1. Vnitrostátní informační portály pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány
Francouzské orgány upozorňují, že Francie nemá vnitrostátní informační portál pro komunikaci se soudy či jinými orgány ani pro využívání videokonferencí, který by byl přístupný ze zahraničí.
Pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány se Francie za účelem zavedení technologie eCODEX rozhodla použít referenční implementační systém eEDES.
2. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech
a) – Informace o platných vnitrostátních právních předpisech a postupech, včetně použitelných procesních práv a záruk, pro vedení jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.
Francouzské orgány upozorňují, že Francie nemá zvláštní právní rámec pro přeshraniční soudní videokonference.
Obecně, pokud jde o řízení před soudem, článek L.111-12 zákona o organizaci soudnictví [Code de l'organisation judiciaire] umožňuje, aby se jednání konalo prostřednictvím audiovizuální telekomunikace za těchto podmínek:
- každá strana musí vydat souhlas s použitím videokonference,
- jednání probíhá v několika soudních síních, které jsou přímo propojeny audiovizuálními telekomunikačními prostředky,
- software pro videokonference musí zaručovat důvěrnost přenosů.
Strany, svědci, znalci nebo jiné předvolané osoby mohou být na výslovnou žádost předsedy senátu vyslechnuti prostřednictvím audiovizuálních telekomunikačních prostředků mimo soudní síň (článek L111-12-1 zákona o organizaci soudnictví).
Předseda senátu této žádosti vyhoví pouze tehdy, pokud se domnívá, že jednání na dálku je slučitelné s povahou řízení a je v souladu se zásadou kontradiktornosti. Toto rozhodnutí je soudním správním opatřením (článek R111-7-1 zákona o organizaci soudnictví).
Uvedená možnost je podmíněna použitím audiovizuálních telekomunikačních prostředků s technickými vlastnostmi stanovenými vyhláškou ministra spravedlnosti, které musí zajistit jednak kvalitu přenosu a důvěrnost interakcí, pokud jsou jednání nebo výslechy neveřejné, a jednak možnost identifikace účastníků.
Předseda senátu řídí jednání ze soudní síně, kde jsou přítomni i ostatní členové soudu, soudní tajemník a případně státní zástupce.
Při jednání musí předseda senátu zajistit, aby podmínky, za kterých se osoba připojuje, byly slučitelné s respektováním důstojnosti a vážnosti řízení.
Vyhláška JUST2214196A ze dne 13. května 2022 specifikuje technická opatření pro audiovizuální telekomunikační systémy pro konání jednání a vedení výslechů prostřednictvím videokonference v jiných než trestních věcech. Hlavní podmínky jsou následující:
- audiovizuální komunikace musí být realizována prostřednictvím videokonferenčního řešení poskytnutého Ministerstvem spravedlnosti. U obchodních soudů se může uskutečnit i pomocí řešení, které poskytuje Národní rada soudních tajemníků obchodních soudů [Conseil national des greffiers des tribunaux de commerce].
c) Informace, zda vnitrostátní právo umožňuje soudu nebo příslušnému orgánu nařídit jednání z vlastního podnětu
Pokud jde o použití videokonference z vlastního podnětu soudce, je třeba rozlišovat dvě situace:
- u všech soudů se mohou z podnětu soudce konat jednání v několika soudních síních přímo propojených audiovizuálními telekomunikačními systémy, avšak za předpokladu, že všechny strany s použitím videokonference souhlasily (článek L.111-12 zákona o organizaci soudnictví),
- u soudů rozhodujících v jiných než trestních věcech může výslech účastníka řízení, svědka, znalce nebo jiné předvolané osoby prostřednictvím audiovizuálních telekomunikačních systémů mimo soudní síň povolit pouze předseda senátu na výslovnou žádost této osoby (článek L.111-12-1 zákona o organizaci soudnictví).
d) – Informace o videokonferenční technologii dostupné v členském státě nebo o nejčastěji používané platformě/řešení pro videokonference
- Francouzské orgány uvádějí tyto informace: soudní úředníci používají k vzájemné komunikaci aplikaci Cisco Jabber,
- služby zpracování v reálném čase využívají zařízení Cisco Webex Desk,
- soudní síně a správní útvary jsou vybaveny sadou Cisco Webex Room Kit,
- decentralizované vězeňské služby využívají sadu Cisco Webex Room Kit,
- pokud jde o obchodní soud, Národní rada tajemníků obchodních soudů používá software Tixéo Private Cloud, francouzské řešení certifikované ANSSI (Národní agenturou pro bezpečnost informačních systémů).
e) Informace o procesních požadavcích, kterým musí účastník řízení vyhovět, aby mohl předložit stanovisko k použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku pro účely jednání
Článek L.111-12 zákona o organizaci soudnictví stanoví, že jednání se mohou konat prostřednictvím audiovizuálních telekomunikačních prostředků, a to buď z moci úřední, nebo na žádost stran, s podmínkou, že každá strana s použitím videokonference souhlasí. Zákon neupravuje, jakou formu má mít stanovisko účastníka řízení k použití videokonference, a proto je lze vyjádřit jakýmkoli způsobem.
Kromě toho mohou být v souladu s článkem L.111-12-1 zákona o organizaci soudnictví strany, svědci, znalci nebo jiné předvolané osoby vyslechnuti prostřednictvím audiovizuální telekomunikace mimo soudní síň pouze na základě jejich výslovné žádosti a se souhlasem předsedy senátu. Zákon nestanoví žádné formální náležitosti této žádosti, která je zamýšlena jako prosté soudní správní opatření, a není tedy zákonnou žádostí v procesním smyslu. Může být tedy provedena jakýmkoli způsobem.
g) – Informace o způsobu zajištění profesní povinnosti mlčenlivosti před videokonferencí a během ní
V občanskoprávních a obchodních věcech neexistují žádná zvláštní procesní pravidla pro organizaci interakcí mezi advokáty a jejich klienty, pokud je při jednání nebo výslechu použita videokonference, neboť tyto interakce nemají procesní povahu.
