1. Vnitrostátní informační portály pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány
Systém Santra:
Systém Santra používají profesionální subjekty zabývající se vymáháním pohledávek. Systém pro vyřizování občanských a obchodních věcí přijímá elektronické návrhy od profesionálních subjektů prostřednictvím připojení k datovému systému Santra. Santra je elektronický systém pro zkrácená nesporná řízení, který používají největší žalobci/věřitelé. Systém Santra nemá žádné rozhraní; je spíše prostředkem pro připojení ke spisům v systému Tuomas pro občanské a obchodní věci.
Systém Riivel:
Riivel je elektronický systém pro vyřizování věcí ve zkrácených řízeních, která se týkají nesporných platebních nároků. Lze v něm zahájit řízení o nesporných platebních nárocích. Vedle systému Santra je systém Riivel dalším elektronickým prostředkem pro zasílání dokumentů k zahájení zkráceného řízení do systému Tuomas. Systém Riivel využívají malé vymáhací agentury, podniky, společnosti i soukromé osoby. Systém Riivel se skládá z elektronických a podpůrných služeb. Elektronické služby pracují s platformou orgánů justiční správy pro vyřizování věcí na adrese asiointi.oikeus.fi. Službu mohou využívat jak individuální klienti, tak podniky. Nároky lze uplatnit jako žalobce nebo jako zástupce. K autentizaci se používá sdílený autentizační systém Suomi.fi pro veřejné orgány.
2. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech
Kapitola 12 § 8 soudního řádu stanoví právo strany sporu účastnit se jednání prostřednictvím videokonference. Účast pomocí videokonference se považuje za rovnocennou osobní účasti. Otázka účasti je vždy na uvážení soudu. Kapitola 17 § 52 soudního řádu stanoví pravidla pro výslech svědků a znalců prostřednictvím videokonference. Stanovuje také požadavky, které musí být splněny, aby bylo možné videokonference používat. I tato forma výslechu je na uvážení soudu. Vláda navrhla změny obou ustanovení a návrh prochází parlamentem.
Soudy ve Finsku používají videokonferenční řešení, které vytvořilo vládní Informační a komunikační centrum Valtori. V současné době se používá řešení Polycom. Připravuje se zavedení nového řešení (Pexip) a na daná řešení se vztahují obecné zásady a postupy finské vlády v oblasti bezpečnosti informací. Technologie převodu řeči na text se nepoužívá.
Vzdálený přístup je vždy na uvážení soudu. S návrhem může přijít soud, dotčený účastník však musí souhlasit s tím, že bude vyslechnut prostřednictvím videokonference. Soud musí v každém případě posoudit, zda je videokonference / vzdálený přístup vhodný pro vyřízení dané věci. Při rozhodování o použití videokonference se posuzuje, zda je pro ni věc vhodná. Toto posouzení může zohlednit například povahu a význam případu a důležitost důkazů ve věci. V každém jednotlivém případě soud zváží vhodný způsob účasti na řízení (osobní přítomnost, účast na místě u soudu). Účast na dálku je považována za rovnocennou osobní účasti a nemění způsob kladení otázek ani další aspekty účasti. Tlumočení je zajištěno bez ohledu na to, zda se osoba účastní osobně nebo na dálku.
Podle platných právních předpisů musí být výslechy svědků, znalců a účastníků, kteří mají být vyslechnuti pro účely dokazování, zaznamenávány (kapitola 22 § 6 soudního řádu). V budoucnu musí být z výslechů svědků, znalců nebo jiných účastníků pořizován obrazový a zvukový záznam pro důkazní účely. Nabytí účinnosti tohoto zákona je stanoveno zvláštním prováděcím předpisem. Podle aktuálně platných právních předpisů (kapitola 22 § 10 soudního řádu) musí být zvukový záznam uchováván nejméně šest měsíců po rozhodnutí ve věci. Pokud bylo podáno odvolání, musí být zvukový záznam uchováván až do právní moci rozsudku. Po změně soudního řádu bude nutné uchovávat obrazové a zvukové záznamy po dobu 30 dnů od právní moci rozsudku.
Podle § 13 aktuálně platného zákona o zásadě veřejnosti soudních řízení se ustanovení § 16 tohoto zákona vztahují na způsob vydání procesní písemnosti. Podle nového zákona, který bude proveden samostatným prováděcím předpisem, stanoví postupy pro vydání procesní písemnosti § 16 zákona o transparentnosti vládních činností. Informace o obrazových a zvukových záznamech pořízených u okresních soudů lze poskytnout pouze předáním záznamu soudu k nahlédnutí. Informace o obrazových a zvukových záznamech pořízených u okresních soudů však mohou být poskytnuty v souladu s § 16 zákona o transparentnosti vládních činností. Informace o obrazových a zvukových záznamech, které nejsou uvedeny v odstavci 2, lze poskytnout pouze zpřístupněním záznamu k nahlédnutí u soudu, pokud vzhledem k obsahu záznamu existují důvody domnívat se, že by poskytnutí informací mohlo jinak narušit soukromí osob na záznamu.
Důvěrná komunikace mezi advokátem a klientem: Komunikace je ovlivněna skutečností, zda se advokát a klient nacházejí ve stejné místnosti, nebo v oddělených místnostech, a závisí na tom. Jsou-li v oddělených místnostech, mohou používat různé způsoby komunikace, např. telefon, e-mail, videospojení. Soud však tyto způsoby komunikace neorganizuje. Fyzické předměty a předkládání fyzických věcí jsou v soudním řízení vzácné. Nejčastěji jsou předkládány fotografie, které lze účastníkovi ukázat pomocí vzdáleného připojení, anebo prostřednictvím vzdáleného připojení soudu.
