušného aktu jiného orgánu, který změnu odůvodňuje, nebo soukromá listina, která změnu odůvodňuje, musí být předloženy na formuláři, který naleznete pod tímto odkazem: ALR-FRM-009 Application for entering data and change in data in the Croatian civil aircraft (Žádost o zápis údajů a změnu údajů v chorvatském rejstříku civilních letadel).
Informace nezbytné k tomu, aby orgán odpovědný za rejstřík mohl identifikovat zapsaný majetek a provést zápis o změně vlastnictví po dědictví: registrační číslo letadla, pořadové číslo v rejstříku, vlastník (jméno a příjmení / název společnosti, adresa, státní příslušnost, PIN). Přitom se používá následující formulář: ALR-FRM-009 Application for entering data and change in data in the Croatian civil aircraft (Žádost o zápis údajů a změnu údajů v chorvatském rejstříku civilních letadel).
Podle článku 4 zákona o letovém provozu se má za to, že rejstřík podává pravdivý a úplný obraz o faktickém a právním stavu letadla. Rejstřík požívá důvěry u veřejnosti. Výpisy z rejstříku letadel mají důkazní hodnotu veřejné listiny. Nikdo nemůže tvrdit, že o zápisu v rejstříku nevěděl. Nabyvatel, který jednal v dobré víře s důvěrou v rejstřík, je právně chráněn, pokud nevěděl nebo vzhledem k okolnostem neměl dostatečný důvod se domnívat, že to, co bylo zapsáno, je neúplné nebo že se to liší od zapsaného stavu, jak je stanoveno v zákoně o závazcích a majetkových vztazích v letecké dopravě (Zakon o obveznim i stvarnopravnim odnosima u zračnom prometu) (NN č. 63/08, 134/09 a 94/13).
Služba rejstříku plavidel (Služba za registre plovnih objekata) je zřízena v rámci ředitelství pro námořní bezpečnost (Uprava sigurnosti plovidbe) ministerstva pro námořní záležitosti, dopravu a infrastrukturu a do její působnosti patří vedení rejstříku námořních plavidel a plavidel vnitrozemské plavby. Rejstřík lodí (Upisnik brodova) je zřízen jako jednotný rejstřík chorvatských námořních plavidel a námořních plavidel ve výstavbě. Rejstřík je veden v elektronické podobě. Systém elektronického přístupu k informacím v rejstříku lodí je k dispozici prostřednictvím veřejného vyhledávače plavidel (Javni pretraživač plovila) na internetových stránkách ministerstva pro námořní záležitosti, dopravu a infrastrukturu http://eplovilo.pomorstvo.hr/#/uvidUPodatkeUpisnikaPlovila. Veřejný vyhledávač plavidel umožňuje ověření obecných a identifikačních údajů o plavidlech, údajů o vlastníkovi plavidla a existenci věcných břemen nebo jiných zatížení plavidla. Pro případné dotazy týkající se rejstříku lodí je k dispozici také e-mailová adresa: upisnik@pomorstvo.hr. Všechny členské i nečlenské země mohou na výše uvedenou e-mailovou adresu zasílat své dotazy a rovněž mohou kontaktovat místní jednotky tohoto orgánu – přístavní orgány (Lučke kapetanije). Kontaktní údaje přístavních orgánů jsou k dispozici na této internetové adrese: https://mmpi.gov.hr/more-86/lucke-kapetanije-102/102.
Společnost The Central Depository & Clearing Company Inc. (Središnje klirinško depozitarno društvo d.d.) (dále jen: „CDCC“) funguje jako centrální depozitář cenných papírů, tj. registr zaknihovaných cenných papírů obsahující údaje o emitentech, cenných papírech, účtech cenných papírů a držitelích cenných papírů; obsahuje také další údaje o zaknihovaných cenných papírech, jako jsou účty, třídy, druhy, množství, majetková práva a jejich nositelé, omezení majetkových práv a historie zápisů zaknihovaných cenných papírů, vedené v elektronické podobě.
Veškeré kontaktní informace naleznete na adrese: https://www.skdd.hr/portal/f?p=100:1. CDCC je jedinou společností v Chorvatsku, která funguje jako centrální depozitář, tj. registr zaknihovaných cenných papírů, přičemž v Chorvatsku neexistují žádné samostatné regionální rejstříky. CDCC působí jako centrální depozitář a je jediným registrem cenných papírů v Chorvatsku. Informace v centrálním depozitáři musí CDCC uchovávat jako obchodní tajemství; to neplatí pro informace, které musí být zveřejněny podle zákona o kapitálovém trhu (Zakon o tržištu kapitala) (NN č. 65/18, 17/20, 83/21, 151/22).
K informacím a dokumentům uloženým v centrálním depozitáři má přístup Chorvatská agentura pro dohled nad finančními službami (Hrvatska agencija za nadzor financijskih usluga – HANFA); na základě žádosti a podle zvláštního zákona, vnitrostátního práva nebo právních předpisů Evropské unie lze přístup poskytnout rovněž soudním a správním orgánům a subjektům vymezeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012. Přístup k informacím může mít také každá osoba, která prokáže oprávněný zájem.