Je však možné, aby soud dočasně přerušil jednání nebo výslech a umožnil advokátům bez přítomnosti ostatních stran nebo soudu důvěrně hovořit s klienty prostřednictvím telekomunikačních prostředků, které mají k dispozici.
Kromě toho, pokud jde o třetí strany přítomné při jednání nebo výslechu, vyhláška JUST2214196A ze dne 13. května 2022 vyžaduje, aby v případě, že jednání není veřejné, byla důvěrnost interakcí zaručena telekomunikačními postupy.
Kromě toho nelze pořizovat ani uchovávat obrazové a zvukové záznamy, s výjimkou případů stanovených v článcích L.221-1 a násl. zákona o kulturním dědictví [Code du Patrimoine], za použití článku L.111-12 zákona o organizaci soudnictví.
h) – Informace o praktických opatřeních pro organizaci a průběh jednání, včetně informací o možném použití technologií hlasové syntézy
Jak je uvedeno v písmenech c) a e), v občanských a obchodních věcech je k uspořádání jednání prostřednictvím videokonference nutný souhlas všech stran, zatímco výslech osoby prostřednictvím videokonference lze povolit pouze na výslovnou žádost této osoby (aniž by však byl nutný souhlas ostatních stran).
j) – Opatření k identifikaci a ověřování totožnosti účastníků řízení
Podle článku R.111-7-1 zákona o organizaci soudnictví musí technické vlastnosti použitých audiovizuálních telekomunikačních prostředků umožňovat identifikaci účastníků, v případě potřeby prostřednictvím předložení a ověření dokladu totožnosti.
k) – Metoda, kterou mohou strany klást otázky a reálně se účastnit jednání
Jednání prostřednictvím videokonference se řídí stejnými postupy jako každé jiné jednání. Strany budou mít příležitost předložit své nároky a žalobní tvrzení, odpovědět na otázky soudu a podat případné připomínky, které považují za vhodné v souladu se zásadou kontradiktornosti. Pokud se však soud domnívá, že má dostatek informací, může předseda senátu přerušit předkládání ústních tvrzení nebo připomínek účastníků řízení na jejich obhajobu (článek 440 občanského soudního řádu [Code de Procédure Civile]).
Kromě toho jsou strany povinny informovat soud a ostatní strany o důkazech, které hodlají předložit na podporu svých tvrzení (článek 15 občanského soudního řádu). Soudce může ve svém rozhodnutí zohlednit pouze důkazy, které strany předložily v rámci kontradiktorního řízení (článek 16 občanského soudního řádu).
Soudce může v souladu s procesním řádem a zásadou kontradiktornosti vyzvat strany, aby ústně nebo písemně podaly vysvětlení ke skutkovým nebo právním otázkám, které mohou být považovány za nezbytné pro vyřešení sporu (články 8 a 13 občanského soudního řádu).
V obecnější rovině platí, že žádná strana nesmí být souzena, aniž by byla vyslechnuta nebo předvolána (článek 14 občanského soudního řádu). Pokud se navíc má za to, že jednání na dálku je neslučitelné s povahou řízení a dodržováním zásady kontradiktornosti, tento způsob účasti se nepoužije (článek R.111-7-1 zákona o organizaci soudnictví).
Pokud jde o svědky, je třeba upozornit, že podle francouzského práva: „svědci jsou vyslýcháni za přítomnosti stran nebo po předvolání stran“ (článek 208 občanského soudního řádu). Nicméně „strany nesmějí pod hrozbou vyloučení přerušovat svědky, zasahovat do jejich výpovědí nebo se je pokoušet ovlivňovat, ani se na svědky přímo obracet“ (čl. 214 odst. 1 občanského soudního řádu). Soudce tudíž položí „otázky, které mu předložily strany po výslechu svědka, pokud to považuje za nutné" (čl. 214 odst. 2 občanského soudního řádu). Strany, a to i ty, které se účastní řízení prostřednictvím videokonference, mohou soudci předkládat otázky určené svědkům. V praxi není výslech svědků v občanských a obchodních věcech častý.
l) – Jak mohou účastníci řízení využít práva na tlumočení?
Podle článku L.111-12-1 zákona o organizaci soudnictví mohou být strany, svědci, znalci nebo jiné předvolané osoby vyslechnuti prostřednictvím audiovizuální telekomunikace mimo soudní síň pouze na základě své výslovné žádosti a se souhlasem předsedy senátu.
Tlumočníci mohou tohoto ustanovení využít a na výslovnou žádost jim může být povoleno zúčastnit se jednání prostřednictvím audiovizuální telekomunikace mimo soudní síň. V takovém případě se tlumočník může účastnit jednání buď v soudní síni, zatímco se účastník řízení je přítomen na dálku, nebo se může účastnit jednání na dálku, zatímco účastník řízení se dostaví osobně k soudu. Za výše uvedených podmínek mohou tlumočník i účastník řízení vystupovat také prostřednictvím audiovizuálních telekomunikačních prostředků, ať už se nacházejí na stejném místě, či nikoli.
m) Jak je zajištěna možnost zkoumání nebo předkládání důkazů během videokonference
Na osoby, které se účastní jednání prostřednictvím videokonference, se vztahují stejná procesní pravidla, jako kdyby byly fyzicky přítomny v soudní síni.
