Nařízení o digitalizaci – oznámení členských států

1. Vnitrostátní informační portály pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány

Veřejné elektronické služby („VEP“) v rámci litevského soudního informačního systému (LITEKO): portál elektronických služeb litevských soudů (dále jen „EPP“) (EPP - Home (teismas.lt)).

Oprávnění k přístupu na portál EPP mají občané Litevské republiky, právnické osoby registrované v Litvě, osoby legálně pobývající v Litvě, jakož i právnické osoby registrované v jiných zemích, spolu s cizími státními příslušníky a jejich zástupci (bod 19.1 nařízení ředitele Národní správy soudů č. 6P-141-(1.1) ze dne 17. září 2015, kterým se schvalují Pravidla pro poskytování veřejných elektronických služeb v soudním informačním systému Litevské republiky (dále jen „pravidla LITEKO VEP“).

Účelem systému LITEKO je elektronicky zpracovávat údaje o věcech projednávaných a šetřených u litevských soudů, zaznamenávat průběh řízení a poskytovat mediační a veřejné elektronické služby, jak je stanoveno v platných právních předpisech (bod 5 Řádu informačního systému litevských soudů, schváleného příkazem ředitele Národní správy soudů č. 6P-112-(1.1) ze dne 28. listopadu 2011) (dále jen „řád systému LITEKO“). Služby jsou definovány jako veřejné elektronické služby poskytované soudy Litevské republiky příjemcům služeb prostřednictvím subsystému LITEKO VEP (bod 3.1 pravidel LITEKO VEP).

K účtu subsystému LITEKO VEP lze přistupovat prostřednictvím platformy SIRIP (Platforma interoperability státních informačních zdrojů), která umožňuje identifikaci uživatele služeb prostřednictvím externích systémů, a to pomocí průkazu totožnosti s integrovaným kvalifikovaným digitálním certifikátem, systému internetového bankovnictví komerčních bank, osobního kvalifikovaného digitálního certifikátu nebo soudem vydaných osobních identifikačních přihlašovacích údajů (bod 5 pravidel LITEKO VEP).

Uživatelé, kteří systém LITEKO VEP využívají poprvé, jsou povinni seznámit se s pravidly pro používání systému LITEKO VEP, s Příručkou pro uživatele služeb, která je k dispozici v účtu příjemce služby (dále jen „uživatelská příručka“), a s pravidly v ní uvedenými a musí tato pravidla dodržovat, využívat služby pouze v mezích oprávnění, která byla uživateli udělena, a uvádět v subsystému LITEKO VEP správné údaje o příjemci služby, uživateli služby a další údaje, které jsou potřebné pro účely poskytování služeb a které může uživatel služby upravovat. Uživatel služby je povinen v případě změn uvedených údajů aktualizovat účet nejpozději následující pracovní den, předkládat do subsystému LITEKO VEP dokumenty ve formátu uvedeném v uživatelské příručce a čitelném při reprodukci prostřednictvím subsystému LITEKO VEP, zdržet se jakýchkoli úkonů směřujících ke změně, narušení nebo jinému zásahu do fungování subsystému LITEKO VEP a zdržet se porušování práv a oprávněných zájmů třetích osob.

2. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech

Používání videokonferencí v občanských a obchodních věcech upravuje:

článek 175² Občanského soudního řádu Litevské republiky. Používání videokonferenčních technologií;
čl. 34 odst. 7 až 8 zákona o soudech Litevské republiky (dále jen „zákon o soudech“);
příkaz ministra spravedlnosti Litevské republiky č. 1R-309 ze dne 7. prosince 2012 (ve znění příkazu ministra spravedlnosti Litevské republiky č. 1R-355 ze dne 29. října 2020), kterým se schvaluje Popis postupu při používání videokonferenčních technologií v občanských a správních věcech (dále jen „popis schválený ministrem spravedlnosti“);
usnesení Soudní rady č. 13p-156-(7.1.2) ze dne 28. listopadu 2014, kterým se schvaluje Popis postupu při používání videokonferenčních zařízení během soudního řízení (dále jen „popis“);
doporučení k soudním jednáním na dálku (dále jen „doporučení“) přijatá Soudní radou rozhodnutím uvedeným v zápisu ze dne 27. srpna 2021.

Soudy mohou pořádat videokonference podle článku 5 nařízení (EU) 2023/2844. Nejsou k dispozici žádné informace o právech jiných institucí pořádat videokonference podle článku 5 nařízení.

Přítomnost účastníků řízení a výslech svědka s využitím videokonferenční a/nebo telekonferenční technologie lze zorganizovat z podnětu soudu poté, co soud posoudí, zda je vhodné uspořádat jednání prostřednictvím videokonferenční a/nebo telekonferenční technologie, zda je to soud schopen zajistit a jaké jsou možnosti účastníků zúčastnit se jednání prostřednictvím videokonferenční a/nebo telekonferenční technologie (bod 7 popisu schváleného ministrem spravedlnosti).

