Nařízení o digitalizaci – oznámení členských států

1. Vnitrostátní informační portály pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. a) – vnitrostátní informační portály pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány.

název vnitrostátního informačního portálu a odkaz na něj

informace o tom, zda mají na portál přístup pouze občané a/nebo rezidenti a/nebo právnické osoby usazené na území vašeho členského státu, nebo zda je tento přístup umožněn i cizím státním příslušníkům a/nebo nerezidentům a právnickým osobám usazeným na území jiného členského státu a zda je přístup na vnitrostátní informační portály umožněn i advokátům nebo zástupcům z jiných členských států

Portál je přístupný každému, kdo má estonský nástroj elektronické identifikace (průkaz totožnosti, průkaz totožnosti v mobilním telefonu „Mobile-ID“ nebo digitální průkaz „Smart-ID“). Cizinci mohou požádat o elektronické povolení k pobytu, které znamená i možnost používat nástroje elektronické identifikace.

k jakému účelu se portál používá

Portál slouží k podávání písemností, přijímání písemností a k přístupu do spisu v soudním řízení. Kromě toho portál nabízí možnost odběru kalendáře, lhůt a upomínek týkajících se soudních řízení. Prostřednictvím portálu je možné předkládat písemnosti policii a státnímu zastupitelství a nahlížet do spisu trestní věci. Uživatelé portálu mohou podávat návrhy na zahájení vykonávacího řízení a nahlížet do záznamů v trestním rejstříku.

jaké metody identifikace uživatelů se používají

průkaz totožnosti, průkaz totožnosti v mobilním telefonu nebo digitální průkaz a v případě osob ve výkonu trestu odnětí svobody rozpoznávání obličeje (vyžaduje se elektronické prokázání totožnosti).

jaké jsou případné zvláštní požadavky na používání portálu

Advokáti a úředníci státní správy a místní samosprávy musí používat portál e-Spis pouze pro komunikaci se soudem. Pokud uživatel portálu do 20 dnů nepřevezme písemnosti, které mu zaslal soud, bude jeho právo používat portál omezeno.

2. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. b) – Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech.

Informace v tomto oddíle by měly osobám, které se budou účastnit videokonference, poskytnout dostatečné informace o vnitrostátních právních předpisech a postupech, které jim umožní účastnit se jednání na dálku. Tyto informace by měly zahrnovat:

informace o platných vnitrostátních právních předpisech a postupech, včetně použitelných procesních práv a záruk, pro vedení jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

Účast na jednání v občanskoprávním řízení upravuje § 350 občanského soudního řádu.

§ 350. Jednání s účastí na dálku

1) Soud může vést jednání s účastí na dálku, aby se účastník řízení nebo jeho zástupce či poradce mohl v době jednání nacházet mimo místo, kde se jednání koná, a vykonávat procesní úkony v reálném čase z místa mimo místo jednání.

2) Způsobem uvedeným v odstavci 1 tohoto paragrafu lze vyslechnout také svědka nebo znalce, přičemž účastník řízení, který se nachází mimo místo jednání, jim může klást otázky.

3) Při jednání s účastí na dálku musí být technicky bezpečným způsobem zajištěno právo každého účastníka řízení činit prohlášení, podávat návrhy a žádosti a vyjadřovat se k prohlášením, návrhům a žádostem ostatních účastníků řízení, jakož i další podmínky jednání, pokud je obrazem i zvukem přenášeno v reálném čase směrem od účastníka nacházejícího se mimo místo jednání k soudu a naopak. Se souhlasem hlavních účastníků řízení a svědka a v nesporném řízení výhradně se souhlasem svědka může být svědek vyslechnut také telefonicky podle pravidel pro jednání s účastí na dálku.

informace, zda článek 5 nařízení o digitalizaci umožňuje videokonference pouze soudům, nebo zda tato možnost existuje i pro jiné orgány. Pokud mají právní základ pro vedení videokonferencí i jiné orgány, upřesněte, o které orgány a jaká řízení se jedná.