V současné době se pro účast v soudních řízeních nepoužívá žádná autentizace. Soud ověří, zda je přítomna správná osoba, na základě jejího vzhledu a toho, co tato osoba během řízení říká. V současnosti se nepoužívá žádný systém založený na elektronické identifikaci.
3. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v trestních věcech
Kapitola 8 § 13 zákona o trestním řízení stanoví pravidla účasti na soudním řízení prostřednictvím videokonference pro účastníka trestního řízení. Účast pomocí videokonference se považuje za rovnocennou osobní účasti. Otázka účasti je však vždy na uvážení soudu. Zákon o trestních opatřeních obsahuje ustanovení o postupech, které je třeba dodržovat v případech donucení. S návrhem může přijít soud, dotčený účastník však musí souhlasit s tím, že bude vyslechnut prostřednictvím videokonference. Souhlas s použitím vzdáleného připojení musí být vždy písemně zaznamenán ve spise. Kapitola 17 § 52 soudního řádu stanoví pravidla pro výslech svědků a znalců prostřednictvím videokonference. Stanovuje také požadavky, které musí být splněny, aby bylo možné videokonference používat. I tato forma výslechu je na uvážení soudu. Děti jsou v praxi vyslýchány pouze policií; děti mladší 15 let nejsou vyslýchány u soudu. V tomto typu věcí soud v případě nutnosti zhlédne záznam pořízený policií.
Soudy ve Finsku používají videokonferenční řešení, které vytvořilo vládní Informační a komunikační centrum Valtori. V současné době se používá řešení Polycom. Připravuje se zavedení nového řešení (Pexip) a na daná řešení se vztahují obecné zásady a postupy finské vlády v oblasti bezpečnosti informací. Technologie převodu řeči na text se nepoužívá.
Podle platných právních předpisů musí být výslechy svědků, znalců a účastníků, kteří mají být vyslechnuti pro účely dokazování, zaznamenávány (kapitola 22 § 6 soudního řádu). V budoucnu musí být z výslechů svědků, znalců nebo jiných účastníků pořizován obrazový a zvukový záznam pro důkazní účely. Nabytí účinnosti tohoto zákona je stanoveno zvláštním prováděcím předpisem. Podle aktuálně platných právních předpisů (kapitola 22 § 10 soudního řádu) musí být zvukový záznam uchováván nejméně šest měsíců po rozhodnutí ve věci. Pokud bylo podáno odvolání, musí být zvukový záznam uchováván až do právní moci rozsudku. Po změně soudního řádu bude nutné uchovávat obrazové a zvukové záznamy po dobu 30 dnů od právní moci rozsudku. Účast na dálku je považována za rovnocennou osobní účasti a nemění způsob kladení otázek ani další aspekty účasti. Tlumočení je zajištěno bez ohledu na to, zda se osoba účastní osobně nebo na dálku.
Podle § 13 aktuálně platného zákona o zásadě veřejnosti soudních řízení se ustanovení § 16 tohoto zákona vztahují na způsob vydání procesní písemnosti. Podle nového zákona, který bude proveden samostatným prováděcím předpisem, stanoví postupy pro vydání procesní písemnosti § 16 zákona o transparentnosti vládních činností. Informace o obrazových a zvukových záznamech pořízených u okresních soudů lze poskytnout pouze předáním záznamu soudu k nahlédnutí. Informace o obrazových a zvukových záznamech pořízených u okresních soudů však mohou být poskytnuty v souladu s § 16 zákona o transparentnosti vládních činností. Informace o obrazových a zvukových záznamech, které nejsou uvedeny v odstavci 2, lze poskytnout pouze zpřístupněním záznamu k nahlédnutí u soudu, pokud vzhledem k obsahu záznamu existují důvody domnívat se, že by poskytnutí informací mohlo jinak narušit soukromí osob na záznamu.
Důvěrná komunikace mezi advokátem a klientem: Komunikace je ovlivněna skutečností, zda se advokát a klient nacházejí ve stejné místnosti, nebo v oddělených místnostech, a závisí na tom. Jsou-li v oddělených místnostech, mohou používat různé způsoby komunikace, např. telefon, e-mail, videospojení. Soud však tyto způsoby komunikace neorganizuje. Fyzické předměty a předkládání fyzických věcí jsou v soudním řízení vzácné. Nejčastěji jsou předkládány fotografie, které lze účastníkovi ukázat pomocí vzdáleného připojení, anebo prostřednictvím vzdáleného připojení soudu.
V současné době se pro účast v soudních řízeních nepoužívá žádná autentizace. Soud ověří, zda je přítomna správná osoba, na základě jejího vzhledu a toho, co tato osoba během řízení říká. V současnosti se nepoužívá žádný systém založený na elektronické identifikaci.
4. Poplatky v řízeních v občanských a obchodních věcech
Informace o soudních poplatcích a postupech platby naleznete na internetových stránkách soudů na tomto odkazu.
5. Elektronické platební metody
Finský soudní systém přijímá platby pouze formou bankovních převodů na bankovní účet soudního systému. To se týká všech plateb fakturovaných soudním systémem a veškerých dalších úhrad vyžadovaných soudním systémem takovým způsobem, o který žádal plátce.
Za všechny účtované poplatky vystaví soud klientovi fakturu, primárně ve formě online faktury podle standardu PEPPOL, nebo případně jako papírovou fakturu zaslanou poštou.
Příjmové účty soudního systému jsou:
Danske Bank
IBAN: FI40 8129 9710 0114 95
BIC: DABAFIHH
Nordea
IBAN: FI97 1804 3000 0167 58
BIC: NDEAFIHH
6. Oznámení o předčasném využívání decentralizovaného informačního systému
Decentralizovaný systém se ve Finsku zatím nepoužívá.
7. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v občanských a obchodních věcech
—
8. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v trestních věcech
—