1 Existence řízení o platebním rozkazu
Řízení o platebním rozkazu je popsáno v článcích 1014–1025 nového občanského soudního řádu, který vstoupil v platnost dne 15. února 2013.
1.1 Předmět řízení
1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?
Řízení o platebním rozkazu se vztahuje na určité, pevně stanovené a splatné pohledávky, které představují platební závazky vyplývající z občanskoprávní smlouvy, včetně smluv mezi osobou samostatně výdělečně činnou a veřejným zadavatelem, prokázané prostřednictvím určitého dokumentu nebo stanovené zákonem, nařízením či jiným dokumentem, potvrzené stranami podpisem nebo jiným právně přípustným způsobem. Toto se nevztahuje na pohledávky z pozůstalosti v insolvenčním řízení.
1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?
Ne.
1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?
Řízení o platebním rozkazu je dobrovolné a zúčastněná strana může k soudu podat návrh podle obecné právní úpravy.
Řízení o platebním rozkazu je zvláštním řízením, mnohem jednodušším než řízení stanovené obecnými právními předpisy, které umožňuje věřiteli získat exekuční titul za podmínek, jež se liší od podmínek stanovených v občanském soudním řádu.
Kromě toho, pokud je obrana proti platebnímu rozkazu podložená, může soud nárok věřitele v konečném rozsudku zamítnout.
Věřitel může podat žalobu podle obecné právní úpravy, pokud: soud odmítne vydat platební rozkaz, soud vydá platební rozkaz na část pohledávek, přičemž v tomto případě může být žaloba podána podle obecné právní úpravy na zaplacení zbývajícího dluhu, nebo pokud je platební rozkaz zrušen.
1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?
Ano. Nový občanský soudní řád nerozlišuje, pokud jde o místo bydliště žalovaného, a řízení o platebním rozkazu je použitelné bez ohledu na to, zda žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.
1.2 Příslušný soud
Návrh na vydání platebního rozkazu lze podat u soudu příslušného k projednání věci v prvním stupni. V případě platebních rozkazů soudce ověřuje příslušnost soudu i bez návrhu.
Příslušnost pro rozhodování o platebním rozkazu se určuje v souladu s obecnými pravidly soudní příslušnosti.
Nároky vyčíslitelné peněžité hodnoty až do výše 200 000 RON spadají do příslušnosti okresních soudů. Nároky vyčíslitelné peněžité hodnoty ve výši alespoň 200 000 RON spadají do příslušnosti tribunálů.
Pravidlo příslušnosti ve zvláštním řízení o platebním rozkazu doplňují obecná pravidla příslušnosti podle hodnoty.
1.3 Formální požadavky
1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)
Neexistuje žádný typizovaný/standardní formulář, ale věřitel musí splnit minimální formální požadavky na návrh, který musí obsahovat určité informace, konkrétně: jméno a bydliště věřitele nebo, je-li relevantní, název společnosti a zapsané sídlo; jméno a bydliště dlužníka jakožto fyzické osoby a, pokud je dlužník právnickou osobou, její název a zapsané sídlo a, je-li relevantní, číslo zápisu v obchodním rejstříku nebo rejstříku právnických osob, daňový kód a číslo bankovního účtu; splatné částky; skutečnosti a právní důvody platebních závazků, příslušné referenční období, termín splatnosti a jakékoli další informace nezbytné ke stanovení nároku.
Návrh musí rovněž obsahovat smlouvu nebo jiný dokument prokazující dlužné částky, jakož i doklad o doručení platebního rozkazu dlužníkovi. Věřitel musí doručit rozkaz dlužníkovi prostřednictvím soudního exekutora nebo doporučeným dopisem, s prohlášením o obsahu zásilky a dodejkou, a na jeho základě je dlužník povinen uhradit splatnou částku do 15 dní od obdržení oznámení. Tímto rozkazem se přerušuje běh promlčecí lhůty.
Každé ze stran musí být zaslána jedna kopie návrhu a k ní přiložených dokumentů a jedna pro soud.
1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?
Ne, právní zastoupení není nezbytné, ale doporučuje se.
1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?
Minimální obsah návrhu stanoví právní předpisy. Věřitel musí uvést: požadovanou částku, skutečnosti a právní důvody platebních závazků, příslušné referenční období, termín splatnosti a jakékoli další informace nezbytné ke stanovení nároku.