Soudy většinou využívají platformu Zoom nebo videokonferenční zařízení instalované u soudu.

Typ konference (videokonference nebo telekonference) a konkrétní videokonferenční technologie (centralizované videokonferenční vybavení soudu (dále jen „centralizované vybavení soudu“), platformy Zoom, Microsoft Teams, pevnou telefonní linku nebo mobilní telefon atd.) volí, organizuje a řídí soudce, který věc projednává, a to s ohledem na okolnosti věci, videokonferenční technologii, kterou má soud k dispozici, a její dostupnost, jakož na i přístup účastníků řízení k příslušné technologii.

S ohledem na nutnost zajistit elektronickou bezpečnost údajů poskytovaných v rámci soudních řízení na dálku se doporučuje používat videokonferenční technologie, které posoudilo Národní centrum kybernetické bezpečnosti a uznalo je za bezpečné, přičemž se v rámci možností upřednostní:

centralizované vybavení soudu,
platforma Zoom na základě licencí udělených soudům (prostřednictvím účtu soudu) (body 3.2 až 3.3 doporučení).

Účastník řízení se může k projednávání věci vyjádřit prostřednictvím informačních technologií a elektronických komunikačních technologií (prostřednictvím videokonference, telekonference atd.) v jakékoli procesní písemnosti, kterou předloží (čl. 111 odst. 2 bod 6 občanského soudního řádu).

Z průběhu soudního jednání se pořizuje zvukový záznam v souladu s postupem, který stanoví procesní právo. Za účelem zaznamenávání a přezkoumávání důkazů může soud postupem stanoveným procesním právem pořizovat videozáznamy, filmovat a fotografovat nebo použít jiné technické vybavení (čl. 38 odst. 3 zákona o soudech).

Z každého ústního jednání se pořizuje zvukový záznam (článek 168 občanského soudního řádu). Účastníci řízení mají právo na přístup ke zvukovému záznamu soudního jednání (čl. 168 odst. 4 občanského soudního řádu) v souladu s postupem stanoveným právními akty, které upravují postup nahlížení do materiálů trestních a občanskoprávních věcí a věcí týkajících se správních deliktů a správních přestupků (bod 6 Postupu pořizování zvukových záznamů soudních jednání schváleného usnesením Soudní rady č. 13P-22-(7.1.2) ze dne 14. února 2014 (dále jen „usnesení“)).

Zvukové záznamy soudních jednání jsou uchovávány a archivovány postupem stanoveným právními předpisy. Musí být zajištěna ochrana zvukového záznamu soudního jednání před neoprávněným použitím, kopírováním, úpravami a zničením (body 9 a 11 Popisu požadavků na zvukové záznamy soudních jednání pro záznam průběhu soudních jednání schváleného příkazem ministra spravedlnosti Litevské republiky č. 1R-314 ze dne 11. prosince 2012).

Zvukový záznam z veřejného jednání pořízený stacionárním zařízením pro záznam zvuku se z tohoto zařízení přenáší do systému LITEKO automatizovaně, pokud se z technických důvodů zvukový záznam nepřenáší z místního serveru soudu do systému LITEKO manuálně.

Zvukový záznam veřejného jednání pořízený mobilním nahrávacím zařízením se do systému LITEKO přenáší manuálně.

Zvukový záznam z neveřejného jednání, stejně jako zvukový záznam předaný do systému LITEKO v souladu s požadavky stanovenými v právních předpisech ohledně archivace věcí, je zaznamenán na počítačovém médiu (CD-ROM atd.), čímž je zajištěna ochrana proti jakémukoli pozměnění nebo zničení zvukových záznamů v systému. Toto médium se přikládá ke spisu a zpracovává v souladu s postupem stanoveným právními předpisy (body 12 až 13 a bod 15 usnesení).

Soud zaručuje právo účastníka řízení na účinnou pomoc advokáta / advokátního koncipienta ve všech soudních řízeních, a to včetně důvěrnosti komunikace se zastupovaným účastníkem řízení. Pokud advokát / advokátní koncipient a klient nejsou fyzicky přítomni na stejném místě, může soud použít následující nebo jiná opatření:

na žádost advokáta / advokátního koncipienta a klienta/žalovaného je může soud (soudem určený zaměstnanec) převést do samostatné virtuální místnosti, kde mohou důvěrně projednat své stanovisko k obhajobě a další otázky (tuto funkci má například licencovaný software Zoom (skupinové místnosti)). Poté jsou tyto osoby převedeny zpět do společného jednacího prostředí,
lze vyhlásit přestávku, vypnout kamery a mikrofony a umožnit klientovi/žalovanému telefonický hovor s advokátem / advokátním koncipientem. Pokud jsou advokát / advokátní koncipient a klient fyzicky přítomni na stejném místě, mohou požádat o přestávku. Během přestávky vypnou mikrofon a videokameru a po přestávce se vrátí do společného jednacího prostředí.

