Nařízení o digitalizaci – oznámení členských států

1. Vnitrostátní informační portály pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány

Citius: umožňuje každému občanovi nebo jeho zákonnému zástupci nahlížet do spisů věcí, které se jej týkají, a to z kteréhokoli místa, pokud má tato osoba přístup k internetu. Většina dostupného obsahu je volně přístupná.
Tribunais.org.pt: umožňuje každému občanovi nebo jeho zákonnému zástupci nahlížet do spisů věcí, které se jej týkají, a to z kteréhokoli místa, pokud má tato osoba přístup k internetu. Přístup ke spisům věcí je možný na základě ověření pomocí průkazu totožnosti nebo digitálního mobilního klíče. Tento portál nabízí více funkcí než portál Citius.
eTribunal-Mandatarios: umožňuje například přijímat oznámení, nahlížet do dokumentů a poslouchat zvukové záznamy a odesílat rozsáhlé procesní písemnosti. Přístup je omezen na právníky a advokáty, kteří do portálu vstupují pomocí svého profesního digitálního certifikátu.

2. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Občanský soudní řád (Código de Processo Civil – CPC) umožňuje vyslechnout svědky, účastníky řízení a znalce prostřednictvím videokonference.

Konkrétně čl. 502 odst. 1 umožňuje, aby svědci, kteří mají bydliště mimo obec, v níž sídlí soud, byli vyslechnuti prostřednictvím videokonference z místa soudu nebo sekce soudu se sídlem v obci nebo farnosti, kde mají bydliště (pokud existuje dohoda mezi tímto orgánem a Ministerstvem spravedlnosti), nebo z jiné veřejné budovy v dané oblasti.

Tento režim se vztahuje na svědeckou výpověď účastníka řízení, pokud mají účastníci řízení bydliště mimo okres nebo příslušný ostrov v případě autonomních oblastí Azory a Madeira (čl. 456 odst. 2), a na prohlášení účastníků řízení, pokud jsou ve stejné situaci, jaká je uvedena výše (čl. 466 odst. 2).

Metodu videokonference nelze použít, pokud má svědek, který má být vyslechnut, bydliště v metropolitní oblasti Lisabonu nebo Porta a řízení probíhá před sekcí soudu nebo soudem se sídlem v jedné z těchto oblastí, s výjimkou případů, kdy je účast na jednání ve stanoveném termínu nemožná nebo mimořádně obtížná (čl. 502 odst. 6 a článek 520). V takových situacích může soudce se souhlasem stran rozhodnout, že veškeré informace nezbytné pro řádné rozhodnutí ve věci může svědkovi poskytnout soud telefonicky nebo jinými prostředky přímé komunikace, pokud je povaha skutkových okolností, které mají být vyšetřeny nebo objasněny, slučitelná s řádným průběhem řízení. Tato opatření se vztahují také na výpovědi účastníků řízení (čl. 457 odst. 2) a na prohlášení účastníků řízení (čl. 466 odst. 2).

Bez ohledu na ustanovení mezinárodních nebo evropských právních aktů jsou svědci s bydlištěm v zahraničí vyslýcháni prostřednictvím videokonference ve všech případech, kdy jsou v místě jejich bydliště k dispozici potřebné technické prostředky (čl. 502 odst. 6).

Znalci ze zařízení, laboratoří nebo úředních útvarů jsou vyslechnuti prostřednictvím telekonference z místa svého pracoviště (čl. 486 odst. 2).

K vedení videokonferencí podle článku 5 nařízení (EU) 2023/2844 jsou oprávněny pouze soudy.

Portugalské procesní právo (čl. 151 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu) neumožňuje, aby soud stanovil datum a čas jednání z moci úřední. Aby se předešlo riziku kolize termínů jednání, kterých by se měli právní zástupci účastnit, měl by soudce zajistit, aby datum a čas jednání byly stanoveny po předchozí dohodě s právními zástupci. Pokud právní zástupci do pěti dnů prohlásí, že v den určený soudcem nejsou k dispozici z důvodu jiného řízení, které pro ně již bylo naplánováno, měli by o těchto okolnostech informovat soud (výslovně upřesnit dotčené řízení a věc) a po kontaktování ostatních dotčených právních zástupců navrhnout náhradní termín.

