Nařízení o digitalizaci – oznámení členských států

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. a) – podrobnosti o vnitrostátních informačních portálech, pokud existují

a) Název vnitrostátního informačního portálu a odkaz na tento portál

b) Informace o tom, zda mají na portál přístup pouze občané a/nebo rezidenti a/nebo právnické osoby usazené na území Rumunska, nebo zda je tento přístup umožněn i cizím státním příslušníkům a/nebo nerezidentům a právnickým osobám usazeným na území jiného členského státu a zda je přístup na vnitrostátní informační portály umožněn i advokátům nebo zástupcům jiných členských států

1. Jedná se o informační portál, přístup k němu má tudíž kdokoli, je však třeba upozornit, že informace jsou zobrazeny pouze v rumunštině.

2. Vzhledem k tomu, že podmínkou přístupu na portál je osobní identifikační číslo, mají k němu přístup pouze rumunští občané a jejich zástupci (advokáti), pokud předloží soudu plnou moc.

c) K jakému účelu lze portál používat

1. Za účelem zjištění informací o projednávaných věcech (číslo věci, předmět věci, účastníci řízení, data jednání, procesní fáze, shrnutí) a údajů o všech soudech

2. Za účelem nahlížení do spisu v elektronické podobě, sdělování procesních písemností a v konkrétním případě k podávání písemností

d) Jaké metody identifikace uživatelů se používají

1. Uživatelé se nemusí přihlašovat.

2. Používá se dvoufázové ověřování prostřednictvím osobního identifikačního čísla, telefonního čísla a e-mailové adresy.

e) Jaké zvláštní požadavky jsou případně spojeny s používáním portálu

1. Není relevantní

2. Žádné zvláštní požadavky

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. b) – Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech

a) Informace o platných vnitrostátních právních předpisech a postupech, včetně použitelných procesních práv a záruk, pro vedení jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku

Vnitrostátní právo nestanoví možnost vést jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

b) Informace o tom, zda mají povolení k pořádání videokonferencí podle článku 5 nařízení pouze soudy, nebo zda tuto možnost mají i jiné orgány. Pokud by se na článek 5 jako na právní základ pro pořádání videokonference mohly odvolávat i jiné orgány, uveďte prosím seznam těchto orgánů a příslušná řízení

Vnitrostátní právo nestanoví možnost uskutečnit řízení prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku. Podle článku 212 občanského soudního řádu [Codul de procedură civilă], který upravuje „Místo konání soudního řízení“, se soudní řízení koná v místě soudu, nestanoví-li zákon jinak.

c) Informace, zda vnitrostátní právo umožňuje příslušnému soudu nebo osobě nařídit jednání z vlastního podnětu

Ústní svědectví nebo výslech může nařídit soud z vlastního podnětu, vnitrostátní právo však nestanoví možnost provádět takové důkazy prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

d) Informace o videokonferenční technologii dostupné v Rumunsku nebo o nejčastěji používané platformě/řešení pro videokonference

K dispozici je technologie typu „Custom in-house developed IT solutions“ (interně vyvinutá individuální IT řešení) / aplikace Zoom, Teams atd., jež prostřednictvím propojení integruje několik videokonferenčních platforem. K plánování a provádění videokonferencí používají soudy IT platformu/řešení, jež prostřednictvím propojení integruje několik konkrétních platforem (Zoom, Teams atd.).

e) Informace o procesních požadavcích, kterým musí účastník řízení vyhovět, aby mohl předložit stanovisko k použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku pro účely jednání

Vnitrostátní právo nestanoví možnost účastníka řízení předložit stanovisko k použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

f) Informace o tom, zda vnitrostátní právo upravuje pořizování záznamu z jednání, a pokud ano, informace o uchovávání a šíření záznamu

Vnitrostátní právní předpis (čl. 231 odst. 4 až 6 občanského soudního řádu – „Zápis (protokol) z jednání. záznam jednání“) umožňuje nahrávání, ukládání a šíření zaznamenaného zvukového, nikoli však obrazového obsahu.

Článek 15 zákona č. 304/2022 o soudním systému stanoví možnost pořizování zvukových nebo obrazových záznamů.

Článek 15

1) Jednání zaznamenává soud prostřednictvím technických prostředků pro obrazový nebo zvukový záznam.

2) Během jednání pořizuje soudní úředník protokol o průběhu řízení. Účastníci řízení mohou požádat, aby předseda senátu protokol přečetl a potvrdil.

3) Po skončení jednání obdrží každý z účastníků řízení na požádání kopii protokolu soudního úředníka.

4) Přepisy ústních výpovědí učiněných během soudního řízení, které jsou automaticky zaznamenány prostřednictvím informační technologie, pokud byla tato technologie soudem zavedena, na požádání předá účastníkům řízení soudní úředník, s výhradou vnitřního jednacího řádu soudů.

5) Spisy týkající se projednávaných věcí se vyhotovují a archivují v listinné podobě.