Zkoumání hmotných předmětů předložených přímo soudci musí osobně provést soudce, jak stanoví občanský soudní řád. Obecně platí, že soudce se může za účelem osobního ověření skutkového stavu seznámit se všemi aspekty sporných skutečností a provést zjištění, posouzení, hodnocení nebo rekonstrukce, které považuje za nezbytné, a v případě potřeby navštívit daná místa (článek 179 občanského soudního řádu). Soudce k tomu však může přistoupit pouze tehdy, jsou-li strany přítomny nebo předvolány. V takovém případě musí soudce rovněž vypracovat protokol o zjištěních, posouzeních, hodnoceních, rekonstrukcích nebo prohlášeních (článek 182 občanského soudního řádu).
V praxi jde o výjimku, protože předměty, které strany předkládají jako důkazy, jsou obvykle písemné dokumenty.
Podle článku 15 občanského soudního řádu si „strany musí včas navzájem sdělit skutkové důvody, na nichž zakládají svá tvrzení, důkazy, které předkládají, a žalobní důvody, jichž se dovolávají, aby každá z nich mohla zorganizovat svou obhajobu“. Podle čl. 16 odst. 2 občanského soudního řádu může soud při svém rozhodování přihlédnout pouze k důkazům, které byly předmětem kontradiktorní diskuse mezi stranami.
Je třeba poznamenat, že v písemném řízení si strany musí vyměnit důkazy písemně a nepředkládají je přímo při jednání. Tato výměna informací mezi advokáty a mezi advokáty a soudem může probíhat prostřednictvím elektronické komunikace za předpokladu, že jsou dodržena pravidla platná pro tento druh komunikace. Ta se týkají zejména souhlasu příjemce, vydání spolehlivého potvrzení o přijetí nebo doručenky a použití technického postupu upraveného technickou vyhláškou ministra spravedlnosti, která stanoví záruky, jež musí být dodrženy v rámci prováděného procesu (čl. 748 odst. 1 a násl. občanského soudního řádu).
V ústním řízení sice mohou strany při jednání předložit nové důkazy, musí o nich však informovat protistrany a předložit je soudu. To tedy znamená, že pokud účastník vystupuje na dálku, musí být korespondence vyměněna poštou, protože elektronické prostředky nejsou vždy možné z důvodu neexistence technických procesů, které by byly v souladu s výše uvedenými ustanoveními čl. 748 odst. 1 a násl. občanského soudního řádu, které upravují použití tohoto způsobu komunikace.
3. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v trestních věcech
a) – Informace o platných vnitrostátních právních předpisech a postupech, včetně použitelných procesních práv a záruk, pro vedení jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.
Francouzské orgány znovu opakují již uvedené:
Především je třeba mít na paměti, že první ustanovení o používání videokonferencí v trestních věcech byla zavedena zákonem o každodenní bezpečnosti ze dne 15. listopadu 2001 [loi relative à la sécurité quotidienne]. Rozsah používání videokonferencí následně rozšířilo několik zákonů, zejména nařízení č. 2019-222 ze dne 23. března 2019 o programování a reformě soudnictví na období 2018–2022.
Videokonference, původně vyhrazené pro některé vyšetřovací a výslechové úkony, jsou nyní za určitých podmínek možné ve všech fázích trestního řízení, od vyšetřování až po výkon trestu.
Pokud je osobě, která vystupuje prostřednictvím videokonference, nápomocen advokát, může být přítomen buď u soudce příslušného soudu nebo komise, nebo u dotyčné osoby (čl. 706-71 odst. 6 trestního řádu [Code de Procédure Pénale]).
V prvním případě musí mít daná osoba možnost důvěrně hovořit s advokátem prostřednictvím audiovizuálních telekomunikačních prostředků.
V druhém případě musí být této osobě zpřístupněna kopie celého spisu v místě vazby, pokud již kopie spisu nebyla předána advokátovi.
b) – Informace o procesních požadavcích na vydání souhlasu s použitím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku pro účely výslechu
Pokud jde o mezinárodní spolupráci, mohou francouzské justiční orgány požádat o videokonferenci zahraniční justiční orgány a naopak, s cílem uspořádat výslechy obviněných a svědků nebo konfrontaci svědků, znalců nebo obviněných v jednotlivých fázích trestního řízení.
Žádost o videokonferenci vyžaduje vydání žádosti o mezinárodní vzájemnou právní pomoc v trestních věcech nebo evropského vyšetřovacího příkazu v rámci Evropské unie (EU).
Tento druh žádosti o vzájemnou pomoc lze podat prostřednictvím různých nástrojů spolupráce.
Zásada použití videokonference musí být stanovena trestním řádem a musí splňovat požadavky stanovené příslušnými úmluvami.
Pokud takový nástroj neexistuje, je třeba použít čl. 694 odst. 5 trestního řádu, zejména pokud jde o získání souhlasu stíhané osoby. Tento článek stanoví, že výslechy obviněných a svědků nebo konfrontace prováděné v zahraničí na žádost francouzských justičních orgánů se provádějí v souladu s trestním řádem, pokud tomu nebrání mezinárodní dohoda.
Výslech nebo konfrontaci stíhané osoby lze provést pouze s jejím souhlasem.
Pokud jsou podle francouzského práva nutné zvláštní postupy videokonference, musí být uvedeny v žádosti o vzájemnou právní pomoc, ať už se jedná o postup požadovaný před videokonferencí, nebo o postup na konferenci navazující.
d) – Informace o způsobu zajištění důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem před jednáním prostřednictvím videokonference a během takového jednání
Pokud je osobě, která vystupuje prostřednictvím videokonference, nápomocen advokát, může být přítomen buď u soudce příslušného soudu nebo úředníka příslušné komise, nebo u dotyčné osoby (čl. 706-71 odst. 6 trestního řádu).
V prvním případě musí mít daná osoba možnost důvěrně hovořit s advokátem prostřednictvím audiovizuálních telekomunikačních prostředků.