Pokud se osoba nachází v prostorách kontrolovaných orgány veřejné moci (vazební věznice, věznice atd.), má právo požádat o přestávku v řízení, během níž všichni příslušníci orgánu veřejné moci opustí prostory a zůstane zde pouze dotčená osoba a její obhájce (vypne se také mikrofon a kamery) (bod 5.13 Doporučení).

Videokonference jsou organizovány a vedeny v souladu s postupem stanoveným v občanském soudním řádu, v kapitole II „Organizace a vedení videokonferencí“ popisu, v kapitole II „Organizace soudních řízení prostřednictvím videokonferenčních technologií“ popisu schváleného ministrem spravedlnosti a v bodech 3 až 5 doporučení.

Lze použít technologii automatického převodu řeči na text.

Před vydáním příkazu se soud, který věc projednává, spojí ohledně možnosti uspořádání videokonference s osobou, kterou určil orgán, jemuž je adresována žádost o uspořádání videokonference v průběhu řízení (soudem, státním zastupitelstvím, litevskou vězeňskou službou), a která odpovídá za používání videokonferenčního zařízení, jeho údržbu a organizaci videokonferencí, a dohodnou se na místě, datu a čase konání videokonference.

Soud zvolí orgán (soud, státní zastupitelství, orgán podřízený vězeňské službě), na který se obrátí s žádostí o uspořádání videokonference v průběhu řízení, přičemž vezme v úvahu místo pobytu (umístění) vyslýchané osoby a/nebo možnost vyslýchané osoby dostavit se na místo plánované videokonference.

Pokud soud a/nebo orgán, který je soudem požádán o uspořádání videokonference, nedisponuje videokonferenčním zařízením, obrátí se na soud ve svém obvodu příslušnosti, jiný soud nebo jiný orgán, který disponuje potřebným mobilním videokonferenčním zařízením, a požádá, aby mohl toto zařízení využít k provedení výslechu prostřednictvím videokonference. Mobilní videokonferenční zařízení se poskytuje a následně vrací soudu a/nebo orgánu, který je soudem požádán ve věci uspořádání videokonference, a to v souladu postupem stanoveným právními předpisy (body 7–8 popisu).

Pokud účastník řízení sdělí soudu, že nesouhlasí s konáním jednání na dálku nebo nemá technické možnosti zúčastnit se jednání pomocí videokonferenční technologie určené soudem, může soud uspořádat hybridní jednání na dálku a vyzvat tuto osobu, aby se jednání zúčastnila osobně.

Při posuzování schopnosti účastníků řízení zúčastnit se jednání s využitím videokonferenční technologie se doporučuje zohlednit tyto okolnosti (orientační výčet):

technické prostředky, které má osoba k dispozici (pokud jsou soudu tyto informace známy),
situaci zranitelných skupin účastníků řízení (nezletilí, osoby se zdravotním postižením atd.), která může jednotlivcům bránit v nezávislé a/nebo plné účasti na řízení prostřednictvím videokonferenční technologie (body 3.8 až 3.9 doporučení).

Pro účely zjištění totožnosti osob přítomných na jednání:

účastník řízení, který se účastní jednání prostřednictvím videokonferenční technologie, musí prokázat svou totožnost a předložit doklad totožnosti tak, aby jej soud mohl porovnat s ověřenou kopií předloženou soudu zákonem stanoveným postupem;

účastník řízení, který se účastní jednání prostřednictvím telekonferenční technologie, se musí připojit k jednání pomocí přihlašovacích údajů poskytnutých soudem, identifikovat se a nahlas přečíst tyto údaje požadované soudem: osobní identifikační číslo (jeho část), číslo osvědčení advokáta / advokátního koncipienta, kód přidělený soudem a/nebo další údaje umožňující zjistit totožnost osoby (bod 9 popisu schváleného ministrem spravedlnosti).

Totožnost osoby vyslýchané prostřednictvím videokonference lze na základě rozhodnutí dožadujícího soudu zjistit i jiným způsobem (bod 13 popisu).

Videokonference v soudním řízení se pořádají a provádějí v souladu s pravidly soudního řízení stanovenými zákonem a s postupem pro pořádání a provádění videokonferencí a používání videokonferenčních zařízení stanoveným v popisu a dalších právních předpisech (bod 4 popisu).

Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu (včetně elektronického spisu), pořizovat z něj výtahy a opisy (digitální kopie), podávat námitky, předkládat důkazy, účastnit se provádění důkazů, klást otázky ostatním osobám účastnícím se řízení, svědkům a znalcům, podávat žádosti, předkládat ústní a písemná podání soudu, předkládat své argumenty a připomínky ke všem otázkám, které vyvstanou v průběhu řízení, namítat proti návrhům, argumentům a připomínkám ostatních účastníků řízení, získávat ověřené kopie (digitální kopie) rozsudků, příkazů, nařízení nebo rozhodnutí soudu, podávat opravné prostředky proti rozsudkům a příkazům soudu a uplatňovat další procesní práva, která účastníkům přiznává občanský soudní řád (čl. 42 odst. 1 občanského soudního řádu).