6) Aniž je dotčen odstavec 5, zavádí se u soudů národní elektronický spis s výhradou podmínek stanovených ve vyhlášce přijaté společným nařízením ministra spravedlnosti a předsedy Nejvyššího kasačního a soudního dvora [Înalta Curte de Casație și Justiție], ve znění schváleném Vrchní radou soudců a státních zástupců [Consiliul Superior al Magistraturii]. Národní elektronický spis v souladu s právními předpisy umožňuje internetový přístup účastníků řízení ke spisům a elektronické doručování procesních písemností a poskytuje možnost stejným způsobem předkládat dokumenty do spisu.

g) Informace o způsobu zajištění důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem před videokonferencí a během ní

Je umožněna důvěrná komunikace s obhájcem.

h) Informace o praktických opatřeních pro organizaci a vedení jednání, včetně informací, zda se používají technologie převodu řeči na text

Pokud jde o využívání technologií převodu řeči na text, Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím svého ředitelství pro informační technologie [Direcția Tehnologia informației] v současné době realizuje projekt vývoje řešení pro převod řeči na text, které je použitelné i pro výslech svědků v soudním řízení.

i) Informace o přístupu k videokonferencím pro účastníky řízení a jejich zástupce, včetně osob se zdravotním postižením

Vnitrostátní právo nestanoví přístup k videokonferencím pro účastníky řízení a jejich zástupce, včetně osob se zdravotním postižením.

j) Metody identifikace a ověřování účastníků řízení

V souladu s článkem 219 Občanského soudního řádu: „Ověření přítomnosti účastníků řízení“ soud ověřuje totožnost účastníků řízení, a pokud jsou zastoupeni nebo mají asistenty, ověřuje soud také plnou moc nebo způsobilost osob, které účastníky řízení zastupují nebo jim zajišťují asistenci. Pokud účastníci řízení nereagují na předvolání, soud ověří, zda byl postup předvolání proveden, a dle potřeby v souladu se zákonem přistoupí k odročení nebo přerušení soudního řízení nebo věc projedná.

V souladu s článkem 318 občanského soudního řádu „Identifikace svědka“ předseda senátu před provedením výpovědi požádá svědka, aby uvedl své jméno, příjmení, povolání, bydliště a věk; zda je s některým z účastníků řízení v blízkém nebo příbuzenském vztahu a v jakém stupni; zda pracuje pro některého z účastníků řízení. Předseda senátu poté svědka upozorní na jeho povinnost složit přísahu a na význam přísahy.

Vnitrostátní právo nestanoví způsoby identifikace a pověření účastníků řízení v případě, že se jednání koná prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

k) Jakým způsobem by účastníci řízení mohli klást otázky a jinak se smysluplně zapojovat

Možnost účastníků řízení klást otázky je stanovena v článcích 321 a 352 občanského soudního řádu.

Vnitrostátní právo nestanoví možnost účastníků řízení klást otázky a jinak se smysluplně zapojovat při použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

Článek 321 Výslech svědků

1) Každý svědek musí být vyslechnut samostatně a dosud nevyslechnutí svědci nesmí být tomuto výslechu přítomni.

2) Pořadí výslechu svědků určuje předseda senátu, přičemž přihlédne i k žádosti účastníků řízení.

3) Svědek nejprve odpoví na otázky předsedy senátu a poté na otázky, které mu se souhlasem předsedy senátu položí účastník řízení, který svědka navrhl, a protistrana.

4) Po výslechu musí svědek zůstat v soudní síni až do skončení šetření, pokud soud nerozhodne jinak.

5) Během výslechu musí být svědkovi poskytnuta volnost při podávání výpovědi a není mu dovoleno přečíst předem připravenou písemnou odpověď; se souhlasem předsedy senátu však může svědek využít poznámek, avšak pouze při uvádění číselných údajů nebo jmen.

6) Pokud soud dospěje k závěru, že otázka položená účastníkem řízení nemůže vést k vyřešení sporu, je urážlivá nebo směřuje k prokázání skutečnosti, kterou zákon zakazuje dokazovat, takovou otázku zamítne. V takovém případě soud do protokolu jednání zapíše jméno účastníka a položenou otázku, jakož i důvod jejího zamítnutí.

7) Pokud je otázka připuštěna, zaznamená se doslovně spolu se jménem účastníka řízení, který ji položil, a následnou odpovědí svědka ve svědecké výpovědi podle čl. 323 odst. 1.

Článek 352 Provádění výslechu fyzických osob

1) Osobu, která se dostaví na předvolání, vyslechne předseda senátu ke každé skutečnosti zvlášť.

2) Se svolením předsedy senátu může každý ze soudců, státní zástupce, pokud se účastní soudního řízení, a protistrana klást vyslýchané osobě otázky přímo.

3) Účastník řízení odpovídá, aniž by směl číst z předem připravené písemné odpovědi. Se souhlasem předsedy senátu však může využít poznámek, avšak pouze pokud jde o číselné údaje nebo jména.

4) Pokud účastník řízení uvede, že k odpovědi potřebuje nahlédnout do určitých poznámek, protokolů nebo spisů, může být stanoveno nové datum výslechu.

5) Pokud jsou výslechu přítomny obě strany, mohou být konfrontovány.

l) Jaké mají účastníci řízení právo na tlumočníka

Neexistuje žádný konkrétní vnitrostátní právní předpis. Při použití videokonferencí nebo jiné technologie komunikace na dálku platí stejná pravidla týkající se práva na tlumočení, jaká jsou zaručena při řízení za osobní účasti.

m) Jak je zajištěna možnost fyzického zkoumání nebo předkládání důkazů během videokonference

Vnitrostátní právo nestanoví možnost fyzicky zkoumat nebo předkládat důkazy při použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

n) Jak je zabráněno neoprávněnému přístupu k citlivým údajům nebo datovým tokům k neznámým subjektům

Odkaz sloužící k připojení je zaslán dotčené straně v předvolání a komunikační systém je omezen na síť WAN soudního orgánu.

Zákon č. 182 ze dne 12. dubna 2002 o ochraně utajovaných informací obsahuje ustanovení o vnitrostátních standardech ochrany utajovaných informací a ustanovení o zamezení přístupu k citlivým údajům.

