1. Vnitrostátní informační portály pro komunikaci se soudy nebo jinými orgány
Ústřední portál veřejné správy (dále jen „portál“) slouží jako místo jednotného centrálního přístupu k informačním zdrojům a službám poskytovaným veřejnou správou. V současné době jsou informace, které uživatelé hledají (např. rady, návody a popisy), často umístěny na serverech jednotlivých ministerstev. Cílem portálu je soustředit tyto informace a služby a prezentovat je přehledným a pro uživatele přístupným způsobem.
Klíčovou funkcí ústředního portálu je nasměrovat uživatele na konkrétní elektronické služby veřejné správy poskytnutím příslušných informací.
Portál zahrnuje digitální obsah, který podporuje používání i poskytování těchto elektronických služeb. Obsah portálu byl navržen na základě následujících zásad:
- Informace a služby jsou uspořádány podle různých životních situací: v dnešní době „informačního přetížení“ může být nalezení potřebných informací často obtížné. Z tohoto důvodu jsou služby na portálu logicky strukturovány podle cílových skupin (občané/podnikatelé/instituce) a životních situací, které vedou k potřebě konkrétních informací a služeb, a to v abecedním pořadí. Tento přístup umožňuje uživatelům snadno a strukturovaně přistupovat k požadovaným informačním zdrojům a elektronickým službám podle jejich skutečných potřeb a efektivně filtrovat rozsáhlý obsah portálu. Strukturování obsahu portálu je jednou z hlavních výhod portálu s ohledem na rozdělení zdrojů mezi stránky jednotlivých propojených subjektů.
- Virtuální centralizace: z pohledu uživatelů služeb představuje portál centralizované řešení, kde jsou všechny informace a logicky strukturované elektronické služby přístupné jednotným způsobem. Tato centralizace však neznamená přenesení služeb přímo na portál; tento virtuální centralizovaný systém představuje integrační platformu, která propojuje všechny ostatní služby – informační zdroje a systémy, které provádějí jednotlivé procesy. Přestože je základní struktura distribuovaná, portál státní správy se uživatelům jeví jako centralizovaný systém s jednotnou logikou a strukturou.
Portál eŽaloby – úvodní informace – Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky (justice.sk)
Podávání návrhů a souvisejících písemností týkajících se soudního řízení
Portál eŽaloby je určen k podávání návrhů na zahájení řízení (žalob) u okresních a krajských soudů v občanskoprávním řízení (občanské, pracovní, rodinné a obchodní věci, kromě obchodního rejstříku) a v soudním řízení správním a pro podávání elektronických návrhů v upomínacím řízení k okresnímu soudu v Banské Bystrici.
Služba umožňuje uživatelům, aby po přihlášení k veřejným elektronickým službám soudnictví elektronickými prostředky v soudních řízeních podali:
- nový návrh na zahájení řízení (žalobu), tj. podání, kterým se zahajuje řízení před soudem,
- podání týkající se probíhajícího řízení, např. podání, kterým se odstraňují vady nebo jiné zjevné nesprávnosti návrhu na zahájení řízení, zpětvzetí návrhu na zahájení řízení nebo opravný prostředek.
2. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v občanských a obchodních věcech
Použití videokonference se řídí § 175 občanského soudního řádu. Pokud není pro zajištění spravedlivého procesu nutná fyzická přítomnost účastníka řízení na jednání, soud umožní účastníkovi řízení účastnit se jednání prostřednictvím videokonference nebo jiných komunikačních technologií, a to i v určených prostorách soudu, který je účastníkovi řízení nejblíže.
3. Vnitrostátní právo týkající se videokonferencí v trestních věcech
Videokonference se používají v různých částech trestního řízení. Lze je například použít pro výslech podle ustanovení trestního řádu (§ 61b a násl.). V odůvodněných případech může být prostřednictvím videokonference zajištěno také tlumočení (§ 28 odst. 8 trestního řádu).
Videokonference lze využít i ve správním soudnictví (§ 117 odst. 3 soudního řádu správního), pokud není k zajištění spravedlivého procesu nutná fyzická přítomnost účastníka řízení na jednání.
Ustanovení § 134 a 135 trestního řádu umožňují, aby byli prostřednictvím videokonferenčního zařízení vyslechnuti svědci, kteří se nemohou dostavit k výslechu ze závažných důvodů (např. z důvodu nemoci), nebo svědci ohrožení druhotnou viktimizací.