V případě dědictví si vnitrostátní orgán obvykle vyžádá informace o tom, zda měla zemřelá osoba otevřený účet cenných papírů; pokud ano, požaduje informace o tom, jaké cenné papíry měla, jejich druh a množství a přehled vyplacených a nevyplacených prostředků z úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech. Registr může odmítnout poskytnout informace jinému vnitrostátnímu orgánu, pokud je žádost nejasná nebo neúplná, pokud žádost neobsahuje dostatečné informace, které by umožnily dotyčnou zemřelou osobu nepochybně identifikovat, nebo pokud v ní není uveden účel žádosti.
Orgán jiného členského státu nesmí v registru CDCC vyhledávat. Orgán jiného členského státu musí CDCC nejprve poskytnout jméno a příjmení, osobní identifikační číslo nebo jiné identifikační údaje, datum narození a místo trvalého pobytu zemřelé osoby, o níž se předpokládá, že je majitelem účtu nebo zaknihovaných cenných papírů, a poté může CDCC poskytnout tomuto orgánu požadované informace. Dožadující orgán musí CDCC předložit doklad o úmrtí; takovým dokladem může být úmrtní list nebo jiná listina potvrzující úmrtí osoby podle právních předpisů dožadujícího státu. Dožadující orgán musí prokázat, že žádá o informace v souladu s čl. 66 odst. 5 nařízení o dědictví.
Podepsaný a zapečetěný originál formální žádosti o informace musí být zaslán poštou. Žádost a doklady musí být v chorvatském jazyce a latince. Doklady, které nejsou vystaveny v chorvatštině, musí být přeloženy do chorvatštiny soudním překladatelem, ledaže zaměstnanci CDCC mohou s jistotou určit obsah žádosti a dokladů i bez překladu. Informace se poskytují ve formálním dopise jako oznámení platné bez razítka společnosti nebo podpisu a zasílají se poštou. Informace jsou poskytovány v chorvatštině psané latinkou a v angličtině. Soudní a správní orgány a subjekty vymezené v nařízení (EU) č. 909/2014 musí za požadované informace zaplatit poplatek.
Převody prostřednictvím depozitáře se týkají především nabytí cenných papírů na základě zákona, právního úkonu, rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu, dědictví nebo na základě jiného platného právního důvodu. Převod cenných papírů nabývaných dědictvím lze provést na základě pravomocného rozhodnutí o dědictví nebo smlouvy o doživotním výživném. CDCC může provést převod cenných papírů na účet dědice na základě pravomocného rozhodnutí o dědictví nebo veřejné listiny, která je rovnocenná rozhodnutí o dědictví. Rozhodnutí musí být pravomocné, musí být předloženo v originále a musí obsahovat údaje potřebné k nepochybné identifikaci investora (zůstavitele a dědice), aby nedošlo k záměně s jiným investorem. Podle § 530 zákona o kapitálovém trhu se zaknihované cenné papíry a práva z nich vyplývající nabývají na základě platného právního úkonu okamžikem jeho zápisu na účet zaknihovaných cenných papírů nabyvatele nebo osoby, která je držitelem zaknihovaného cenného papíru na účet nabyvatele, není-li okamžik nabytí stanoven zvláštním předpisem jinak.
Registr pojišťovacích a penzijních fondů obsahuje údaje o jménu a příjmení účastníka povinného penzijního fondu, o vzniku a zániku pojištění, o čísle osobního účtu v povinném penzijním fondu, o počtu podílových jednotek na osobním účtu, o hodnotě majetku na osobním účtu, o platbách do fondu a z fondu, o názvu penzijního fondu a o kategorii fondu pojištěnce.
Kontaktní údaje vnitrostátního registru jsou: REGOS, Gajeva 5, 10000 Zagreb, https://regos.hr/.
Žádné regionální registry neexistují. Přístup k informacím v registru je omezen. Veřejnoprávní subjekty mohou požadovat informace pouze za účelem plnění úkolů v rámci své činnosti; soudní orgány a další uživatelé mohou požadovat informace, pokud jsou k tomu oprávněni na základě nařízení nebo pokud osoba, jejíž údaje jsou požadovány, dala k tomu svůj souhlas.
Orgán, který registr vede, je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněn poskytovat informace jinému vnitrostátnímu orgánu. To se týká informací o účastnících povinných pojišťovacích fondů, počtu podílových jednotek na osobním účtu, hodnotě majetku na osobním účtu, platbách do fondu a výplatách z fondu, názvu fondu a kategorii fondu.
Příslušný orgán může odmítnout poskytnout informace vnitrostátnímu orgánu, který není podle nařízení ke shromažďování takových informací oprávněn, nebo pokud není dán souhlas osoby, jejíž údaje jsou požadovány. Orgán jiného členského státu musí uvést jméno a příjmení zemřelého účastníka fondu, jeho PIN a jeho registrační číslo (hlavní číslo občana, MBG).
Dožadující orgán nemusí údaje o zemřelé osobě prokazovat. Dožadující orgán nemusí prokázat, že žádá o informace v souladu s čl. 66 odst. 5 nařízení o dědictví.
Informace lze vyžádat a poskytnout poštou a e-mailem. Informace lze vyžádat ve všech úředních jazycích Evropské unie. Informace se poskytují ve formálním dopise stvrzeném odpovědnou osobou. Informace mohou být poskytnuty v chorvatštině. Získání požadovaných informací není zpoplatněno.