Pokud jde o úrok, jestliže strany nestanoví výši úrokové sazby za pozdní platbu, použije se referenční úroková sazba stanovená Rumunskou národní bankou. Referenční sazba platná v první kalendářní den daného půlroku je použitelná po celý půlrok. Z pohledávky se počítají úroky, a to takto:
- pro smlouvy mezi osobami samostatně výdělečně činnými ode dne, kdy se pohledávka stala splatnou,
- pro smlouvy uzavřené mezi osobami samostatně výdělečně činnými a veřejným zadavatelem, aniž by dlužník musel být informován o tom, že platba je po splatnosti: pokud bylo ve smlouvě stanoveno datum splatnosti, ode dne následujícího po tomto datu splatnosti; pokud nebyla ve smlouvě stanovena žádná lhůta splatnosti, 30 dní poté, co dlužník obdržel fakturu, nebo pokud je toto sporné, 30 dní od přijetí zboží nebo poskytnutí služeb nebo, pokud byl platební rozkaz doručen před přijetím zboží/služeb, po uplynutí lhůty 30 dní od přijetí zboží / poskytnutí služeb; pokud zákon nebo smlouva vyžaduje postup pro přejímku nebo kontrolu umožňující vystavit pro dotyčné zboží nebo služby prohlášení o shodě a dlužník obdržel fakturu nebo platební rozkaz v den kontroly nebo před ním, po uplynutí lhůty 30 dní od tohoto data,
- v jiných případech od data, kdy platba dlužníka byla nebo je prohlášena za platbu po splatnosti podle právních předpisů.
Věřitel může uplatnit nárok na náhradu dalších škod ze všech výdajů vzniklých v souvislosti s vymáháním částek v důsledku toho, že dlužník včas nesplnil své závazky.
1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?
Ano, návrh musí obsahovat smlouvu nebo jiný dokument prokazující dlužné částky (fakturu, pokladní doklad, ručně psané potvrzení atd.). K návrhu musí být přiložen doklad o doručení rozkazu dlužníkovi, jinak bude považován za nepřípustný.
Za účelem rozhodnutí o návrhu soudce v souladu s ustanoveními o naléhavém řízení předvolá strany, aby získal vysvětlení a objasnění a aby trval na tom, aby dlužník dlužnou částku zaplatil, nebo aby se strany dohodly na způsobu platby. Soudní příkaz k předvolání se doručí stranám deset dní před datem jednání. Kopie pohledávky věřitele a k ní předložené dokumenty musí být přiloženy k soudnímu příkazu doručenému dlužníkovi jako důkaz pohledávky. Soudní příkaz musí uvádět, že dlužník musí podat jakékoli námitky nejméně tři dny před datem jednání, a upřesňovat, že pokud nebudou žádné námitky podány, může soud s ohledem na okolnosti případu mít za to, že dlužník pohledávky věřitele uznává. Námitka se žalobci nezasílá, ten bude o jejím obsahu informován ve spisu.
Pokud věřitel prohlásí, že obdržel dlužnou platbu, soud to uzná v konečném rozsudku a prohlásí věc za uzavřenou. Pokud věřitel a dlužník dosáhnou dohody ohledně platby, soud tuto skutečnost uzná a za tímto účelem vydá usnesení o souhlasu. Toto rozhodnutí je konečné a představuje exekuční příkaz.
Pokud soud po ověření nároku na základě podání a prohlášení stran zjistí, že pohledávky věřitele jsou odůvodněné, vydá platební rozkaz s uvedením částky a lhůty k provedení platby. Pokud soud po přezkoumání důkazů shledá, že je opodstatněná pouze část nároků věřitele, vydá platební rozkaz pouze pro tuto část a rovněž stanoví datum splatnosti této části. V těchto případech může věřitel podat návrh na zahájení soudního řízení podle obecného práva za účelem stanovení povinnosti dlužníka splatit zbývající část dluhu. Lhůta pro zaplacení musí činit nejméně deset dní, avšak nejvýše 30 dní od doručení rozkazu. Soudce nestanoví žádnou další lhůtu k provedení platby, ledaže by se na ní strany dohodly. Rozkaz bude předán přítomným stranám nebo co nejdříve doručen každé ze stran, a to v souladu s právními předpisy.
