Vzájemné uznávání ochranných opatření v občanských věcech

Podle zákona o ochraně před domácím násilím (Zakon o zaštiti od nasilja u obitelji) může být pachateli domácího násilí uložena pokuta a trest odnětí svobody; kromě ochranných opatření stanovených v zákoně o přestupcích (Prekršajni zakon) mohou být pachateli uložena následující ochranná opatření:

1. povinná psychosociální léčba;

2. zákaz přiblížení se k oběti domácího násilí, jejího obtěžování nebo pronásledování;

3. vykázání ze společné domácnosti

4. povinná léčba závislosti na návykových látkách.

Soud může uložit ochranná opatření z moci úřední nebo na žádost oprávněného žadatele, oběti nebo Chorvatského ústavu pro sociální práci (Hrvatski zavod za socijalni rad). Ochranná opatření zahrnující zákaz přibližování se k oběti domácího násilí, jejího obtěžování nebo pronásledování a vystěhování ze sdíleného obydlí může soud uložit před zahájením přestupkového řízení na žádost oběti nebo jiného oprávněného žadatele, pokud je přímo ohrožena bezpečnost oběti nebo jejích rodinných příslušníků či člena sdílené domácnosti.

Podle článku 65 trestního zákoníku (Kazneni zakon) může soud pachateli trestného činu uložit preventivní opatření: povinnou psychiatrickou léčbu, povinnou léčbu závislosti na návykových látkách, povinnou psychosociální léčbu, zákaz výkonu určitých povinností nebo činností, zákaz řízení motorových vozidel, zákaz přibližování, obtěžování nebo pronásledování, vykázání ze společné domácnosti, zákaz přístupu na internet, dohled po úplném výkonu trestu odnětí svobody a zákaz chovu a nákupu zvířat.

Existují-li důvodné obavy domnívat se, že se určitá osoba dopustila trestného činu, může soud a státní zástupce (državni odvjetnik) v souladu s článkem 98 trestního řádu (Zakon o kaznenom postupku) uložit také opatření předběžného dohledu, jako jsou: zákaz přibližování se ke konkrétní osobě, zákaz navazování nebo udržování kontaktu s konkrétní osobou, zákaz pronásledování nebo obtěžování oběti nebo jiné osoby a/nebo vykázání z obydlí.

V případě trestného činu násilí na ženách, domácího násilí nebo násilí na osobě blízké pachateli soud a státní zástupce před rozhodnutím o opatřeních nevazebního dohledu během přípravného řízení vyslechnou oběť, aby zjistili, zda existuje riziko pro jejich osobní bezpečnost nebo bezpečnost osoby jim blízké, a oběť má právo podat proti rozhodnutí o opatřeních nevazebního dohledu během přípravného řízení odvolání.

V souladu s čl. 130 odst. 6 zákona o přestupcích, pokud je pravděpodobné, že byl spáchán trestný čin domácího násilí, mohou policisté na místě vydat opatření nevazebního dohledu během přípravného řízení, kterým osobě důvodně podezřelé ze spáchání trestného činu zakážou navštěvovat určité místo nebo prostor, přibližovat se k určité osobě nebo navazovat či udržovat kontakt s určitou osobou. Toto opatření může být uloženo na dobu až osmi dnů, během nichž může policie požádat soud o jeho prodloužení.

Pravidla pro provádění ochranných opatření zakazujících pachateli přibližovat se k oběti domácího násilí, obtěžovat ji nebo ji pronásledovat, a vystěhování ze sdíleného bydlení (Pravilnik o načinu provedbe zaštitnih mjera zabrane približavanja, uznemiravanja ili uhođenja žrtve nasilja u obitelji te mjere udaljenja iz zajedničkog kućanstva) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 28/19)

Ochranná opatření jsou ukládána v souladu s ustanoveními zákona o přestupcích a zákona o ochraně proti domácímu násilí.

Městské soudy, které jsou příslušné k projednávání přestupků, mohou uložit ochranná opatření na žádost osoby vystavené domácímu násilí, policie nebo z moci úřední.

Orgány, u nichž se lze v Chorvatsku dovolávat ochranného opatření uloženého v jiném členském státě, jsou:

Policejní ředitelství s působností v místě trvalého nebo přechodného pobytu chráněné osoby na území Chorvatské republiky.

Orgány, které jsou v Chorvatsku příslušné k vymáhání takového opatření:

Policejní ředitelství příslušná podle místa trvalého nebo přechodného pobytu chráněné osoby na území Chorvatské republiky v souladu s článkem 3 zákona, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech (Zakon o provedbi Uredbe (EU) br. 606/2013 Europskog parlamenta i Vijeća od 12. lipnja 2013. o uzajamnom priznavanju zaštitnih mjera u građanskim stvarima).

Městské soudy, které jsou příslušné k projednávání přestupkových věcí, jsou příslušné k provedení úpravy ochranných opatření na základě místa trvalého nebo přechodného pobytu chráněné osoby na území Chorvatské republiky v souladu s článkem 4 zákona, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech.

Soudy, kterým se podává návrh na odepření uznání, jsou obecní soudy příslušné k projednávání přestupkových věcí podle místa trvalého nebo přechodného pobytu chráněné osoby na území Chorvatské republiky v souladu s článkem 5 zákona, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech.

Soudy, kterým má být návrh na odepření výkonu ochranného opatření předložen:

To v Chorvatské republice neplatí, protože osoba, která představuje nebezpečí, může rovněž podat návrh na odepření uznání a výkonu ochranného opatření k obecnímu soudu, který je příslušný k projednávání přestupků. Návrh na odepření výkonu ochranného opatření nelze podat jako samostatný opravný prostředek.

Chorvatština, v souladu s článkem 6 zákona, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech.