čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení
V řízení o evropském příkazu k obstavení účtů je příslušným soudem okresní soud (sąd rejonowy) nebo krajský soud (sąd okręgowy), který je příslušný k projednání věci v prvním stupni. Nelze-li příslušný soud určit, je příslušný soud, v jehož obvodu má být evropský příkaz k obstavení účtů vykonán, nebo pokud na tomto základě nelze příslušný soud určit nebo pokud má být evropský příkaz k obstavení účtů vykonán v obvodech různých soudů, je příslušným soudem okresní soud ve Varšavě.
Názvy a kontaktní údaje soudů: https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/znajdz-wybrany-sad-powszechny
čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu
Příslušným orgánem je:
Ministerstvo spravedlnosti
Oddělení pro mezinárodní spolupráci a lidská práva (Departament Współpracy Międzynarodowej i Praw Człowieka)
Al. Ujazdowskie 11
00-950 Warszawa
tel: +48 22 23 90 870
e-mail: sekretariat.dwmpc@ms.gov.pl
Poznámka: Žádost o získání informací o účtu musí být podána písemně a zaslána poštou na výše uvedenou adresu. K žádosti o získání informací o účtu je třeba přiložit doklad o zaplacení poplatku. Žádost o získání informací o účtu zaslaná ministru spravedlnosti podle článku 14 nařízení musí obsahovat následující informace o dlužníkovi:
a) pokud je dlužníkem fyzická osoba:
– jméno (jména) a příjmení (povinné).
Mezi nepovinné údaje, které je třeba poskytnout, patří:
– vnitrostátní osobní identifikační číslo (PESEL), nebo pokud dotčená osoba číslo PESEL nemá, číslo pasu nebo průkazu totožnosti
a/nebo
– datum narození a adresa,
v závislosti na tom, která z výše uvedených nepovinných informací je k dispozici;
b) pokud je dlužníkem právnická osoba nebo jiná organizační složka (která není právnickou osobou, ale má právní subjektivitu): úplný název (povinný), číslo z Národního soudního rejstříku (KRS) nebo daňové identifikační číslo (NIP) nebo číslo z Národního hospodářského rejstříku (REGON), případně číslo z jiného příslušného rejstříku, v němž je subjekt zapsán, a jeho sídlo.
čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu
Ministr spravedlnosti jako příslušný orgán získává informace o bankovních účtech z centrálního registru účtů, který na žádost ministra tyto informace od všech bank působících v Polsku shromažďuje.
čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení
Krajské soudy (sądy okręgowe) (prostřednictvím okresních soudů (sądy rejonowe)) – ve věcech evropských příkazů k obstavení účtů vydaných okresními soudy a odvolací soudy (prostřednictvím krajských soudů) – ve věcech evropských příkazů k obstavení účtů vydaných krajskými soudy.
Názvy a kontaktní údaje soudů: https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/znajdz-wybrany-sad-powszechny
čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností
Soudní vykonavatelé (Komornicy sądowi)1.
Seznam a kontaktní údaje soudních vykonavatelů: https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/znajdz-komornika-sadowego
Poznámka:
Evropský příkaz k obstavení účtů v zásadě vykonává soudní vykonavatel (komornik sądowy), který je obecně příslušný ve vztahu k dlužníkovi, což je zpravidla soudní vykonavatel, v jehož obvodu má dlužník bydliště nebo sídlo.
Věřitelé však mají právo zvolit si soudního vykonavatele sami (věřitelé, kteří se pro to rozhodnou, musí ke své žádosti přiložit písemné prohlášení, že tohoto práva využívají); v některých případech výslovně stanovených v právních předpisech může soudní vykonavatel, kterého si věřitel tímto způsobem zvolil, odmítnout žádost přijmout.
čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení
Soudní vykonavatelé (Komornicy sądowi) [1].
Seznam a kontaktní údaje soudních vykonavatelů: https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/znajdz-komornika-sadowego
[1] Evropský příkaz k obstavení účtů v zásadě vykonává soudní vykonavatel (komornik sądowy), který je obecně příslušný ve vztahu k dlužníkovi, což je zpravidla soudní vykonavatel, v jehož obvodu má dlužník bydliště nebo sídlo.
Věřitelé však mají právo zvolit si soudního vykonavatele sami (věřitelé, kteří se pro to rozhodnou, musí ke své žádosti přiložit písemné prohlášení, že tohoto práva využívají); v některých případech výslovně stanovených v právních předpisech může soudní vykonavatel, kterého si věřitel tímto způsobem zvolil, odmítnout žádost přijmout.
čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty
a) společné účty
Na základě příkazu k obstavení účtu vydaného vůči dlužníkovi je možné zabavit pohledávku ze společného účtu vedeného na dlužníka a třetí osoby. Rozsah tohoto zabavení je zpravidla určen smlouvou o vedení účtu, kterou majitelé účtu (včetně dlužníka) uzavřeli s bankou. Pokud není ve smlouvě uveden podíl každého majitele společného účtu nebo pokud dlužník nepředloží smlouvu soudnímu vykonavateli do jednoho týdne, má se za to, že podíly majitelů účtu jsou stejné. Po určení podílu dlužníka na společném účtu je zbývající podíl od obstavení osvobozen;
b) sběrné účty
Peněžní prostředky na sběrném účtu (na kterém mohou být pouze prostředky svěřené majiteli účtu třetí osobou – na základě zvláštní smlouvy) nelze zabavit na základě příkazu vydaného vůči dlužníkovi, který je majitelem sběrného účtu (jako správce). Zabavení sběrného účtu však není vyloučeno, pokud je dlužník osobou, která tyto prostředky svěřila osobě, v jejíž prospěch je účet veden (jako svěřitel).
čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění
– obstavení se nevztahuje na peněžní prostředky dlužníka uložené na bankovním účtu do výše 75 % minimální mzdy za každý kalendářní měsíc, kdy je obstavení v platnosti, bez ohledu na zdroj těchto prostředků [1]
– obstavení se nevztahuje na všechny částky na bankovním účtu dlužníka, jejichž zdrojem je: výživné; peněžité dávky vyplácené v případě neúčinného výkonu rozhodnutí o výživném; rodinné dávky; rodinné přídavky, příspěvky na péči, peněžitá pomoc v mateřství, příspěvky pro děti, které ztratily oba rodiče; příspěvky pro pečovatele; dávky sociální pomoci; rehabilitační dávky; příspěvky na vzdělání; dávky, příspěvky, prostředky na údržbu prostor a další částky poskytované podle právních předpisů o podpoře rodiny a systému pěstounské péče [2].
[1] Minimální mzda se stanovuje každoročně na následující rok nařízením Rady ministrů. Průměrná měsíční mzda v červnu 2023 činila 7 333,73 PLN.
[2] Zákon ze dne 9. června 2011 o podpoře rodiny a systému pěstounské péče (Ustawa z dnia 9 czerwca 2011 r. o wspieraniu rodziny i systemie pieczy zastępczej)
čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků
Banka může účtovat poplatky za přípravu, vyhotovení a předání informací, na které se vztahuje zákonem povolené bankovní tajemství, osobám, orgánům a institucím a za provedení dalších úkonů (v zákoně výslovně neuvedených).
Tyto poplatky proto mohou být součástí nákladů řízení o obstavení provedeného na základě vnitrostátního příkazu k obstavení (náklady řízení jsou veškeré náklady vzniklé v souvislosti s tímto řízením, včetně nákladů vymahače pohledávek spojených s výkonem příkazu k obstavení).
Soudní vykonavatel proto může požadovat zálohu na výše uvedený poplatek od strany, která o výkon požádala – v tomto případě od věřitele, a podmínit výkon jeho zaplacením.
Soudní vykonavatel vydá příkaz pouze ohledně výše nákladů řízení o obstavení a předloží je soudu.
O tom, která strana nakonec ponese náklady řízení o obstavení, rozhodne soud z úřední moci v rozhodnutí, kterým se řízení ve věci samé končí. O nákladech řízení o obstavení, které vzniknou později, však rozhoduje na žádost účastníka soud, který vydal příkaz k obstavení. Pokud bylo rozhodnutí o vydání příkazu k obstavení vydáno před zahájením řízení ve věci samé a věřitel nedodržel lhůtu stanovenou pro jeho zahájení, může dlužník do dvou týdnů od uplynutí této lhůty požádat o náhradu nákladů řízení. V této lhůtě může věřitel podat takovou žádost, pokud již nevede spor, protože dlužník pohledávku uspokojil.
čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení
a) poplatek 50 PLN za žádost o získání informací o účtu zaslanou ministru spravedlnosti podle článku 14 nařízení.
Poznámka: Poplatek je splatný převodem na běžný účet ministerstva spravedlnosti.
Číslo účtu (NRB): Narodowy Bank Polski O/O Varšava 77 1010 1010 0400 1922 3100 0000.
Údaje o výše uvedeném účtu nezbytné pro převody ze zahraničí:
IBAN: PL 77 1010 1010 0400 1922 3100 0000.
Kód BIC: NBPL PLPW.
K žádosti o získání informací o účtu je třeba přiložit doklad o zaplacení poplatku. Ministr spravedlnosti podnikne kroky k získání informací až po zaplacení tohoto poplatku.
b) podle článku 31 zákona o nákladech soudních vykonavatelů ze dne 28. února 2018:
1. Paušální poplatek za návrh na výkon peněžité pohledávky nebo evropského příkazu k obstavení účtů činí 300 PLN.
2. Pokud jde o výkon peněžité pohledávky nebo evropského příkazu k obstavení účtů, účtuje soudní vykonavatel žadateli poměrný poplatek ve výši 10 % hodnoty majetku, který je předmětem výkonu. Poplatek se snižuje o částku vybraného poplatku podle odstavce 1. Pokud je nutné, aby znalec odhadl hodnotu majetku, který je předmětem výkonu, soudní vykonavatel požádá věřitele o složení zálohy na náklady spojené s pořízením znaleckého posudku. Není-li záloha zaplacena, je řízení podle čl. 824 odst. 1 bodu 4 občanského soudního řádu ze dne 17. listopadu 1964 po uplynutí jednoho měsíce zastaveno.
2a. Pokud je řízení o výkonu peněžité pohledávky nebo evropského příkazu k obstavení účtů zastaveno na žádost věřitele nebo podle čl. 824 odst. 1 bodu 4 občanského soudního řádu ze dne 17. listopadu 1964, je věřiteli účtován poměrný poplatek ve výši 5 % hodnoty majetku, který je předmětem výkonu. Pokud však věřitel prokáže, že důvod pro zastavení řízení souvisí se splněním závazku dlužníkem, je věřiteli účtován poměrný poplatek ve výši 2 % hodnoty majetku, který je předmětem výkonu.
Poznámka:
Při podání návrhu soudnímu vykonavateli na výkon peněžité pohledávky je věřitel povinen zaplatit poplatek ve výši 300 PLN. Teprve po zaplacení stanoveného poplatku může soudní vykonavatel podniknout kroky k vymožení pohledávky věřitele. Pokud věřitel nezaplatí poplatek ani poté, co byl soudním vykonavatelem vyzván, aby tak ve stanovené lhůtě učinil, exekuční orgán žádost vrátí.
čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva
Obstavení bankovního účtu na základě vnitrostátního příkazu k obstavení nebrání dalšímu obstavení téhož účtu na základě následného vnitrostátního příkazu k obstavení. Pořadí obstavení na základě vnitrostátních příkazů k obstavení nemá žádný vliv na budoucí výkon rozhodnutí.
Obstavení bankovního účtu na základě vnitrostátního příkazu k obstavení rovněž nebrání následnému obstavení téhož účtu na základě vykonatelného titulu nebo výkonu rozhodnutí ve vztahu k tomuto účtu na základě tohoto titulu. V případě, že je takový výkon zahájen a částka na účtu plně neuspokojuje pohledávky, na které se vztahuje vykonatelný titul a vnitrostátní příkaz k obstavení účtu, může být věřitel, který má vnitrostátní příkaz k obstavení účtu, uspokojen alespoň částečně při rozdělení částky získané prostřednictvím výkonu rozhodnutí. Částka připadající na tohoto věřitele při takovém dělení je uložena na zvláštním vkladovém účtu, z něhož mu může být vyplacena po předložení příslušného vykonatelného titulu.
čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku
Příslušný je okresní soud (sąd rejonowy) nebo krajský soud (sąd okręgowy), který je příslušný k projednání věci v prvním stupni. Nelze-li příslušný soud určit, je příslušný soud, v jehož obvodu má být evropský příkaz k obstavení účtů vykonán, nebo pokud na tomto základě nelze příslušný soud určit nebo pokud má být evropský příkaz k obstavení účtů vykonán v obvodech různých soudů, je příslušným soudem okresní soud ve Varšavě.
Názvy a kontaktní údaje soudů: https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/znajdz-wybrany-sad-powszechny
čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena
Krajské soudy (sądy okręgowe) (prostřednictvím okresních soudů (sądy rejonowe), proti jejichž rozhodnutí byl podán opravný prostředek podle článku 34 a které jsou příslušné k vydání příkazu k obstavení). Odvolací soudy (prostřednictvím krajských soudů, proti jejichž rozhodnutí byl podán opravný prostředek podle článku 34 a které jsou příslušné k vydání příkazu k obstavení).
Názvy a kontaktní údaje soudů: https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/znajdz-wybrany-sad-powszechny
Opravný prostředek (zażalenie) lze podat do sedmi dnů od doručení usnesení vydaného na základě přezkoumání návrhu podaného podle článku 33, článku 34 nebo článku 35 nařízení [1].
[1] Pokud – ačkoli se to stává velmi zřídka – bylo usnesení vydáno na jednání a účastník řízení nepožádal o doručení usnesení ve stanovené lhůtě (sedm dní od vydání usnesení), počítá se sedmidenní lhůta pro podání odvolání ode dne vydání usnesení.
čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky
Za podání, změnu nebo odvolání evropského příkazu k obstavení účtů se platí soudní poplatek ve výši 100 PLN.
čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností
Písemnosti se nepřijímají v jiném jazyce než v polštině.