Nařízení o digitalizaci – oznámení členských států

1. Vnitrostátní informační portály pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány

Vnitrostátní informační portál pro soudnictví se nazývá „portál e-Justice“ (Portal e-Sodstvo).

Odkaz na portál: https://evlozisce.sodisce.si/esodstvo/index.html

Portál poskytuje přístup pro různé úrovně uživatelů:

Registrovaní uživatelé: žádost může podat kdokoli (pro registraci je vyžadována pouze e-mailová adresa), přičemž tato úroveň uživatelů má přístup k určitým veřejným informacím (např. ke katastru nemovitostí).
Kvalifikovaní uživatelé: pro registraci je vyžadován kvalifikovaný digitální certifikát od slovinského vydavatele, slovinské občanství však není podmínkou.

Portál se používá k různým účelům v závislosti na typu uživatele. Lze elektronicky přihlašovat pohledávky v exekučních řízeních, v katastru nemovitostí a v insolvenčních řízeních. Lze rovněž elektronicky podávat žaloby v nesporných rodinných řízeních, pouze však mezi středisky sociální péče a příslušnými soudy.

Při používání portálu e-Justice se registrovaní uživatelé identifikují zadáním uživatelského jména (e-mailové adresy) a hesla. Registrovaní uživatelé nepotřebují kvalifikovaný digitální certifikát ani zabezpečenou elektronickou schránku.

Registrovaní uživatelé mohou portál e-Justice používat pro:

úkony týkající se e-katastru nemovitostí (e-ZK), tj. veřejné výpisy a oznámení z katastru nemovitostí. K provádění dalších úkonů elektronickou cestou musí mít uživatel status kvalifikovaného uživatele,
úkony e-vymáhání (e-Izvršba), tj. podání návrhu na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny, doplnění návrhu na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny (pouze v případě, že návrh byl podán elektronicky a žadatel obdržel soudní příkaz k jeho doplnění). K provádění dalších úkonů elektronickou cestou musí mít uživatel status kvalifikovaného uživatele.

Externí kvalifikovaní uživatelé se dělí na nezávislé externí kvalifikované uživatele a osoby oprávněné jednat jménem nezávislých externích uživatelů.

Nezávislí externí kvalifikovaní uživatelé se dále dělí na profesionální uživatele, uživatele a externí správce.

Uživatel může mít status externího kvalifikovaného uživatele, pokud má kvalifikovaný certifikát a zabezpečenou elektronickou schránku. Uživatel, který je pověřen jednat jménem nezávislého uživatele (pověřená osoba), nemusí mít zabezpečenou elektronickou schránku. Typ úkonu, který může uživatel elektronicky provést v rámci konkrétního elektronického řízení, závisí na skupině uživatelů, do které je uživatel v bezpečnostním schématu zařazen.

Profesionální uživatelé jsou uživatelé, kteří mají status (profesionálního) zástupce nebo soudního orgánu v občanskoprávním soudním řízení. Patří k nim notáři, advokáti, soudní exekutoři, správci, slovinské státní zastupitelství, státní zástupci, realitní společnosti a právní zástupci orgánů místní samosprávy.

Uživatelé mají status účastníka občanskoprávního soudního řízení. Patří k nim právnické osoby, fyzické osoby, orgány místní správy a orgány místní samosprávy.

Externí správci jsou uživatelé, kteří zajišťují správu uživatelů zařazených do skupin profesionálních uživatelů v rámci systému zabezpečení.

Osoba oprávněná zastupovat nezávislého externího kvalifikovaného uživatele (pověřená osoba) je fyzická osoba, která je v případě nezávislého externího kvalifikovaného uživatele, který má právní organizační formu právnické osoby, nebo registrovaného advokáta na základě svého pověření oprávněna vykonávat jménem tohoto uživatele elektronické úkony v občanskoprávním soudním řízení nebo která v případě nezávislého kvalifikovaného uživatele, který je orgánem ústřední státní správy nebo orgánem místní samosprávy, vykonává funkci nebo úkoly, které ji opravňují provádět jménem tohoto orgánu elektronické úkony v občanskoprávním soudním řízení.

Oprávněná osoba zastupující nezávislého uživatele provádí elektronické úkony jménem nezávislého externího kvalifikovaného uživatele, kterého zastupuje. Fyzická osoba může být zařazena do bezpečnostního systému jako oprávněná osoba pouze pro jednoho nezávislého externího kvalifikovaného uživatele v rámci dané skupiny uživatelů.