Pro změnu vlastnictví zděděného majetku na osobním účtu neexistují žádné požadavky. Právní hodnota údajů vedených v registru spočívá v tom, že jsou důkazem o existenci a výši majetku na osobním účtu.
Článek 6 zákona o soudním rejstříku (Zakon o sudskom registru) (NN č. 1/95 ... 123/23) stanoví subjekty, které musí být zapsány do soudního rejstříku, a to: veřejné obchodní společnosti (javna trgovačka društva), komanditní společnosti (komanditna društva), hospodářská zájmová sdružení (gospodarska interesna udruženja), akciové společnosti (dionička društva), společnosti s ručením omezeným (društva s ograničenom odgovornošću), evropské společnosti (SE), evropská hospodářská zájmová sdružení (EHZS), evropské družstevní společnosti (SCE), instituce (ustanove), sdružení institucí (zajednice ustanova), družstva (zadruge), družstevní svazy (savezi zadruga), úvěrová družstva (kreditne unije) a další osoby, pro které je zápis do rejstříku stanoven zákonem.
Pobočky těchto subjektů se zapisují do rejstříku, pokud tak stanoví zákon. Do rejstříku se zapisuje likvidační podstata a konkursní podstata, pokud tak stanoví výše uvedený nebo zvláštní zákon.
Informace zapsané v rejstříku jsou stanoveny v článku 24 zákona o soudním rejstříku. Do rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje a jejich změny. U všech subjektů podléhajících zápisu do rejstříku se zadávají tyto údaje:
1) registrační číslo společnosti (MBS), osobní identifikační číslo (PIN) a kód EUID, pokud byl přidělen;
2) obchodní název subjektu, zkrácený obchodní název a přeložený obchodní název nebo název, zkrácený název a přeložený název, pokud existuje;
3) sídlo (místo) a obchodní adresa v Chorvatsku;
4) podnikatelský záměr, pokud zákon stanoví, že určité činnosti lze vykonávat pouze na základě souhlasu, povolení nebo jiného aktu příslušného orgánu;
5) jméno a příjmení osob oprávněných zastupovat subjekt, jejich PIN, místo trvalého pobytu a forma zastupování;
6) pobočky;
7) datum, kdy se předkládá úplná účetní závěrka, účetní období, za které se předkládá zpráva, pokud je předepsáno zveřejnění těchto dokumentů;
8) zápisy;
9) právní struktura;
10) datum přijetí společenské smlouvy (statutu, stanov, zakládací listiny, zřizovací listiny nebo jiného aktu) a datum a shrnutí změn těchto aktů;
11) doba trvání subjektu, je-li omezena;
12) změny stavu;
13) vznik důvodů pro zánik subjektu;
14) likvidace;
15) pokračování subjektu;
16) úpadek – rozhodnutí konkurzního soudu;
17) vyrovnání při hrozbě úpadku – rozhodnutí o zahájení vyrovnání při hrozbě úpadku, rozhodnutí o zastavení řízení o vyrovnání při hrozbě úpadku a rozhodnutí o schválení vyrovnání při hrozbě úpadku;
18) zrušení subjektu, důvody zrušení nebo důvody pro nařízení výmazu z rejstříku, zejména: a) právní základ, veškeré informace o právním nástupci; b) rozhodnutí o záměru zahájit řízení o výmazu z rejstříku; c) rozhodnutí o zastavení řízení o výmazu z rejstříku; d) rozhodnutí o výmazu z rejstříku;
19) e-mailová adresa.
Zakladatelé a společníci společnosti se zapisují do rejstříku, pokud tak stanoví zákon. Do rejstříku se zapisují tyto údaje týkající se likvidační podstaty nebo konkurzní podstaty: jméno a příjmení, PIN a místo trvalého pobytu u tuzemských fyzických osob, popřípadě místo přechodného pobytu u zahraničních fyzických osob, obchodní název nebo název, sídlo, registrační číslo společnosti (MBS), PIN a kód EUID, pokud byl přidělen, u právnických osob a odpovídající údaje u zahraničních právnických osob.
Informace o datu předložení účetní závěrky, osobních údajích a místech trvalého pobytu fyzických osob a o změnách těchto informací lze stáhnout elektronicky od Finanční agentury (Financijska agencija), z matrik a registrů.
Kontaktní údaje vnitrostátního rejstříku naleznete na adrese: https://sudreg.pravosudje.hr/registar/f?p=150:1,https://sudreg.pravosudje.hr/registar/f?p=150:107:0:::NO,https://sudovi.hr/hr/o-sudovima/sudovi-republike-hrvatske.
Rejstřík vedou obchodní soudy (trgovački sudovi) (dále jen „rejstříkové soudy“ (registarski sudovi)). Rejstřík je veden trvale. Sestává z hlavní databáze a databáze listin. Hlavní databáze je vedena v elektronické podobě. Hlavní databáze jsou v Chorvatsku propojeny do jediné databáze. Soudní rejstřík je veřejná databáze obsahující údaje a listiny týkající se subjektů, které musí být ze zákona zapsány do rejstříku. Obchodní soudy jsou specializované soudy zabývající se rejstříkovými věcmi a vedením soudních rejstříků. V Chorvatsku jsou soudní rejstříky vedeny u obchodních soudů v Bjelovaru, Osijeku, Rijece, Varaždinu, Záhřebu, Dubrovníku, Pazinu, Splitu a Zadaru. Soudní rejstřík je veřejná databáze obsahující údaje a listiny týkající se subjektů, které musí být ze zákona zapsány do rejstříku. Vedou jej obchodní soudy.