Na základě výše uvedeného řádu mohou jednání prostřednictvím videokonference provádět především soudy.

informace, zda vnitrostátní právní předpisy umožňují soudu nebo příslušnému orgánu nařídit jednání z vlastního podnětu

Je na soudu, aby rozhodl, zda je možné a nezbytné uspořádat jednání prostřednictvím videokonference. Soud mimo jiné určí, zda je možné, aby se účastníci řízení účastnili jednání prostřednictvím videokonference.

informace o videokonferenční technologii dostupné ve vašem členském státě nebo o nejčastěji používané platformě/řešení pro videokonference

Používají se aplikace Skype (běžná), Cisco (což je řešení typu „on premises“, které je nejbezpečnější) a Microsoft Teams, přičemž nejčastěji se používá aplikace Cisco, která je kompatibilní s vybavením a informačními systémy používanými v současné době u soudů.

informace o procesních požadavcích, kterým musí účastník řízení vyhovět, aby mohl předložit stanovisko k použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku pro účely jednání

Na jednání se použijí pravidla stanovená v občanském soudním řádu.

informace o tom, zda vaše vnitrostátní právní předpisy umožňují pořizování záznamu z jednání, a pokud ano, informace o uchovávání a šíření záznamu

Soudy používají software SALME (technologie převodu řeči na text). V Estonsku jsou všechna jednání nahrávána. Je na soudu, aby rozhodl, zda bude pořízen přepis záznamu, nebo zápis obsahující text a část zvukového záznamu. SALME je software vyvinutý pro soudy k nahrávání jednání a přepisu nahrávek. K použití záznamu a přepisu vyhotoveného systémem SALME nepotřebují účastníci řízení žádný speciální software.

informace o způsobu zajištění důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem před videokonferencí a během ní

Pro zajištění důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem prostřednictvím videospojení neexistují žádná zvláštní pravidla. Advokáti se buď s klientem spojí telefonicky, nebo využijí jiné komunikační kanály.

informace o praktických opatřeních pro organizaci a vedení jednání, včetně informací, zda se používá technologie převodu řeči na text

Účastníkům jednání prostřednictvím videokonference jsou potřebné informace zaslány spolu s předvoláním k jednání. K nahrávání jednání se používá technologie převodu řeči na text. Text se účastníkům nezobrazuje v reálném čase, ale slouží k zápisu jednání.

informace o přístupu k videokonferencím pro účastníky řízení a jejich zástupce, včetně osob se zdravotním postižením

Všechny potřebné informace jsou uvedeny v předvolání k jednání. Soud mimo jiné zváží, zda se osoby mohou zúčastnit jednání prostřednictvím videotechnologie (např. osoby se sluchovým postižením a osoby bez přístupu k elektronickým zařízením). Estonsko nabízí možnost účastnit se jednání prostřednictvím videokonference v budově soudu nebo v budově státní správy, která je nejblíže místu bydliště osoby.

metody zjištění a ověření totožnosti stran

Soudy v současné době nepoužívají samostatné řešení pro elektronické zjištění totožnosti. Soud může účastníka řízení vyzvat, aby na obrazovce ukázal svůj průkaz totožnosti; obhájce může potvrdit, že dotyčná osoba je příslušnou osobou; soud může požádat o zaslání podrobných údajů písemnosti a/nebo může účastníka řízení vyzvat, aby zaslal elektronicky podepsané potvrzení, atd.

jakým způsobem mohou strany klást otázky a jinak se smysluplně zapojovat

To závisí na situaci a technickém řešení, které daná osoba k účasti používá. Většina videokonferenčních řešení nabízí funkci žádosti o slovo nebo možnost vstupu do rozhovoru. Soud řídí jednání a v případě potřeby nabízí možnost klást otázky atd.

jak mohou strany uplatnit své právo na tlumočení

Postupuje se podle obecných pravidel pro tlumočení. Tlumočník se může účastnit prostřednictvím videokonference.

§ 32 až 36 občanského soudního řádu:

§ 32. Pracovní jazyk soudu

1) Soudní řízení a úřední záležitosti soudu jsou vedeny v estonštině.