Dílčí portál e-Izvršba (e-vymáhání)

Na dílčím portálu e-vymáhání se můžete zaregistrovat jako:

registrovaný uživatel, v takovém případě můžete podat návrh na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny a doplněný návrh na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny,
externí kvalifikovaný uživatel, v takovém případě můžete vypracovávat elektronické návrhy (v souladu s vaší skupinou uživatelů): návrhy, opravné prostředky, žádosti o pozastavení výkonu rozhodnutí, stažení návrhů a další žádosti.

Dílčí portál e-ZK (e-katastr nemovitostí)

Na dílčím portálu e-katastru nemovitostí se můžete zaregistrovat jako:

registrovaný uživatel, v takovém případě můžete nahlížet do katastru nemovitostí a získávat výpisy z katastru nemovitostí,
externí kvalifikovaný uživatel, v takovém případě můžete kromě nahlížení do katastru nemovitostí a pořizování výpisů z něj podávat elektronické návrhy na vklad do katastru nemovitostí, oznámení a další elektronická podání pro řízení v rámci e-katastru nemovitostí.

V katastrálním řízení se všechny soudní písemnosti doručují do zabezpečené elektronické schránky.

Dílčí portál e-INS (e-insolvence)

Elektronické úkony v insolvenčním řízení (úkony eINS) mohou provádět tyto skupiny kvalifikovaných uživatelů:

Profesionální uživatelé:

advokáti (jako zástupci stran),
insolvenční správci,
státní zástupci v netrestních řízeních (státní zastupitelství jako zástupce státu),
státní zástupci zastupující obžalobu v trestních řízeních (Nejvyšší státní zastupitelství).

Účastníci řízení:

právnické osoby (právnická osoba jednající vlastním jménem jako účastník insolvenčního řízení),
fyzické osoby (spotřebitelé, podnikatelé a soukromé osoby jako účastníci insolvenčního řízení).

Advokáti, státní zástupci a účastníci řízení (právnické a fyzické osoby) provádějí na portálu eINS tyto úkony:

podání těchto elektronických návrhů:

podání elektronického návrhu na zahájení insolvenčního řízení,
podání elektronické přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení,
další elektronická podání účastníků insolvenčního řízení (přihlášky v předběžném a hlavním insolvenčním řízení a řádné a mimořádné opravné prostředky),
podání žádosti o nahlédnutí do spisu, tj. o nahlédnutí do elektronických dokumentů v konkrétním řízení na portálu eINS,
nahlédnutí do podaných návrhů.

Správci mohou podat elektronický návrh a provést šetření, včetně:

vypracování přehledu všech věcí, v nichž vykonávají funkci správce, a
nahlédnutí do elektronických dokumentů v konkrétním řízení na portálu eINS, v němž vykonávají povinnosti správce.

Státní zástupci mohou podat elektronický návrh nebo mimořádný opravný prostředek a nahlédnout do elektronických dokumentů v konkrétním řízení na portálu eINS.

Správci a advokáti musí podávat všechny návrhy týkající se insolvenčního řízení elektronicky. Státní zástupci v trestních a netrestních řízeních a účastníci (právnické a fyzické osoby) mohou podávat návrhy na zahájení insolvenčního řízení elektronicky, nejsou však povinni tak činit.

Dokumenty v insolvenčním řízení jsou doručovány elektronicky do zabezpečených elektronických schránek pro správce a právníky. Ostatním skupinám uživatelů se dokumenty doručují také poštou, pokud uživatelé nemají zabezpečenou elektronickou schránku registrovanou v zabezpečeném justičním systému.

Dílčí portál e-Vloga (e-návrh) pro občanskoprávní řízení

Dílčí portál e-návrhy pro občanskoprávní řízení slouží k elektronickému podávání návrhů v řízeních o úpravě rodinných vztahů a osobních poměrů vedených před krajskými soudy (okrožna sodišča), jakož i v dědických řízeních vedených před okresními soudy (okrajna sodišča) a k podávání elektronických stížností na nepřípustnost dovolání v souladu s ustanoveními zákona o občanském soudním řádu (Zakon o pravdnem postopku).

2. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Článek 114a zákona o občanském soudním řádu (Uradni list RS (UL RS; Úřední věstník Slovinské republiky) č. 26/99, ve znění pozdějších předpisů) stanoví, že soud může se souhlasem účastníků řízení povolit, aby se účastníci řízení a jejich zástupci během jednání nacházeli na jiném místě a prováděli na tomto místě procesní úkony, pokud je zajištěn přenos zvuku a obrazu z místa, kde se jednání koná, do místa nebo míst, kde jsou přítomni účastníci řízení nebo jejich zástupci, a naopak (videokonference). Za stejných podmínek může soud rozhodnout o provedení důkazu prohlídkou, nahlédnutím do dokumentů, výslechem stran a svědků a výslechem znalců. Proti rozhodnutí soudu v této věci nelze podat opravný prostředek.

Jednání mohou být nahrávána. Právním základem je článek 125a občanského soudního řádu, který stanoví, že předseda senátu může nařídit pořízení zvukového nebo audiovizuálního záznamu celého jednání nebo jeho části. Své nařízení oznámí stranám a ostatním účastníkům při jednání. Záznam musí obsahovat tyto údaje: adresu a složení soudu, místo, datum a čas jednání, předmět sporu a jména přítomných stran nebo jiných přítomných osob a jejich právních zástupců nebo zmocněnců. Kromě toho musí záznam obsahovat informace o totožnosti osoby, jejíž výpověď je zaznamenávána, a postavení, v němž výpověď činí. Pokud jsou zaznamenány výpovědi více osob, musí být v záznamu jasně rozlišeno, kdo výpověď učinil. V zápisu z jednání by mělo být uvedeno, že jednání bylo nahráváno pomocí zařízení pro záznam zvuku nebo zvuku a obrazu, a upřesněno, kdo pořízení záznamu nařídil, že strany a ostatní účastníci byli na jednání o tomto nahrávání informováni, jakož i kde je nahrávka uložena a jak k ní lze získat přístup. Přepis zvukového záznamu musí být pořízen do pěti dnů od vzniku nahrávky. Strana má právo na přístup k záznamu a právo vznést námitku proti nepřesnostem v přepisu do pěti dnů od převzetí kopie. O námitce rozhoduje předseda senátu mimo jednání. Záznam je automaticky zapsán a uložen v informačním systému po stejnou dobu jako spis.

Občanský soudní řád stanoví povinnost zajistit, aby byly záznamy z jednání uchovávány bezpečně a nebyly přístupné veřejnosti. Článek 125a stanoví, že záznam z jednání se automaticky zapisuje a ukládá v informačním systému soudu po stejnou dobu jako spis. To znamená, že záznamy z jednání jsou uchovávány způsobem, který zajišťuje jejich bezpečnost a omezuje k nim přístup, čímž brání jejich zpřístupnění veřejnosti. Článek 332c upravuje nakládání s žádostmi, důkazy a rozhodnutími obsahujícími utajované informace a stanoví, že soud uchovává tyto informace způsobem, který zajišťuje jejich bezpečnost, přičemž přístup je povolen pouze v takových prostorách soudu, které vyhovují požadavkům na zabezpečení. To dále potvrzuje, že záznamy z jednání, které mohou obsahovat citlivé nebo utajované informace, jsou uchovávány způsobem, který zajišťuje jejich bezpečnost a omezuje jejich dostupnost veřejnosti.

Soudy používají videokonferenční systém Polycom s dalšími rozšiřujícími licencemi pro systém Pexip. Systém se používá na základě vnitrostátní infrastruktury v rámci sítě vnitrostátních orgánů.

Přístup k videokonferenčnímu systému dále rozšiřuje systém Pexip, který umožňuje přístup i z mobilních zařízení účastníků a nevyžaduje pro účast na videokonferenci specifický (vyhrazený) hardware.

Informace týkající se technického provedení videokonference si účastníci řízení vyměňují v rámci dotčeného soudního řízení. Za zajištění účinného provedení (včetně případného předchozího testování) je odpovědný soud, před nímž je řízení vedeno.