Chorvatský rejstřík byl vytvořen podle vzoru rakouského rejstříku (Firmenbuch) a byl první veřejnou knihou vedenou v Chorvatsku v elektronické podobě. Informační systém soudního rejstříku funguje u všech obchodních soudů od 17. března 1995. Systém je postaven na moderní, robustní, škálovatelné a bezpečné technologii Oracle s třívrstvou architekturou, k níž mohou uživatelé přistupovat jednoduše pomocí internetového prohlížeče.
Systém je přímo propojen s centrálním systémem PIN, registrem ročních účetních závěrek vedeným Finanční agenturou, systémem e-Tvrtka (elektronické podnikání), eSpis (elektronický spis) a systémem bezplatné právní pomoci. Jednotná databáze rejstříku je součástí systému, který je centrálním místem pro ukládání rejstříkových, evidenčních a statistických informací rejstříkových soudů a dokumentů uložených v elektronické podobě v databázi listin. Jednotná databáze pro Chorvatsko je přístupná 24 hodin denně.
Od 8. června 2017 je chorvatský soudní rejstřík připojen k systému propojení obchodních rejstříků (BRIS). Vyhledávání společností, konkrétně společností s ručením omezeným, je k dispozici ve všech jazycích Evropské unie prostřednictvím portálu evropské e-justice.
Uživatelé mají přístup k základnímu souboru dat zdarma. Tento soubor dat zahrnuje název společnosti, sídlo, typ, registrační číslo, orgán, u něhož je společnost registrována, členský stát registrace, registrační číslo a jedinečný identifikátor (EUID). EUID je jedinečné číslo subjektu, které sestává z kódu země, kódu vnitrostátního rejstříku a registračního čísla subjektu. Uživatelé si rovněž budou moci vyžádat a získat elektronické kopie dokumentů dostupných v obchodních rejstřících v celé Evropské unii, zpočátku však pouze těch, které jsou k dispozici zdarma. Vzhledem k tomu, že většina členských států účtuje za tyto dokumentů poplatky, bude systém BRIS v budoucnu nabízet také možnost online plateb za údaje a dokumenty.
V čl. 4 odst. 1 a 2 zákona o soudním rejstříku se stanoví, že rejstřík je veřejný. Nahlížet do údajů zanesených do hlavní databáze, do listin, na jejichž základě je založen zápis, a do ostatních dokumentů a údajů uchovávaných v databázi listin (kromě dokumentů, jež podle zákona nejsou veřejně přístupné), a požádat o výpis, ověřenou kopii nebo opis dokumentů a údajů uchovávaných v databázi listin může každý, přičemž není povinen dokládat právní zájem. Výpis z hlavní databáze soudního rejstříku a uložených listin a údajů z databáze listin lze získat elektronicky prostřednictvím internetových stránek soudního rejstříku.
Ustanovení čl. 4 odst. 3, 4 a 5 zákona o soudním rejstříku stanoví, že opis, kopie, výpis nebo potvrzení musí být vydány ve lhůtě osmi dnů ode dne podání žádosti. Na zvláštní žádost může osoba obdržet výpis s informacemi za určité období nebo historický výpis obsahující všechny informace zapsané od data zápisu založení do data vydání výpisu. Rejstříkový soud nesmí požadovat, aby osoby, které žádají o přístup k hlavní databázi a listinám nebo o opis, kopii informací, výpis nebo potvrzení, uvedly důvod nebo účel své žádosti. Každý rejstříkový soud musí umožnit výkon práva nahlížet do informací nebo získávat výpisy z hlavní databáze, která je vedena elektronicky, nahlížet do listin a údajů vedených v listinné nebo elektronické podobě v databázi listin a získávat je bez ohledu na rejstřík, v němž je příslušný subjekt zapsán, a v databázi listin, pokud takovou databázi vede. Přístup k veřejným údajům v hlavní databázi a k veřejným listinám v elektronické podobě v databázi listin musí být umožněn zdarma prostřednictvím internetových stránek rejstříku. Elektronické výpisy musí být podepsány kvalifikovaným elektronickým podpisem.
Článek 4a zákona o soudním rejstříku stanoví, že údaje v hlavní databázi a databázi listin musí být zpřístupněny vnitrostátním orgánům elektronickými prostředky. Informace zanesené v hlavní databázi jsou na vyžádání a za poplatek k dispozici všem ve strojově čitelné podobě. Chorvatská vláda stanoví svým rozhodnutím způsob, podmínky a výši poplatku podle odstavce 2 uvedeného článku. V rozhodnutí uvedeném v odstavci 3 tohoto článku může chorvatská vláda rovněž stanovit osvobození od poplatků. Přístup do jednotné databáze pro Chorvatsko musí být k dispozici 24 hodin denně. Informace v hlavní databázi a databázi listin musí být vnitrostátním orgánům zpřístupněny elektronicky.