2) Záznamy jednání a jiných procesních úkonů jsou pořizovány v estonštině. Pokud je to nutné pro přesné vyjádření výpovědi nebo prohlášení učiněných při jednání v cizím jazyce, může soud kromě překladu do estonštiny zařadit do protokolu výpověď nebo prohlášení v jazyce, v němž byly učiněny.
[RT I 2008, 59, 330 – vstup v platnost 1. 1. 2009]

§ 33. Cizojazyčné písemnosti v soudním řízení

1) Pokud žaloba, návrh, podnět, žádost, opravný prostředek nebo námitka, které účastník řízení podal soudu, nejsou v estonštině, soud si vyžádá, aby osoba, která písemnost podala, předložila její překlad do estonštiny ve lhůtě stanovené soudem. Pokud listinný důkaz, který soudu předložil účastník řízení, není v estonštině, soud si vyžádá, aby osoba, která důkaz předložila, poskytla jeho překlad do estonštiny ve lhůtě stanovené soudem, ledaže je překlad důkazu vzhledem k jeho obsahu nebo rozsahu nepřiměřený a ostatní účastníci řízení nemají námitky proti přijetí důkazu v jiném než estonském jazyce.

2) Soud může požadovat ověření překladu soudním překladatelem nebo notářem nebo překladatele upozornit na odpovědnost, která se váže k vědomě nepravdivému překladu.

3) Není-li překlad předložen ve stanovené lhůtě, nemusí soud k žalobě, návrhu, podnětu, žádosti, opravnému prostředku, námitce nebo listinnému důkazu přihlížet.

4) Soud zajistí překlad soudního rozhodnutí do cizího jazyka pro účastníka řízení pouze v případě, že o to účastník řízení požádá, a to s podmínkou, že tento účastník řízení nemá v řízení zástupce a byla mu přiznána finanční pomoc na úhradu nákladů překladu. Soud zajistí překlad soudního rozhodnutí pro osobu uvedenou v § 34 odst. 4 tohoto řádu na náklady Estonské republiky bez ohledu na to, zda má tato osoba zástupce nebo zda jí byla poskytnuta finanční pomoc.
[RT I 2008, 59, 330 – vstup v platnost 1. 1. 2009]

§ 34. Účast tlumočníka nebo překladatele v řízení

1) Pokud účastník řízení neovládá estonštinu a nemá v řízení zástupce, soud, je-li to možné, přibere na návrh účastníka řízení nebo z vlastního podnětu k řízení tlumočníka nebo překladatele. Přibrání této asistence není nutné, pokud jsou prohlášení účastníka řízení pro soud a ostatní účastníky řízení srozumitelná.
[RT I 2008, 59, 330 – vstup v platnost 1. 1. 2009]

2) Není-li možné, aby soud bezodkladně přizval k řízení tlumočníka nebo překladatele, vydá soud usnesení, kterým účastníkovi řízení, který potřebuje tlumočníka nebo překladatele, uloží, aby ve lhůtě stanovené soudem zajistil asistenci tlumočníka nebo překladatele nebo zástupce, který ovládá estonštinu. Nesplnění tohoto požadavku soudu nebrání tomu, aby ve věci rozhodl. Pokud je osobou, která požadavku nevyhoví, žalobce, může soud žalobu zamítnout.

3) Nežli tlumočník nebo překladatel přistoupí k tlumočení nebo překladu v řízení, je poučen o odpovědnosti za nepravdivé tlumočení nebo překlad a podepíše příslušné uznání odpovědnosti. Poučení není nutné, pokud byl tlumočník nebo překladatel k tlumočení nebo překladu pověřen přísahou v souladu s pravidly stanovenými v zákoně o soudních tlumočnících.

4) Asistence tlumočníka nebo překladatele musí být zajištěna v řízení o umístění osoby do zabezpečené instituce a v řízení o ustanovení opatrovníka určité osobě.
[RT I 2008, 59, 330 – vstup v platnost 1. 1. 2009]

5) Tlumočník ani překladatel se nesmí účastnit řízení za smluvního zástupce nebo poradce účastníka řízení.
[RT I 2008, 59, 330 – vstup v platnost 1. 1. 2009]

§ 35. Přibrání tlumočníka nebo překladatele pro neslyšícího, němého nebo hluchoněmého účastníka řízení

Pokud je účastníkem řízení neslyšící, němá nebo hluchoněmá osoba, je jí průběh řízení sdělován písemně nebo je k řízení přibrán tlumočník nebo překladatel.

§ 36. Přísaha a podepsané uznání odpovědnosti osoby, která neovládá estonštinu

1) Osoba, která neovládá estonštinu, pronese přísahu nebo předloží podepsané potvrzení o tom, že byla poučena o své odpovědnosti, v jazyce, který ovládá.