V druhém případě musí být této osobě zpřístupněna kopie celého spisu v místě vazby, pokud již kopie spisu nebyla předána advokátovi.
e) – Informace o způsobu informování nositelů rodičovské zodpovědnosti nebo jiných příslušných dospělých osob o výslechu dítěte prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku – jak je zohledněn nejlepší zájem dítěte?
Články L.311-1 a násl. zákona o trestním soudnictví ve věcech mládeže [Code de la justice pénale des mineurs] stanoví, že nezletilý podezřelý nebo obviněný z trestného činu má při výslechu právo na doprovod nositelů rodičovské zodpovědnosti, pokud orgán, který vede řízení, má za to, že je v nejlepším zájmu dítěte, aby bylo doprovázeno, a že přítomnost těchto osob není na újmu řízení. Tato ustanovení se vztahují na výslech ve fázi soudního vyšetřování.
V oběžníku ze dne 27. května 2019, který představuje ustanovení zákona č. 2019-222 ze dne 23. března 2019 o programování a reformě soudnictví na období 2018–2022 a ustanovení vyhlášky č. 2019-507 ze dne 24. května 2019 o trestním řízení u nezletilých osob, se uvádí, že na rozdíl od toho, co je stanoveno pro soudní jednání, je toto právo na doprovod nezletilého ponecháno na výhradním uvážení orgánu, který výslech provádí, tedy vyšetřovatele nebo soudce.
Článek L.311-1 zákona o trestním soudnictví ve věcech mládeže tedy stanoví, že „zákonní zástupci musí být informováni státním zastupitelstvím, případně vyšetřujícím soudem nebo soudem prvního stupně orgánem o přijatých rozhodnutích týkajících se nezletilé osoby.
Tyto informace musí být poskytnuty libovolným způsobem, není-li stanoveno jinak.
Nezletilá osoba má právo na doprovod svých zákonných zástupců:
1 – během každého jednání v rámci řízení;
2 – během výslechu, pokud orgán provádějící úkon usoudí, že je v nejlepším zájmu dítěte, aby bylo doprovázeno, a že přítomnost takových osob nebude na újmu řízení; v průběhu vyšetřování může být výslech nezletilé osoby zahájen v nepřítomnosti těchto osob dvě hodiny po jejich předvolání.
Zákonní zástupci nezletilé osoby musí být předvoláni ke všem soudním jednáním týkajícím se nezletilých osob a v případě potřeby i k výslechům nezletilé osoby.
Pokud zákonné zástupce nezletilé osoby nelze informovat nebo není žádoucí, aby nezletilou osobu doprovázeli, musí být informace uvedené v odstavcích výše sděleny vhodné dospělé osobě a nezletilá osoba musí být touto dospělou osobou doprovázena v případech a v souladu s postupy stanovenými v tomto zákoně“.
Kromě toho článek L.334-6 zákona o trestním soudnictví ve věcech mládeže stanoví, že audiovizuální telekomunikační prostředky nelze použít k rozhodnutí o vyšetřovací vazbě nebo prodloužení vyšetřovací vazby u nezletilé osoby, ledaže by se zdálo, že je třeba se vyhnout přepravě nezletilé osoby z důvodu vážného rizika narušení veřejného pořádku nebo útěku.
f) – Informace o možnosti nahrávání výslechů v souladu s vnitrostátními právními předpisy a o uchovávání a šíření nahrávek; informace o možném využití technologií rozpoznávání hlasu a automatického přepisu
- 1. Nahrávání výslechů během vyšetřování:
1.1 Nahrávání výslechů nezletilých osob
Pokud je nezletilá osoba vyslýchána jako svědek nebo obviněný, ale není umístěna ve vazbě, neexistuje žádné ustanovení, které by vyžadovalo pořízení audiovizuálního záznamu jejího výslechu.
- Výslechy nezletilých pachatelů
Pokud je však nezletilá osoba umístěna ve vyšetřovací vazbě, článek L.413-12 zákona o trestním soudnictví ve věcech mládeže stanoví, že z výslechu nezletilé osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu musí být pořízen audiovizuální záznam.
Zákonní zástupci nezletilé osoby musí být informováni o umístění nezletilé osoby do vyšetřovací vazby podle článku L.413-7 zákona o trestním soudnictví ve věcech mládeže, souhlas zástupců s audiovizuálním záznamem výslechu nezletilé osoby se však nevyžaduje. Stejně tak nezletilá osoba nemůže odmítnout, aby byl během výslechu pořizován její obrazový záznam.
Kromě toho čl. L.413-7 odst. 2 zákona o trestním soudnictví ve věcech mládeže stanoví, že od povinnosti informovat zákonné zástupce nebo příslušnou dospělou osobu o umístění nezletilé osoby do vyšetřovací vazby lze upustit pouze s cílem umožnit shromáždění nebo uchování důkazů nebo zabránit vážnému ohrožení života, svobody nebo tělesné integrity osoby, a to na základě rozhodnutí státního zástupce nebo vyšetřujícího soudce přijatého s ohledem na okolnosti případu a na dobu stanovenou soudcem, která nesmí přesáhnout dvacet čtyři hodin, nebo pokud vazbu nelze prodloužit, dvanáct hodin.
Jedinou výjimkou z pořizování audiovizuálního záznamu výslechu nezletilé osoby je případ, kdy je pořízení záznamu technicky nemožné; v takovém případě musí vyšetřovací orgány neprodleně informovat státního zástupce nebo vyšetřujícího soudce a uvést tuto skutečnost v protokolu o výslechu, a stejně tak i povahu okolností, které záznam znemožňují.
