1 Existují v tomto členském státě různé formy „registrovaného partnerství“? Vysvětlete rozdíly mezi různými formami?
V Belgii existuje pouze jedna formu registrovaného partnerství, a to „wettelijke samenwoning“ (zákonné soužití). V rámci zákonného soužití si každý z partnerů ponechává majetek, jehož vlastnictví může prokázat. Existuje však také společný majetek, tj. majetek, jehož vlastnictví nemůže prokázat žádný z partnerů (první a druhý odstavec článku 1478 starého občanského zákoníku).
2 Existuje v tomto členském státě zákonná úprava majetkových poměrů v registrovaném partnerství? Co je v ní stanoveno? Na jaké formy „registrovaného partnerství“ se vztahuje?
Pokud dvě osoby, které spolu žijí, učiní před matričním úřadem své obce prohlášení o zákonném soužití, stávají se registrovanými partnery. Prohlášení o zákonném soužití se podává písemně matrikáři v místě společného bydliště, který potvrdí jeho přijetí. Aby mohli partneři takové prohlášení učinit, musí být plnoletí a způsobilí k právním úkonům. Nesmí být již sezdáni nebo již učinit prohlášení o zákonném soužití v minulosti (článek 1475 starého občanského zákoníku).
Zákonné soužití zakládá řadu práv a povinností, které nelze měnit vzájemnou dohodou. Zaprvé je chráněno rodinné obydlí a vybavení domácnosti: vlastník rodinného obydlí je nesmí prodat ani zatížit hypotékou bez souhlasu druhého partnera. Za druhé, oba partneři jsou povinni podílet se na nákladech na společné bydlení úměrně výši svých příjmů. Za dluhy, které vzniknou při společném soužití nebo v souvislosti s výchovou dětí žijících v rodinném obydlí, odpovídají oba partneři společně a nerozdílně.
3 Jak si mohou partneři své majetkové poměry uspořádat? Jaké jsou v tomto případě formální požadavky?
Osoby žijící v zákonném soužití mohou své partnerství právně upravit prostřednictvím dohody známé jako samenlevingsovereenkomst (dohoda o soužití). Podle čl. 1478 odst. 4 starého občanského zákoníku musí mít taková dohoda formu notářského zápisu.
Každá z osob žijících v zákonném soužití si v zásadě ponechává své jmění. Tato jmění jsou od sebe oddělena. Každý z partnerů si tedy ponechává majetek, který vlastní na začátku soužití, a majetek, jehož vlastnictví může prokázat. Kromě toho si každý z partnerů ponechává také veškeré výnosy z výše uvedeného majetku a veškeré příjmy z práce nebo veškerý náhradní příjem.
Veškerý ostatní majetek se na základě právní domněnky nedělitelnosti považuje za majetek obou partnerů. Má se za to, že každý z partnerů má na tomto nerozděleném majetku stejný podíl, ledaže je dohodnuto a řádně prokázáno jinak.
4 Je svoboda uspořádat majetkové poměry nějak omezena?
Osoby žijící v zákonném soužití nemají při úpravě svých majetkových poměrů neomezenou svobodu. Nesmí se odchýlit od ustanovení o ochraně rodinného obydlí a ustanovení o poměrném podílu na nákladech na společné bydlení. Prostřednictvím dohody o soužití však mohou v omezené míře rozšířit svá práva vůči sobě navzájem. Tato dohoda nesmí omezovat osobní svobodu partnerů a partneři musí dodržovat ustanovení o rodičovské odpovědnosti. Partnerskou dohodou nelze upravit ani dědění. Rozšířená dědická práva je nutné upravit např. formou závěti.
5 Jaké jsou právní účinky zrušení registrovaného partnerství nebo jeho prohlášení za neplatné na jeho majetkové důsledky?