2) Podepsané uznání odpovědnosti je uvedeno u estonského textu přísahy nebo poučení, který je osobě přeložen bezprostředně před podpisem.

jak je zajištěna možnost zkoumat nebo předkládat věcné důkazy během videokonference

Účastníci řízení mohou předkládat věcné důkazy prostřednictvím všech elektronických komunikačních kanálů a je možné sdílet důkazy s účastníky během jednání formou sdílení nezbytných písemností na obrazovce (v závislosti na možnostech konkrétního použitého technického řešení).

3. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v trestních věcech

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. b) – Vnitrostátní právní předpisy týkající se videokonferencí v trestních věcech

Výslech na dálku v trestním řízení je upraven v § 69 trestního řádu.

§ 69. Výslech na dálku

1) Orgán řízení může zajistit výslech osoby na dálku, pokud je přímý výslech osoby komplikovaný nebo nepřiměřeně zatěžující nebo pokud je výslech na dálku nezbytný pro ochranu zájmů dané osoby.
[RT I, 6.5.2020, 1 – vstup v platnost 7. 5. 2020]

2) Pro účely tohoto řádu se výslechem na dálku rozumí výslech:
1) pomocí technického řešení, kdy je výpověď nebo svědectví vyšetřované osoby přímo vidět a slyšet prostřednictvím živého přenosu a osobě lze klást otázky;
2) prováděný telefonicky, kdy je výpověď nebo svědectví vyšetřované osoby přímo slyšet a osobě lze klást otázky.
[RT I, 6.5.2020, 1 – vstup v platnost 7. 5. 2020]

(3) [Zrušeno – RT I, 6.5.2020, 1 – vstup v platnost 7. 5. 2020]

4) Do protokolu o výslechu na dálku se uvede poznámka o poučení svědka o tom, že nesmí odmítnout výpověď nebo svědectví bez zákonného podkladu a nesmí vědomě nepravdivě vypovídat nebo vědomě křivě svědčit.
[RT I 2004, 46, 329 – vstup v platnost 1. 7. 2004]

5) Pokud je k výslechu osoby, která se nachází v cizím státě, nutná součinnost justičního orgánu cizího státu, postupuje se podle ustanovení § 489⁴¹ tohoto řádu, pokud se vyšetření provádí na základě dohody o spolupráci mezi členskými státy Evropské unie, v ostatních případech se postupuje podle ustanovení § 468 tohoto řádu.
[RT I, 11.3.2023, 2 – vstup v platnost 1. 5. 2023]

6) Ministr odpovědný za příslušnou oblast politiky může stanovit bližší požadavky na zajištění výslechů dálku.

informace o procesních požadavcích, na jejichž základě se uděluje souhlas s použitím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku pro účely výslechu

Na výslech svědků na dálku se vztahují obecné požadavky stanovené pro výslech svědků a k výslechu svědka na dálku není vyžadován zvláštní souhlas.

V soudním řízení je výslech na dálku prostřednictvím telefonu povolen pouze se souhlasem svědka.

Ustanovení § 287 trestního řádu. Výslech svědků.

4) Svědek, kterému byl přidělen pseudonym, je vyslýchán telefonicky podle pravidel stanovených v § 67 odst. 5 a § 69 odst. 2 bodě 2 tohoto řádu. Účastníci řízení kladou svědkovi otázky prostřednictvím soudce.

5) Na návrh strany nebo z vlastního podnětu může soud povolit výslech na dálku podle pravidel stanovených v § 69 tohoto řádu nebo použít oddělovací zástěnu, která brání tomu, aby svědka viděl obviněný. S výjimkou situace uvedené v odstavci 4 tohoto paragrafu je výslech na dálku prostřednictvím telefonu povolen pouze se souhlasem obviněného.

informace o tom, jak je zajištěn přístup k nezbytné infrastruktuře pro videokonference pro podezřelou, obviněnou nebo odsouzenou osobu či dotčenou osobu vymezenou v čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2018/1805, a to i s ohledem na osoby se zdravotním postižením

Všechny potřebné informace jsou uvedeny v předvolání k výslechu. Soud mimo jiné zváží, zda se osoby mohou zúčastnit výslechu prostřednictvím videotechnologie (např. osoby se sluchovým postižením a osoby bez přístupu k elektronickým zařízením). Estonsko nabízí možnost účastnit se výslechu v budově soudu nebo v budově státní správy, která je nejblíže místu bydliště osoby.

