Nařízení o digitalizaci – oznámení členských států

1. Vnitrostátní informační portály pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány

Itálie zřídila a zprovoznila portál umožňující přístup k telematickým soudním službám pro uživatele a profesionální uživatele, který je znám jako portál telematických služeb (Portale dei Servizi Telematici – PST); portál poskytuje odkazy na další zdroje pro interakci v občanských a trestních věcech, včetně „online soudu“ (Tribunale Online), který umožňuje osobám, jež se osobně účastní nesporných řízení, podávat procesní písemnosti a listiny elektronicky, aniž by je musely následně podávat v tištěné podobě.

Portál PST se skládá z veřejné sekce a sekce s omezeným přístupem, do které se vstupuje na základě ověření; v současné době je povoleno ověřování prostřednictvím čipové karty [Národní průkaz pro služby (Carta Nazionale dei Servizi – CNS) nebo elektronického průkazu totožnosti (Carta di Identità Elettronica – CIE), nebo víceúčelového justičního průkazu (karta AT)] nebo prostřednictvím systému SPID – veřejného systému digitální totožnosti (Sistema Pubblico di Identità Digitale).

2. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Použitelný právní rámec

V návaznosti na mimořádná opatření přijatá ke zvládnutí naléhavé pandemické situace se používání dálkového audiovizuálního spojení pro konání jednání v občanských věcech na dálku stalo trvalou funkcí (legislativní nařízení č. 149 ze dne 10. října 2022). Videokonference jsou tedy stanoveny a upraveny článkem 127-bis občanského soudního řádu (jednání prostřednictvím audiovizuálního spojení), který zní: „Soud může stanovit, že jednání, včetně veřejných jednání, se uskuteční na dálku prostřednictvím audiovizuálních spojení, přičemž jedinými osobami, které se musí na jednání osobně dostavit, jsou právní zástupci, strany řízení, státní zástupce a členové pomocného personálu soudu. Opatření uvedené v prvním pododstavci se oznámí stranám nejméně 15 dnů před jednáním. Každý účastník řízení může do pěti dnů od oznámení o konání jednání na dálku požádat, aby se jednání konalo za přítomnosti všech osob. Soud s ohledem na užitečnost a důležitost přítomnosti účastníků řízení ve vztahu k úkonům, které mají být při jednání učiněny, odpoví na žádost do pěti dnů příkazem, proti němuž není přípustný opravný prostředek, a může rovněž rozhodnout, že jednání se bude konat za osobní přítomnosti účastníků řízení, kteří o to požádali, a prostřednictvím audiovizuálního spojení s ostatními účastníky. Posledně jmenovaní se nicméně mohou rozhodnout, že se také zúčastní osobně. Existují-li zvláštní naléhavé důvody, které soud v opatření uvede, mohou být lhůty uvedené ve druhém pododstavci zkráceny“. V italském občanskoprávním řízení proto může být jednání vedeno prostřednictvím audiovizuálního spojení na dálku, tedy formou videokonference, kdy musí být přítomni pouze právní zástupci, strany řízení, státní zástupce a členové pomocného personálu soudu, pokud nemají být vyslechnuti žádní svědci, neboť svědci musí být soudem vždy vyslechnuti osobně. Z toho vyplývá, že pokud mají být italskými soudy vyslýcháni svědci, není videokonference povolena. Italské vnitrostátní právo v současné době neobsahuje žádná výslovná ustanovení týkající se videokonferencí v přeshraničních řízeních; zejména neexistuje žádné výslovné ustanovení, které by umožňovalo nebo zakazovalo, aby se jedna ze stran nebo její zástupce účastnili jednání na dálku, pokud se nacházejí v jiném členském státě. Postupy pro vedení jednání na dálku jsou stanoveny v článku 196-duodecies prováděcích ustanovení k občanskému zákoníku, který stanoví: „Jednání podle článku 127-bis občanského soudního řádu se koná tak, aby byla zajištěna kontradiktornost řízení a účinná účast stran, a pokud je jednání neveřejné, jeho důvěrnost. Použije se článek 84. Do zápisu z jednání se zaznamenají prohlášení o totožnosti účastníků jednání, kteří musí zajistit, aby se k místům, odkud jsou připojeni účastníci jednání, na dálku nepřipojovaly nebo na těchto místech nebyly přítomny žádné neoprávněné osoby. Účastníci jednání musí mít po celou dobu jednání zapnutou kameru. Nesmí jednání nahrávat. Místo, z něhož se soudce připojuje k jednání, se pro všechny účely považuje za soudní síň a má se za to, že jednání se koná u soudu, kde probíhá řízení. Generální ředitel pro informační a automatizované systémy Ministerstva spravedlnosti vydá opatření, kterými určí a upraví audiovizuální spojení na dálku pro konání jednání a způsoby zajištění toho, aby bylo jednání, při němž se daná věc projednává, veřejné“.

Tento primární právní předpis je doplněn podrobnými prováděcími předpisy, které tvoří správní opatření vydaná generálním ředitelem pro automatizované informační systémy Ministerstva spravedlnosti.

Hlavní prvky právního rámce platného v Itálii v této oblasti jsou shrnuty níže.

1. Kdo a kdy

Soud může nařídit, že se jednání uskuteční na dálku prostřednictvím videokonference, přičemž jedinými osobami, které se musí na jednání osobně dostavit, jsou právní zástupci, strany řízení, státní zástupce a členové pomocného personálu soudu.

2. Námitky

Kterýkoli účastník řízení (pokud není nepřítomen) může požádat, aby se jednání konalo za osobní přítomnosti. Po zvážení užitečnosti a důležitosti osobní účasti účastníků řízení s ohledem na povinnosti, které mají být při jednání splněny, může soud příkazem, proti němuž není přípustný opravný prostředek, nařídit, aby se jednání konalo za osobní přítomnosti všech účastníků řízení nebo hybridní formou.