Zákonné soužití lze ukončit písemným společným či jednostranným prohlášením osob žijících v zákonném soužití, podaným matričnímu úřadu obce, v níž jedna nebo obě osoby bydlí. Soužití dále zaniká, pokud jeden z partnerů zemře nebo pokud partneři uzavřou manželství.
Každý z partnerů si v zásadě ponechává svůj vlastní majetek. Každý z partnerů si ponechává majetek, který vlastnil na začátku soužití, a majetek, jehož vlastnictví může prokázat. Pokud zde jsou věřitelé, pak partner, který není dlužníkem, může chránit svůj majetek před zabavením pomocí faktury jakožto dokladu o vlastnictví. Každý z partnerů si ponechává svůj příjem z práce nebo náhradní příjem, přičemž vše ostatní se považuje za nedělitelný majetek obou partnerů. Má se za to, že každý z partnerů má na tomto nerozděleném majetku stejný podíl, ledaže je dohodnuto a řádně prokázáno jinak.
6 Jaké jsou důsledky smrti na majetkové důsledky registrovaného partnerství?
Pokud jeden z registrovaných partnerů zemře, pozůstalý partner nabývá užívací právo k nemovitosti, která slouží jako hlavní rodinné obydlí, včetně vybavení domácnosti (článek 4.23 občanského zákoníku). V případě neregistrovaného partnerství tomu tak není.
Tato forma dědického práva není chráněným „vyhrazeným“ dědickým právem jako v případě sezdaných párů. To znamená, že pozůstalý partner nemůže požadovat minimální podíl, jsou-li jeho dědická práva omezena určitými dary nebo odkazy. Partner může navíc toto dědictví zrušit ukončením zákonného soužití.
Pokud hodlá partner druhému partnerovi poskytnout více než jen užívací právo k rodinnému obydlí a vybavení domácnosti, může sepsat závěť. Osoby v zákonném soužití, které kupují obydlí, mohou do kupní smlouvy přidat také doložku o přírůstku. Tato doložka zajistí, že déle žijící partner bude moci nabýt plné vlastnictví obydlí.
7 Jaký orgán má pravomoc rozhodovat ve věci majetkových důsledků registrovaného partnerství?
Ve věcech týkajících se důsledků registrovaného partnerství (zákonného soužití), pokud jde o majetková práva, je příslušný soud pro rodinněprávní záležitosti.
8 Jaké jsou účinky majetkových důsledků registrovaného partnerství na právní vztahy mezi jedním z partnerů a třetí osobou?
Partner je rovněž společně a nerozdílně odpovědný za dluhy, které vznikly druhému z registrovaných partnerů v souvislosti s jejich soužitím, a za dluhy dětí, které vychovávají (čl. 1477 odst. 4 starého občanského zákoníku). V případě neregistrovaného partnerství tomu tak není.
9 Krátký popis postupu pro rozdělení majetku registrovaného partnerství v tomto členském státě, včetně jeho vypořádání a zániku
Každý z partnerů si v zásadě ponechává svůj vlastní majetek.
Veškerý nerozdělený majetek může být vypořádán a rozdělen na základě společné dohody. Pokud se osoby žijící v zákonném soužití nedohodnou, sepíše vypořádací notář, kterého předtím jmenoval soud pro rodinněprávní záležitosti, návrh zprávy o rozdělení majetku, který mohou strany schválit. Pokud jej neschválí, mohou podat formální námitku. Soud pro rodinněprávní záležitosti pak může vydat rozsudek, kterým návrh zprávy o rozdělení majetku schválí a námitky zamítne, nebo rozhodne, že námitky jsou (zcela nebo zčásti) oprávněné.
10 Jaké jsou postupy a dokumenty nebo informace, které se obvykle požadují pro účely registrace nemovitého majetku?
Je třeba jim dát podobu notářského zápisu a uložit je do rejstříku vedeného příslušným úřadem Všeobecné správy majetkové dokumentace (Algemene Administratie van de Patrimoniumdocumentatie).