informace o způsobu zajištění důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem výslechem a během výslechu vedeného prostřednictvím videokonference

Pro zajištění důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem prostřednictvím videospojení neexistují žádná zvláštní pravidla. V praxi se advokáti buď s klientem spojí telefonicky, nebo v řízení využijí jiné komunikační kanály.

informace o způsobu informování nositelů rodičovské zodpovědnosti nebo jiných příslušných dospělých osob o výslechu dítěte prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku – jak je zohledněn nejlepší zájem dítěte

Na výslech dítěte na dálku se vztahují obecné požadavky týkající se zohlednění nejlepšího zájmu dítěte. Osoba provádějící procesní úkon, pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí, sociální pracovník, pedagog nebo psycholog, který se na výslechu podílí, posuzuje mimo jiné vhodnost výslechu na dálku pro výslech daného dítěte.

§ 70. Zvláštní pravidla pro výslech nezletilého svědka

1) Orgán, který vede řízení, může při výslechu nezletilého svědka vyžadovat přítomnost pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí, sociálního pracovníka, pedagoga nebo psychologa.
[RT I, 11.7.2013, 1 – vstup v platnost 1. 9. 2013]

2) Pokud orgán, který vede řízení, neabsolvoval příslušné školení, je povinen přibrat k výslechu nezletilé osoby pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí, sociálního pracovníka, pedagoga nebo psychologa, jestliže:
[RT I, 11.7.2013, 1 – vstup v platnost 1. 9. 2013]

svědek je mladší deseti let a opakovaný výslech může mít škodlivý vliv na duševní zdraví nezletilé osoby;
svědek je mladší čtrnácti let a výslech se týká domácího násilí nebo sexuálního zneužívání;
svědek má poruchu řeči nebo smyslového vnímání, mentální postižení nebo trpí duševní poruchou.
a) informace o tom, zda vaše vnitrostátní právní předpisy umožňují pořizování záznamu výslechu, a pokud ano, informace o uchovávání a šíření záznamu; informace, zda se používá technologie převodu řeči na text

V přípravném řízení neexistuje povinnost pořizovat záznamy z výslechů. Osoba provádějící procesní úkon rozhoduje o nezbytnosti a oprávněnosti pořízení záznamu. Pokud je výslech zaznamenán, je záznam uložen v materiálech trestní věci.

Soudy používají software SALME (technologie převodu řeči na text).

§ 148. Příloha zprávy o vyšetřovacím nebo jiném procesním úkonu

1) Je-li to nezbytné, lze kromě uvedení důkazních informací v protokolu o vyšetřovacím nebo jiném procesním úkonu tyto informace zaznamenat formou fotografie, filmového záznamu, zvukové nebo obrazové nahrávky, kresby nebo jiným názorným způsobem.

2) Fotografie, kresba nebo jiný názorný materiál se zařazuje do trestního spisu spolu s protokolem, zatímco filmové záznamy a zvukové nebo obrazové nahrávky se zabalí a uchovají spolu s materiály trestní věci.

Pořizuje se zvukový záznam výslechu, soud může také rozhodnout o pořízení videozáznamu výslechu nebo některé z jeho fází. Výjimky z povinnosti pořízení záznamu jsou stanoveny v § 156 odst. 4 trestního řádu.

§ 156. Zvukový a obrazový záznam výslechu

1) Pořizuje se zvukový záznam výslechu. Soud může také pořizovat videozáznam výslechu nebo některé z jeho fází.
[RT I, 31.5.2018, 2 – vstup v platnost 1. 1. 2019]

2) Pokud se výslech nebo úkon prováděný soudem zvukově nebo obrazově zaznamenává, může soud záznam použít pro účely doplnění a upřesnění zápisu příslušného řízení před soudem.

3) Oprava zvukového nebo obrazového záznamu není povolena.

4) Může být rozhodnuto nepořizovat záznam výslechu, jestliže:

před výslechem nebo v jeho průběhu vyjde najevo, že nahrávání není technicky možné, a soud je přesvědčen, že konání výslechu bez pořizování záznamu je účelné a v souladu se zájmy účastníků soudního řízení;
výslech se koná mimo prostory soudu;
jednání se koná za účelem vyhlášení rozhodnutí soudu ve věci;
jedná se o zasedání Nejvyššího soudu.