Pokud dlužník nárok nenapadne podáním námitek, platební rozkaz se vydá nejpozději do 45 dní od uplatnění pohledávky. Tato časová lhůta nezahrnuje období nezbytné pro doručení procesních písemností či prodlení způsobené věřitelem, včetně prodlení v důsledku změny nebo doplnění návrhu.
1.4 Odmítnutí návrhu
Podá-li dlužník odpor proti platebnímu rozkazu, soud na základě dokumentace obsažené ve spisu a vysvětlení a objasnění stran ověří odůvodněnost odporu. Pokud jsou dlužníkovy námitky odůvodněné, soud rozhodnutím nárok věřitele zamítne. Pokud hmotněprávní námitky předložené dlužníkem zahrnují zpracování jiných důkazů, než na které se odkazuje, a tyto důkazy by byly dle zákona přípustné v rámci běžného občanskoprávního řízení, soud rozhodnutím návrh věřitele na vydání platebního rozkazu zamítne. Věřitel může podat žalobu podle obecné právní úpravy.
1.5 Odvolání
Dlužník může podat návrh na neplatnost platebního rozkazu do 10 dnů od jeho doručení nebo oznámení. Ve stejné lhůtě může věřitel podat návrh na neplatnost rozsudku, kterým byl návrh na vydání platebního rozkazu zamítnut, a návrh na neplatnost částečného platebního rozkazu. V návrhu na neplatnost se lze dovolávat pouze nesplnění požadavků na vydání platebního rozkazu, a je-li relevantní, příčin vedoucích k zániku závazku po vydání platebního rozkazu. Soud, který vydal platební rozkaz, rozhodne o návrhu na neplatnost v plném senátu dvou soudců. Návrh nemá odkladný účinek na výkon rozhodnutí. Odklad vykonatelnosti však může být přiznán na žádost dlužníka, avšak pouze oproti složení kauce, jejíž výši stanoví soud. Pokud příslušný soud návrhu na neplatnost plně nebo částečně vyhoví, platební rozkaz dle situace zcela nebo z části zruší a vydá konečné rozhodnutí.
Pokud věřitel podá návrh na neplatnost a příslušný soud jej připustil, vydá konečné rozhodnutí, kterým bude vydán platební rozkaz.
Rozhodnutí, kterým se návrh na neplatnost zamítá, je konečné.
Návrhy na vydání evropského platebního rozkazu zavedené podle nařízení (ES) č. 1896/2006 ve znění pozdějších předpisů projednává soud příslušný k projednání věci v prvním stupni. Žádosti o přezkum podané za podmínek a ve lhůtě stanovené v článku 20 nařízení spadají do pravomoci soudu, proti jehož rozhodnutí je podáván opravný prostředek, který žádost projednává v plném senátu složeném ze dvou soudců. (Článek I^9 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů).
1.6 Odpor
Podle čl. 1025 odst. 2 nového občanského soudního řádu může zúčastněná strana podat odvolání podle obecné právní úpravy proti výkonu platebního rozkazu.
Podle čl. 637 odst. 1 nového občanského soudního řádu lze výkon rozhodnutí, které představuje exekuční titul, provést na riziko věřitele pouze tehdy, lze-li toto rozhodnutí napadnout řádným odvoláním nebo odvoláním k Nejvyššímu soudu; pokud je rozkaz následně změněn nebo zrušen, bude věřitel ze zákona povinen vyhovět dlužníkovým právům, ať už zcela nebo zčásti, podle okolností.
1.7 Účinek odporu
Podle článku 720 nového občanského soudního řádu soud, pokud připustí odvolání proti výkonu rozhodnutí, s přihlédnutím k jeho předmětu, případně opraví nebo zruší napadený akt výkonu rozhodnutí, nařídí zrušení nebo zastavení samotného výkonu rozhodnutí, nebo zruší či upřesní příkaz k výkonu rozhodnutí. Pokud soud odvolání zamítne, může být odvolatel povinen zaplatit náhradu škody způsobené průtahem ve výkonu rozhodnutí, jakož i pokutu, pokud bylo odvolání podáno ve zlé víře.
Konečné rozhodnutí o tom, zda odvolání připustit nebo zamítnout, bude rovněž z moci úřední a neprodleně zasláno soudnímu exekutorovi.
Pokud je odvolání připuštěno, je soudní exekutor povinen vyhovět opatřením přijatým nebo nařízeným soudem.