Kapitola IV nového trestního zákoníku obsahuje ustanovení týkající se podvodů spáchaných prostřednictvím informačních systémů a elektronických platebních prostředků.

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. b) – Vnitrostátní právní předpisy týkající se videokonferencí v trestních věcech

a) Informace o platných vnitrostátních právních předpisech a postupech, včetně právních předpisů a postupů týkajících se procesních práv a záruk, pro vedení jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku

Příslušná ustanovení o jednání prostřednictvím videokonference v různých fázích trestního řízení a o různých kategoriích účastníků (podezřelí, obvinění, osoby ve vazbě, odsouzení, svědci, chránění svědci, zranitelní svědci, účastníci zapojení do různých činností, nezletilí, nezletilé oběti, oběti trpící onemocněním atd.) uvádí čl. 106 odst. 2, čl. 111 odst. 6 a článek 345 trestního řádu [Codul de procedură penală], které souvisejí s článkem 235 zákona č. 302/2004 o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, ve znovu zveřejněném znění.

Trestní řád

Článek 106 Zvláštní pravidla pro jednání

(2) Ve výjimečných případech může být zadržená osoba vyslechnuta v prostorách vazebního zařízení prostřednictvím videokonference, pokud má soudní orgán za to, že tím není dotčen řádný průběh řízení nebo práva a zájmy účastníků.

Čl. 110 odst. 3 Postup prodloužení vyšetřovací vazby během trestního stíhání

(3) Obviněný může být se svým souhlasem vyslechnut také prostřednictvím videokonference a za přítomnosti obhájce, kterého si sám zvolí nebo kterého mu ustanoví soud, případně za přítomnosti tlumočníka v prostorách vazebního zařízení.

Článek 111 Výslech poškozeného

(6) V případě poškozených osob, u nichž byla podle zákona zjištěna zvláštní potřeba ochrany, soudní orgán nařídí jedno nebo více z následujících opatření, aniž je tím dotčen řádný průběh řízení nebo práva a zájmy účastníků:

a) výslech těchto osob v prostorách k tomu určených nebo přizpůsobených;

b) výslech těchto osob prostřednictvím psychologa nebo jiného odborníka na poskytování poradenství obětem trestných činů nebo za jeho přítomnosti;

c) výslech a případný opakovaný výslech těchto osob provede tatáž osoba, pokud je to možné a pokud soudní orgán usoudí, že tím nebude ovlivněn řádný průběh řízení nebo práva a zájmy účastníků;

d) výslech těchto osob prostřednictvím videokonference nebo jiného technického komunikačního prostředku v místě, kde je jim v rámci ochranného opatření poskytnuto přechodné ubytování.

(7) Výslech a případně opětovný výslech poškozených osob, které se staly obětí trestných činů uvedených v článcích 197, 199, 209-216^1, 218, 218^1, 219, 219^1, 221, 222, 223 a 374 trestního zákoníku [Codul penal], který provádějí orgány činné v trestním řízení, jakož i výslech v jiných případech, kdy je to vzhledem k okolnostem, za nichž byl čin spáchán, považováno za nezbytné, provádí pouze osoba, která je stejného pohlaví jako poškozená strana. Není-li to možné, může výslech těchto poškozených a případně jejich opakovaný výslech provést, aniž je tím dotčen řádný průběh řízení nebo práva a zájmy účastníků, osoba, která není stejného pohlaví jako poškozená strana, a to se souhlasem advokáta a psychologa nebo jiného odborníka na poskytování poradenství obětem trestných činů.

(8) Je-li poškozeným nezletilá osoba, musí být její výslech ve všech případech zaznamenán prostřednictvím audiovizuálních technických prostředků. Pokud nelze pořídit videozáznam, musí být záznam ve všech případech pořízen pomocí zvukových technických prostředků.

(8^1) Výslech poškozené osoby mladší 14 let se koná za přítomnosti jednoho z rodičů, opatrovníka nebo osoby či zástupce instituce pověřené výchovou a vzděláváním dítěte a za přítomnosti psychologa ustanoveného soudním orgánem. Psycholog bude nezletilému poskytovat odborné poradenství po celou dobu soudního řízení.

(8^2) Nemohou-li být osoby uvedené v bodě 8^1 přítomny nebo mají-li ve věci postavení podezřelého, obviněného, poškozeného, účastníka řízení uplatňujícího občanskoprávní nároky, osoby odpovědné podle občanského práva nebo svědka v dané věci, nebo existuje-li důvodné podezření, že by tyto osoby mohly ovlivnit výpověď nezletilého, koná se výslech tohoto nezletilého za přítomnosti zástupce opatrovnického orgánu nebo příbuzného s plnou způsobilostí k právním úkonům a psychologa, kterého ustanoví soudní orgán. Psycholog bude nezletilému poskytovat odborné poradenství po celou dobu soudního řízení.

(8^3) Týká-li se výslech nezletilé poškozené osoby činnosti zařízení, kterému byla nezletilá osoba svěřena k výchově a vzdělávání, nahradí zástupce tohoto zařízení zástupce opatrovnického orgánu nebo příbuzný s plnou způsobilostí k právním úkonům a psycholog, kterého ustanoví soudní orgán. Psycholog bude nezletilé osobě poskytovat odborné poradenství po celou dobu soudního řízení.