[RT I, 31.5.2018, 2 – vstup v platnost 1. 1. 2019]

5) Audio nebo video záznamy výslechu se pořizují v digitální podobě.
[RT I, 23.2.2011, 1 – vstup v platnost 1. 9. 2011]

informace o dostupných opravných prostředcích podle vašeho vnitrostátního práva, kterých se podezřelá, obviněná nebo odsouzená osoba či dotčená osoba může domáhat v případě porušení požadavků nebo záruk stanovených v článku 6 nařízení o digitalizaci

Účastník soudního řízení může v průběhu řízení podat žádost o výkon práv stanovených v článku 6, pokud mu však soud nevyhoví, nelze v průběhu soudního řízení podat v této záležitosti stížnost. Lze podat opravný prostředek na základě § 318 trestního řádu.

informace o videokonferenční technologii dostupné ve vašem členském státě nebo o nejčastěji používané platformě/řešení pro videokonference

Používají se aplikace Skype (běžná), Cisco (což je řešení typu „on premises“, které je nejbezpečnější) a Microsoft Teams.

informace o praktických opatřeních k organizaci a vedení výslechu. Na který orgán je třeba se obrátit? Existují zvláštní požadavky týkající se kontaktování tohoto orgánu (např. nezbytné informace, které musí být poskytnuty)?

Pokud se výslech koná v rámci soudního řízení, je veden na základě evropského vyšetřovacího příkazu (organizován státním zastupitelstvím a soudem).

zda se v rámci výslechu používají technologie převodu řeči na text

Soudy používají software SALME (technologie převodu řeči na text). V Estonsku jsou všechny výslechy nahrávány. Je na soudu, aby rozhodl, zda bude pořízen přepis záznamu, nebo zápis obsahující text a část zvukového záznamu.

způsob zjištění a ověření totožnosti podezřelé, obviněné nebo odsouzené osoby nebo dotčené osoby

způsob, jakým může podezřelá, obviněná nebo odsouzená či dotčená osoba klást otázky a jinak se smysluplně zapojovat;

To závisí na situaci a technickém řešení, které daná osoba k účasti používá. Většina videokonferenčních řešení nabízí funkci žádosti o slovo nebo možnost vstupu do rozhovoru. Pokud řízení vede soud, dává možnost klást otázky atd.

způsob, jakým může podezřelá, obviněná nebo odsouzená osoba či dotčená osoba využít práva na tlumočníka

Postupuje se podle obecných pravidel pro tlumočení.

§ 10. Jazyk trestního řízení

1) Jazykem trestního řízení je estonština. Se souhlasem orgánu činného v trestním řízení, účastníků řízení a hlavních stran soudního řízení může být trestní řízení vedeno i v jiném jazyce, pokud příslušný orgán a dotčené strany tento jazyk ovládají.

2) Podezřelým, obviněným, poškozeným osobám, obžalovaným osobám v občanskoprávním řízení a třetím osobám, které neovládají estonštinu, je zajištěna asistence tlumočníka nebo překladatele. V případě jakýchkoli pochybností orgán vedoucí řízení zjistí, jak dotčená osoba ovládá estonštinu. Pokud není možné zjistit její znalost estonštiny nebo pokud se tato znalost ukáže jako nedostatečná, je osobě zajištěna asistence tlumočníka nebo překladatele.
[RT I, 6.1.2016, 5 – vstup v platnost 16. 1. 2016]

8) Tlumočení je podezřelé nebo obviněné osobě zajištěno bezodkladně, zatímco písemné překlady dokumentů jsou jí poskytnuty v přiměřené lhůtě tak, aby to nemělo nepříznivý dopad na výkon práva dané osoby na obhajobu.
[RT I, 4.10.2013, 3 – vstup v platnost 27. 10. 2013]

9) Osoba může odmítnutí zajistit překlad nebo poskytnutí částečného překladu podle tohoto paragrafu napadnout podle ustanovení § 228 nebo 229 nebo podle kapitoly 15 tohoto řádu.
[RT I, 6.1.2016, 5 – vstup v platnost 16. 1. 2016]

jak je zabráněno neoprávněnému přístupu k citlivým údajům nebo datovým tokům k neznámým subjektům.