Občanský soudní řád je k dispozici na tomto odkazu: https://pisrs.si/pregledPredpisa?id=ZAKO1212

Odkaz na překlady právních předpisů do angličtiny: https://pisrs.si/aktualno/zakonodaja-v-anglescini

3. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v trestních věcech

Zákon o trestním řádu (Zakon o kazenskem postopku) (UL RS č. 63/94, ve znění pozdějších předpisů) upravuje a za určitých podmínek umožňuje konání přípravných jednání, hlavních líčení, svědeckých výpovědí, výslechů a dalších procesních úkonů prostřednictvím videokonference. Videokonference lze použít, pokud se na tom účastníci řízení dohodnou nebo pokud je to nezbytné k zajištění řádného průběhu trestního řízení s ohledem na okolnosti věci. O použití videokonference rozhoduje soud odůvodněným rozhodnutím. Rozhodnutí se doručuje stranám a ostatním účastníkům řízení spolu s předvoláním k jednání, které obsahuje pokyny k používání videokonferenčního systému a způsobu potvrzení totožnosti účastníka. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný žádný zvláštní opravný prostředek.

Výslech se může konat prostřednictvím videokonference také v případech, které se týkají chráněných nebo anonymních svědků, pokud by jejich přítomnost před orgánem, který vede výslech, představovala vážné ohrožení jejich života nebo osoby, nebo pokud o to požádal příslušný orgán z jiné země. Osobu, která má být vyslechnuta, musí doprovázet způsobilá osoba zastupující orgán, který výslech provádí, nebo jiná oprávněná osoba, která zajistí náležité zjištění totožnosti vyslýchané osoby. Za určitých podmínek lze videokonferenci použít také při svědeckých výpovědích znalců.

Právní základ pro použití videokonferencí v trestním řízení představují články 244, 304a a 84a zákona o trestním řádu, které stanoví podmínky a postup pro konání těchto výslechů, včetně způsobu, jakým se potvrzuje totožnost účastníků a zajišťuje zabezpečená komunikace. Využívání videokonferencí přispívá k rychlému průběhu soudních řízení, snižuje náklady a zvyšuje bezpečnost svědků.

Ustanovení zákona o trestním řádu zajišťují, aby podezřelí měli přístup k videokonferenční infrastruktuře pro konání výslechu prostřednictvím videokonference. Videokonferenční zařízení, které umožňuje interaktivní komunikaci prostřednictvím současného přenosu obrazu a zvuku, může být součástí vybavení soudní síně nebo může být poskytnuto ve formě přenosného videokonferenčního zařízení. Místem, s nímž je soud nebo soudce propojen, může být jiná soudní síň, zabezpečená místnost, věznice, místo v zahraničí atd. Výslechy prostřednictvím videokonferencí umožňují vyslechnout obviněné, svědky a (za určitých podmínek) znalce a zároveň zajišťují svědkům větší pocit bezpečí, neboť zabraňují přímému kontaktu s obviněným.

Důvěrnost komunikace mezi podezřelou, obviněnou nebo odsouzenou osobou či dotčenou osobou a jejím právním zástupcem před výslechem a během výslechu prostřednictvím videokonference je zajištěna v souladu s ustanoveními zákona o trestním řádu. Článek 74 zákona o trestním řádu stanoví, že pokud je obviněná osoba ve vazbě, může s ní její obhájce udržovat písemný styk a hovořit s ní svobodně a bez dohledu. To znamená, že musí být zaručena důvěrnost komunikace mezi obviněnou osobou a jejím obhájcem, a to i během komunikace prostřednictvím videokonference. Článek 244a rovněž stanoví, že za určitých podmínek lze výslech obviněného nebo svědka provést také prostřednictvím videokonference, a to za předpokladu, že bude řádně zjištěna totožnost vyslýchané osoby. V případě obviněné osoby, svědka nebo znalce vyslýchaného prostřednictvím videokonference v rámci vnitrostátního trestního řízení na území jiné země musí příslušný orgán zajistit, aby obviněnou osobu, svědka nebo znalce doprovázela způsobilá osoba zastupující příslušný orgán této země, aby bylo zajištěno řádné ověření totožnosti vyslýchané osoby. Výslechu může být přítomen také obhájce, což dále pomáhá zajistit důvěrnost komunikace mezi obviněnou osobou a jejím obhájcem. Tento režim zajišťuje ochranu a důvěrnost komunikace mezi obviněnou osobou a jejím obhájcem, a to i v případě, že komunikace probíhá prostřednictvím videokonference.