Pokud nebyl pořízen záznam, bez ohledu na to, zda toto nezaznamenání bylo či nebylo uvedeno v úředním protokolu a oznámeno příslušnému soudci, nelze vynést odsuzující rozsudek pouze na základě výpovědi nezletilé osoby, pokud je tato výpověď zpochybněna.
Do záznamu lze nahlédnout pouze v průběhu soudního řízení v případě zpochybnění obsahu protokolu o výslechu, a to na základě rozhodnutí vyšetřujícího soudce, soudce pro mladistvé nebo příslušného soudu, na žádost státního zástupce nebo jedné ze stran.
Šíření originálu nebo kopie nahrávky jakoukoli osobou se trestá odnětím svobody na jeden rok a pokutou ve výši 15 000 EUR (článek L.413-14 zákona o trestním soudnictví ve věcech mládeže).
Pět let po skončení trestního stíhání musí být originál záznamu a jeho kopie do jednoho měsíce zničeny (článek L.413-15 zákona o trestním soudnictví ve věcech mládeže).
- Výslechy nezletilých obětí
Článek 706-52 trestního řádu vyžaduje, aby byl pořízen audiovizuální záznam výslechu nezletilé osoby, která se stala obětí některého z trestných činů uvedených v článku 706-47 tohoto řádu, mezi něž patří především sexuální trestné činy (znásilnění, sexuální napadení, sexuální zneužívání a kuplířství). Audiovizuální záznam může být pořízen také z výslechu nezletilé oběti v případě trestných činů podle článků 222-33-2-2 (psychické obtěžování) a 222-33-2-3 (šikana ve škole) trestního zákoníku.
Článek 706-52 trestního řádu byl novelizován zákonem č. 2007-291 ze dne 5. března 2007, aby bylo možné tyto výslechy systematicky nahrávat, aniž by byl vyžadován souhlas nezletilé osoby nebo jejího zástupce.
Navíc již není stanoveno, že by takový záznam mohl být na žádost nezletilého nebo zákonného zástupce pouze zvukový. Od nynějška může o tom, že bude pořízen pouze zvukový záznam, rozhodnout jen státní zástupce nebo vyšetřující soudce, a to pouze v případě, že je to odůvodněno zájmy nezletilé osoby (čl. 706-52 odst. 2).
Nenahrávání výslechu nezletilé oběti proto může odůvodnit pouze technická závada zařízení. Institut této závady je přísně upraven zákonem a článek 706-52 trestního řádu vyžaduje, aby vyšetřovací útvary neprodleně informovaly státního zástupce nebo vyšetřujícího soudce a vypracovaly zprávu o povaze závady.
Musí být rovněž pořízena kopie záznamu pro účely usnadnění následné konzultace v průběhu řízení. Tato kopie bude přiložena ke spisu. Originál záznamu bude zapečetěn.
Na základě rozhodnutí vyšetřujícího soudce lze záznam během řízení prohlédnout nebo poslechnout. Kopii záznamu si však mohou prohlédnout nebo poslechnout strany, advokáti nebo znalci za přítomnosti vyšetřujícího soudce nebo soudního úředníka.
Šíření originálu nebo kopie nahrávky jakoukoli osobou se trestá odnětím svobody na jeden rok a pokutou ve výši 15 000 EUR.
Pět let po skončení trestního stíhání musí být originál záznamu a jeho kopie do jednoho měsíce zničeny.
1.2 Povinné pořizování audiovizuálních záznamů z výslechů osob držených ve vyšetřovací vazbě pro trestný čin
Podle článku 64-1 trestního řádu musí být pořizovány audiovizuální záznamy výslechů osob zadržených pro trestný čin na policejních nebo četnických stanicích nebo v jednotkách vykonávajících úkoly justiční policie. Tento záznam může být použit pouze v případě sporu o obsah protokolu o výslechu. Pokud počet osob, které jsou drženy ve vazbě stejným útvarem a které mají být vyslechnuty současně, znemožňuje pořízení záznamu jejich příslušných výslechů, musí být státní zástupce o této situaci neprodleně informován a písemným rozhodnutím, které se připojí ke spisu, musí v souladu s požadavky vyšetřování jmenovitě určit osobu nebo osoby, jejichž výslechy nebudou zaznamenány. Pokud není technicky možné výslech zaznamenat, příslušník soudní policie o tom neprodleně informuje státního zástupce a v oznámení uvede povahu technické závady, která záznamu brání.
- 2. Během vyšetřování
Podle článků 706-71 a R.53-33 a násl. trestního řádu lze výslech nebo konfrontaci provést na více místech ve Francii, která jsou propojena telekomunikačními prostředky zaručujícími důvěrnost přenosu, pokud je to odůvodněno potřebami vyšetřování.
Na každém místě se následně vypracuje zápis o provedených úkonech. V tomto případě je postup následující: vyžádání stanoviska státního zastupitelství; v případě potřeby přivolání kvalifikované osoby, která bude vázána služebním tajemstvím; zapečetění originálního záznamu po pořízení kopie; vložení kopie do spisu. Je nutné vypracovat zápis o provedených úkonech. Tato ustanovení se použijí i v případě zadržení osoby.
Článek 706-71 trestního řádu stanoví, že v takových případech může být advokát přítomen buď v soudní síni, nebo u svého klienta. V prvním případě musí mít advokát možnost hovořit se svým klientem důvěrně za pomoci poskytnutých telekomunikačních prostředků. Ve druhém případě musí být ve vazebních prostorách k dispozici úplná kopie spisu. Ačkoli znění článků 706-71 trestního řádu omezuje tato ustanovení na výslechy osoby držené ve vazbě, je třeba vzít v úvahu, že advokát osoby vyslýchané na svobodě na dálku může být rovněž přítomen buď v kanceláři vyšetřujícího soudce, nebo u svého klienta.