Čl. 364 odst. 1 a 4 Účast obviněného v soudním řízení a jeho práva

(1) Věc se projednává za přítomnosti obviněného. Obviněný držený ve vazbě musí být předveden k soudnímu jednání. Obviněný, který je držen ve vazbě, se rovněž považuje za přítomného řízení a se svým souhlasem a za přítomnosti obhájce, kterého si sám zvolí nebo kterého mu ustanoví soud, případně za přítomnosti tlumočníka se zúčastní řízení prostřednictvím videokonference v prostorách vazebního zařízení. (…)

(4) Během soudního řízení může obviněný, a to i v případě, že je držen ve vazbě, písemně požádat, aby byl souzen v nepřítomnosti a aby byl zastoupen obhájcem, kterého si sám zvolí nebo kterého mu ustanoví soud. Pokud obviněný, který je držen ve vazbě, požádal, aby byl souzen v nepřítomnosti, může soud na žádost nebo z vlastního podnětu nařídit, aby dotyčný obviněný mohl během jednání předložit závěry a aby mu bylo povoleno hovořit prostřednictvím videokonference za přítomnosti obhájce, kterého si sám zvolí nebo kterého mu ustanoví soud.

Ustanovení čl. 597 odst. 2^1 trestního řádu

Postup vymáhajícího soudu

(2^1) Odsouzený, který je držen ve vazbě nebo umístěn ve výchovném zařízení, se může za účelem vyřízení otázek upravených v této hlavě zúčastnit soudního řízení také prostřednictvím videokonference v místě vazby, a to se svým souhlasem a za přítomnosti obhájce, kterého si sám zvolí nebo kterého mu ustanoví soud, a případně tlumočníka.

Zákon č. 302/2004 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, ve znovu zveřejněném znění

Článek 235 Výslech prostřednictvím videokonference

(1) Pokud musí být osoba, která se nachází na území Rumunska, vyslechnuta jako svědek nebo znalec justičními orgány cizího státu a bylo by z časového hlediska nevhodné nebo nemožné, aby se tato osoba dostavila osobně na území tohoto státu, může cizí stát požádat, aby se výslech uskutečnil prostřednictvím videokonference v souladu s následujícími odstavci.

(2) Rumunský stát může takové žádosti vyhovět, pokud není v rozporu s jeho základními právními zásadami a pokud má stát k dispozici technické prostředky, které umožní, aby se výslech uskutečnil prostřednictvím videokonference.

(3) V žádosti o výslech prostřednictvím videokonference musí být kromě údajů uvedených v článku 229 uveden důvod, proč by bylo z časového hlediska nevhodné nebo nemožné, aby se svědek nebo znalec osobně zúčastnil výslechu, a název justičního orgánu a jména osob, které povedou výslech.

(4) Svědek nebo znalec musí být předvolán v souladu s rumunským právem.

(5) Žádosti podané orgány jiných států spadají v průběhu trestního stíhání do pravomoci státních zastupitelství nebo v průběhu soudního řízení do pravomoci soudů, které mají podle rumunského práva věcnou nebo osobní příslušnost. Územní příslušnost se určuje podle bydliště nebo místa pobytu osoby, která má být vyslechnuta prostřednictvím videokonference.

(5^1) Žádosti týkající se skutků, které podle rumunského práva spadají do pravomoci Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu [Direcția de Investigare a Infracțiunilor de Criminalitate Organizată și Terorism] nebo Národního ředitelství pro boj proti korupci [Direcția Națională Anticorupție], vyřizují tyto orgány.

(6) Výslech prostřednictvím videokonference se koná v souladu s těmito pravidly:

a) výslech se koná za přítomnosti příslušného rumunského soudce nebo případně státního zástupce, kterému je dle potřeby nápomocen tlumočník; ti ověří totožnost vyslýchané osoby a musí zajistit, aby byly dodrženy základní zásady rumunského práva. Pokud soudce nebo státní zástupce zjistí, že byly porušeny základní zásady rumunského práva, neprodleně přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby výslech proběhl v souladu s rumunským právem.

b) Informace o procesních požadavcích na vydání souhlasu s použitím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku pro účely výslechu

Článek 235 odst. 3 trestního řádu stanoví, že k výslechu musí být dán souhlas, aniž by specifikoval technické prostředky, které mají být k výslechu použity. Tato ustanovení jsou doplněna ustanoveními čl. 106 odst. 2 trestního řádu.

c) Informace o tom, jak je zajištěn přístup k nezbytné infrastruktuře pro videokonference pro podezřelou, obviněnou nebo odsouzenou osobu či dotčenou osobu vymezenou v čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2018/1805, a to i s ohledem na osoby se zdravotním postižením

Vnitrostátní právo výslovně nestanoví přístup výše uvedených osob k nezbytné infrastruktuře pro videokonference.

V trestním řízení bylo jednání prostřednictvím videokonference možné pouze u osob vzatých do policejní vazby nebo uvězněných, pokud k tomu daly souhlas.

g) Informace o způsobu zajištění důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem před jednáním prostřednictvím videokonference a během takového jednání

Je umožněna důvěrná komunikace s obhájcem.

e) Informace o způsobu informování nositelů rodičovské zodpovědnosti nebo jiných dospělých osob o výslechu dítěte prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku – jak je zohledněn nejlepší zájem dítěte

Článek 111 trestního řádu

Odstavec 8 – Pokud je poškozeným nezletilá osoba, musí být její výslech ve všech případech zaznamenán prostřednictvím audiovizuálních technických prostředků. Pokud nelze pořídit videozáznam, musí být záznam ve všech případech pořízen pomocí zvukových technických prostředků.