Předsedající soudního jednání vysvětlí v souladu s postupem stanoveným v občanském soudním řádu účastníkům řízení, třetím osobám a jejich právním zástupcům, kteří se dostaví k jednání, jejich procesní práva a povinnosti, s výjimkou případů, kdy účastníci řízení nebo třetí osoby vedou řízení v dané věci prostřednictvím zástupce s vysokoškolským právnickým vzděláním (článek 243 občanského soudního řádu).

Osobám, které neovládají úřední jazyk, je zaručeno právo účastnit se soudního řízení prostřednictvím tlumočníka (čl. 8 odst. 2 zákona o soudech Litevské republiky, čl. 11 odst. 2 občanského soudního řádu).

V případě potřeby se dožadující soud a dožádaný orgán mohou dohodnout na opatřeních na ochranu osoby, která má být vyslechnuta, a také zajistit, aby osobě, která má být vyslechnuta, byl v případě potřeby nápomocen tlumočník (bod 12 popisu).

Pokud je k soudnímu řízení přibrán tlumočník, měl by mít po celou dobu jednání přiměřený vizuální kontakt s účastníkem soudního řízení, jehož jazyk je tlumočen (bod 5.14 doporučení).

Při projednávání věci je soud povinen přímo zkoumat důkazy ve věci, tj.: vyslechnout osoby účastnící se řízení, vyslechnout svědky a přezkoumat znalecké posudky, písemné, věcné a jiné důkazy (čl. 235 odst. 1 občanského soudního řádu).

Osoby určené orgánem, který vyšetřující soud požádal o uspořádání videokonference v průběhu řízení (soudem, státním zastupitelstvím, orgánem podřízeným vězeňské službě), které odpovídají za používání a údržbu videokonferenčního zařízení a organizaci videokonferencí, musí spolu s dalšími zástupci orgánu, kteří se účastní výslechu prostřednictvím videokonference, rovněž umožnit vyslýchané osobě, aby předložila důkazy, a zajistit předání těchto důkazů soudu, který věc projednává (bod 10.4 popisu).

Osoba vyslýchaná prostřednictvím videokonference může soudu předložit důkazy poštou, faxem, prostřednictvím portálu elektronických služeb litevských soudů (e-court.lt) nebo prostřednictvím zástupce orgánu (soudu, státního zastupitelství, orgánu podřízeného vězeňské službě), který byl vyšetřujícím soudem požádán o uspořádání videokonference v soudním řízení, přičemž tento zástupce se zúčastní jednání prostřednictvím videokonference nebo jiným zákonem stanoveným způsobem (bod 13¹ popisu).

Po skončení videokonferenčního jednání zástupce orgánu (soudu, státního zastupitelství, orgánu podřízeného vězeňské službě), který vyšetřující soud požádal o uspořádání videokonference v soudním řízení, nejpozději následující pracovní den vyhotoví potvrzení podle vzoru uvedeného v příloze popisu, k němuž přiloží přísahu nebo závazek podepsaný vyslýchanou osobou (pokud je vyslýchaná osoba povinna složit přísahu nebo podepsat závazek) a předložené důkazy, a toto potvrzení se předloží soudu, který věc projednává (bod 14 popisu).

Vyvstane-li během jednání na dálku nutnost předložit listiny nebo důkazy, které nebylo možné předložit před datem jednání, rozhodne soud o jejich předložení a přijetí v souladu s procesním právem. Měla by být zavedena opatření, která zajistí, aby všichni účastníci mohli vidět a/nebo slyšet materiály předložené během jednání na dálku. V takových případech lze rozhodnout např. takto:

odročit jednání a stanovit lhůtu, do které musí účastník soudního řízení předložit písemnosti a věcné důkazy v souladu s předepsaným postupem (prostřednictvím soudní kanceláře, poštou, prostřednictvím portálu EPP),
pokud jsou všichni účastníci řízení uživateli portálu EPP, lze vyhlásit přestávku a nařídit, aby byly písemnosti neprodleně vloženy do spisu prostřednictvím portálu EPP, aby jednání mohlo pokračovat v tentýž den po nahlédnutí do písemností,
rozhodnutím soudu v konkrétní situaci, kdy ne všichni účastníci řízení jsou uživateli portálu EPP, může být vyhlášeno odročení řízení, aby účastník mohl předložit soudu písemnosti elektronickou poštou a/nebo aby soud mohl zaslat písemnosti ostatním účastníkům řízení k nahlédnutí na jimi uvedenou elektronickou adresu, a to po posouzení bezpečnostních aspektů věci, včetně ochrany osobních údajů, a možných rizik (bod 5.11 doporučení).