Rodiče musí být bez zbytečného odkladu informováni o výslechu jejich dítěte prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie pro komunikaci na dálku, a to bezprostředně poté, co bylo dítě poučeno o svých právech. Příslušný orgán musí neprodleně informovat rodiče nebo opatrovníka o právech dítěte, včetně práva na doprovod rodičů nebo opatrovníka během řízení. Toto oznámení musí být podáno srozumitelným způsobem, ústně i písemně, a musí být potvrzeno podpisem dítěte. Při zajišťování záznamu dítěte audiovizuálními prostředky je třeba zohlednit nejlepší zájem dítěte, je-li to přiměřené okolnostem dané věci. Pokud existují důvody, pro které rodiče nebo opatrovník dítěte nemohou dítě doprovázet v trestním řízení, může si dítě zvolit jinou dospělou osobu, které důvěřuje, nebo může příslušný orgán nebo příslušné středisko sociální péče neprodleně ustanovit jinou dospělou osobu, přičemž se řádně přihlédne k nejlepšímu zájmu dítěte. Právní základ představuje zákon o trestním řádu, konkrétně články 452c, 84a, 304a a 452c.

V souladu se zákonem o ochraně dětí v trestním řízení a komplexní péči o děti v dětském domově (Zakon o zaščiti otrok v kazenskem postopku in njihovi celostni obravnavi v hiši za dzieci) (UL RS č. 54/21, ZZOKPOHO) jsou rodiče nebo jiné příslušné dospělé osoby informováni o výslechu dítěte prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie pro komunikaci na dálku způsobem, který zajistí zohlednění nejlepšího zájmu dítěte. Podle § 24 zákona o ochraně dětí v trestním řízení a komplexní péči o děti v dětském domově může soud povolit, aby byl výslechu kromě samotného dítěte a znalce, který pomáhá při vedení výslechu, přítomen zákonný zástupce dítěte, advokát nezletilé poškozené osoby, odborný pracovník střediska sociální péče, poradce dítěte, technický pracovník instituce a další osoby, jejichž přítomnost soud povolí. Přítomnost těchto osob musí být zajištěna v oddělených prostorách propojených audio a video zařízením, které umožňuje rodičům nebo jiným příslušným dospělým osobám získat informace a sledovat výslech, aniž by to mělo nepříznivý vliv na dítě. Soud může nařídit, aby určitá osoba dočasně opustila prostory, pokud by její přítomnost byla v rozporu se zájmy přípravného řízení nebo trestního řízení a aby bylo zajištěno, že během jednání bude vždy přihlédnuto k nejlepšímu zájmu dítěte.

Právní základ pro pořizování záznamu výslechu v trestním řízení je stanoven v článku 314 zákona o trestním řádu, který stanoví, že předseda senátu může nařídit, aby se celé soudní líčení nebo jeho jednotlivé části nahrávaly pomocí vhodného technického zařízení pro zvukový nebo audiovizuální záznam. Záznam se pořizuje v souladu s ustanoveními článku 84 zákona o trestním řádu. Strany si mohou záznam přehrát a získat jeho kopii z informačního systému e-Justice (e-Sodstvo), jakmile je to technicky možné. Zápisy z jednání mohou být na žádost stran nebo na základě rozhodnutí soudce reprodukovány celé nebo zčásti.

Zákon o trestním řádu je k dispozici na tomto odkazu: https://pisrs.si/pregledPredpisa?id=ZAKO362

Zákon o ochraně dětí v trestním řízení a komplexní péči o děti v dětském domově je k dispozici na tomto odkazu: https://pisrs.si/pregledPredpisa?id=ZAKO8216

Odkaz na překlady právních předpisů do angličtiny: https://pisrs.si/aktualno/zakonodaja-v-anglescini

4. Poplatky v řízeních v občanských a obchodních věcech

Soudní poplatky použitelné v řízení o evropském platebním rozkazu jsou stanoveny v zákoně o soudních poplatcích (Zakon o sodnih taksah) (UL RS č. 37/08, v platném znění, ZST-1), který je základním zákonem upravujícím soudní poplatky.

Za celé řízení o evropském platebním rozkazu se vybírá jediný soudní poplatek. Platba musí být provedena v okamžiku podání návrhu u soudu.