- Audiovizuální záznam vyšetřovacího výslechu
Ze všech výslechů vyšetřovaných osob, včetně prvního předvedení a konfrontací, musí být pořizovány audiovizuální záznamy (článek 116-1 trestního řádu):
– pod podmínkou, že výslech bude proveden v kanceláři vyšetřujícího soudce,
– a že se výslech týká podezření z trestného činu. Výjimka pro nahrávky týkající se trestných činů uvedených v článcích 706-73 trestního řádu nebo stanovených v hlavě I a II knihy IV trestního zákoníku (Ohrožení základních zájmů národa – terorismus) byla prohlášena za protiústavní rozhodnutím Ústavní rady ze dne 6. dubna 2012 na základě prioritní otázky ve věci ústavnosti.
Tato protiústavnost se vztahuje pouze na výslechy provedené po 6. dubnu 2012 (rozsudek trestního senátu ze dne 10. května 2012).
Zákon zavedl dvě výjimky z povinnosti pořizovat záznamy:
– pokud počet vyšetřovaných osob, které mají být vyslechnuty současně, ať už v rámci téhož řízení, nebo v samostatných řízeních, znemožňuje pořízení úplného souboru záznamů. V takovém případě musí vyšetřující soudce písemným rozhodnutím, které se připojí ke spisu, v souladu s požadavky vyšetřování určit osobu nebo osoby, jejichž výslech nebude zaznamenán,
– pokud je nahrávání technicky nemožné, musí soudce tuto skutečnost uvést v protokolu o výslechu a upřesnit povahu problému.
- Nahlížení do záznamu:
Nahlížení do záznamu podléhá přísným podmínkám:
– může proběhnout buď během vyšetřování, nebo před soudem, který věc projednává, – pouze však v případě, že vyšetřovaná osoba nebo obviněný zpochybní obsah protokolu o výslechu,
– probíhá buď na žádost státního zástupce, nebo na žádost jedné ze stran a na základě rozhodnutí vyšetřujícího soudce nebo soudu prvního stupně.
Pokud žádost podává jedna ze stran, musí být podána v souladu s článkem 82-1 trestního řádu a soud musí odpovědět odůvodněným příkazem do jednoho měsíce od obdržení žádosti.
- Co se stane s nahrávkou:
Zákon stanoví, že záznam musí být zničen nejpozději pět let a jeden měsíc po skončení trestního stíhání.
Tyto záznamy se musí zničit podle pokynů státního zástupce (článek D.32-2 trestního řádu).
Nezákonné šíření takového záznamu je trestným činem a trestá se odnětím svobody na jeden rok a pokutou ve výši 15 000 EUR. Originální záznam musí být uložen a zapečetěn. Kopii tohoto záznamu je třeba přiložit ke spisu. Tato kopie může být společná pro všechny záznamy pořízené během vyšetřování (článek D.32-2 trestního řádu).
h) – Informace o videokonferenční technologii dostupné ve vašem členském státě nebo o nejčastěji používané platformě/řešení pro videokonference
– služby zpracování v reálném čase využívají zařízení Cisco Webex Desk,
– soudní síně a správní útvary jsou vybaveny sadou Cisco Webex Room Kit,
– decentralizované vězeňské služby využívají sadu Cisco Webex Room Kit.
i) – Informace o praktických opatřeních k organizaci a výslechu. Na který orgán je třeba se obrátit? Existují zvláštní požadavky týkající se kontaktování tohoto orgánu (např. nezbytné informace, které musí být poskytnuty)?
Těmito aspekty se zabývá odpověď na otázku f).
l) – Možnost podezřelých, obviněných, odsouzených nebo jiných dotčených osob klást otázky a aktivně se účastnit
Podle francouzského práva umožňuje právo na obhajobu obviněným z trestného činu aktivně se účastnit řízení.
- Během pobytu ve vazbě požívají obviněné dospělé a nezletilé osoby práv, která jim poskytuje článek 63 a násl. trestního řádu, v podobě dále upřesněné zákonem ze dne 27. května 2014 a zákonem ze dne 18. listopadu 2016, a to:
– právo být informován o povaze vyšetřování a v souladu s článkem 63-1 trestního řádu o údajné povaze, datu a místě spáchání trestného činu, jakož i o důvodu (důvodech) uvedených v článku 62-2 trestního řádu,
– právo nevypovídat,
– právo na pomoc obhájce, která je u nezletilých osob povinná (článek L.413-9 zákona o trestním soudnictví ve věcech mládeže),
– právo na přístup k některým procesním dokumentům (zápis o oznámení o zadržení ve vazbě, lékařská potvrzení vystavená lékařem, který nezletilou osobu vyšetřil, protokoly o výsleších nezletilé osoby),
– právo být při propuštění z vazby informován(a) o právech stanovených v článku 77-2 trestního řádu.
Obhájce se může účastnit výslechů a konfrontací osoby držené ve vazbě. Výslechy a konfrontace budou i nadále provádět kriminalisté a příslušníci soudní policie, kteří mají nad řízením výhradní kontrolu. Obhájce však může osobě držené ve vazbě klást otázky na konci každého výslechu nebo konfrontace. Příslušník soudní policie může vznést námitku proti kladení těchto otázek, pokud se zdá, že by mohly narušit řádný průběh vyšetřování. Toto odmítnutí musí být uvedeno v protokolu. Obhájce může přečíst protokol o výslechu a na konci každého výslechu nebo konfrontace předložit písemné připomínky, které se poté začlení do řízení.
Každý, kdo byl předveden před státního zástupce nebo případně soudce rozhodujícího o vazbě za účelem prodloužení zákonné vazby, musí být informován o svém právu podat těmto úředníkům návrh na ukončení tohoto opatření. I pokud není předvedena před státního zástupce, může osoba držená ve vazbě poskytnout ústní výpověď, kterou vyšetřovatelé zaznamenají do protokolu o výslechu, jenž bude předán soudci, nežli rozhodne o prodloužení vazby.