Všechny soudní síně v Portugalsku jsou vybaveny videokonferenčním zařízením s otočnými kamerami, které se připojuje k softwaru umožňujícímu komunikaci na dálku. V Portugalsku je možné použít jakýkoli prostředek komunikace na dálku, nejsou však k dispozici žádné informace o tom, který prostředek je využíván nejčastěji. Během pandemie se však k tomuto účelu používala a stále se běžně používá aplikace Webex. Tuto aplikaci lze integrovat se stávajícími systémy videokonferencí u soudů. Technické požadavky týkající se zařízení pro videokonference instalovaného u jednotlivých soudů naleznete zde.

Portugalské procesní právo nestanoví možnost aby účastník řízení předložil stanovisko k použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku pro účely vedení jednání.

Vždy se pořizuje záznam závěrečného soudního jednání, procesních překážek a předběžných opatření. Záznam se pořizuje pomocí obrazového nebo zvukového systému bez ohledu na jiné audiovizuální prostředky nebo podobné technické postupy, které má soud k dispozici, a všichni účastníci v dané věci by měli být vyrozuměni o tom, že byli nahráváni. Záznam musí být stranám zpřístupněn do dvou dnů od provedení příslušného úkonu (čl. 155 odst. 1, 2 a 3).

Pokud jde o osoby se zdravotním postižením a bez ohledu na účast příslušného tlumočníka, kdykoli to soudce považuje za vhodné, stanoví článek 135 občanského soudního řádu následující pravidla pro výpovědi neslyšících, němých nebo hluchoněmých osob:

Neslyšícím osobám jsou otázky předloženy písemně a tyto osoby odpovídají ústně.
Němým osobám jsou otázky kladeny ústně a tyto osoby odpovídají písemně.
Hluchoněmým osobám jsou otázky předloženy písemně a tyto osoby odpovídají rovněž písemně.

Pro neslyšící, němé nebo hluchoněmé osoby, které nejsou schopny číst nebo psát, by měl soudce ustanovit vhodného tlumočníka.

Pokud jde o zjištění totožnosti a ověření, svědek v den výslechu prokáže svou totožnost před úředníkem soudní sekce nebo soudu nebo úředníkem orgánu státní správy, kde se svědectví podává. Od tohoto okamžiku se výslech provádí před soudcem, který věc projednává, a zástupci účastníků řízení za použití technického vybavení umožňujícího komunikaci audiovizuálními prostředky v reálném čase, aniž by musel do výslechu vstupovat soudce v místě, kde je svědectví podáváno (čl. 502 odst. 4 občanského soudního řádu).

Podle článku 516 občanského soudního řádu svědek přesně vypovídá o předmětu dokazování. Měl by uvést skutečnosti, kterých se dopustil(a) nebo které pozoroval(a), uvést okolnosti, za nichž tyto skutkové okolnosti nastaly, a způsob, jakým se o těchto skutkových okolnostech dozvěděl(a). Výslech vede právní zástupce strany, která svědka předvolala; pokud jde o skutkové okolnosti, o nichž svědek vypovídal, může právní zástupce druhé strany klást svědkovi otázky nezbytné k doplnění nebo vysvětlení výpovědi. Soudce může požádat o vysvětlení nebo položit otázky, které považuje za vhodné pro zjištění pravdy. Nežli svědek odpoví na položené otázky, může nahlédnout do spisu, požádat, aby mu byly předloženy určité listiny tvořící součást spisu, nebo předložit listiny na podporu své výpovědi.

Podle článku 133 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu se cizinci mohou vyjadřovat v jiném jazyce než portugalštině, pokud ji neovládají. V takovém případě musí být ke komunikaci pod přísahou věrnosti ustanoven tlumočník. Účast tlumočníka je omezena na nezbytně nutnou míru.