Odstavec 8^1 – Výslech poškozené osoby mladší 14 let se koná za přítomnosti jednoho z rodičů, opatrovníka nebo osoby či zástupce instituce pověřené výchovou a vzděláváním dítěte a za přítomnosti psychologa ustanoveného soudním orgánem. Psycholog bude nezletilé osobě poskytovat odborné poradenství po celou dobu soudního řízení.

Odstavec 8^3 – Týká-li se výslech nezletilé poškozené osoby činnosti zařízení, kterému byla nezletilá osoba svěřena k výchově a vzdělávání, nahradí zástupce tohoto zařízení zástupce opatrovnického orgánu nebo příbuzný s plnou způsobilostí k právním úkonům a psycholog, kterého ustanoví soudní orgán. Psycholog bude nezletilé osobě poskytovat odborné poradenství po celou dobu soudního řízení.

f) Informace, zda vnitrostátní právní předpisy umožňují pořizování záznamu z jednání; a pokud ano, informace o uchovávání a šíření záznamů; informace, zda se používají technologie převodu řeči na text

Článek 15 zákona č. 304/2022 o soudním systému stanoví možnost pořizování zvukových nebo obrazových záznamů.

Článek 15

1) Jednání zaznamenává soud prostřednictvím technických prostředků pro obrazový nebo zvukový záznam.

2) Během jednání pořizuje soudní úředník záznam tj. protokol o průběhu řízení. Účastníci řízení mohou požádat, aby předseda senátu protokol přečetl a potvrdil.

3) Po skončení jednání obdrží každý z účastníků řízení na požádání kopii protokolu soudního úředníka.

5) Spisy týkající se projednávaných věcí se vyhotovují a archivují v listinné podobě.

6) Aniž je dotčen odstavec 5, zavádí se u soudů národní elektronický spis s výhradou podmínek stanovených ve vyhlášce přijaté společným nařízením ministra spravedlnosti a předsedy Nejvyššího kasačního a soudního dvora, ve znění schváleném Vrchní radou soudců a státních zástupců; spis v souladu s právními předpisy umožňuje internetový přístup účastníků řízení ke spisům a elektronické doručování procesních písemností a poskytuje možnost stejným způsobem předkládat dokumenty do spisu.

V trestních věcech jsou stanovena tato zvláštní procesní pravidla:

Ustanovení čl. 110 odst. 5 trestního řádu

Záznamy výpovědí

(5) V průběhu trestního řízení se výslech podezřelé nebo obviněné osoby zaznamenává prostřednictvím obrazového nebo zvukového technického zařízení. Pokud pořízení záznamu není možné, musí být tato skutečnost zaznamenána ve výpovědi podezřelé nebo obviněné osoby, přičemž musí být výslovně uveden důvod, proč pořízení záznamu nebylo možné.

V současné době se vyvíjí nástroj pro převod řeči na text.

g) Informace o dostupných opravných prostředcích podle vnitrostátního práva, kterých se podezřelá, obviněná nebo odsouzená osoba či dotčená osoba může domáhat v případě porušení požadavků nebo záruk stanovených v článku 6 nařízení

Článek 342 trestního řádu „Předmět přípravného řízení“

Předmětem přípravného řízení je přezkum soudní příslušnosti a zákonnosti postoupení věci soudu po podání obžaloby, jakož i přezkum zákonnosti nakládání s důkazy a vedení řízení orgány činnými v trestním řízení.

Kdykoli je důkaz provedený v trestním řízení napaden podle článku 374 trestního řádu, je soud povinen provést alespoň napadený důkaz znovu.

h) Informace o videokonferenční technologii dostupné v Rumunsku nebo o nejčastěji používané platformě/řešení pro videokonference

i) Informace o praktických opatřeních k organizaci a vedení jednání. Notably, which authority should be contacted? Are there special requirements (e.g. necessary information to be provided) for contacting that authority?

Žádosti o organizaci a vedení jednání musí obsahovat technické údaje o odkazu k připojení a o zařízení dožadujícího orgánu a informace o stanoveném datu jednání (datum a čas (GMT)), které musí být sděleny dožádaným orgánům. Kromě toho musí žádost obsahovat datum a čas navržený dožadujícím soudem pro otestování nástrojů, zpravidla dva až tři dny před datem stanoveným pro jednání atd.

j) Zda se v rámci výslechu používají technologie převodu řeči na text

V současné době se vyvíjí nástroj pro převod řeči na text.

k) Způsob identifikace a ověření totožnosti podezřelé, obviněné nebo odsouzené osoby nebo dotčené osoby

Článek 107 trestního řádu „Otázky týkající se konkrétně podezřelé nebo obviněné osoby“

(1) Na začátku prvního jednání položí soudní orgán podezřelé nebo obviněné osobě otázky týkající se jejího příjmení, jména, přezdívky, data a místa narození, osobního identifikačního čísla, příjmení a jména rodičů, státního občanství, občanského stavu, vojenského stavu, vzdělání, povolání nebo zaměstnání, místa výkonu práce, bydliště a adresy, kde skutečně žije, a adresy, na kterou jí mají být doručovány písemnosti související s řízením, jejího záznamu v trestním rejstříku nebo zda je proti ní vedeno jiné trestní řízení, zda žádá o tlumočníka v případě, že nerozumí rumunštině, nemluví rumunsky nebo se není schopna v rumunštině řádně vyjádřit, jakož i dalších údajů za účelem ke zjištění osobního stavu podezřelé nebo obviněné osoby.