O informace lze požádat v chorvatštině. Informace budou poskytnuty v elektronickém výpisu, který musí být podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem. Vyhláška o sazebníku soudních poplatků (Uredba o Tarifi sudskih pristojbi) (NN č. 37/23) stanoví výši poplatků v řízeních u soudů.
Povinnosti týkající se poplatků jsou stanoveny pod položkami sazebníku soudních poplatků (Tarifa sudskih pristojbi), který je nedílnou součástí výše uvedené vyhlášky.
Zápis do soudního rejstříku
Položka sazebníku č. 26
1) Zápis založení podléhá poplatku ve výši 39,82 EUR;
2) zápis založení jednoduché společnosti s ručením omezeným (jednostavno društvo s ograničenom odgovornošću) podléhá poplatku ve výši 3,98 EUR;
3) zápis změny údajů podléhá poplatku ve výši 19,91 EUR;
4) zápis změny údajů u jednoduché společnosti s ručením omezeným podléhá poplatku ve výši 3,98 EUR;
5) podání s uvedením údajů a sdělení v soudním rejstříku, jež mají být zveřejněny na internetových stránkách soudního rejstříku, podléhá poplatku ve výši 13,27 EUR;
6) rozhodnutí doručovaná soudem elektronicky prostřednictvím systému e-Tvrtka podléhají poplatku ve výši poloviny poplatku stanoveného podle této položky sazebníku.
Poznámka:
1) Pokud je v jednom podání požadován více než jeden zápis u téhož subjektu, je účtován jeden poplatek za všechny zápisy.
2) Za zápisy týkající se úpadku a likvidace se neúčtují žádné poplatky.
3) Za zápis e-mailové adresy zapsaného subjektu se neúčtují žádné poplatky.
4) Za zápis změn údajů o adrese sídla společnosti, osobních údajů o předsedovi a členech dozorčí rady, údajů o následných vkladech a platbách a e-mailových adresách registrovaného subjektu se neúčtují žádné poplatky.
Zápis pobočky do rejstříku
Položka sazebníku č. 27
1) žádost o zápis pobočky zapsaného subjektu podléhá poplatku ve výši 13,27 EUR;
2) zápis pobočky podléhá poplatku ve výši 33,18 EUR;
3) zápis změny údajů o pobočce podléhá poplatku ve výši 13,27 EUR.
Poznámka: Žádost o zápis a zápis hlavní pobočky, jejímž zakladatelem je zahraniční osoba, nebo zápis jediné pobočky v Chorvatsku, jejímž zakladatelem je zahraniční osoba, podléhá poplatkům stanoveným podle této položky sazebníku.
Kopie, opis, potvrzení a písemné oznámení ze soudního rejstříku
Položka sazebníku č. 28
1) vydání kopií nebo opisů ze soudního rejstříku za každou započatou stránku podléhá poplatku ve výši 0,66 EUR;
2) vydání potvrzení nebo písemných oznámení o údajích ze soudního rejstříku podléhá poplatku ve výši 1,33 EUR.
Poznámka:
1) Za podání žádosti o výpis, kopii, opis, potvrzení nebo písemné oznámení se neúčtují žádné poplatky.
2) Za vydání aktuálního a/nebo historického výpisu ze soudního rejstříku se neúčtují žádné poplatky.
Insolvenční rejstřík je veřejný elektronický rejstřík zřízený podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení a jeho cílem je zlepšit poskytování informací příslušným věřitelům a soudům o zahájených insolvenčních řízeních. Insolvenční rejstřík je v souladu s nařízením k dispozici od 26. června 2018. Informace o určitých aspektech insolvenčního řízení, jako například o lhůtách pro přihlášení pohledávek nebo pro napadení rozhodnutí, jsou pro věřitele zcela zásadní. V insolvenčním rejstříku se však tyto lhůty nevypočítávají pro každý jednotlivý případ; rejstřík spíše odkazuje na kritéria pro výpočet těchto lhůt.
Nařízení stanoví druhy informací, které mají být zveřejňovány v insolvenčním rejstříku a které se týkají řízení před vyhlášením úpadku, konkurzního řízení, spotřebitelského konkurzního řízení a mimořádného správního řízení ve společnostech, které mají pro Chorvatsko systémový význam. V příslušných případech jsou k dispozici tyto údaje:
a. datum zahájení insolvenčního řízení;
b. soud, který insolvenční řízení zahájil, a číslo jednací dané věci;
c. druh insolvenčního řízení podle přílohy A nařízení;
d. zda je soudní příslušnost pro zahájení řízení založena na čl. 3 odst. 1, 2 nebo 4 nařízení;
e. je-li dlužníkem společnost nebo právnická osoba, název, registrační číslo, PIN, sídlo nebo – pokud se liší – poštovní adresa dlužníka;
f. je-li dlužníkem fyzická osoba, jméno, PIN a poštovní adresa dlužníka;
g. jméno, poštovní adresa a e-mailová adresa insolvenčního správce jmenovaného v daném řízení;
h. lhůta pro přihlášení pohledávek nebo odkaz na kritéria pro výpočet této lhůty;
i. datum skončení hlavního insolvenčního řízení, pokud bylo stanoveno;
j. soud, u něhož lze napadnout rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení, a případné lhůta, v níž je tak třeba učinit, prostřednictvím odkazu na kritéria pro výpočet této lhůty.