Při výslechu svědka nebo jiného účastníka řízení na dálku se soudu doporučuje zajistit, aby účastník řízení nebyl nepřiměřeně ovlivňován a aby nebyly použity nedovolené prostředky. Soud může v případě potřeby a v souladu s technickými možnostmi účastníka řízení přijmout následující nebo jiná opatření:

požádat, aby kamera postupně zobrazila celý rozsah prostor, z nichž se osoba účastní řízení, a poskytla rotační záběr (tj. aby byla provedena kontrola prostor na dálku). V tomto případě je vhodné dodržet tyto dvě podmínky:
1. účastník bude předem upozorněn, že soud takové opatření uplatní, aby se předešlo porušení požadavků na ochranu osobních údajů;
2. účastník bude předem upozorněn, že použitá kamera musí být mobilní. Soud může požadovat provedení těchto úkonů kdykoli v průběhu řízení,
účastník bude upozorněn na zákaz používání elektronických komunikačních prostředků a bude mu doporučeno, aby zevnitř uzamkl (zavřel) dveře prostor, ze kterých se účastní jednání. Před jednáním na dálku by měla být osoba informována, že prostory, ze kterých se bude účastnit jednání, musí být oddělené (nemohou sloužit jako průchod). Kromě toho lze požádat, aby videokamera byla po celou dobu jednání namířena na dveře,
osoba může být požádána, aby provedla ergonomické úkony s cílem zajistit, aby pohled kamery zachycoval účastníka řízení až do pasu, tj. aby byl vidět nejen obličej, ale i ruce a bezprostřední okolí osoby,
osoba může být požádána, aby se posadila dále od obrazovky videozařízení, aby se zabránilo čtení z obrazovky (bod 5.12 doporučení).

Používají se videokonferenční technologie zhodnocené Národním centrem kybernetické bezpečnosti a uznané za bezpečné, certifikované a licencované, přičemž se v maximální možné míře upřednostňuje:

centralizované vybavení soudu,
platforma Zoom.

3. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v trestních věcech

Používání videokonferencí v trestních věcech upravuje:

článek 8² Trestního řádu Litevské republiky (dále jen „trestní řád“);
čl. 34 odst. 7–8 zákona o soudech;
popis;
Popis postupu při využívání videokonferenčních technologií v trestních věcech, schválený příkazem ministra spravedlnosti Litevské republiky č. 1R-183 ze dne 31. května 2021 (dále jen „popis pro trestní věci“);
doporučení.

Ve výjimečných případech, kdy není možné zajistit projednání věcí řádným postupem stanoveným v trestním řádu, lze projednání věcí a účast stran řízení, svědků, znalců, odborníků, tlumočníků a dalších osob účastnících se řízení, je-li to technicky možné, zajistit pomocí informačních technologií a elektronických komunikačních technologií (prostřednictvím videokonference), pokud lze důvodně předpokládat, že to povede k rychlejšímu projednání věci, aniž by tím bylo dotčeno úplné a objektivní vyšetření všech skutkových okolností věci a práva účastníků řízení. Tuto otázku obvykle rozhoduje soud příkazem, který vydá před jednáním. Proti tomuto příkazu není přípustný opravný prostředek. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužijí v případech, kdy státní zástupce, poškozená osoba a/nebo její zástupce, obviněná osoba, její právní zástupce a/nebo obhájce, účastník uplatňující občanskoprávní nároky, žalovaný v občanskoprávním řízení a/nebo jejich zástupci vznesou námitku proti použití informačních technologií a elektronických komunikačních technologií (videokonference) při projednávání věci (čl. 8² odst. 2 trestního řádu).

Soudce, státní zástupce a vyšetřovatel v přípravném řízení musí účastníky řízení poučit o jejich procesních právech a zajistit, aby mohli tato práva uplatňovat (článek 45 trestního řádu).

O použití videokonferenční technologie v trestním řízení rozhoduje soud, který účastníky řízení uvedené v čl. 8² odst. 2 trestního řádu poučí, že mohou vznést námitku proti použití videokonferenční technologie při projednávání věci (bod 16 popisu pro trestní věci).

Trestní řízení a přítomnost účastníků v soudním řízení prostřednictvím videokonferenční technologie mohou být zorganizovány buď z podnětu soudu, nebo na žádost účastníka, která může být soudu předložena písemně nebo přednesena ústně při jednání. Svědci, znalci, odborníci, tlumočníci a další osoby účastnící se řízení podávají žádost, aby se mohli zúčastnit jednání pomocí videokonferenční technologie (bod 6 popisu pro trestní věci).

Před vydáním příkazu se soud, který věc projednává, spojí ohledně možnosti uspořádání videokonference s osobou, kterou určil orgán, jemuž je adresována žádost o uspořádání videokonference v průběhu řízení (soudem, státním zastupitelstvím, litevskou vězeňskou službou), a která odpovídá za používání a údržbu videokonferenčního zařízení a za organizaci videokonferencí, a dohodnou se na místě, datu a čase konání videokonference.

Pokud soud a/nebo orgán, který je soudem požádán o uspořádání videokonference, nedisponuje videokonferenčním zařízením, obrátí se na soud ve svém obvodu příslušnosti, jiný soud nebo jiný orgán, který disponuje potřebným mobilním videokonferenčním zařízením, a požádá, aby mohl toto zařízení využít k provedení výslechu prostřednictvím videokonference. Mobilní videokonferenční zařízení se předává soudu a/nebo orgánu, který je soudem požádán ve věci uspořádání videokonference, a bude použito a vráceno zákonem stanoveným postupem (body 6 až 8 popisu).