Podle článku 63-1 trestního řádu musí být toto právo oznámeno všem osobám bezprostředně po umístění do vyšetřovací vazby, a to současně s ostatními informacemi a právy. Právo nevypovídat stanoví bod 3 uvedeného článku - „právo během výslechu, poté, co uvede svou totožnost, učinit prohlášení, odpovídat na otázky, které jsou mu/jí kladeny, nebo nevypovídat“.
- Osoba vyšetřovaná ve vyšetřovací fázi
Po obdržení případných připomínek od advokáta vyšetřující soudce vyrozumí danou osobu: – buď že není vyšetřována, a v takovém případě požívá práv svědka, kterému je poskytována asistence (čl. 116 odst. 6 trestního řádu),
– nebo že je vyšetřována, a v takovém případě vyšetřující soudce upřesní skutkový stav a použité právní kvalifikace, pokud se liší od původně předpokládaných (čl. 116 odst. 7 trestního řádu),
– v druhém případě musí vyšetřující soudce tuto osobu vyrozumět: – o jejím právu žádat o provedení úkonů na základě článků 81, 82-1, 82-2 a 156 trestního řádu po celou dobu trvání vyšetřování a nejpozději, pokud podala žádost, do jednoho až tří měsíců od zaslání oznámení o ukončení vyšetřování podle článku 175-1 trestního řádu (čl. 116 odst. 7 trestního řádu),
– o jejím právu podat ve stejné lhůtě návrhy na prohlášení neplatnosti podle článku 173 trestního řádu, s výhradou článku 173-1 trestního řádu, který stanoví, že námitky založené na neplatnosti výslechů (při prvním a dalším předvedení) a dříve provedených úkonů musí být pod sankcí neplatnosti vzneseny do šesti měsíců od oznámení o vyšetřovacím nebo výslechovém řízení (čl. 116 odst. 7 trestního řádu),
– o předpokládané době ukončení řízení, pokud je kratší než jeden rok u přečinů a 18 měsíců u závažných trestných činů,
– o právu požádat o ukončení vyšetřování na konci lhůty stanovené soudcem nebo po uplynutí výše uvedených maximálních lhůt v souladu s článkem 175-1 trestního řádu.
Vyšetřovaná osoba může rovněž vznést připomínky, je-li nařízen znalecký posudek, a požádat vyšetřujícího soudce o položení doplňujících otázek. V okamžiku oznámení znaleckého posudku má vyšetřovaná osoba k dispozici lhůtu nejméně patnácti dní, aby požádala o další znalecké důkazy, druhý posudek nebo nový znalecký posudek (čl. 167 odst. 3 trestního řádu).
4. Poplatky v řízeních v občanských a obchodních věcech
Ve francouzském právu byla zákonem č. 77-1468 ze dne 30. prosince 1977 přijata zásada bezplatnosti soudního řízení před občanskoprávními soudy.
Z této zásady však existuje řada výjimek, neboť se nevztahuje na náklady na soudní úředníky, znalecké posudky a obecněji na četné výdaje, které účastníkům řízení vznikají v průběhu řízení.
Výdaje vzniklé účastníkovi řízení v občanskoprávním nebo obchodním řízení, které upravuje hlava XVIII knihy I občanského soudního řádu, se dělí do dvou skupin:
- náklady, které taxativně uvádí článek 695 občanského soudního řádu a které odpovídají nákladům nezbytně vynaloženým v souvislosti s řízením a jeho důsledky, jejichž výše podléhá poplatku stanovenému buď předpisem, nebo soudním rozhodnutím. Tyto náklady může vymáhat strana, která svůj spor vyhrála, po straně, která ve sporu neuspěla, nebo které soud nařídil nést finanční břemeno těchto nákladů,
- nevratné náklady, které odpovídají ostatním nákladům vzniklým v řízení a které jsou předmětem žádosti o komplexní náhradu, kterou soud může posoudit z hlediska principu a částky s ohledem na spravedlnost a ekonomickou situaci odsouzené strany (článek 700 občanského soudního řádu). Mezi tyto výdaje patří zejména náklady na právní zastoupení.
Hlavní výdaje, které mohou být stranami hrazeny v občanskoprávních a obchodních řízeních, lze určit podle seznamu v článku 695 občanského soudního řádu:
1. Cla, daně, poplatky nebo odměny vybírané soudními kancelářemi nebo finančními úřady, s výjimkou cel, daní a pokut, které mohou být splatné z dokumentů a listin předložených na podporu nároků stran.
V praxi se jedná především o poplatky vybírané profesním fondem odměn advokátů před odvolacími soudy v odvolacích řízeních s povinným zastoupením (článek 1635 bis P obecného daňového zákoníku [Code général des impôts]), poplatky vybírané soudními úředníky obchodních soudů na základě vyhlášky č. 80-307 ze dne 29. dubna 1980 nebo registrační poplatky týkající se plánu podmínek prodeje v případě zabavení majetku.
2. Náklady na překlad dokumentů, pokud je vyžadován zákonem nebo mezinárodní dohodou
Některé evropské nástroje uvedené v příloze I vyžadují přiložení překladu určitých dokumentů, například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech, jehož článek 9 stanoví, že veškeré náklady na překlad před zasláním písemnosti nese žadatel.
3. Náhrady svědkům (svědečné)
Jedná se o náklady vzniklé v souvislosti s vyšetřovacími opatřeními nařízenými soudem podle článků 204 až 231 občanského soudního řádu. Zahrnují příspěvek na dostavení se k soudu, cestovní výdaje a denní příspěvky v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 9 až 13 vyhlášky ze dne 27. prosince 1920, kterým se mění sazby cestovních výdajů stran, soudních znalců, depozitářů důkazů a svědků.