Článek 2 pravidel pro insolvenční rejstřík (Pravilnik o Registru nesolventnosti) (NN č. 1/19) stanoví, že rejstřík je elektronická databáze zřízená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „nařízení“) za účelem zveřejňování informací o insolvenčním řízení a obsahující informace o:
1) zahájeném spotřebitelském konkurzním řízení, u něhož bylo rozhodnutí o zahájení řízení vydáno po 1. lednu 2016; 2) zahájeném řízení před vyhlášením úpadku a konkurzním řízení, u nichž bylo rozhodnutí o zahájení řízení vydáno po 1. září 2015;
3) zahájeném mimořádném správním řízení pro společnosti systémového významu pro Chorvatsko (dále jen: „mimořádné správní řízení“), u něhož bylo rozhodnutí o zahájení řízení vydáno po 7. dubnu 2017. Informace v rejstříku lze stáhnout elektronicky z informačního systému, ve kterém jsou vedeny případy úpadku (elektronický spis).
Ustanovení čl. 3 odst. 1 pravidel pro insolvenční rejstřík stanoví, že do rejstříku musí být zapsány tyto údaje o všech spotřebitelských konkurzních řízeních:
1) jméno a příjmení spotřebitele;
2) osobní identifikační číslo (PIN) spotřebitele;
3) místo trvalého pobytu;
4) název, registrační číslo, sídlo a obchodní adresa, pokud je rozhodnutí o zahájení spotřebitelského konkurzního řízení vydáno ve prospěch spotřebitele podle čl. 4 odst. 3 zákona o spotřebitelském úpadku (Zakon o stečaju potrošača);
5) název soudu, který zahájil spotřebitelské konkurzní řízení, číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o zahájení spotřebitelského konkurzního řízení;
6) druh insolvenčního řízení uvedený v příloze A nařízení;
7) údaj o tom, zda je soudní příslušnost k zahájení řízení založena na čl. 3 odst. 1, 2 nebo 4 nařízení;
8) informace o správci;
9) lhůta pro přihlášení pohledávek;
10) datum vydání rozhodnutí o ukončení spotřebitelského konkurzního řízení, a datum, kdy rozhodnutí nabylo právní moci;
11) název soudu, u kterého lze napadnout rozhodnutí o zahájení spotřebitelského konkurzního řízení, a lhůta, ve které lze toto rozhodnutí napadnout;
12) období přezkumného šetření;
13) datum vydání rozhodnutí o osvobození nebo zamítnutí osvobození od zbývajících závazků a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí;
14) datum vydání rozhodnutí o zrušení osvobození spotřebitele od zbývajících závazků a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Ustanovení čl. 3 odst. 2 pravidel pro insolvenční rejstřík stanoví, že ve všech řízeních před vyhlášením úpadku a konkurzních řízeních musí být do rejstříku zapsány tyto údaje:
1) obchodní firma nebo název, registrační číslo, osobní identifikační číslo (PIN), sídlo a obchodní adresa u právnické osoby;
2) jméno a příjmení, registrační číslo, osobní identifikační číslo (PIN), místo podnikání a obchodní adresa a adresa trvalého pobytu dlužníka, který je fyzickou osobou;
3) údaje uvedené v odst. 1 pododstavcích 5 až 14 uvedeného článku.
U každého mimořádného správního řízení musí být do rejstříku zapsány tyto údaje:
1) obchodní firma, osobní identifikační číslo (PIN), sídlo a obchodní adresa dlužníka;
2) obchodní firmy, osobní identifikační čísla (PIN), sídla a obchodní adresy přidružených a dceřiných společností;
3) údaje uvedené v odst. 1 pododstavcích 5 až 9 uvedeného článku;
4) datum vydání rozhodnutí o zastavení mimořádného správního řízení nebo rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí vyrovnání a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí;
5) název soudu, u kterého lze napadnout rozhodnutí o zastavení mimořádného správního řízení nebo rozhodnutí o schválení či zamítnutí vyrovnání, a lhůta, ve které lze toto rozhodnutí napadnout.
Kontaktní údaje vnitrostátního rejstříku: https://nesolventnost.pravosudje.hr. Pro technickou pomoc s insolvenčním rejstříkem se obraťte na helpdesk@pravosudje.hr.
Veškeré rejstříkové údaje jsou v kompetenci soudů, které vedou řízení. Ve druhé fázi projektu týkajícího se propojení insolvenčních rejstříků (IRI) pro Evropu budou vnitrostátní insolvenční rejstříky propojeny prostřednictvím portálu evropské e-justice. Informace mohou být poskytnuty v chorvatštině.
Pro přístup do insolvenčního rejstříku není nutná registrace a přístup k informacím není zpoplatněn. Za vydání výpisu z insolvenčního rejstříku neúčtuje ministerstvo spravedlnosti a veřejná správa soudní poplatek.