Při posuzování schopnosti účastníků řízení zúčastnit se výslechu s využitím videokonferenční technologie se doporučuje zohlednit tyto okolnosti (orientační výčet):

technické prostředky, které má osoba k dispozici (pokud jsou soudu tyto informace známy),
situaci zranitelných skupin účastníků řízení (nezletilí, osoby se zdravotním postižením atd.), která může určité osobě bránit v nezávislé a/nebo plné účasti na řízení prostřednictvím videokonferenční technologie (body 3.8 až 3.9 doporučení).

Soud by měl zaručit právo účastníka na účinnou pomoc advokáta / advokátního koncipienta ve všech soudních řízeních, včetně důvěrnosti komunikace s účastníkem, kterého zastupuje. Pokud advokát / advokátní koncipient a klient nejsou fyzicky přítomni na stejném místě, může soud použít následující nebo jiná opatření:

na žádost advokáta / advokátního koncipienta a klienta/žalovaného je může soud (soudem určený zaměstnanec) převést do samostatné virtuální místnosti, kde mohou důvěrně projednat své stanovisko k obhajobě a další otázky (tuto funkci má například licencovaný software Zoom (skupinové místnosti)). Poté jsou tyto osoby převedeny zpět do společného jednacího prostředí,
lze vyhlásit přestávku, vypnout kamery a mikrofony a umožnit klientovi/žalovanému telefonický hovor s advokátem / advokátním koncipientem. Pokud jsou advokát / advokátní koncipient a klient fyzicky přítomni na stejném místě, mohou požádat o přestávku. Během přestávky vypnou mikrofon a videokameru a po přestávce se vrátí do společného jednacího prostředí.

Pokud se výslechu účastní dítě, jsou zákonní zástupci dítěte postupem stanoveným v trestním řádu informováni o výslechu, který se uskuteční prostřednictvím videokonferenčního zařízení nebo jiné technologie komunikace na dálku. Zákonný zástupce je povinen se na předvolání dostavit k vyšetřovateli v přípravném řízení, státnímu zástupci, soudci a soudu a dodržovat stanovený postup v průběhu přípravného řízení a soudního jednání (čl. 54 odst. 2 trestního řádu).

V souladu s postupem stanoveným v trestním řádu musí být zohledněn nejlepší zájem dítěte, například: výslechu dětského svědka nebo ve všech případech výslechu dětské oběti, jakož i výslechu nezletilého svědka nebo nezletilé oběti, pokud jde o trestné činy proti životu, zdraví, svobodě, pohlavnímu sebeurčení a nedotknutelnosti, dítěti a rodině, a pokud jde o kořistění z prostituce nezletilé osoby nebo zapojení nezletilé osoby do prostituce nebo v jiných případech, pokud o to požádají účastníci řízení nebo na návrh vyšetřovatele v přípravném řízení, státního zástupce nebo vyšetřujícího soudce v přípravném řízení, musí být přítomen psycholog, aby pomáhal při výslechu nezletilé osoby s ohledem na její sociální a psychickou vyspělost, a rovněž zástupce státního orgánu ochrany práv dítěte, který bude z jiné místnosti sledovat, zda jsou při výslechu dodržována práva nezletilého svědka nebo nezletilé oběti. Zástupce státního orgánu ochrany práv dítěte může klást otázky vyslýchané osobě a předkládat žádosti týkající se výslechu. Zástupce nezletilého svědka nebo nezletilé oběti má právo účastnit se výslechu pouze tehdy, pokud se zjistí, že nebude nezletilou osobu nijak ovlivňovat (čl. 186 odst. 3 trestního řádu).

Na žádost účastníků řízení nebo z podnětu vyšetřovatele v přípravném řízení, státního zástupce nebo vyšetřujícího soudce v přípravném řízení musí být výslechu nezletilé podezřelé osoby přítomen psycholog, aby pomáhal při výslechu nezletilé osoby s ohledem na její sociální a psychickou vyspělost, a rovněž zástupce státního orgánu ochrany práv dítěte, který bude sledovat, zda jsou při výslechu dodržována práva nezletilé podezřelé osoby (čl. 188 odst. 5 trestního řádu).

Účast obhájce je povinná při vyšetřování věcí týkajících se činů, z jejichž spáchání je podezřelá nebo obviněná nezletilá osoba (čl. 51 odst. 1 bod 1).

Zveřejňování údajů o nezletilých podezřelých osobách a nezletilých obětech je zakázáno (čl. 177 odst. 1 trestního řádu).

Během přípravného vyšetřování nebo soudního jednání musí být pořízen audiovizuální záznam postupem stanoveným v článku 8² trestního řádu. Tento záznam se přikládá k protokolu o procesním úkonu nebo k zápisu soudního jednání a tvoří nedílnou součást protokolu/zápisu, přičemž procesní písemnosti se doručují postupem podle článku 8¹ tohoto řádu (čl. 8² odst. 6 trestního řádu).