3. Kontradiktorní řízení prostřednictvím komunikace v reálném čase

Jednání prostřednictvím videokonference se koná takovým způsobem, aby byla zajištěna kontradiktornost řízení a účinná účast stran, a pokud je jednání neveřejné, jeho důvěrnost.

4. Záruky

Součástí zápisu z jednání je potvrzení vlastní totožnosti účastníků řízení a jejich ujištění, že nemají žádné vazby na neoprávněné osoby a že se žádné takové osoby nenacházejí v místech, odkud se účastníci připojují. Účastníci musí mít po celou dobu jednání zapnutou kameru a nesmějí jednání nahrávat.

5. Dematerializace jednání

Místo, z něhož se soud připojuje k jednání, se pro všechny účely považuje za soudní síň a má se za to, že jednání se koná v kanceláři soudu, u něhož probíhá řízení.

6. Poplatky

Za účast na jednáních prostřednictvím videokonference se státu neplatí žádné poplatky.

Obecné informace

Výše popsané právní předpisy týkající se videokonferencí se vztahují i na přeshraniční jednání, pokud nejsou vyloučena předpisy EU nebo mezinárodními úmluvami.

Videokonference lze používat v občanskoprávních řízeních, řízeních týkajících se nezletilých a v obchodních řízeních, a to ve věcech a v mezích stanovených příslušnými právními předpisy.

Aby bylo zaručeno právo na účinný a rovný přístup k soudu, respektování kontradiktornosti procesu, zásada rovnosti zbraní, možnost předkládat důkazy a argumentovat ve věci a spravedlivost řízení v občanskoprávním řízení, je výslovně stanoveno, že jednání prostřednictvím videokonference musí být vedeno tak, aby byla zajištěna kontradiktornost řízení a účinná účast stran a v případě neveřejného jednání jeho důvěrnost. Součástí zápisu z jednání bude potvrzení vlastní totožnosti účastníků řízení a jejich ujištění, že nemají žádné vazby na neoprávněné osoby a že se žádné takové osoby nenacházejí v místech, odkud se účastníci připojují.

Účastníci musí mít po celou dobu jednání zapnutou kameru a nesmějí jednání nahrávat.

Jednání se může konat formou připojení všech stran na dálku prostřednictvím videokonference, včetně soudce. Pokud je jednání veřejné, soudní tajemník zveřejní odkaz vygenerovaný aplikací Teams ve vyhrazené sekci institucionálních internetových stránek soudní kanceláře, která uvádí odkazy pro účast na veřejných jednáních na dálku.

Zveřejněný odkaz musí být doplněn obecným evidenčním číslem řízení, aby jej třetí strany mohly přesně identifikovat. Po skončení veřejného jednání soudní tajemník odkaz z internetových stránek soudu odstraní. Pro připojení k jednání se používá šifrovaný kanál s asymetrickými kryptografickými algoritmy.

Technické aspekty a interoperabilita

Soudy a vazební a vězeňská zařízení v Itálii jsou vybaveny videokonferenčním zařízením.

K vedení jednání prostřednictvím videokonference se používají zejména níže uvedené nástroje/platformy.

Přizpůsobená verze systému Avaya Equinox se šifrovaným komunikačním kanálem, zřízená ve vyhrazené telematické síti v rámci jednotné soudní sítě (Rete di Giustizia Unitaria), s řídicí místností zajišťující dohled nad provozem a s vyhrazeným systémem řízení a kontroly infrastruktury soudní správy, která je k dispozici ve velkém počtu trestních síní.
Aplikace Microsoft Teams, bez administrátorského/řídicího centra, s hybridním cloudovým systémem správy a řízení ve sdílených datových centrech umístěných na území Evropské unie (Irská republika a Nizozemské království), jejíž správu zajišťuje generální ředitelství pro automatizované informační systémy Ministerstva spravedlnosti, které je jediným držitelem přístupových klíčů k protokolům relací, pro ty soudní síně, které dosud nejsou vybaveny systémem Avaya Equinox.

Je zajištěna kompatibilita mezi těmito systémy a připojovacím softwarem používaným účastníky videokonferencí. Konkrétně zařízení se systémem Windows 10 jsou nativně kompatibilní se službou Microsoft Teams.

V italských virtuálních/hybridních jednáních se nejčastěji používají zařízení Webcam Max Hub a Innex Cube (90 % všech soudních síní). Všechny soudní síně v rámci trestního soudnictví jsou vybaveny certifikovanými a kompatibilními zařízeními; systém Avaya Equinox Multi-Video Conferencing byl přizpůsoben tak, aby byl kompatibilní.

Aby se všichni účastníci jednání, zejména soudce, mohli během videokonference vizuálně rozpoznat a vidět jak řečníka, který klade otázky nebo činí prohlášení, tak reakce posluchačů, musí být v trestních řízeních na všech webových kamerách současně vidět soudce a všichni účastníci řízení přítomní v soudní síni nebo připojení na dálku, aby se situace co nejvíce blížila jednání za osobní účasti stran.

Italské Ministerstvo spravedlnosti hodlá poskytovat podobnou službu i v občanskoprávních řízeních.

Pro účastníky, kteří nehovoří plynně italsky, italské právo stanoví právo na obousměrné profesionální tlumočení; pro další podporu jsou k dispozici také nástroje pro automatický a živý překlad a přepis.

Pro zlepšení přístupnosti byly některé místnosti ve vazebních a vězeňských zařízeních vybaveny asistenčními naslouchacími zařízeními pro osoby se sníženou pohyblivostí nebo poruchou sluchu; Microsoft Teams a Windows 10 navíc disponují nativními „Nástroji pro usnadnění přístupu“.

3. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v trestních věcech

1. Kdo a kdy

Používání videokonferencí je stanoveno v těchto případech:

pokud s tím souhlasí osoby zadržené nebo internované v místě mimo jurisdikci soudu nebo osoby, na které se vztahují předběžná opatření,
pokud musí soud zajistit výslech svědků, znalců a fyzických osob, s výhradou dohody stran,
z vlastního podnětu k výslechu agentů v utajení, informátorů a osob obviněných z projednávaných nebo souvisejících trestných činů.

2. Kde – Účast na dálku

Příslušným soudem pro jednání nebo úkon je soudní kancelář. Jedna nebo více osob se však může zúčastnit na dálku, prostřednictvím audiovizuálního spojení, z jiné soudní kanceláře nebo z kanceláře justiční policie určené soudním orgánem, nebo z jiného místa, pokud to soudní orgán povolí.

Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a osoby ve vazbě, osoby ve vyšetřovací vazbě nebo zadržené po zatčení nebo vazbě se musí připojit ze zařízení, ve kterém se nacházejí. Právníci se připojují ze svých kanceláří nebo z jiného vhodného místa.

3. Kontradiktorní řízení prostřednictvím komunikace v reálném čase

Audiovizuální spojení musí být takové, aby byla zajištěna kontradiktornost řízení a účinná účast stran na jednání a aby se všichni účastníci z různých míst mohli navzájem současně a účinně vidět a slyšet. Veřejná jednání musí být náležitě zveřejněna.

4. Záruky

Vždy se pořizuje audiovizuální záznam úkonu nebo jednání. V každém případě je vždy zaručeno právo advokátů nebo jejich zástupců být přítomen v místě, kde se nachází jejich klient.

Vždy je zaručeno právo advokátů nebo jejich zástupců důvěrně konzultovat navzájem a s klientem prostřednictvím vhodných technických prostředků.

Obecně platí, že na místě, odkud jsou osoby provádějící úkon nebo účastnící se jednání připojeny na dálku, je vždy přítomen člen pomocného personálu soudce nebo státního zástupce, aby potvrdil totožnost těchto osob a pořídil zápis jednání.

Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje, aby telematické spojení se soudy probíhalo prostřednictvím vhodných komunikačních sítí nebo kanálů, které zajistí integritu a bezpečnost přenosu dat.

5. Poplatky

Za účast na jednáních prostřednictvím videokonference se státu neplatí žádné poplatky nebo odvody.

6. Obecné informace

Výše popsané právní předpisy týkající se videokonferencí se vztahují i na přeshraniční jednání, pokud nejsou vyloučena předpisy EU nebo mezinárodními úmluvami.

Videokonference jsou v trestním řízení povoleny ve věcech a v mezích stanovených příslušnými právními předpisy.

Výslovným požadavkem je, aby audiovizuální spojení bylo takové, aby bylo zajištěno kontradiktorní řízení a účinná účast stran na jednání a aby se všichni účastníci z různých míst mohli navzájem současně a účinně vidět a slyšet. Veřejná jednání musí být náležitě zveřejněna.

Účastníci musí mít po celou dobu jednání zapnutou kameru a nesmějí jednání nahrávat.

Zákon zaručuje právo účastníka řízení na pomoc advokáta před výslechem a v jeho průběhu; je zajištěna důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem během výslechu.

Při jednáních konaných pomocí aplikace Microsoft Teams je důvěrnost zajištěna prostřednictvím skupinových místností. Při jednáních konaných pomocí systému Avaya Equinox Multi-Video Conferencing je zajištěn samostatný kanál pomocí systému VoIP.

Pro mezinárodní soudní žádosti se používá telefonie na linkách PSTN (veřejné telefonní sítě) na čísle, které poskytne zahraniční orgán.

Je zajištěna veřejnost jednání, pokud to zákon nezakazuje, neboť jednání probíhá vždy za fyzické přítomnosti soudce v soudní síni přístupné veřejnosti a audiovizuální systémy se používají výhradně pro účast některých stran na dálku.

Technické aspekty a interoperabilita

Soudy a vazební a vězeňská zařízení v Itálii jsou vybaveny videokonferenčním zařízením.

K vedení jednání prostřednictvím videokonference se používají zejména níže uvedené nástroje/platformy.

Přizpůsobená verze systému Avaya Equinox se šifrovaným komunikačním kanálem, zřízená ve vyhrazené telematické síti v rámci jednotné soudní sítě (Rete di Giustizia Unitaria), s řídicí místností zajišťující dohled nad provozem a s vyhrazeným systémem řízení a kontroly infrastruktury soudní správy, která je k dispozici ve velkém počtu trestních síní.
Aplikace Microsoft Teams, bez administrátorského/řídicího centra, s hybridním cloudovým systémem správy a řízení ve sdílených datových centrech umístěných na území Evropské unie (Irská republika a Nizozemské království), jejíž správu zajišťuje generální ředitelství pro automatizované informační systémy Ministerstva spravedlnosti, které je jediným držitelem přístupových klíčů k protokolům relací, pro ty soudní síně, které dosud nejsou vybaveny systémem Avaya Equinox.

Výslech prostřednictvím videokonference upravuje (i pro podezřelé nebo obviněné osoby) především článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech, který takový výslech umožňuje pouze pro účely vyšetřování, tj. k pořízení výpovědi podezřelé nebo obviněné osoby, a tudíž nikoli k pouhé účasti na řízení. Dále je vyžadován souhlas podezřelé nebo obviněné osoby s výslechem prostřednictvím videokonference. Odmítnutí takového souhlasu je uvedeno v čl. 24 odst. 2 písm. a) směrnice jako jeden z (volitelných) důvodů pro odmítnutí výkonu evropského vyšetřovacího příkazu.