Do písemností týkajících se řízení mohou nahlížet osoby, které jsou účastníky řízení. K písemnostem lze přistupovat prostřednictvím veřejného portálu e-Spis s využitím bezpečných autentizačních řešení (průkaz totožnosti, průkaz totožnosti v mobilním telefonu nebo digitální průkaz). Stranám je zasláno jedinečné předvolání k jednání a internetový odkaz. Ve většině případů jsou jednání přístupná veřejnosti; proto není třeba zavádět žádná další bezpečnostní opatření. Použitý software umožňuje sledovat, zda se účastní pouze předvolané osoby. Pokud je věc důvěrná nebo je důležité zajistit, aby se osoba účastnila sama prostřednictvím videopřipojení, může soud nařídit, aby se druhá strana účastnila pouze prostřednictvím videopřipojení v budově soudu (v místě, které má osoba nejblíže).

4. Poplatky v řízeních v občanských a obchodních věcech

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. c) – poplatky v občanskoprávních a obchodních řízeních.

řízení stanovená v nařízeních (ES) č. 1896/2006, (ES) č. 861/2007, (EU) č. 655/2014 a (ES) č. 805/2004;
řízení o uznání, prohlášení vykonatelnosti nebo odmítnutí uznání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012, (EU) č. 1215/2012 a (EU) č. 606/2013 a podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009, (EU) 2016/1103, (EU) 2016/1104 a (EU) 2019/1111

Při podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu u estonského soudu je třeba zaplatit státní poplatek ve stejné výši jako při podání vnitrostátního návrhu. Při podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu u estonského soudu je státní poplatek stanoven ve stejné výši jako při podání návrhu týkajícího se vnitrostátního platebního rozkazu, tj. 3 % z celkové pohledávky (z požadované peněžní částky, tj. ze součtu jistiny a příslušenství), nejméně však 65 EUR.

Pokud se zrychlené řízení o platebním rozkazu změní na řádné soudní řízení (žalobní řízení), hradí se další státní poplatek za žalobu v rozsahu, který není pokryt státním poplatkem zaplaceným při podání návrhu na zrychlené řízení o platebním rozkazu. V žalobním řízení výše státního poplatku závisí na částce, která je předmětem nároku. Například výše státního poplatku splatného v žalobním řízení na určení pohledávky do výše 350 EUR činí 100 EUR, v případě pohledávky ve výši 351–500 EUR činí 140 EUR, v případě pohledávky ve výši 501–750 EUR činí 175 EUR atd.

Při podání návrhu na zahájení evropského řízení o drobných nárocích u estonského soudu je třeba zaplatit státní poplatek ve stejné výši jako při podání návrhu na zahájení vnitrostátního řízení. Výše státního poplatku závisí na částce, která je předmětem nároku. Například výše státního poplatku splatného u pohledávky ve výši 500 EUR činí 140 EUR, u pohledávky ve výši 1 000 EUR činí 245 EUR, u pohledávky ve výši 1 500 EUR činí 280 EUR a u pohledávky ve výši 2 000 EUR činí 315 EUR.

Řízení o uznání, prohlášení vykonatelnosti nebo odmítnutí uznání je osvobozeno od státního poplatku.

řízení související s vydáním, opravou a zrušením výtahů stanovených v nařízení (ES) č. 4/2009, evropského dědického osvědčení a potvrzení stanovených v nařízení (EU) č. 650/2012, osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012, osvědčení stanovených v nařízení (EU) č. 606/2013, potvrzení stanovených v nařízení (EU) 2016/1103, potvrzení stanovených v nařízení (EU) 2016/1104 a osvědčení stanovených v nařízení (EU) 2019/1111

V těchto řízeních není třeba platit státní poplatek při podání návrhu soudu.

přihlášení pohledávky zahraničním věřitelem v insolvenčním řízení podle článku 53 nařízení (EU) 2015/848

V těchto řízeních není třeba platit státní poplatek při podání návrhu soudu.

komunikace mezi fyzickými nebo právnickými osobami nebo jejich zástupci a ústředními orgány podle nařízení (ES) č. 4/2009 a nařízení (EU) 2019/1111 nebo příslušnými orgány podle kapitoly IV směrnice 2003/8/ES

V těchto řízeních není třeba platit státní poplatek při podání návrhu soudu.