Zvukový záznam pořízený v trestních věcech se připojuje k zápisu jednání přenesením do systému LITEKO nebo nahráním na počítačové médium postupem, který stanoví Popis postupu pořizování zvukových záznamů soudních jednání schválený usnesením Soudní rady č. 13P-22-(7.1.2) ze dne 14. února 2014 (dále jen „usnesení“), a tvoří nedílnou součást zápisu, přičemž účastníci řízení mají právo na přístup ke zvukovému záznamu a na pořízení jeho kopií postupem stanoveným právními předpisy.

Zvukový záznam veřejného jednání pořízený mobilním nahrávacím zařízením se do systému LITEKO přenáší manuálně.

Osoby mohou mít přístup ke zvukovým záznamům pořízeným ve věcech projednávaných soudy v souladu s postupem stanoveným v právních předpisech, které upravují postup pro přístup k materiálům v trestních a občanskoprávních věcech a ve správních věcech, věcech týkajících se správních deliktů a správních přestupků (body 5–6 usnesení).

Zvukové a obrazové záznamy pořízené pomocí videokonferenční technologie se uchovávají v souladu s postupem, který stanovila Soudní rada (bod 14 popisu pro trestní věci).

Lze použít technologii automatického převodu řeči na text.

Trestní řád (část 5. Podání opravného prostředku v přípravném řízení) stanoví možnost podat opravný prostředek proti procesním úkonům a rozhodnutím vyšetřovatele a státního zástupce v přípravném řízení.

Článek 6.271 Občanského zákoníku Litevské republiky stanoví možnost získat náhradu škody způsobené protiprávním postupem (jednáním, nečinností) orgánu veřejné moci nebo jeho zaměstnanců, který se přímo dotýká práv, svobod a zájmů jednotlivců (právní nebo individuální úkony, správní úkony, fyzické úkony atd. ze strany orgánů státní správy nebo místní samosprávy, s výjimkou soudních rozsudků, příkazů a rozhodnutí).

Typ konference (videokonference nebo telekonference) a konkrétní videokonferenční technologie (centralizované soudní videokonferenční zařízení (dále jen „centralizované vybavení soudu“), platformy Zoom, Microsoft Teams, pevnou telefonní linku nebo mobilní telefon atd.) volí, organizuje a řídí soudce, který věc projednává, a to s ohledem na okolnosti věci, videokonferenční technologii, kterou má soud k dispozici, a její dostupnost, jakož na i přístup účastníků řízení k příslušné technologii.

centralizované vybavení soudu,
platforma Zoom na základě licencí udělených soudům (prostřednictvím účtu soudu).

Aby bylo zajištěno, že technické prostředky, které má soud k dispozici, budou řádně přidělovány a že soudci budou mít rovný přístup k videokonferenční technologii pořízené v rámci soudnictví, doporučuje se, aby soud přijal harmonogram používání této technologie, postup rezervování nebo jiná organizační opatření dohodnutá v rámci soudu (body 3.2 až 3.4 doporučení).

Soudní řízení s využitím videokonferenční technologie je organizováno v souladu s pravidly soudního řízení stanovenými v trestním řádu, postupem při použití videokonferenční technologie stanoveným v popisu a dalších právních předpisech (bod 5 popisu pro trestní věci), v kapitole II popisu (organizace a vedení videokonferencí) a v souladu s postupem stanoveným v bodech 3 až 5 doporučení.

Trestní řízení a přítomnost účastníků v soudním řízení prostřednictvím videokonferenční technologie mohou být zorganizovány buď z podnětu soudu, nebo na žádost účastníka, která může být soudu předložena písemně nebo přednesena ústně při výslechu. Svědci, znalci, odborníci, tlumočníci a další osoby účastnící se řízení podávají žádost, aby se mohli zúčastnit výslechu pomocí videokonferenční technologie (bod 6 popisu pro trestních věci).

O tom, zda má být výslechu veden prostřednictvím videokonference, rozhoduje soud, který věc projednává, odůvodněným příkazem. Před vydáním příkazu se soud, který věc projednává, spojí ohledně možnosti uspořádání videokonference s osobou, kterou určil orgán, jemuž je adresována žádost o uspořádání videokonference v průběhu řízení (soudem, státním zastupitelstvím, litevskou vězeňskou službou), a která odpovídá za používání a údržbu videokonferenčního zařízení a za organizaci videokonferencí, a dohodnou se na místě, datu a čase konání videokonference. Seznam osob určených orgánem, jemuž je adresována žádost o uspořádání videokonference během soudního řízení (soudem, státním zastupitelstvím, orgánem podřízeným vězeňské službě), které jsou odpovědné za používání videokonferenčního zařízení, jeho údržbu a organizaci videokonferencí, spolu s kontaktními údaji těchto osob (instituce, telefonní číslo, e-mailová adresa) zveřejňuje Národní správa soudů na intranetu systému soudnictví. V případě změny určené osoby nebo jejích kontaktních údajů je informována Národní správa soudů, která seznam zaktualizuje (bod 6 popisu).