Pokud jde o ustanovení vnitrostátního práva, jsou obecná pravidla stanovena v nové hlavě II-bis trestního řádu, která byla vložena na základě čl. 8 odst. 1 legislativního nařízení č. 150 ze dne 10. října 2022 s účinností od 30. prosince 2022 podle čl. 99-bis odst. 1 legislativního nařízení č. 150/2022, doplněného čl. 6 odst. 1 nařízení s platností zákona č. 162 ze dne 31. října 2022, který byl zákonem č. 199 ze dne 30. prosince 2022 se změnami převeden do podoby zákona.

V současné době, s ohledem na nejnovější ustanovení zavedená legislativním nařízením č. 31 ze dne 19. března 2024, upravují tuto oblast články 133-bis a 133-ter trestního řádu, které stanoví:

Článek 133-bis Obecná ustanovení

Není-li stanoveno jinak, použijí se ustanovení článku 133-ter, pokud soudní orgán stanoví, že úkon má být proveden na dálku nebo že se jedna nebo více stran zúčastní provedení úkonu nebo jednání na dálku.

Článek 133-ter Postupy a záruky pro účast na dálku

Pokud soudní orgán stanoví, že úkon má být proveden na dálku nebo že se jedna nebo více stran zúčastní provedení úkonu nebo jednání na dálku, vydá příkaz s odůvodněním. Není-li příkaz vydán při jednání, doručí se účastníkům řízení spolu s opatřením, kterým se stanoví datum provedení úkonu nebo konání jednání, nejméně tři dny před tímto datem, s výjimkou naléhavých případů, aniž je dotčena nutnost zajistit, že advokát bude moci uplatnit práva uvedená v odstavci 7. Příkaz se rovněž oznámí dotčeným orgánům.
V případech uvedených v odstavci 1 se zřídí audiovizuální spojení mezi soudní síní nebo soudní kanceláří a místem, kde se nacházejí osoby provádějící úkon nebo účastnící se jednání na dálku. Místo, kde se nacházejí osoby, které provádějí úkon nebo se účastní jednání na dálku, se považuje za soudní síň.
Pod sankcí prohlášení zmatečnosti musí být audiovizuální spojení takové, aby byla zajištěna kontradiktornost řízení a účinná účast stran na jednání a aby se všichni účastníci z různých míst mohli navzájem současně a účinně vidět a slyšet. V případě veřejného jednání musí být zajištěno náležité zveřejnění úkonů prováděných na dálku. Vždy se pořizuje audiovizuální záznam úkonu nebo jednání.
Aniž jsou dotčeny odstavce 5, 6 a 7, osoby provádějící úkon nebo účastnící se jednání na dálku se připojí z jiné soudní síně nebo kanceláře justiční policie určené justičním orgánem po ověření, že je k dispozici vhodné technické vybavení a že jsou splněny logistické požadavky na audiovizuální spojení.
Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a internované osoby, osoby ve vyšetřovací vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody či dočasné vazbě se při provádění úkonu nebo při účasti na jednání na dálku připojí z vazebního či vězeňského zařízení, v němž se nacházejí.
Po výslechu stran může soudní orgán povolit osobám, které provádějí úkon nebo se účastní jednání na dálku, aby se připojily z jiného místa, než je uvedeno v odstavci 4.
Právníci se připojují ze svých kanceláří nebo z jiného vhodného místa. V každém případě je vždy zaručeno právo advokátů nebo jejich zástupců být přítomen v místě, kde se nachází jejich klient. Vždy také musí být zaručeno právo advokátů nebo jejich zástupců na vzájemné konzultace a konzultace s klientem prostřednictvím vhodných technických prostředků.
V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 a (nestanoví-li soudní orgán jinak) v případě uvedeném v odstavci 6 člen pomocného personálu soudu nebo státního zastupitelství, který může být vybrán z pomocného personálu soudu podle odstavce 4, nebo příslušník justiční policie, pokud možno člen jednotek justiční policie, který se v současné době ani dříve nezabýval vyšetřovacími nebo ochrannými úkony týkajícími se obviněné osoby nebo souvisejícími se skutečnostmi, které se týkají této osoby, bude přítomen na místě, kde se nacházejí osoby, které provádějí úkon nebo které se účastní jednání na dálku, ověří jejich totožnost a sepíše protokol o provedených úkonech v souladu s článkem 136. Protokol rovněž osvědčí soulad s ustanovením první věty odstavce 3 a druhé a třetí věty odstavce 7, předběžná opatření přijatá k zajištění řádnosti výslechu s ohledem na místo, kde se osoba nachází, a neexistenci překážek nebo omezení pro výkon práv a pravomocí této osoby.

Další pravidla pro účast na dálku jsou uvedena v níže uvedených ustanoveních.

Ve fázi předběžného vyšetřování stanoví čl. 360 odst. 3-bis trestního řádu, zavedený čl. 18 odst. 1 písm. a) legislativního nařízení č. 150 ze dne 10. října 2022, že státní zástupce může povolit vyšetřované osobě, oběti trestného činu a všem advokátům a znalcům, kteří o to požádají, aby se na dálku zúčastnili ustanovení znalce nebo neopakovatelných technických šetření.

Podle čl. 370 odst. 1-bis trestního řádu, zavedeného čl. 18 odst. 1 písm. d) bodem 1 legislativního nařízení č. 150 ze dne 10. října 2022, může státní zástupce stanovit, že výslech podezřelé osoby, a to i v případě, že jím byla pověřena justiční policie, bude proveden na dálku, s výhradou souhlasu podezřelé osoby a jejího obhájce.