Výše soudního poplatku v řízení o evropském platebním rozkazu, který musí navrhovatel zaplatit při podání návrhu u soudu, závisí na hodnotě nároku. Poplatek se vypočítá podle tabulky uvedené v článku 16 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek za nárok do výše 300 EUR je stanoven na 18 EUR, poté se navyšuje podle výše nároku. Částky navýšení jsou uvedeny v článku 16 zákona o soudních poplatcích, který je k dispozici na tomto odkazu: https://pisrs.si/pregledPredpisa?id=ZAKO4729.

Soudní poplatek ve výši 16 EUR se platí za řízení o návrhu na uznání rozhodnutí cizího soudu, za řízení o návrhu na prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v jiném členském státě Evropské unie, za řízení o námitkách proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v jiném členském státě Evropské unie, za řízení o návrhu na vydání evropského exekučního titulu nebo o vydání osvědčení o nevykonatelnosti nebo omezení vykonatelnosti nebo za řízení o návrhu na opravu nebo zrušení evropského exekučního titulu.

Pro vnitrostátní insolvenční řízení jsou stanoveny zákonné soudní poplatky, které se dělí na poplatky za řízení proti podnikatelským subjektům a právnickým osobám a poplatky za řízení proti spotřebitelům:

Konkursní řízení proti právnické osobě, řízení o nuceném vyrovnání a řízení o nucené likvidaci:

řízení týkající se návrhu na zahájení konkursního řízení: 246 EUR,
řízení týkající se návrhu na zahájení řízení o nuceném vyrovnání: 164 EUR,
řízení týkající se návrhu na zahájení řízení o nucené likvidaci: 82 EUR,
námitka proti řízení o nuceném vyrovnání: 50 EUR,
řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí o prvním rozdělení: 410 EUR,
řízení o opravném prostředku proti jinému rozhodnutí: 82 EUR.

Poplatek za návrh na zahájení konkursního řízení se neplatí, pokud návrh podávají zaměstnanci proti zaměstnavateli, který je déle než dva měsíce v prodlení s výplatou mezd do výše minimální mzdy nebo s placením daní a odvodů, které je plátce povinen vypočítat nebo odvést současně s výplatou mezd zaměstnancům, a pokud tento stav trvá ke dni předcházejícímu dni podání návrhu na zahájení konkursního řízení.

Insolvenční řízení týkající se osobního úpadku a předlužené pozůstalosti:

Řízení týkající se námitky proti prominutí odpovědnosti v rámci osobního úpadku: 20 EUR.

V řízeních o osobním úpadku a předlužené pozůstalosti se platí poplatky ve výši jedné čtvrtiny poplatků stanovených pro konkursní řízení proti právnické osobě, řízení o nuceném vyrovnání a řízení o nucené likvidaci (bod 1 výše).

Poplatek za návrh na zahájení konkursního řízení se neplatí, pokud návrh podává dlužník nebo dědic zemřelého. Poplatek podle čísla sazebníku 5201 se neplatí, pokud námitku podá správce.

Pro komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami nebo jejich zástupci a ústředními orgány podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 a nařízení Rady (EU) 2019/1111 nebo s příslušnými orgány podle kapitoly IV směrnice Rady 2003/8/ES není v zákoně o soudních poplatcích stanoven žádný soudní poplatek.

Zákon o soudních poplatcích je k dispozici na tomto odkazu: https://pisrs.si/pregledPredpisa?id=ZAKO4729

Odkaz na překlady právních předpisů do angličtiny: https://pisrs.si/aktualno/zakonodaja-v-anglescini

5. Elektronické platební metody

Zákon o soudních poplatcích stanoví, že soudní poplatky se platí v hotovosti, elektronickými penězi nebo jiným platným platebním prostředkem.

Elektronická platba soudního poplatku formou převodu (SEPA) je zpravidla možná ve všech soudních řízeních. Provádí se na základě platebního příkazu vydaného v konkrétním řízení nebo na běžný účet příslušného soudu, který je zveřejněn online.

Soudní poplatky lze platit elektronicky prostřednictvím služeb internetového bankovnictví (online banky), přímo prostřednictvím poskytovatelů platebních služeb (např. Petrol, Pošta Slovenije) a platební kartou v pokladně soudu.

6. Oznámení o předčasném využívání decentralizovaného informačního systému

Není relevantní

7. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Není relevantní

8. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v trestních věcech

Není relevantní

Poslední aktualizace: 03/04/2026