Portugalské procesní právo omezuje možnost předkládání nebo prezentace hmotných důkazů během videokonference. Občanský soudní řád stanoví lhůty a okolnosti, za nichž lze předložit nebo prezentovat různé existující druhy důkazů. Pravidla pro videokonference pro každý z těchto druhů důkazů zejména uvádějí, že videokonference jsou vyhrazeny pro osobní důkazy, jako jsou například svědecké výpovědi a znalecké posudky.

3. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v trestních věcech

Ve fázi vyšetřování stanoví trestní řád (Código de Processo Penal – CPP) možnost, aby výpovědi kterékoli osoby, která není v daném řízení obviněna a která má bydliště mimo obec, v níž sídlí státní zastupitelství pověřené vedením řízení, byly učiněny na jiných státních zastupitelstvích nebo v prostorách policejních orgánů prostřednictvím videokonference (čl. 275a odst. 1). Orgány v oblasti, kde má bydliště osoba, která má být vyslechnuta, jsou o řízení vyrozuměny a v den určený pro výpověď soudní úředník nebo příslušník kriminální policie této osobě sdělí, kde má být výpověď podána. Výpovědi shromažďuje dožadující subjekt a případně přítomní zástupci (čl. 275a odst. 2).

Během hlavního líčení je výjimečně možné přijmout výpovědi asistenta, občanských účastníků, svědků, znalců nebo technických poradců z moci úřední nebo na vyžádání jinak než za osobní přítomnosti, pokud:

tyto osoby mají bydliště mimo obec, kde se nachází soudní sekce nebo soud;
není důvod se domnívat, že přítomnost těchto osob na slyšení je nezbytná pro zjištění pravdy; a
lze předpokládat závažné funkční nebo osobní obtíže či nepohodlí, pokud by byly tyto osoby nuceny cestovat.

Výpovědi se pořizují v době hlavního líčení za použití technického vybavení, které umožňuje komunikaci audiovizuálními prostředky v reálném čase. V den výslechu osoba prokáže svou totožnost úředníkovi soudní sekce nebo soudu, u něhož je výpověď podávána, od tohoto okamžiku však výslech probíhá před soudcem rozhodujícím v dané věci a zástupci stran za použití výše uvedeného vybavení, aniž by musel do výslechu vstupovat soudce v místě, kde je svědectví podáváno (čl. 318 odst. 1, 5 a 6 trestního řádu).

Aniž jsou dotčena ustanovení mezinárodních nebo evropských právních aktů, jsou asistent, občanští účastníci nebo svědci s bydlištěm v zahraničí vyslýcháni pomocí technického vybavení, které umožňuje komunikaci audiovizuálními prostředky v reálném čase, kdykoli jsou v místě jejich bydliště k dispozici potřebné technické prostředky (čl. 318 odst. 8 trestního řádu).

Pokud je to technicky možné, jsou znalci z příslušných zařízení, laboratoří nebo úředních útvarů vyslechnuti prostřednictvím telekonference z místa svého pracoviště (čl. 317 odst. 1 trestního řádu).

Souhlas s použitím videokonference nebo jiné technologie pro komunikaci na dálku není v trestním procesním právu stanoven, s výjimkou případů výslechu obžalované nebo podezřelé osoby v rámci právního režimu pro vydávání, předávání, uznávání a výkon evropských vyšetřovacích příkazů v trestních věcech schváleného zákonem č. 88/2017 ze dne 21. srpna (čl. 35 odst. 3 písm. a)).

Podle ustanovení čl. 82B odst. 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013, kterým se stanoví pravidla pro rámec a organizaci soudnictví, mohou osoby ve výkonu trestu odnětí svobody v jakémkoli vyšetřování nebo soudním řízení bez ohledu na to, kde se nachází soud nebo soudní sekce projednávající danou věc, vypovídat ve věznici, kde jsou drženy, a to prostřednictvím technologického zařízení, které umožňuje komunikaci vizuálními a zvukovými prostředky v reálném čase, s výjimkou případů, kdy:

mají v daném řízení právní a procesní postavení žalované osoby nebo
výslechy probíhají v rámci řízení spadajícího do pravomoci soudu příslušného k výkonu trestu.

V den výslechu prokáže osoba ve výkonu trestu odnětí svobody svou totožnost pracovníkovi věznice odpovědnému za právní záležitosti a výkon trestů. Od tohoto okamžiku probíhá výslech pouze před soudcem rozhodujícím v dané věci nebo státním zástupcem a advokáty nebo obhájci. Pokud si to osoba ve výkonu trestu odnětí svobody přeje, může jí být při výslechu nápomocen právní zástupce.

Obviněné nebo podezřelé osoby lze vyslýchat prostřednictvím videokonference pouze na základě právního rámce upravujícího vydávání, předávání, uznávání a výkon evropských vyšetřovacích příkazů v trestních věcech schváleného zákonem č. 88/2017 ze dne 21. srpna (čl. 35 odst. 2).

Pokud jde o osoby se zdravotním postižením, v případě, že je od neslyšící nebo němé osoby nebo osoby se sluchovým postižením vyžadováno, aby učinila prohlášení, čl. 93 odst. 1 stanoví:

Neslyšícím osobám nebo osobám se sluchovým postižením je ustanoven vhodný tlumočník, který komunikuje prostřednictvím znakového jazyka, odezírání ze rtů nebo písemně, podle toho, co je pro dotčenou osobu nejvhodnější.
Němým osobám (za předpokladu, že umí psát) jsou otázky kladeny ústně a tyto osoby odpovídají písemně. V opačném případě a kdykoli na vyžádání bude ustanoven vhodný tlumočník.

Je-li obžalovanou osobou nezletilý, je jedním z procesních práv obžalované osoby být během řízení, v němž vystupuje, doprovázena nositeli rodičovské zodpovědnosti, svým zákonným zástupcem nebo osobou, která je opatrovníkem de facto, nebo, pokud není možné tyto osoby kontaktovat nebo to vyžadují zvláštní okolnosti vycházející ze zájmů obžalované osoby nebo nutnosti v dané věci, a to pouze po dobu, kdy takové okolnosti trvají, jinou osobou, kterou určí nezletilá osoba a schválí příslušný soudní orgán (čl. 61 odst. 1 písm. i) trestního řádu).

Pokud nezletilá osoba neurčila jinou osobu, která ji bude doprovázet, nebo pokud osoba, kterou určila, není příslušným justičním orgánem akceptována, určí příslušný justiční orgán za stejným účelem odborníka, který se ujme role doprovodu (čl. 61 odst. 4).

Portugalské právo umožňuje pořizování záznamů z jednání nebo výslechů různých procesních subjektů a v různých fázích řízení. Jedná se například o následující situace:

Během prvního soudního výslechu obviněné osoby se výslech obvykle provádí prostřednictvím zvukového nebo audiovizuálního záznamu a jiné prostředky lze použít pouze tehdy, pokud zvukový nebo audiovizuální záznam není k dispozici, což by mělo být uvedeno v protokolu (čl. 141 odst. 7 trestního řádu).
Výpovědi svědků nebo obětí pro budoucí záznam za určitých okolností nebo v souvislosti s určitými trestnými činy (čl. 271 odst. 6 a článek 364 trestního řádu). Takové výpovědi jsou činěny s úmyslem nekonfrontovat oběť se skutkovými okolnostmi podruhé a vyhnout se účinkům opětovné viktimizace, které by taková další konfrontace mohla mít, a také chránit důkazy před možností ztráty nebo manipulace.

Pokud je v souladu s trestním řádem pořízen zvukový nebo obrazový záznam procesního dokumentu, bude jeho kopie do 48 hodin doručena kterékoli straně, která o to požádá (čl. 101 odst. 4 trestního řádu).

Pokud jde o praktické aspekty organizace výslechu, je třeba se obrátit na soud, který věc projednává a před nímž se výslech uskuteční. Z hlediska navázání tohoto kontaktu neexistují žádná konkrétní pravidla.