1.8 Účinek nepodání odporu
Podle čl. 1025 odst. 2 nového občanského soudního řádu je platební rozkaz vykonatelný, i když je napaden odvoláním pro neplatnost, a má předběžnou překážku věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, až do rozhodnutí o odvolání. Platební rozkaz nabývá právní moci, pokud není podáno odvolání pro neplatnost nebo je-li zamítnuto.
1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?
Platební rozkaz je vykonatelný, i když je napaden odvoláním pro neplatnost, a má předběžnou překážku věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, dokud není odvolání vyřešeno. Návrh nemá odkladný účinek na výkon rozhodnutí. Odklad vykonatelnosti však může být přiznán na žádost dlužníka, avšak pouze oproti složení kauce, jejíž výši stanoví soud. Platební rozkaz nabývá právní moci, pokud dlužník nepodá odvolání proti němu nebo pokud je zamítnuto. Pokud příslušný soud návrhu na neplatnost vyhoví, přijme konečné rozhodnutí, kterým vydá platební rozkaz.
Pro provedení výkonu rozhodnutí v souladu s článkem 666 nového občanského soudního řádu požádá soudní exekutor po zaregistrování návrhu na výkon rozhodnutí soud, který rozhodnutí vydal, o schválení výkonu rozhodnutí. Žádost o schválení výkonu rozhodnutí projednává soud rozhodnutím vydaným v neveřejném zasedání bez předvolání stran.
Schválení výkonu rozhodnutí umožňuje věřiteli požádat soudního exekutora, který o schválení požádal, aby k uplatnění jeho práv využil všech zákonných prostředků výkonu rozhodnutí.
Soud může návrh na schválení výkonu rozhodnutí zamítnout pouze tehdy, pokud: návrh na výkon rozhodnutí spadá do pravomoci jiného orgánu výkonu rozhodnutí, než kterému byl oznámen; jeho rozhodnutí, popřípadě dokument, nepředstavuje podle zákona vykonatelný titul; dokument, na rozdíl od soudního rozhodnutí, nesplňuje všechny formální podmínky požadované zákonem nebo jiné požadavky v konkrétních případech stanovených zákonem; pohledávka není jistá, její výše není přesně stanovena a není splatná; dlužník požívá imunitu ohledně výkonu rozhodnutí; příkaz obsahuje ustanovení, která nelze splnit výkonem rozhodnutí; existují další zákonné překážky.
Proti rozhodnutí, kterým soud připouští žádost o schválení výkonu rozhodnutí, se nelze odvolat, ale lze jej přezkoumat v rámci odvolání proti výkonu rozhodnutí. Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti se může odvolat pouze věřitel, a to do 15 dnů od jeho doručení.
Podle článků 712, 718, 719 a 720 nového občanského soudního řádu lze proti výkonu rozhodnutí, rozhodnutím vydaným soudním exekutorem, jakož i proti jakémukoli úkonu výkonu rozhodnutí podat odvolání osobami, kterých se výkon rozhodnutí týká nebo jimž byla jeho provedením způsobena újma. Proti rozhodnutí o odvolání lze podat pouze odvolání k Nejvyššímu soudu.
Příslušný soud může na žádost zúčastněné strany a pouze z oprávněných důvodů pozastavit výkon rozhodnutí do doby, než bude vyřešeno odvolání proti výkonu rozhodnutí nebo jiná žádost o výkon rozhodnutí.
Pokud soud odvolání proti výkonu rozhodnutí připouští, opraví nebo zruší napadený úkon výkonu rozhodnutí, nařídí zrušení nebo zastavení samotného výkonu rozhodnutí, nebo zruší či upřesní příkaz k výkonu rozhodnutí.
Pokud soud odvolání zamítne, může být odvolatel povinen zaplatit náhradu škody způsobené průtahem ve výkonu rozhodnutí, jakož i pokutu, pokud bylo odvolání podáno ve zlé víře.
Konečné rozhodnutí o tom, zda odvolání připustit nebo zamítnout, bude rovněž z moci úřední a neprodleně zasláno soudnímu exekutorovi.
Pokud je odvolání připuštěno, je soudní exekutor povinen vyhovět opatřením přijatým nebo nařízeným soudem.
1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?
Viz odpověď na otázku 1.8.1.