3 Dostupnost informací o bankovních účtech
Informace o účtech vedených bankami a jinými finančními institucemi jsou obsaženy v jednotném registru účtů (Jedinstveni registar računa), který se řídí zákonem o provádění exekucí na peněžní prostředky (Zakon o provedbi ovrhe na novčanim sredstvima) (NN č. 68/18, 02/20, 46/20 a 47/20). Jednotný registr účtů je elektronická databáze, která obsahuje informace o: všech účtech a termínovaných vkladech, vkladech na bydlení a vkladech v úvěrových družstvech. Kromě informací o peněžních prostředcích obsahuje jednotný registr účtů také informace o: bezpečnostních schránkách všech fyzických a právnických osob; skutečných vlastnících právnických osob, kteří jsou majiteli účtů, termínovaných vkladů a bezpečnostních schránek, jak jsou vymezeni v zákoně o předcházení praní peněz a financování terorismu; fyzických osobách oprávněných nakládat s prostředky na účtech, termínovaných vkladech, vkladech na bydlení a vkladech u úvěrových družstev a fyzických osobách, které jsou uživateli bezpečnostních schránek.
Informace o příslušném orgánu, který registr vede: jednotný registr účtů vede Finanční agentura, která je právnickou osobou a která činí úkony v exekučním řízení a zajišťovacím řízení a provádí exekuci na peněžní prostředky podle zákona o exekuci (Ovršni zakon) (NN č. 112/2012, 25/2013, 93/2014, 73/2017) a zákona o provádění exekuce na peněžní prostředky.
Kontaktní údaje: Financijska agencija, 10000 Zagreb, Ulica grada Vukovara 70, PIN: 85821130368, e-mailová adresa: jrr@fina.hr. Informace: bezplatné telefonní číslo: 0800 0080, e-mailová adresa: info@fina.hr.
Dědické řízení v Chorvatsku vedou soudy a notáři jako soudní komisaři; Finanční agentura jim na jejich písemnou žádost poskytne (důvěrné) informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, o účtech spotřebitele (zemřelé osoby) a o všech ostatních peněžních prostředcích, které má určitá osoba v bance nebo jiné finanční instituci – stavební spořitelně nebo úvěrovém družstvu.
Příslušné soudy a notáři musí Finanční agentuře předložit řádně vyplněnou žádost o informace z jednotného registru účtů (notáři musí rovněž předložit rozhodnutí příslušného soudu, kterým byli pověřeni vedením dědického řízení). Finanční agentura poskytuje informace nebo přehled informací o účtech spotřebitele příslušným soudům (bez poplatku) a notářům pověřeným vedením dědického řízení za poplatek podle aktuálního ceníku Finanční agentury. Ceník schvaluje správní rada Finanční agentury po dohodě s ministrem financí. Aktuální ceník je k dispozici na oficiálních internetových stránkách Finanční agentury.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dokazování) (přepracované znění) (dále jen „nařízení o dokazování“) stanoví, že žádost o provedení dokazování musí předat soud, u kterého bylo řízení zahájeno nebo se jeho zahájení zamýšlí (dále jen „dožadující soud“), přímo příslušnému soudu jiného členského státu (dále jen „dožádaný soud“). Pokud je tedy v členském státě EU zahájeno nebo zamýšleno dědické řízení, musí příslušný soud v tomto státě podat žádost o informace o účtech zůstavitele soudu v Chorvatsku. Finanční agentura vyhoví písemné žádosti chorvatského soudu a poskytne mu informace bez poplatku.
Nejsou stanoveny žádné důvody, pro které by Finanční agentura mohla odmítnout vyhovět žádosti příslušného soudu nebo notáře o informace o účtech pro účely dědického řízení; Finanční agentura však podanou žádost vrátí, pokud jí nemůže vyhovět, protože neobsahuje informace, které by umožnily nepochybně identifikovat osobu, jejíž údaje jsou požadovány, nebo pokud jsou tyto informace neúplné či nesprávné.
Pokud probíhá dědické řízení v členském státě EU, musí se příslušný soud v tomto státě obrátit se žádostí o informace o účtech zůstavitele na soud v Chorvatsku. Žádost o poskytnutí informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví (na formuláři nebo v jiné písemné formě, v e-mailu nebo dopise), musí obsahovat tyto údaje: jméno a příjmení osoby v dědickém řízení (zemřelé osoby), osobní identifikační číslo (PIN), požadované informace a způsob doručení (poštou, faxem, elektronicky).
Příslušné soudy a notáři pověření vedením dědického řízení musí předložit řádně vyplněnou žádost o informace z jednotného registru účtů a notáři musí rovněž předložit rozhodnutí příslušného soudu, který je pověřil vedením dědického řízení.
Příslušný orgán jiného členského státu nemusí pro získání informací o účtu (účtech) zemřelé osoby v Chorvatsku přikládat evropské dědické osvědčení. Pokud příslušný orgán jiného členského státu požádá o informace o účtech zemřelé osoby v Chorvatsku, použije se nařízení o dokazování (čl. 3 odst. 1). Ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení o dokazování stanoví, že žádost o dokazování musí soud, u něhož bylo řízení zahájeno nebo se zamýšlí („dožadující soud“), předat přímo příslušnému soudu jiného členského státu („dožádaný soud“).