5. Elektronické platební metody

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. d) – elektronické platební metody.

Informace v tomto oddíle by měly obsahovat informace o elektronických platebních prostředcích dostupných ve vašem členském státě, jako jsou kreditní karty, debetní karty, elektronické peněženky a bankovní převody. Informace by měly uvádět také opatření, která váš členský stát přijal pro zpřístupnění těchto elektronických platebních prostředků. Pokud je ve vašem členském státě k platebním prostředkům zařazen i bankovní převod a pokud existuje jediný bankovní účet pro všechny orgány, v jejichž prospěch má být platba provedena, je třeba uvést také údaje o tomto bankovním účtu. Informace by měly rovněž uvádět podrobnosti o případném omezení elektronických platebních metod pouze na některá řízení (a upřesňovat, o která řízení se jedná) a o možnosti používat elektronické platební metody i pro jiné účely, například k úhradě pokut uložených soudem, nákladů na znalce nebo svědky.

Státní poplatky lze uhradit pouze bankovním převodem. Kreditní karty se nepřijímají. Příjemcem všech plateb ve prospěch soudů je Ministerstvo financí. V platebním příkazu musí být uvedeno Ministerstvo financí jako příjemce částky, která má být převedena státním orgánům a nadacím zřízeným státem, jakož i číslo bankovního účtu. Každý orgán má své vlastní referenční číslo, na jehož základě státní pokladna převede přijatou částku na účet příslušného orgánu v elektronickém prostředí e-Státní pokladny.

Státní poplatky za úkony prováděné v soudních věcech, vklady základního kapitálu, zajištění a kauce se platí na účty Ministerstva financí:

SEB Bank – číslo účtu EE571010220229377229 (SWIFT: EEUHEE2X)
Swedbank – číslo účtu EE062200221059223099 (SWIFT: HABAEE2X)
Luminor Bank – číslo účtu EE221700017003510302 (SWIFT: RIKOEE22)
LHV Pank – číslo účtu EE567700771003819792 (BIC/SWIFT: LHVBEE22)

Obecně platí, že státní poplatky musí být uhrazeny s uvedením jedinečného referenčního čísla, které poskytne soud. Pokud vám nebylo v soudním rozhodnutí nebo v procesním systému přiděleno jedinečné referenční číslo pro platbu konkrétního splatného státního poplatku, referenční číslo se nepoužije a při platbě státního poplatku je třeba na platebním dokladu uvést přesný název úkonu, za který se státní poplatek hradí. Referenční číslo se rovněž nepoužije v případě, že je státní poplatek hrazen před podáním žádosti o provedení úkonu.

Při podání písemnosti prostřednictvím portálu e-Spis je rovněž možné okamžitě uhradit související soudní náklady prostřednictvím bankovního spojení, přiložit platební příkaz na již uhrazené náklady nebo získat jedinečné referenční číslo potřebné k provedení platby a provést platbu mimo portál e-Spis. Platby prostřednictvím portálu e-Spis prostřednictvím bankovního spojení jsou okamžitě propojeny s jedinečným referenčním číslem. Veškeré pohledávky za soudní náklady uvedené na portálu e-Spis se rovněž zobrazují na účtu státních poplatků a záruk dané osoby v prostředí elektronických daní/cel.

6. Oznámení o předčasném využívání decentralizovaného informačního systému

Ustanovení čl. 17 odst. 2 – Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Estonsko je schopno uplatňovat články 5 a 6 nařízení o digitalizaci před 1. květnem 2025.

7. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Ustanovení čl. 17 odst. 2 – Oznámení o předčasném provozu decentralizovaného informačního systému

V tomto okamžiku nelze decentralizovaný informační systém používat před datem použití stanoveným podle čl. 26 odst. 3.

8. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v trestních věcech

Orgány uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. e)

Dopis vyžaduje upřesnění orgánů, které jsou příslušné podle právních aktů uvedených v přílohách I a II nařízení (EU) 2023/2844, pokud již nebyly Komisi oznámeny v souladu s uvedenými právními akty;

Orgány jsou informovány, pokud to umožňují nezbytné přípravné práce (technická řešení jsou v nezbytném rozsahu připravena). Seznam úřadů zašleme s určitým zpožděním.

Poslední aktualizace: 12/05/2026