Pokud jde o činnost justiční policie, kromě výše uvedeného případu také čl. 350 odst. 4-bis trestního řádu, vložený na základě čl. 17 odst. 1 písm. b) legislativního nařízení ze dne 10. října 2022, stanoví, že „vyšetřovací výslech“ (sommarie informazioni) podezřelé osoby může být proveden na dálku. Kromě toho je účast obžalovaného na dálku výslovně stanovena v těchto případech: přezkum příkazů ukládajících donucovací opatření podle čl. 309 odst. 8 bis trestního řádu, výslech v řízení o vydání podle čl. 703 odst. 2 trestního řádu nebo v případě zatčení podle čl. 717 odst. 2 trestního řádu. Pokud jde o fázi hlavního líčení, čl. 496 odst. 2-bis trestního řádu, zavedený čl. 30 odst. 1 písm. g) legislativního nařízení č. 150 z roku 2022, umožňuje, aby svědci, znalci, techničtí poradci, obžalovaní v souvisejících řízeních a soukromé osoby byli vyslýcháni na dálku, a to na žádost soudu, se souhlasem stran a pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Do čl. 422 odst. 2 trestního řádu, ve znění čl. 23 odst. 1 písm. h) legislativního nařízení č. 150 z roku 2022, bylo vloženo rovnocenné ustanovení o shromažďování dalších důkazů soudcem pro předběžné jednání. Na základě odkazu v čl. 441 odst. 6 trestního řádu se toto ustanovení použije rovněž na zkrácené řízení (giudizio abbreviato).

Účast dotčené osoby na dálku je výslovně stanovena také v následujících případech: v řízení o dohledu podle čl. 678 odst. 3.2 trestního řádu, ve vykonávacím řízení podle čl. 666 odst. 4 trestního řádu.

A konečně, pokud obviněná osoba zadržená v zahraničí nemůže být předána do Itálie, řídí se účast na dálku článkem 205-ter trestního řádu, který byl zaveden článkem 16 zákona č. 367 ze dne 5. října 2001 a změněn čl. 41 odst. 1 písm. hh) body 1 a 2 legislativního nařízení č. 150 ze dne 10. října 2022, s účinností od 30. prosince 2022, podle článku 6 legislativního nařízení č. 162 ze dne 31. října 2022.

Úplné znění článku je uvedeno níže.

Článek 205-ter Účast obžalovaných osob zadržených v zahraničí na soudním jednání na dálku.

Obžalované osoby zadržené v zahraničí, které nemohou být převezeny do Itálie, se účastní jednání prostřednictvím audiovizuálního spojení, pokud to stanoví mezinárodní dohody a v souladu s pravidly v těchto dohodách obsaženými. Na všechny záležitosti, které nejsou výslovně upraveny mezinárodními dohodami, se použije článek 133-ter trestního řádu.
Účast prostřednictvím audiovizuálního spojení není možná, pokud cizí stát nezajistí, aby advokát nebo jeho zástupce mohl být přítomen na místě, kde se úkon provádí, nebo pokud advokát nebo jeho zástupce nemůže se svým klientem důvěrně hovořit.
Obviněné osoby mají právo na přítomnost tlumočníka, pokud nemluví jazykem místa, kde se úkon provádí, nebo jazykem, v němž jim jsou kladeny otázky.
Vazba nebo výkon trestu odnětí svobody obžalované osoby v zahraničí nesmí vést k přerušení nebo odročení jednání, v němž lze účast na jednání zajistit prostřednictvím audiovizuálního spojení, v případech, kdy obžalovaná osoba neposkytne svůj souhlas nebo se odmítne jednání zúčastnit. Ustanovení článku 420-ter trestního řádu se použijí obdobně.

Účast svědků nebo znalců na jednání prostřednictvím audiovizuálního spojení se uskutečňuje podle postupů a podmínek stanovených mezinárodními dohodami. Na všechny záležitosti, které nejsou výslovně upraveny, se použije článek 133-ter trestního řádu.

4. Poplatky v řízeních v občanských a obchodních věcech

Podle nařízení se oznamovací povinnost vztahuje pouze na informace týkající se řízení uvedených v přílohách 1 a 2 nařízení, konkrétně na řízení, v nichž lze použít evropské elektronické přístupové místo.

Obecná pravidla jsou však stanovena v článcích 9 až 18-bis prezidentského nařízení č. 115 ze dne 30. května 2002 (konsolidovaný zákon o soudních nákladech), jakož i v legislativním nařízení č. 116 ze dne 27. května 2005 o „provádění směrnice 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech“, kterým se provádí jiný legislativní nástroj.

V italském právu je prezidentské nařízení č. 115/2002 (konsolidovaný zákon o soudních nákladech, dále jen „TUSG“) základním legislativním zdrojem pro všechny soudní náklady, které musí v rámci různých titulů hradit soukromé strany, aby měly přístup ke spravedlnosti v občanských, obchodních a trestních věcech (s výjimkou případů právní pomoci; viz článek 8 zákona TUSG).

Uvedené prezidentské nařízení proto obsahuje pravidla a pokyny, které je třeba poskytnout uživatelům pro účely nařízení (EU) 2023/2844, pokud jde o poplatky (položky nákladů) účtované účastníkovi soudního řízení (a to i přeshraničního) před vnitrostátním soudem.

Konkrétně:

soudní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení (contributo unificato) – paušální zálohy soukromých osob ve prospěch státní pokladny – náklady na doručování oznámení – poplatky za kopie a potvrzení

(5) registrační poplatek za písemnosti podléhající registraci (prezidentské nařízení č. 131 ze dne 26. dubna 1986).