4. Odměny technických pracovníků
Jedná se o náklady vzniklé v souvislosti s vyšetřovacími opatřeními nařízenými soudcem podle článků 232 až 284-1 občanského soudního řádu, zejména v souvislosti se znaleckými posudky. Odměna technických pracovníků musí být stanovena v době jejich jmenování; konečnou částku stanoví soudce po splnění jejich úkolů.
5. Úhrady drobných výdajů
Jedná se o náklady, které advokáti a státní a ministerští úředníci hradí přímo třetím stranám jménem svých klientů v souvislosti se zákonem požadovanou službou, jako jsou náklady na kopírování rozsudků, notářských zápisů, hypotečních listů nebo platby zámečníkům či náklady na frankování dopisů, které představují povinné procesní náležitosti uložené soudními exekutory.
6. Odměny státních nebo ministerských úředníků
Jedná se o poplatky soudním exekutorům podle vyhlášky č. 96-1080 ze dne 12. prosince 1996, kterou se stanoví sazebník pro soudní exekutory v občanských a obchodních věcech, za jejich činnost soudních exekutorů v občanských a obchodních věcech, nebo podle vyhlášky č. 85-382 ze dne 29. března 1985, kterou se stanoví odměny pro dražebníky, za jejich činnost soudních dražebníků, nebo náklady notářů podle vyhlášky č. 78-262 ze dne 8. března 1978, kterou se stanoví odměny notářů.
7. Odměňování advokátů v rozsahu, v jakém je upraveno, včetně práva na obhajobu
Na rozdíl od odměny, kterou si advokát určuje volně po dohodě s klientem a která není zahrnuta do nákladů řízení, je odměna advokáta ve věcech zabavení, rozdělení, dražby majetku, soudních jistot a soudních hypoték regulována (článek R.444-71 obchodního zákoníku). Kromě toho zahrnuje poplatky spojené s řízením vybírané podle článku R.652-26 a násl. zákoníku sociálního zabezpečení [Code de la sécurité sociale].
8. Náklady vzniklé při doručování písemností do zahraničí
Jedná se o náklady vzniklé při doručování písemnosti do zahraničí v souladu s články 683 až 688-8 občanského soudního řádu, pokud jeden z nástrojů uvedených v příloze I stanoví doručení písemnosti (např. předvolání k soudu, rozhodnutí atd.).
9. Náklady na tlumočení a překlady nezbytné v důsledku vyšetřovacích úkonů provedených v zahraničí na žádost soudů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dokazování) (přepracované znění)
10. Sociální šetření nařízená podle článků 1072, 1171 a 1221 občanského soudního řádu
Jedná se o náklady spojené se sociálními šetřeními, která nařídí soud v rodinných věcech (článek 1072 občanského soudního řádu), osvojením (článek 1171 občanského soudního řádu) nebo s řízením před soudcem, který vykonává dohled nad opatrovnictvím (článek 1221 občanského soudního řádu).
11. Odměna osoby jmenované soudcem k výslechu nezletilé osoby podle článku 388-1 občanského zákoníku
Jedná se o případy, kdy soudce na základě článku 388-1 občanského zákoníku jmenoval osobu, která vyslechne nezletilou osobu způsobilou k rozhodování.
12. Odměny a náklady spojené s opatřeními, vyšetřováními a zkoumáními podle článku 1210-8
Jedná se o případy, v nichž státní zástupce požádal o opatření, vyšetřování nebo zkoumání na základě článku 1210-8 občanského soudního řádu za účelem stanovení opatření k výkonu rozhodnutí o navrácení dítěte, které bylo protiprávně přemístěno do zahraničí.
Pokud jde o zápisy rozhodnutí v rámci insolvenčního řízení do obchodního rejstříku a rejstříku společností [Registre du commerce et des sociétés], kromě případů zápisů z moci úřední podle článku R.123-22 obchodního zákoníku, jsou poplatky stanoveny nařízením ze dne 9. listopadu 2017, kterým se stanoví výše poplatků za služby poskytované Ředitelstvím právních a správních informací a týkají se nepovinných zápisů podle článků 28 a 29 nařízení (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015.
5. Elektronické platební metody
Určení těchto systémů vyžaduje dokončení analýzy dopadu, který by mělo provádění článku 9 nařízení.
6. Oznámení o předčasném využívání decentralizovaného informačního systému
Francie se v tomto ohledu účastní všech postupů projednávání ve výborech organizovaných Evropskou komisí. V současné době se zavádí vnitřní řídicí struktura, která má zajistit, aby byl nástroj eEDES řádně nasazen a aby s ním byli seznámeni všichni dotčení úředníci v oblasti soudnictví. Dotčené odborné a technické týmy v současné době zavádějí první dva případy použití, a to doručování dokumentů a provádění důkazů.
7. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v občanských a obchodních věcech
Ministerstvo zřídilo pilotní pracovní skupinu pro dodržování nařízení o digitalizaci v oblasti videokonferencí při přeshraničních řízeních. V této souvislosti zkoumá technické, právní a procesní důsledky článku 5 a definuje opatření, která je třeba přijmout, aby se ustanovení tohoto článku začala uplatňovat před stanoveným datem, tj. 1. květnem 2025.
8. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v trestních věcech
Ministerstvo zřídilo pilotní pracovní skupinu pro dodržování nařízení o digitalizaci v oblasti videokonferencí při přeshraničních řízeních. V této souvislosti zkoumá technické, právní a procesní důsledky článku 6 a definuje opatření, která je třeba přijmout, aby se ustanovení tohoto článku začala uplatňovat před stanoveným datem, tj. 1. květnem 2025.