Pokud jde o ověřování a osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, odkazuje se na výše uvedený čl. 82B odst. 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 62/2013. Pokud jde o podezřelé nebo obviněné osoby, odkazuje se na výše uvedené: jejich výslech prostřednictvím videokonference není povolen, s výjimkou případu podle čl. 35 odst. 2 zákona č. 88/2017 ze dne 21. srpna 2017.

Pokud jde o podstatnou účast na videokonferencích a osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, odkazuje se na výše uvedený čl. 82B odst. 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 62/2013 a neexistují žádná zvláštní pravidla pro zajištění takové účasti. Pokud jde o podezřelé nebo obviněné osoby, odkazuje se na výše uvedené: jejich výslech prostřednictvím videokonference není povolen, s výjimkou případu podle čl. 35 odst. 2 zákona č. 88/2017 ze dne 21. srpna. V tomto případě se použijí pravidla stanovená v článku 36, která navíc navazují na pravidla stanovená v čl. 24 odst. 5 směrnice 2014/41/EU.

Podle trestního řádu sdělení obvinění v trestní věci znamená povinnost předložit, kdykoli je to možné během samotného řízení nebo bez zbytečného odkladu, písemnost, která upřesňuje danou věc a obhájce, pokud byl ustanoven, jakož i procesní práva a povinnosti obhájce (čl. 58 odst. 5). Mezi tato práva a povinnosti uvedené v článku 61 patří právo na překlad a tlumočení. Pokud obviněná osoba neovládá portugalštinu nebo nehovoří portugalsky plynule a tato písemnost není k dispozici v jazyce, kterému obviněná osoba rozumí, budou informace předány ústně, v případě potřeby za účasti tlumočníka, a to bez ohledu na skutečnost, že obviněné osobě bude následně bez zbytečného odkladu předána písemnost v jazyce, kterému rozumí (čl. 58 odst. 6).

Je třeba rovněž upozornit, že pokud se řízení účastní osoba, která neovládá portugalštinu nebo nehovoří portugalsky plynule, je nezbytné ustanovit vhodného tlumočníka, a to i v případě, že osoba, která řízení předsedá, nebo kterýkoli z účastníků řízení používaný jazyk ovládá. Ustanovení tlumočníka není pro danou osobu spojeno s žádnými náklady (čl. 92 odst. 1).

Subjekt odpovědný za procesní úkon poskytne obviněné osobě, která neovládá portugalštinu nebo nehovoří portugalsky plynule, v přiměřené lhůtě písemný překlad oznámení týkajících se obžaloby, předběžného rozhodnutí, obhajoby, data stanoveného pro hlavní líčení, rozsudku, použití donucovacích opatření a opatření k zajištění majetku a podání žaloby na odškodnění v občanskoprávním řízení a dalších prvků, které subjekt považuje za nezbytné pro výkon obhajoby (čl. 92 odst. 3).

Tlumočník podléhá soudnímu tajemství a nesmí zveřejnit rozhovory mezi obviněnou osobou a jejím obhájcem, ať už probíhají v jakékoli fázi řízení. Každé takové zveřejnění bude považováno za porušení profesního tajemství (čl. 92 odst. 8).

V souvislosti s výslechem prostřednictvím videokonference podle právního rámce upravujícího vydávání, předávání, uznávání a výkon evropských vyšetřovacích příkazů v trestních věcech zákon č. 88/2017 stanoví, že výslech osoby, která má být vyslechnuta ve vykonávajícím státě, má být v případě potřeby proveden za asistence tlumočníka (čl. 36 odst. 1 písm. d)). Právo na tlumočení je zaručeno také v právních předpisech týkajících se evropského zatýkacího rozkazu (čl. 17 odst. 3 zákona č. 65/2003 ze dne 23. srpna 2003).

Přístup k tlumočníkovi je zaručen také oběti na základě statusu oběti schváleného zákonem č. 130/2015 ze dne 4. září 2015 (článek 12), který rovněž stanoví právo na překlad písemného potvrzení oznámení, pokud oběť nerozumí portugalštině (čl. 11 odst. 3), a vymezuje situace, kdy se využívá videokonference nebo telekonference (článek 23).