4. Poplatky v řízeních v občanských a obchodních věcech
- Výběr poplatků v řízení před slovenskými soudy
Soudní poplatky v řízení před slovenskými soudy se řídí zákonem č. 71/1992 o soudních poplatcích a poplatcích za výpisy z rejstříku trestů (dále jen „zákon č. 71/1992“). Poplatky se vybírají za jednotlivé úkony nebo soudní jednání (pokud se uskutečňují na základě návrhu) a za úkony soudů. Každý úkon musí být uveden v sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu 1 zákona č. 71/1992.
Poplatek by měl být zaplacen při podání návrhu na zahájení příslušného řízení. Pokud si účastník není jistý výší soudního poplatku a z tohoto důvodu nezaplatí poplatek v okamžiku podání žaloby/návrhu, musí soud účastníka vyzvat k dodatečnému splnění poplatkové povinnosti. Soud ve své žádosti sdělí účastníkovi řízení číslo účtu, na který má být poplatek uhrazen, variabilní symbol, výši poplatku a lhůtu pro jeho zaplacení; lhůta zpravidla činí 10 dnů od obdržení žádosti. Pokud soudní poplatek nebude zaplacen ani v dodatečné lhůtě, soud řízení zastaví.
Sazebník poplatků odlišuje poplatky za řízení a poplatky za jednotlivé úkony. Poplatky jsou stanoveny v eurech. Pokud je základem poplatku částka vyjádřená v cizí měně, přepočte se na eura podle referenčního směnného kurzu pro eura stanoveného a zveřejněného Evropskou centrální bankou nebo Národní bankou Slovenska, platného v první den měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud rozhoduje o výši poplatku.
- Výše soudních poplatků
Sazby jsou v sazebníku poplatků uvedeny buď jako procento ze základu poplatku, nebo jako pevná částka. Pokud je poplatek vypočten procentní sazbou, základem poplatku je cena předmětu úkonu podléhajícího poplatku. Nelze-li základ takto zjistit, je základem cena obvyklá v místě a čase podání návrhu na provedení příslušného úkonu. Pokud je základem cena nemovitosti, rozumí se tímto základem cena zjištěná podle zvláštních právních předpisů.
V případě žaloby nebo návrhu na zahájení řízení, kde není stanovena konkrétní sazba, se soudní poplatek stanoví na základě ceny (platby za) předmět sporu nebo na základě hodnoty předmětu sporu, tj. 6 %, přičemž minimální sazba činí 25 EUR, maximální 25 000 EUR a v obchodních věcech maximálně 50 000 EUR. V případech, kdy předmět sporu nelze ocenit v penězích, činí soudní poplatek 140 EUR.
Pokud jsou úkony a řízení prováděny na základě podání učiněného elektronicky do elektronické schránky soudu, elektronicky prostřednictvím jednotného kontaktního místa nebo poštovního podniku vykonávajícího činnost ověřující osoby a pokud zákon č. 71/1992 Sb. nestanoví pro každou položku sazebníku poplatků jinak, činí poplatek 50 % sazby stanovené v sazebníku poplatků; toto snížení však nesmí přesáhnout 50 EUR. Pokud podání obsahuje přílohy vyžadované zvláštními právními předpisy, uplatní se snížení pouze v případě, že jsou tyto přílohy v elektronické podobě.
Zákon č. 71/1992 Sb. zavádí zvláštní kategorii poplatků, které se vztahují na elektronické platební rozkazy (jedná se o tzv. upomínací řízení vedené podle zvláštního právního předpisu: zákona č. 307/2016), přičemž výše soudního poplatku splatného při podání příslušného návrhu na vydání platebního rozkazu v upomínacím řízení činí 50 % procentní sazby stanovené v sazebníku poplatků.
Ve sporech o náhradu nemajetkové újmy v penězích činí poplatek 3 % z částky požadované za nemajetkovou újmu, maximálně však 25 000 EUR.
Zákon č. 71/1992 Sb. rovněž stanoví řadu dalších pravidel pro případy, kdy předmětem sporu není peněžité plnění; v těchto případech se poplatky stanoví paušálně.