(2) Otázky uvedené v odstavci 1 se při dalších jednáních zopakují pouze tehdy, považuje-li to soudní orgán za nezbytné.

l) Způsob, jakým může podezřelá, obviněná nebo odsouzená osoba či dotčená osoba klást otázky, a pokud to není možné, jak se může významně zúčastnit řízení

Článek 122 trestního řádu „Výslech svědka“ stanoví ve fázi hlavního líčení toto:

(1) Každý svědek je vyslechnut samostatně, bez přítomnosti dalších svědků.

(2) Svědkovi se umožní, aby uvedl vše, co ví o skutečnostech nebo skutkových okolnostech, k jejichž prokázání byl navržen, a poté mu mohou být kladeny otázky.

(3) Není dovoleno klást svědkovi otázky týkající se politických, ideologických nebo náboženských voleb nebo jiných osobních či rodinných okolností, s výjimkou případů, kdy jsou nezbytně nutné ke zjištění pravdy v projednávané věci nebo k ověření věrohodnosti svědka.

m) Způsob, jakým může podezřelá, obviněná nebo odsouzená osoba či dotčená osoba využít práva na tlumočníka

Článek 12 trestního řádu „Úřední jazyk a právo na tlumočníka“

(1) Úředním jazykem v trestním řízení je rumunština.

(2) Rumunští občané, kteří jsou příslušníky národnostních menšin, mají právo vyjadřovat se před soudy ve svém mateřském jazyce a procesní písemnosti se vyhotovují v rumunštině.

(3) Účastníkům řízení nebo sporným stranám, kteří nerozumějí rumunštině, nemluví rumunsky nebo se nejsou schopni v rumunštině řádně vyjádřit, musí být poskytnuta bezplatná asistence tlumočníka, aby se mohli seznámit se spisem, hovořit a předkládat soudu závěry. Pokud je právní pomoc povinná, musí být podezřelé nebo obviněné osobě poskytnuta možnost bezplatné asistence tlumočníka, aby mohla komunikovat s advokátem za účelem přípravy na jednání, podání opravných prostředků nebo uplatnění jakýchkoli nároků týkajících se vypořádání dané věci.

(4) V soudním řízení se používají tlumočníci oprávnění v souladu se zákonem. Jsou zařazeni do kategorie oprávněných tlumočníků a překladatelů podle zákona.

n) Jak je zabráněno neoprávněnému přístupu k citlivým údajům nebo datovým tokům k neznámým subjektům

Kapitola IV nového trestního zákoníku obsahuje ustanovení týkající se podvodů spáchaných prostřednictvím informačních systémů a elektronických platebních prostředků.

Odkaz sloužící k připojení je zaslán dotčené straně v předvolání a komunikační systém je omezen na síť WAN soudního orgánu.

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. c – Poplatky v řízeních v občanských a obchodních věcech

a) Řízení stanovená v nařízeních (ES) č. 1896/2006, (ES) č. 861/2007, (ES) č. 655/2014 a (ES) č. 805/2004

Nařízení (ES) č. 1896/2006:

návrh na vydání evropského platebního rozkazu – 200 RON; odpor proti evropskému platebnímu rozkazu – 100 RON; viz čl. 6 odst. 2 a 2^1 mimořádného nařízení vlády č. 80/2013 o soudním kolkovném.

Nařízení (ES) č. 861/2007:

poplatek ve výši 50 RON, pokud hodnota pohledávky nepřesahuje 2 000 RON nebo pokud hodnota v EUR nepřesahuje částku ekvivalentní 2 000 RON, a 200 RON u pohledávek, jejichž hodnota přesahuje 2 000 RON nebo jejichž hodnota v EUR přesahuje částku ekvivalentní 2 000 RON;

viz čl. 6 odst. 1 mimořádného nařízení č. 80/2013 o soudním kolkovném.

Nařízení (EU) č. 655/2014

Vybírá se poplatek ve výši 100 RON. Viz čl. 11 odst. 1 písm. a) mimořádného nařízení č. 80/2013 o soudním kolkovném.

Nařízení (ES) č. 805/2004

Vybírá se poplatek ve výši 20 RON. Viz článek 27 mimořádného nařízení č. 80/2013 o soudním kolkovném.

b) Řízení o uznání, prohlášení vykonatelnosti nebo odmítnutí uznání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012, (EU) č. 1215/2012 a (EU) č. 606/2013 a nařízení Rady (ES) č. 4/2009, (EU) 2016/1103, (EU) 2016/1104 a (EU) 2019/1111

Řízení o uznání, prohlášení vykonatelnosti nebo odmítnutí uznání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012, (EU) č. 1215/2012 a (EU) č. 606/2013 a nařízení Rady (ES) č. 4/2009 a (EU) 2019/1111

Vybírá se poplatek ve výši 20 RON. Viz článek 27 mimořádného nařízení č. 80/2013 o soudním kolkovném.

Nařízení (EU) 2016/1103 – v Rumunsku se nepoužije

Nařízení (EU) 2016/1104 – v Rumunsku se nepoužije

c) Řízení související s vydáním, opravou a zrušením výtahů stanovených v nařízení (ES) č. 4/2009, evropského dědického osvědčení a potvrzení stanovených v nařízení (EU) č. 650/2012, osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012, osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 606/2013, potvrzení stanovených v nařízení (EU) 2016/1103, potvrzení stanovených v nařízení (EU) 2016/1104 a osvědčení stanovených v nařízení (EU) 2019/1111

Postupy související s vydáním, opravou a zrušením výtahů stanovených v nařízení (ES) č. 4/2009 – bez poplatku

Viz článek 22 zákona č. 36/2012 o určitých opatřeních nutných k uplatňování určitých nařízení a rozhodnutí Rady Evropské unie a nástrojů mezinárodního práva soukromého v oblasti vyživovacích povinností.