4. Poplatky v řízeních v občanských a obchodních věcech

Úvodem je třeba upřesnit, že článek 5 nařízení o procesních nákladech (RCP), schváleného legislativním nařízením č. 34/2008 ze dne 26. února 2008, stanoví, že soudní poplatky se vyjadřují ve zúčtovacích jednotkách (ZJ), přičemž 1 ZJ v současnosti odpovídá částce 102 EUR. Výše soudního poplatku, který má být uhrazen, se stanoví podle hodnoty sporu nebo složitosti věci.

Řízení stanovená v nařízení (ES) č. 1896/2006

Podle čl. 7 odst. 4 a tabulky II A nařízení o procesních nákladech se za návrhy na vydání platebního rozkazu v níže uvedených částkách platí tyto soudní poplatky:

do 5 000 EUR: 102 EUR (1 ZJ),
od 5 000 EUR do 15 000 EUR: 204 EUR (2 ZJ),
od 15 000,01 EUR: 306 EUR (3 ZJ).

Vyšší poplatek může být účtován v následujících případech:

Pokud se případ ukáže jako obzvláště složitý, může soud nakonec stanovit vyšší poplatek v rámci mezí stanovených v tabulce II nařízení o procesních nákladech (čl. 7 odst. 7 nařízení o procesních nákladech). Podle čl. 530 odst. 7 trestního řádu se předběžná opatření a postupy považují pro účely placení soudních poplatků za obzvláště složité, pokud:
1. obsahují obšírná podání nebo tvrzení;
2. souvisejí s vysoce specializovanými právními otázkami nebo technickými záležitostmi nebo vyžadují kombinovanou analýzu právních otázek v různých souvislostech nebo
3. zahrnují výslech velkého počtu svědků, posouzení složitých důkazů nebo různá zdlouhavá dokazování.
Pokud je osobou povinnou zaplatit soudní poplatek obchodní společnost (čl. 13 odst. 3 nařízení o procesních nákladech), která v předchozím roce podala u soudu, soudní kanceláře nebo kontaktního místa 200 či více návrhů na předběžná opatření, zahájení řízení, uskutečnění procesních úkonů nebo výkon rozhodnutí, soudní poplatek v případě návrhů na vydání evropského platebního rozkazu podaných touto společností se platí podle částky a podle tabulky II B:
- do 5 000 EUR: 153 EUR (1,5 ZJ),
- od 5 000 EUR do 15 000 EUR: 306 EUR (3 ZJ),
- od 15 000,01 EUR: 459 EUR (4,5 ZJ).

Pokud žalovaný podá odpor ve smyslu čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1896/2006 a v řízení je pokračováno, odečte se žalobci z částky, kterou je nutné zaplatit za pokračování v řízení, částka uhrazená v rámci řízení o evropském platebním rozkazu (čl. 7 odst. 6 nařízení o procesních nákladech).

Řízení stanovená v nařízení (ES) č. 861/2007

Podle čl. 6 odst. 1 a 5 nařízení o procesních nákladech a tabulek I A a I C tohoto nařízení výše soudního poplatku činí:

u věcí v hodnotě do 2 000 EUR: 102 EUR (1 ZJ),
v hodnotě vyšší než 2 000 EUR, ale nepřesahující 5 000 EUR: 204 EUR (2 ZJ).

Pokud se věc ukáže jako obzvláště složitá, výše poplatku činí:

u věcí v hodnotě vyšší než 2 000 EUR: 153 EUR (1,5 ZJ),
v hodnotě vyšší než 2 000 EUR, ale nepřesahující 5 000 EUR: 306 EUR (3 ZJ).

Pokud podle čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 861/2007 přesahuje vzájemný nárok částku 5 000 EUR, žaloba a vzájemná žaloba se projedná podle procesního práva členského státu, v němž řízení probíhá.