Soudní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení se platí „za každý stupeň občanskoprávního řízení, včetně insolvenčního a nesporného řízení, a za správní a daňové řízení ve výši stanovené v článku 13, aniž jsou dotčena ustanovení článku 10“ (článek 9 zákona TUSG); poplatek musí zaplatit strana, která zahajuje řízení, podává návrh nebo v exekučním řízení o vyvlastnění žádá o přidělení nebo prodej zabaveného majetku (čl. 14 odst. 1 zákona TUSG); hodnota řízení stanovená v souladu s občanským soudním řádem bez zohlednění úroků musí být účastníkem řízení výslovně uvedena v podobě navrhovaného závěru v návrhu na zahájení řízení (čl. 14 odst. 2 zákona TUSG); samostatný soudní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení platí strana, která podává protinávrh nebo žalobu proti spolužalovanému, přibírá do řízení třetí osobu nebo se dobrovolně připojuje k řízení (čl. 14 odst. 3 zákona TUSG); prvotní soudní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení musí být doplněn, pokud je žaloba změněna nebo doplněna o další žalobu, a tím se zvýší hodnota věci (čl. 14 odst. 3 zákona TUSG). Pokud se nepoužijí zvláštní pravidla vztahující se na konkrétní řízení, jsou částky soudního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení stanoveny v čl. 13 odst. 1 písm. a) až g) podle hodnoty věci (tj. hodnoty nároku, a to i když není určena). Tyto částky však mohou být v případě konkrétních řízení vyšší nebo nižší; částky se zvyšují zejména v případě podání opravného prostředku („poplatek za podání návrhu na zahájení řízení se zvyšuje o polovinu“), řízení před kasačním soudem („poplatek za podání návrhu na zahájení řízení se zdvojnásobuje“) nebo řízení vedených specializovanými senáty uvedenými v legislativním nařízení č. 168 ze dne 27. června 2003 („poplatek za podání návrhu na zahájení řízení se zdvojnásobuje“). Kromě toho soudní poplatek za podání návrhu na výkon rozhodnutí v případě nemovitostí činí 278,00 EUR; u ostatních exekučních řízení se poplatek za podání žádosti snižuje na polovinu; v případě exekučního řízení týkajícího se nemovitosti v hodnotě nižší než 2 500 EUR činí poplatek 43,00 EUR; v případě řízení o odporu proti výkonu rozhodnutí činí poplatek za podání 168,00 EUR; poplatek za podání návrhu na zahájení řízení se snižuje na polovinu pro zvláštní řízení uvedená v hlavě I knihy IV občanského soudního řádu, včetně odporů proti platebním rozkazům a odporů proti rozhodnutím o úpadku, a pro individuální pracovněprávní spory v soukromém nebo veřejném sektoru (s výjimkou sporů zcela osvobozených od poplatků); v případě konkursního řízení, které zahrnuje postup od rozhodnutí o prohlášení konkursu až po jeho ukončení, činí poplatek za podání návrhu 851,00 EUR; na druhou stranu za přihlášení pohledávky do konkursního řízení se neplatí žádný poplatek.

Zvláštní výjimky jsou stanoveny ve vnitrostátním právu podle článku 10 zákona TUSG: soudnímu poplatku za podání návrhu na zahájení řízení nepodléhají zejména řízení o odporu a předběžná řízení týkající se výživného na děti, a to i ve fázi výkonu rozhodnutí, a veškerá další řízení týkající se dětí; soudnímu poplatku za podání návrhu na zahájení řízení nepodléhá řízení ve věcech zákazu činnosti, zbavení způsobilosti k právním úkonům a jmenování opatrovníka (amministratore di sostegno); řízení o prohlášení za nezvěstného a prohlášení domněnky smrti; nesporná řízení týkající se dětí, osob zbavených svéprávnosti a osob zbavených způsobilosti k právním úkonům.

Paušální zálohy fyzických osob ve prospěch státní pokladny v občanskoprávních řízeních (článek 30 zákona TUSG) se skládají z pevně stanoveného poplatku (27,00 EUR), který je vyžadován článkem 30 zákona TUSG a který platí „strana, která zahajuje řízení, podává návrh nebo která v exekučním řízení o vyvlastnění žádá o přidělení nebo prodej zabaveného majetku“.

Poplatky za doručení písemností na žádost stran (článek 32 a násl. zákona TUSG) se skládají z cestovních práv a náhrad, které strany platí soudním úředníkům pověřeným doručením písemnosti; výše jednorázového poplatku (diritto unico) je stanovena v článku 34 zákona TUSG, zatímco výše cestovních náhrad je stanovena v článku 35 zákona TUSG.

Až do přijetí právního předpisu podle čl. 40 odst. 1 zákona TUSG se poplatky za kopie a osvědčení řídí článkem 266 a násl. zákona TUSG; tyto poplatky se hradí za vydání kopií písemností ve spisu nebo za vydání osvědčení vyžádaných soudní kanceláří; podle článku 40 zákona TUSG musí být výše poplatku za vydání tištěné kopie nejméně o padesát procent vyšší než za vydání elektronické kopie; v každém případě se za neověřenou kopii neplatí žádný poplatek, pokud je tato kopie pořízena z elektronického spisu osobami, které jsou oprávněny k přístupu do spisu; výše poplatků za vydání kopií písemností ze spisu, které nejsou ověřenými kopiemi, jsou uvedeny v tabulce v příloze 6 zákona TUSG; částky poplatků za vydání ověřených kopií písemností v jiné než tištěné podobě jsou uvedeny v tabulce v příloze 7 zákona TUSG; částka poplatku za vydání kopií písemností v jiné než tištěné podobě je uvedena v tabulce v příloze 8 zákona TUSG; za vydání tištěných kopií do dvou dnů, ať už s ověřením pravosti kopie nebo bez něj, se poplatek zvyšuje na trojnásobek (článek 270 zákona TUSG); poplatky za kopie osvědčení se upravují každé tři roky na základě změny indexu spotřebitelských cen pro rodiny manuálních a administrativních pracovníků za předchozí tři roky, který měří Italský statistický úřad (ISTAT), a to opatřením Ministerstva spravedlnosti po dohodě s Ministerstvem hospodářství a financí (článek 274 zákona TUSG); v současné době jsou částky uvedeny ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti ze dne 9. července 2021 (zveřejněné v Úředním věstníku Italské republiky č. 184 ze dne 3. srpna 2021).