Postupy související s vydáním, opravou a zrušením evropského dědického osvědčení a osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 650/2012

Podle článku 23 nařízení ministra spravedlnosti č. 177/C/2024 ze dne 19. ledna 2024, kterým se schvalují pravidla stanovující minimální odměny za služby poskytované notáři:

„Článek 23 (1) V dědickém řízení se poplatky za vydání dědického osvědčení stanoví za každé dědické osvědčení bez ohledu na počet dědiců, s ohledem na prahové hodnoty, kategorie služeb a řízení a s přihlédnutím ke stupni příbuzenského vztahu dědiců k zemřelému.

(2) Takto stanovené poplatky se vztahují pouze na zákonné dědice zemřelého.

(3) U dědiců ze závěti, kteří nejsou manželi ani příbuznými ve stejném stupni dědické posloupnosti jako zemřelý, se poplatky zvyšují o 25 %.

(4) Pro sukcesivní dědictví se poplatek stanoví za každou pozůstalost.

(5) Za vydání dodatečného dědického osvědčení se poplatek vypočte podle odstavců 1 a 4 a prahových hodnot uvedených v příloze 3 s ohledem na statky, které jsou předmětem dodatečného osvědčení a jsou zahrnuty do pozůstalosti.

(6) Za vydání evropského dědického osvědčení se poplatek stanoví ve výši 20 % poplatku stanoveného za vydání dotčeného dědického osvědčení, nejméně však ve výši minimálního poplatku uvedeného v příloze 3 písm. a).“

PŘÍLOHA 3 Pravidel

DĚDICKÉ ŘÍZENÍ

pro které jsou minimální poplatky přírůstkové podle prahových hodnot a jsou vyjádřeny v procentech

Hodnota pozůstalosti, pro kterou je stanoven minimální poplatek	Minimální poplatek)*
a) do 20 000 RON	2,7 %, nejméně však 240 RON/dědický spis
b) od 20 001 RON do 35 000 RON	540 RON + 1,9 % pro částky vyšší než 20 001 RON
c) od 35 001 RON do 65 000 RON	725 RON + 1,6 % pro částky vyšší než 35 001 RON
d) nad 65 001 RON	1 205 RON + 0,85 % pro částky vyšší než 65 001 RON

Postupy související s vydáváním osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012, osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 606/2013 a osvědčení stanovených v nařízení (EU) 2019/1111

Vybírá se poplatek ve výši 20 RON. Viz článek 27 mimořádného nařízení č. 80/2013 o soudním kolkovném.

Postupy související s vydáním, opravou a zrušením výtahů stanovených v nařízení (EU) 2016/1103, osvědčení stanovených v nařízení (EU) 2016/1104 – tato dvě nařízení se v Rumunsku nepoužívají.

d) Postupy týkající se přihlášení pohledávky zahraničním věřitelem v insolvenčním řízení podle článku 53 nařízení (EU) 2015/848

Vybírá se poplatek ve výši 200 RON. Viz čl. 14 odst. 1 mimořádného nařízení č. 80/2013 o soudním kolkovném.

e) Komunikace mezi fyzickými nebo právnickými osobami nebo jejich zástupci a ústředními orgány podle nařízení (ES) č. 4/2009 a nařízení (EU) 2019/1111 nebo příslušnými orgány podle kapitoly IV směrnice 2003/8/ES

Bez poplatku

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. d) – Podrobnosti o elektronických platebních metodách dostupných pro poplatky placené v přeshraničních případech

Soudní poplatky hrazené kolkovými známkami (kolkovné)

Článek 40 mimořádného nařízení č. 80/2013 o soudním kolkovném

(1) Soudní kolkovné hradí osoba povinná k úhradě poplatku, a to v hotovosti, bankovním převodem nebo on-line na zvláštní příjmový účet místního rozpočtu s názvem „Soudní a jiné kolkovné“, který je veden jménem územní správní jednotky, v níž má dotyčná fyzická osoba bydliště nebo pobyt nebo případně právnická osoba své sídlo. Náklady na převodní operace pro částky splatné jako soudní kolkovné nese osoba povinná k úhradě poplatku.

(2) Nemá-li osoba povinná k úhradě poplatku bydliště ani pobyt, případně sídlo v Rumunsku, je soudní kolkovné hrazeno do místního rozpočtu územní správní jednotky, v níž se nachází soud, u něhož je podána žaloba nebo návrh.

Seznam účtů státní pokladny podle příslušnosti soudu pro úhradu soudního kolkovného (nerezidenti) – příloha 1 (1880 Kb)

Mimořádné nařízení vlády č. 80/2013 o soudním kolkovném – příloha 2 (40 Kb)

Kalkulačka kolkovného – příloha 3 (43 Kb)

Státní pokladna je v Rumunsku přímým účastníkem systému elektronických plateb, který umožňuje pouze výběr a platby v RON, a to výhradně na území Rumunska.

Státní pokladna jako přímý účastník systému elektronických plateb v Rumunsku zúčtovává platby podle platebních dokladů, jejichž prostřednictvím veřejné instituce a hospodářské subjekty zadávají platby z účtů otevřených u těchto institucí. Rovněž inkasuje částky převedené plátci prostřednictvím subjektů registrovaných v těchto systémech:

ReGIS (pro zúčtování příkazů k úhradě vysoké hodnoty – systém spravovaný Rumunskou národní bankou [Banca Naţională a României], spuštěný na internetových stránkách https://www.bnr.ro/)- Příloha 4 – Seznam ReGIS (431 Kb) a
SENT (pro zúčtování příkazů k úhradě nízké hodnoty – systém spravovaný institucí TRANSFOND, spuštěný na internetových stránkách https://www.transfond.ro/) Příloha 5 – Seznam Transfond (15 Kb).