Podle vnitrostátních předpisů je tedy podání protinároku důvodem k zaplacení soudního poplatku pouze tehdy, pokud je odlišný od původního nároku. Trestní řád nepovažuje protinárok za odlišný, pokud chce účastník řízení dosáhnout ve svůj prospěch stejného právního účinku, jaký navrhuje žalobce, nebo pokud chce získat pouze započtení (čl. 530 odst. 3). Pokud se nároky liší, hodnota obou nároků se pro účely výpočtu soudního poplatku sečte (čl. 299 odst. 2 trestního řádu), a splatný soudní poplatek činí (Tabulka I A):

od 2 000,01 EUR do 8 000 EUR: 102 EUR
od 8 000,01 EUR do 16 000 EUR: 153 EUR
od 16 000,01 EUR do 24 000 EUR: 204 EUR
od 24 000,01 EUR do 30 000 EUR: 255 EUR
od 30 000,01 EUR do 40 000 EUR: 306 EUR
od 40 000,01 EUR do 60 000 EUR: 357 EUR
od 60 000,01 EUR do 80 000 EUR: 408 EUR
od 80 000,01 EUR do 100 000 EUR: 459 EUR
od 100 000,01 EUR do 150 000 EUR: 510 EUR
od 150 000,01 EUR do 200 000 EUR: 612 EUR
od 200 000,01 EUR do 250 000 EUR: 714 EUR
od 250 000,01 EUR do 275 000 EUR: 816 EUR

Řízení stanovená v nařízení (ES) č. 655/2014

V souladu s čl. 7 odst. 1, 4 a 7 nařízení o procesních nákladech a tabulkou II tohoto nařízení soudní poplatky v rámci zajišťovacího řízení v níže uvedených hodnotách činí:

až do výše 300 000 EUR: 306 EUR (3 ZJ),
300 000,01 EUR nebo více: 816 EUR (8 ZJ).

V případě zvláště složitých zajišťovacích řízení (klasifikace vysvětlená výše v souvislosti s nařízením (ES) č. 1896/2006) je soudní poplatek stanoven na 9 ZJ (918 EUR) až 20 ZJ (2 040 EUR).

Výše uvedené částky mohou být zvýšeny, pokud uvedená řízení překročí určitou prahovou hodnotu za rok (viz informace v bodě 2 výše týkající se nařízení (ES) č. 1896/2006). V tomto případě se za každou z těchto situací platí poplatek ve výši 3,5 ZJ (357 EUR), 9 ZJ (918 EUR) a 10 ZJ (1 020 EUR) až 22 ZJ (2 244 EUR).

Řízení stanovená v nařízení (ES) č. 805/2004

Potvrzení na základě formuláře stanoveného v nařízení je uloženo zákonem, a proto by za jeho vydání neměl být vybírán žádný poplatek. Náklady na potvrzení o rozhodnutí budou vypočteny na základě ZJ. Poplatky za vydání vytištěného potvrzení jsou proto stanoveny takto:

Do 50 stran se za sadu platí pětina 1 ZJ (20,40 EUR);
Pokud je stran více než 50, částka uvedená v písmenu a) se zvyšuje o desetinu 1 ZJ (10,20 EUR) za každých dalších 25 stran nebo příslušný zlomek.

Řízení o uznání, prohlášení vykonatelnosti nebo odmítnutí uznání podle nařízení (EU) č. 650/2012, (EU) č. 1215/2012, (EU) č. 606/2013, (ES) č. 4/2009, (EU) 2016/1103, (EU) 2016/1104 a (EU) 2019/1111

Nařízení o procesních nákladech nestanoví výběr jakékoli částky za tato řízení. Rozhodnutí o uznání neznamená úhradu nákladů řízení.

V případě opravného prostředku proti rozsudku vydanému v tomto řízení je třeba uhradit soudní poplatek na základě hodnoty dané věci a tabulky IB (článek 6 a čl. 7 odst. 2 nařízení o procesních nákladech) v těchto částkách:

Do 2 000 EUR: 51 EUR
od 2 000,01 EUR do 8 000 EUR: 102 EUR
od 8 000,01 EUR do 16 000 EUR: 153 EUR
od 16 000,01 EUR do 24 000 EUR: 204 EUR
od 24 000,01 EUR do 30 000 EUR: 255 EUR
od 30 000,01 EUR do 40 000 EUR: 306 EUR
od 40 000,01 EUR do 60 000 EUR: 357 EUR
od 60 000,01 EUR do 80 000 EUR: 408 EUR
od 80 000,01 EUR do 100 000 EUR: 459 EUR
od 100 000,01 EUR do 150 000 EUR: 510 EUR
od 150 000,01 EUR do 200 000 EUR: 612 EUR
od 200 000,01 EUR do 250 000 EUR: 714 EUR
od 250 000,01 EUR do 275 000 EUR: 816 EUR

V případě částek přesahujících 275 000 EUR se částka soudního poplatku zvyšuje o 1,5 ZJ (153 EUR) za každých dalších 25 000,00 EUR nebo příslušný zlomek.

Řízení související s vydáním, opravou a zrušením výtahů stanovených v nařízení (ES) č. 4/2009, evropského dědického osvědčení a potvrzení stanovených v nařízení (EU) č. 650/2012, osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012, osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 606/2013, potvrzení stanovených v nařízení (EU) 2016/1103, potvrzení stanovených v nařízení (EU) 2016/1104 a osvědčení stanovených v nařízení (EU) 2019/1111

Potvrzení na základě formuláře stanoveného v nařízeních vyplývá ze zákonného požadavku, což znamená, že za jeho vydání by neměl být účtován žádný poplatek, pokud je žádost o ně podána u soudu.

Náklady na potvrzení o rozhodnutí vydané soudem se vypočítávají na základě ZJ. V souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení o procesních nákladech jsou proto poplatky za vydání vytištěného potvrzení stanoveny takto:

Do 50 stran se za sadu platí pětina 1 ZJ (20,40 EUR);
Pokud je stran více než 50, částka uvedená v písmenu a) se zvyšuje o desetinu 1 ZJ (10,20 EUR) za každých dalších 25 stran nebo příslušný zlomek.

Přihlášení pohledávky zahraničním věřitelem v insolvenčním řízení podle článku 53 nařízení (EU) 2015/848

Přihlášení pohledávky nepodléhá úhradě nákladů.

Komunikace mezi fyzickými nebo právnickými osobami nebo jejich zástupci a ústředními orgány podle nařízení (ES) č. 4/2009 a nařízení (EU) 2019/1111 nebo příslušnými orgány podle kapitoly IV směrnice 2003/8/ES

------

5. Elektronické platební metody

Soudní poplatky za evropský platební rozkaz je třeba uhradit bankovním převodem. Před provedením platby byste měli vyčkat na pokyn soudu. Za tímto účelem se důrazně doporučuje, aby žalobce nebo jeho zástupce uvedl e-mailovou adresu. Soudní kancelář zašle referenční číslo (složené z 12 číslic a začínající číslem 70), které by mělo být zadáno do pole pro poznámky k bankovnímu převodu, spolu se spisovou značkou soudu, což umožní přiřadit platbu k dané věci. Soudu byste měli zaslat doklad o provedení platby.

Pokud se žalobce rozhodne provést platbu před zahájením soudního řízení, tj. aniž by čekal na pokyn k platbě od soudu, jsou platební údaje následující (a měli byste soudu zaslat doklad o převodu):

Majitel účtu: Úřad pro finanční a majetkovou správu soudnictví (Instituto de Gestão Financeira e Equipamentos da Justiça, I.P.)

Identifikační číslo daňového poplatníka (NIF): 510 361 242
Číslo účtu: 1120014160
Bankovní identifikační číslo (NIB): 078101120112001416052
IBAN: PT50078101120112001416052
Název banky: Agência de Gestão da Tesouraria e da Dívida Pública - IGCP, E.P.E.
BIC SWIFT (identifikační kód podniku): IGCPPTPL

6. Oznámení o předčasném využívání decentralizovaného informačního systému

Zatím nelze předvídat, zda bude možné uvést decentralizovaný informační systém do provozu dříve, než požaduje nařízení.

7. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Ano, článek 5 lze použít dříve, než vyžaduje nařízení.

8. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v trestních věcech

Ano, článek 6 lze použít dříve, než vyžaduje nařízení.

Poslední aktualizace: 16/04/2026