Registrační poplatek se platí za soudní písemnosti a opatření výslovně uvedené v článku 37 prezidentského nařízení č. 131/1986 (konsolidovaný zákon o registrační dani), konkrétně za „akty soudu v občanskoprávních sporech, které plně nebo zčásti vymezují závěry řízení“, „okamžitě vykonatelné soudní příkazy“, „exekuční příkazy týkající se rozhodčích nálezů a rozhodnutí prohlašující vykonatelnost zahraničních rozsudků“; taková opatření podléhají poplatku i v případě, že byla v době registrace napadena nebo stále ještě mohou být napadena. Poplatek však může být započten nebo vrácen, pokud jsou opatření následně zrušena pravomocným rozsudkem; mimosoudní vyrovnání, jehož účastníkem je státní správa, se považuje za rovnocenné pravomocnému rozsudku. Částka poplatku vybíraného za soudní písemnosti podléhající registraci je stanovena v článku 8 sazebníku, který je přílohou konsolidovaného zákona o registrační dani.

Výše uvedená referenční pravidla se vztahují na:

přeshraniční spory, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích; a spory, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky,
řízení o uznání, prohlášení vykonatelnosti nebo odmítnutí uznání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech, nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, nařízení Rady (EU) 2016/1103 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství, nařízení Rady (EU) 2016/1104 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství, nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí,
řízení související s vydáním, opravou a zrušením výtahů stanovených v nařízení (ES) č. 4/2009 (viz výše), evropského dědického osvědčení a potvrzení stanovených v nařízení (EU) č. 650/2012 (viz výše), osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012 (viz výše), osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 606/2013 (viz výše), potvrzení stanovených v nařízení (EU) 2016/1103 (viz výše) a nařízení (EU) 2016/1104 (viz výše), osvědčení stanovených v nařízení (EU) 2019/1111 (viz výše),
pohledávky přihlášené zahraničními věřiteli v insolvenčním řízení podle článku 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení,
komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami nebo jejich zástupci a ústředními orgány podle nařízení (ES) č. 4/2009 (viz výše) a nařízení (EU) 2019/1111 (viz výše) nebo příslušnými orgány podle kapitoly IV směrnice 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.

Pokud jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech, čl. 13 odst. 6-quinquies zákona TUSG obsahuje zvláštní pravidlo, které stanoví částky soudního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení pro různé přeshraniční spory, na něž se vztahuje nařízení EU.

Konkrétně „v případě sporů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech, se použijí tyto částky:

částky stanovené v čl. 13 odst. 1 písm. b) a odst. 1-bis pro řízení podle článků 21 a 37 nařízení (EU) č. 655/2014;
částky stanovené v čl. 13 odst. 3 pro řízení podle článků 8, 33 a 35 nařízení (EU) č. 655/2014;
částky stanovené v čl. 13 odst. 1 pro řízení podle článku 34 nařízení (EU) č. 655/2014;
částky stanovené v čl. 13 odst. 1-quinquies pro řízení podle článku 14 nařízení (EU) č. 655/2014“.

Tím není dotčena možnost účastníka řízení v hmotné nouzi získat právní pomoc, která je stanovena a upravena v části III prezidentského nařízení č. 115/2002 (TUSG), za použití čl. 24 odst. 3 Ústavy, podle něhož „vhodná opatření zajistí, aby osoby v hmotné nouzi měly prostředky jednat a hájit se před soudem“.

Jak je uvedeno, článek 8 zákona TUSG zejména stanoví: „1. Každá strana hradí náklady na procesní úkony, které provede, a na úkony, které si vyžádá, a zálohově hradí náklady na úkony nezbytné pro řízení, pokud tak stanoví zákon nebo soud. 2. Má-li účastník řízení nárok na právní pomoc, náklady se hradí zálohově nebo se následně odvádějí do státní pokladny v souladu s ustanoveními části III tohoto konsolidovaného zákona“.

Konkrétně článek 74 konsolidovaného zákona o soudních nákladech stanoví, že „právní pomoc se poskytuje v občanskoprávních, správních, účetních, daňových a nesporných řízeních pro obhajobu občanů v hmotné nouzi, pokud jejich nároky nejsou zjevně neopodstatněné“; podle článku 75 zákona TUSG přístup k právní pomoci platí v každém stupni a fázi řízení a pro všechny postupy, ať už odvozené nebo náhodné, jakkoli související s řízením; pravidla o právní pomoci se obdobně použijí i pro fázi výkonu rozhodnutí, soudní přezkum, přezkumné řízení a námitky třetí osoby, jakož i v řízení o uplatnění bezpečnostních a preventivních opatření a v řízeních spadajících do pravomoci soudu pro dohled (tribunale di sorveglianza), pokud dotčené osobě musí nebo může být nápomocen advokát nebo soudní znalec.