Pokud plátce provede platbu ze svého vlastního účtu otevřeného u úvěrové instituce v zahraničí, musí mít tato instituce korespondenční banku v Rumunsku, jejímž prostřednictvím se provede zúčtování příslušných částek. Stejně jako v případě plateb z účtů otevřených u úvěrových institucí v Rumunsku je nezbytné uvést informace o příjemci platby, zejména kód IBAN účtu, v jehož prospěch je platba prováděna, a daňové identifikační číslo příjemce.

Znalecké posudky a jistoty

Poplatky za znalecké posudky se vybírají v hotovosti v RON na inkasních účtech otevřených v pobočkách na úrovni krajů nebo města Bukurešť na jméno místních znaleckých kanceláří [Birouri Locale de Expertiză] při územních soudech nebo bukurešťském soudu. Částky stanovené soudem jako poplatky za znalecké posudky se vybírají v pobočkách CEC Bank S.A. v pracovních dnech během stanovené pracovní doby. Tento způsob výběru je stanoven ve smlouvě o inkasním účtu č. RU15 ze dne 17. srpna 2006 (č. MJ 78627), která byla prodloužena dodatky č. 441 ze dne 9. července 2014 a č. 838 ze dne 5. listopadu 2015. Seznam účtů CEC Bank S.A. pro platby poplatků za znalecké posudky – příloha 6 (390 Kb)

Jistoty složené jménem soudů a k jejich dispozici mohou být zaplaceny buď na přepážce banky, nebo bankovním převodem, přičemž v platebním příkazu musí být jasně uvedeny všechny nezbytné údaje k identifikaci soudu (jakožto příjemce částky) a také právní věc, v souvislosti s níž je jistota složena. Seznam účtů CEC Bank S.A. pro platby jistot – příloha 7 (568 Kb)

Podle článku 671 občanského soudního řádu se vklad nebo uložení jakékoli peněžní částky za účelem účasti v exekučním řízení v souladu se zákonem nebo za účelem dosažení pozastavení výkonu rozhodnutí, vklad částek se zvláštním účelem, jakož i vklad nebo uložení výnosů ze zabaveného majetku nebo výtěžku z prodeje takového majetku provádí u CEC Bank S.A., státní pokladny nebo jiné úvěrové instituce oprávněné provádět operace odeslání k dispozici exekučnímu soudu nebo soudnímu exekutorovi.

Vklad nebo uložení těchto částek lze prokázat potvrzením o odeslání nebo jiným zákonem uznaným dokladem.

Tyto částky se oprávněným osobám nebo jejich zástupcům uvolní pouze na základě příkazu vydaného soudním exekutorem nebo případně exekučním soudem.

Použijí se ustanovení článku 1057 a násl. týkající se jistot.

Kromě podle čl. 1057 odst. 1 téhož legislativního aktu je v případě, že zákon stanoví jistotu, částka, kterou je dotčená strana povinna zaplatit, stanovena soudem podle zákona a uložena ve státní pokladně, v bance CEC Bank S.A. nebo v jiné úvěrové instituci provádějící takové operace, a to jménem dotčené strany a k dispozici soudu, případně soudnímu exekutorovi.

Kalkulačka jistot – příloha 8 (47 Kb)

V každé pobočce na úrovni kraje a města Bukurešť je zřízen účet CEC BANK S.A. určený pro vkládání poplatků za znalecké posudky. Účet je veden na jméno místní znalecké kanceláře (odpovídající územnímu soudu, při kterém působí), stejně jako jistotní účet pro částky stanovené jako jistoty.

Soudní výlohy hrazené předem státem, jakož i pokuty v rámci soudního, trestního nebo správního řízení

Částky vybrané z titulu soudních výloh hrazených předem státem z rozpočtů schválených Ministerstvem spravedlnosti a státním zastupitelstvím na vedení trestního řízení, které hradí strany nebo jiní účastníci soudního řízení podle trestního řádu, a z titulu soudních pokut, jsou příjmem státního rozpočtu a převádějí se na zvláštní příjmový účet.

V souladu se zákonem o vymáhání daňových pohledávek je lze uhradit v kancelářích Národní agentury pro správu daní, k níž přísluší daňová rezidence dlužníka.

Povinnost uhradit státu soudní výlohy zakládá daňový závazek. Výrok rozsudku, který obsahuje povinnost vrátit státu částky vynaložené ze státního rozpočtu, je exekučním titulem a je neprodleně oznámen příslušným orgánům.

Podle článku 31 zákona č. 207/2015 o daňovém řádu:

„(1) V případě daňových závazků spravovaných ústředním daňovým orgánem se daňovou rezidencí rozumí:

a) u fyzických osob adresa, na které mají podle zákona bydliště, nebo adresa, na které skutečně žijí, pokud se liší od bydliště;

b) u fyzických osob, které vykonávají ekonomickou činnost jako osoby samostatně výdělečně činné nebo vykonávají svobodná povolání, sídlo podniku nebo místo, kde skutečně vykonávají hlavní činnost;

c) u právnických osob sídlo nebo místo skutečné správy a řízení podniku, pokud nejsou vykonávány v ohlášeném sídle;

d) u sdružení a jiných subjektů bez právní subjektivity jejich sídlo nebo místo, kde skutečně vykonávají hlavní činnost

Informace podle čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení

Není relevantní

Poslední aktualizace: 13/05/2026