Pokud o informace žádá osoba z jiného členského státu, musí se příslušný soud tohoto státu obrátit se žádostí o informace o účtech zůstavitele na soud v Chorvatsku s použitím tiskopisu nebo v jiné písemné formě, e-mailem nebo dopisem. Pokud jsou žadatel o informace i poskytovatel informací z Chorvatska, lze o informace z jednotného registru účtů požádat poštou, faxem nebo elektronicky. Informace z jednotného registru účtů jsou žadateli poskytovány osobně na přepážce nejbližší pobočky Finanční agentury nebo jsou zasílány poštou, faxem či elektronicky, podle toho, co žadatel uvedl v žádosti o informace.
O informace lze žádat v chorvatštině nebo angličtině. Informace jsou poskytovány v úředním jazyce Chorvatska, tj. v chorvatštině, a psané latinkou.
Finanční agentura za informace, které poskytne příslušnému orgánu, jenž vede dědické řízení, neúčtuje poplatky.
4 Dostupnost rejstříků práv duševního vlastnictví
Veřejné rejstříky průmyslového vlastnictví v Chorvatsku vede a elektronicky spravuje Státní úřad pro duševní vlastnictví (Državni zavod za intelektualno vlasništvo) podle předpisů o ochraně průmyslového vlastnictví v Chorvatsku (dále jen „elektronické rejstříky“). Informace v elektronických rejstřících průmyslového vlastnictví zahrnují údaje o přihláškách a právech průmyslového vlastnictví udělených na území Chorvatska na základě vnitrostátního systému a mezinárodních systémů ochrany ochranných známek a průmyslových vzorů (známých jako Madridský systém a Haagský systém), nezahrnují však údaje o přihláškách a právech udělených na základě jednotných systémů pro celé území Evropské unie (ochranné známky Evropské unie a zapsané průmyslové vzory – EUTM a RCD), které jsou k dispozici v příslušných registrech Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví.
Elektronické rejstříky jsou přístupné bez předchozí registrace a lze je používat bezplatně. Vzhledem k tomu, že některé informace musí být nejprve oficiálně zveřejněny, jsou tyto informace v elektronických rejstřících dostupné až po jejich zveřejnění. Informace jsou aktualizovány podle harmonogramu vydávání úředního věstníku, a to každé dva týdny.
Informace v elektronických rejstřících se týkají následujících práv průmyslového vlastnictví: patenty, užitné vzory, dodatková ochranná osvědčení pro léčiva a přípravky na ochranu rostlin, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a průmyslové vzory. Zeměpisná označení a označení původu registrovaná u úřadu (jejichž ochrana není stanovena zvláštními předpisy) – ostatní označení naleznete na těchto internetových stránkách ministerstva zemědělství: https://poljoprivreda.gov.hr/istaknute-teme/hrana-111/oznake-kvalitete/zoi-zozp-zts-poljoprivrednih-i-prehrambenih-proizvoda/228.
Neexistuje žádný rejstřík autorských práv, protože toto právo se nenabývá registrací; toto právo náleží autorovi již samotným vytvořením díla chráněného autorským právem.
Internetové stránky Státního úřadu pro duševní vlastnictví najdete na adrese: www.dziv.hr a rejstříky jsou přístupné prostřednictvím tohoto odkazu: https://www.dziv.hr/hr/e-usluge/e-registri/.
Pro profesionální informační služby kontaktujte: info@dziv.hr.
5 Jiné rejstříky s informacemi významnými pro dědění
Kromě informací o bankovních účtech a peněžních vkladech v bankách a jiných finančních institucích může Finanční agentura (Fina – Financijska agencija, 10000 Zagreb, Ulica grada Vukovara 70, PIN: 85821130368, e-mailová adresa: jrr@fina.hr, informace: bezplatné telefonní číslo: 0800 0080, e-mailová adresa: info@fina.hr) na žádost a pro účely dědického řízení rovněž poskytnout příslušnému orgánu informace o případných nesplacených dluzích, které byly předmětem exekuce na účty a peněžní prostředky zůstavitele u Finanční agentury, kde dědic přijímá zděděný majetek a zároveň přebírá nesplacené dluhy.
6 Dostupnost informací o pořízených závětích a závětích, které nepodléhají registraci
Podle chorvatských zákonů lze sepsat závěť, která nemusí být registrována. Závěť může uchovávat soud, notář, diplomatická nebo konzulární mise, advokát nebo fyzická či právnická osoba. Závěť přijatá do úschovy se vloží do zvláštní obálky, zapečetí se a vystaví se potvrzení o přijetí závěti do úschovy. Obsah závěti nesmí být zveřejněn před dědickým řízením.
Soud, který vede dědické řízení, si musí neprodleně vyžádat veškeré informace z chorvatského rejstříku závětí o všech závětích zemřelé osoby; musí rovněž požádat osobu nebo orgán, kterému byla závěť svěřena do úschovy, aby ji tomuto soudu zaslaly.
Pokud soud, který závěť obdrží, zjistí, že osoba, která závěť zanechala, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou, otevře závěť, aniž by porušil pečeť, přečte ji a pořídí o tom zápis. Závěť se otevírá a čte za přítomnosti dvou osob, mezi nimiž mohou být i dědicové. Závěť může být prohlášena za přítomnosti dědiců, odkazovníků nebo jiných osob, které uplatňují právo na pozůstalost a žádají o opis závěti. Obecní soud, který závěť obdržel, ji otevře a přečte, i když je k dědickému řízení příslušný jiný obecní soud nebo zahraniční orgán.