Právní pomoc je poskytována občanům v hmotné nouzi (článek 74 zákona TUSG). V občanskoprávním řízení se právo na právní pomoc pro občany v hmotné nouzi vztahuje také na cizince legálně pobývající na území státu, osoby bez státní příslušnosti a neziskové subjekty nebo sdružení nevykonávající hospodářskou činnost (článek 119 zákona TUSG); v souladu s Ženevskou úmluvou ze dne 28. července 1951 mají nárok na právní pomoc také žadatelé o azyl, pokud nemají dostatečné prostředky; cizí státní příslušník, kterému byl doručen příkaz k vyhoštění, může u soudu využít právní pomoci (článek 142 zákona TUSG). Konkurzní podstata může získat právní pomoc, pokud majetek nedostačuje k úhradě soudních poplatků. To je stanoveno v článku 144 zákona TUSG: „1. Vydá-li pověřený soudce v řízení, jehož účastníkem je konkursní podstata, usnesení potvrzující nedostatek finančních prostředků na úhradu nákladů řízení, považuje se konkursní podstata za způsobilou pro právní pomoc podle a pro účely pravidel stanovených v této části konsolidovaného zákona, s výjimkou pravidel neslučitelných s poskytováním právní pomoci“.

Podle článku 76 zákona TUSG „právní pomoc může být poskytnuta každé osobě, jejíž zdanitelný příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob, uvedený v posledním přiznání k dani, nepřesahuje 12 838,01 EUR“; článek 77 zákona TUSG stanoví, že hranice příjmu pro přístup k právní pomoci se upravují každé dva roky na základě změn indexů spotřebitelských cen zveřejňovaných úřadem ISTAT.

Podle čl. 76 odst. 4-quater zákona TUSG „nezletilí cizí státní příslušníci bez doprovodu, kteří jsou v jakémkoli postavení účastníky soudního řízení, mají právo být informováni o tom, že si mohou zvolit advokáta, a to i prostřednictvím svého ustanoveného opatrovníka nebo osoby vykonávající rodičovskou zodpovědnost podle čl. 3 odst. 1 zákona č. 184 ze dne 4. května 1983, ve znění pozdějších předpisů, a využít právní pomoci v kterékoli fázi a v kterémkoli stupni řízení v souladu s platnými právními předpisy“; podle čl. 76 odst. 4-quater.1 zákona TUSG „nezletilé děti nebo finančně závislé dospělé děti, které osiřely po jednom z rodičů v důsledku toho, že byl uvedený rodič zabit svým manželem / svou manželkou, a to i v případě, že žili odděleně nebo byli rozvedeni, nebo registrovaným partnerem / registrovanou partnerkou, a to i v případě, že registrované partnerství skončilo, nebo osobou, která je nebo byla s obětí spojena citovým vztahem a stabilním soužitím, mají nárok na právní pomoc, a to i na základě výjimky ze stanovené hranice příjmu“. Tato způsobilost na základě výjimky se vztahuje na příslušné trestní řízení a na všechna občanskoprávní řízení, která z trestného činu vyplývají, včetně řízení o výkonu rozhodnutí“.

Pro získání právní pomoci musí oprávněná osoba podat žádost k příslušné Radě advokátní komory (článek 78 zákona TUSG); žádost lze podat kdykoli v průběhu řízení, avšak před jeho ukončením; o žádosti rozhoduje Rada advokátní komory (COA – Consiglio dell'Ordine degli Avvocati) s místní příslušností (článek 126 zákona TUSG), konečné slovo má však soud, který věc projednává (článek 136 zákona TUSG).

Proti rozhodnutí o zamítnutí právní pomoci lze podat opravný prostředek podle článku 99 zákona TUSG.

Proti opatření o odnětí právní pomoci lze podat námitku podle článku 170 zákona TUSG.

Příjemci právní pomoci si mohou zvolit advokáta ze seznamu advokátů ad hoc a jsou osvobozeni od všech nákladů řízení (viz článek 131 zákona TUSG).

Jinými slovy, stát uhradí náklady, které by jinak nesl příjemce právní pomoci, jako jsou odměny advokátů, znalců a další procesní náklady (např. úhrada soudního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení v občanskoprávním řízení, poplatky za kopie a potvrzení, paušální zálohy na doručování písemností na žádost soudu).

5. Elektronické platební metody

Obecný průvodce platbami prováděnými online (vademecum sui pagamenti telematici) je zveřejněn na Portálu telematických služeb (PST).

Tyto online platební metody mohou využívat i rezidenti členských států EU, kteří nemají bydliště v Itálii a nemají účet u banky nebo poštovní instituce v Itálii, neboť k těmto metodám mají přístup i „neregistrovaní“ držitelé kreditních karet.

6. Oznámení o předčasném využívání decentralizovaného informačního systému

V současné době italský stát decentralizovaný systém nevyužívá; probíhají však technické činnosti, které umožní (v přiměřeně krátké době a v každém případě ve lhůtách stanovených nařízením pro jednotlivé části) používat decentralizovaný systém pro nástroje, na které se vztahuje právní předpis uvedený v příloze II bodě 10 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech) a v příloze I bodě 3 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu) a pro účely provádění článku 25 pro nástroj uvedený v příloze I bodě 10 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení).

7. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Itálie posoudí možnost provedení článku 5 týkajícího se videokonferencí v občanských a obchodních věcech ve lhůtách stanovených v nařízení v souladu s výše popsanými postupy, přestože již zavedla vhodné videokonferenční systémy s vlastnostmi popsanými v předchozích odstavcích, které jsou v současné době plně v souladu s vnitrostátními předpisy.

8. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v trestních věcech

Itálie posoudí možnost provedení článku 6 týkajícího se videokonferencí v trestních věcech ve lhůtách stanovených v nařízení v souladu s výše popsanými postupy, přestože již zavedla vhodné videokonferenční systémy s vlastnostmi popsanými v předchozích odstavcích, které jsou v současné době plně v souladu s vnitrostátními předpisy.

Poslední aktualizace: 09/04/2026