Během výslechu lze použít technologii automatického převodu řeči na text.

Trestní řád stanoví způsob identifikace osob přítomných při výslechu:

účastník řízení, který se účastní výslechu prostřednictvím videokonferenční technologie, uvede svou totožnost a prokáže se dokladem prokazujícím jeho totožnost tak, aby jej soud mohl porovnat s kopií dokladu, která byla ověřena zákonem stanoveným postupem a byla předložena soudu, a/nebo s listinami ve spisu, na jejichž základě lze totožnost osoby potvrdit,

soud zajistí, aby v průběhu výslechu nebylo ostatním účastníkům řízení ani třetím osobám sdělováno osobní identifikační číslo účastníka řízení a jiné údaje z dokladu totožnosti, s výjimkou případů, kdy se ostatní účastníci řízení mohou tyto údaje dozvědět ze spisu, do něhož mají přístup v souladu s postupem stanoveným v trestním řádu.

Pokud je osoba přítomna při výslechu prostřednictvím videokonferenční technologie a soud, který trestní věc projednává, má důvodné pochybnosti ohledně totožnosti této osoby a tyto pochybnosti se nepodaří rozptýlit, soud jednání odročí a jednání se uskuteční za fyzické přítomnosti osob předvolaných soudem (body 12 až 13 popisu pro trestní věci).

Totožnost osoby vyslýchané prostřednictvím videokonference lze na základě rozhodnutí soudu, který věc projednává, zjistit i jiným způsobem (bod 13 popisu).

Soudní řízení s využitím videokonferenční technologie je organizováno v souladu s pravidly soudního řízení stanovenými v trestním řádu, s postupem při použití videokonferenční technologie stanoveným v tomto popisu a dalších právních předpisech (bod 5 popisu pro trestní věci).

Práva podezřelé osoby (čl. 21 odst. 4 trestního řádu), obviněné osoby (čl. 22 odst. 3 trestního řádu) a poškozené osoby (článek 28 trestního řádu) a ostatních účastníků řízení jsou stanovena v trestním řádu.

Účastníci řízení (podezřelá, obviněná, poškozená osoba atd.) mají zaručeno právo na přístup ke službám tlumočníka (článek 8 trestního řádu).

Každá osoba podezřelá nebo obviněná ze spáchání trestného činu má právo být bezodkladně informována v jazyce, kterému plně rozumí, o povaze a důvodu obvinění proti ní, mít přiměřený čas a možnosti k přípravě své obhajoby, klást otázky svědkům nebo žádat jejich výslech a využít bezplatně služeb tlumočníka, pokud nerozumí litevštině nebo nemluví litevsky (čl. 45 odst. 7 trestního řádu).

V případě potřeby dožadující soud a dožádaný orgán koordinují opatření na ochranu osoby, která má být vyslechnuta, a také zajistí, aby osobě, která má být vyslechnuta, byl v případě potřeby nápomocen tlumočník (bod 12 popisu).

Je třeba používat videokonferenční technologie, které posoudilo Národní centrum kybernetické bezpečnosti a uznalo je za bezpečné, přičemž se v rámci možností upřednostní:

centralizované vybavení soudu,
platforma Zoom.

4. Poplatky v řízeních v občanských a obchodních věcech

Nařízení (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu

V řízení o vydání evropského platebního rozkazu se použijí pravidla stanovená v čl. 434 odst. 1 až 3 Občanského soudního řádu Litevské republiky pro výpočet a úhradu kolkovného (článek 21 litevského zákona č. X-1809 ze dne 13. listopadu 2008, kterým se provádějí právní předpisy Evropské unie a mezinárodní právní předpisy upravující občanské soudní řízení (dále jen „zákon“)).

Nařízení (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích

Evropské drobné nároky podléhají kolkovnému ve výši stanovené v čl. 80 odst. 1 bodě 1 Občanského soudního řádu Litevské republiky (článek 27 zákona).

Nařízení (EU) č. 655/2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech

Návrh na vydání evropského příkazu k obstavení účtů, jakož i opravné prostředky uvedené v kapitole 4 nařízení (EU) č. 655/2014 podléhají kolkovnému, které se rovná případnému kolkovnému splatnému za návrhy na předběžné opatření, případně za jednotlivé opravné prostředky proti příkazům k předběžnému opatření (čl. 31¹⁹ zákona).

Nařízení (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.

Návrhy na opravu nebo zrušení evropského exekučního titulu jsou osvobozeny od kolkovného (čl. 16 odst. 3 zákona).

Návrh dlužníka na zamítnutí výkonu podle článku 21 nařízení (ES) č. 805/2004 je osvobozen od kolkovného (čl. 17 odst. 2 zákona).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení

Návrh na uznání rozhodnutí zahraničního soudu (výroku z rozhodčího řízení) je osvobozen od kolkovného (čl. 811 odst. 4 občanského soudního řádu).