Zvláštní soudní poplatky jsou stanoveny také pro následující případy:
- soudní poplatek za podání návrhu na zahájení rozvodového řízení činí 100 EUR,
- soudní poplatek za návrh na vymáhání dluhu (exekuční řízení) činí 25 EUR,
- v mezinárodním obchodním styku se soudní poplatek za úkon soudu nebo za první návrh na vydání neodkladného opatření v řízení stanoví na základě hodnoty předmětu řízení (2 %, minimálně 25 EUR a maximálně 2 500 EUR), pokud předmět řízení nelze ocenit v penězích, činí soudní poplatek 50 EUR,
- soudní poplatek za podání žaloby na zrušení a vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů činí 250 EUR,
- soudní poplatek za vypořádání společného jmění manželů se odvíjí od předmětu řízení – pokud řízení skončí rozsudkem, činí 3 %, pokud řízení skončí soudním smírem, činí 1 %, nejméně však 100 EUR a nejvýše 25 000 EUR,
- soudní poplatek za žalobu na vypořádání společného jmění manželů činí 100 EUR,
- soudní poplatek za návrh na určení výživného mezi manžely, příspěvku na výživu rozvedeného manžela, vyživovací povinnosti mezi jinými příbuznými a za návrh na jejich zvýšení činí 2 % z ceny předmětu sporu, nejméně však 25 EUR,
- výše soudního poplatku za návrh na uznání nebo prohlášení vykonatelnosti cizích rozhodnutí nebo za návrh na přeměnu cizího věcného práva, opatření nebo příkazu činí 100 EUR,
- za návrh na nařízení neodkladného opatření podle zvláštních právních předpisů, které má být vykonáno:
- na Slovensku, a to i jen zčásti, činí soudní poplatek 70 EUR,
- pokud má být vykonáno v jiném členském státě Evropské unie, činí soudní poplatek 50 EUR.
Pokud jde o odvolací řízení (řízení o řádném opravném prostředku), poplatek se odvíjí od ceny nároku uplatněného v odvolání a jeho výše se stanoví stejným způsobem jako u žaloby v prvním stupni.
Poplatek za dovolání se vybírá ve výši dvojnásobku poplatku stanoveného v sazebníku poplatků.
b) Poplatky za úkony
V těchto případech jsou poplatky za úkony soudu stanoveny paušálně. Například za
- vydání, opravu a zrušení osvědčení podle zvláštního právního předpisu (zvláštním právním předpisem se rozumí například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (Úř. věst. L 143, 30.4.2004), v platném znění; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (Úř. věst. L 399, 30.12.2006), v platném znění; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (Úř. věst. L 199, 31.7.2007), v platném znění; oddíl 1 kapitola IV nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7, 10.1.2009); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), (Úř. věst. L 351, 20.12.2012), v platném znění; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech (Úř. věst. L 181, 29.6.2013)) v souvislosti s veřejnou listinou, s výjimkou veřejné listiny ve věcech vyživovacích povinností, činí výše soudního poplatku 5 EUR,
- soudní poplatek za vyhotovení úředního potvrzení o skutečnostech známých ze soudních spisů činí 3 EUR (vyhotovení a vydání úředního elektronického potvrzení o tom, zda je proti žadateli vedeno exekuční řízení, nepodléhá poplatku),
- poplatek za vyhotovení dalšího stejnopisu rozhodnutí vydaného soudem nebo za vyhotovení kopie či výpisu z rejstříků, registrů a spisů vedených soudem činí 14 EUR za každý stejnopis, kopii nebo výpis.
5. Elektronické platební metody
V současné době lze na Slovensku soudní poplatky platit elektronicky buď bankovním převodem, nebo prostřednictvím služby platebního systému určeného pro správní a soudní poplatky. Při platbě bankovním převodem musí být poplatek uhrazen na účet příslušného soudu. Bankovní spojení lze nalézt na internetových stránkách jednotlivých soudů, které jsou dostupné z internetového portálu na adrese https://www.justice.gov.sk/. Při využívání služby platebního systému pro správní a soudní poplatky lze platby provádět prostřednictvím platebního portálu e-kolky, který je k dispozici na adrese http://www.e-kolky.sk.
6. Oznámení o předčasném využívání decentralizovaného informačního systému
Slovenská republika nepředpokládá předčasné využívání decentralizovaného informačního systému před datem použitelnosti stanoveným v nařízení.
7. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v občanských a obchodních věcech
Slovenská republika nepředpokládá předčasné využívání videokonferencí před datem použitelnosti stanoveným v nařízení.
8. Oznámení o předčasném využívání videokonferencí v trestních věcech
Slovenská republika nepředpokládá předčasné využívání videokonferencí před datem použitelnosti stanoveným v nařízení.