My e-Justice space

Platforma E-občané (e-Građani) je místo, kde jsou poskytovány online všechny dostupné veřejné služby. Jste-li občanem EU nebo občanem země mimo EU, který má přihlašovací údaje některého z členských států EU, můžete tento portál využívat stejně jako chorvatští občané. Cizinci ze zemí mimo EU, kteří nemají přihlašovací údaje z některé ze zemí EU, nemohou služby v Chorvatské republice využívat. Pro využívání služeb v Chorvatské republice je nutné mít OIB (osobní identifikační číslo) a v případě občanů EU přihlašovací údaj, který je uznáván všemi členskými státy EU pro přeshraniční elektronickou identifikaci. Cizinec, kterému bylo v Chorvatsku přiděleno osobní identifikační číslo (OIB), může v Chorvatsku využívat elektronické služby.

Jak se přihlásit do portálu e-Občané?

Do portálu e-Občané se můžete přihlásit pomocí svých přihlašovacích údajů, tj. prostředků, kterými potvrzujete svou elektronickou identitu. Pokud uživatel využívá internetové bankovnictví, je zaměstnancem zdravotnického zařízení nebo instituce vyššího vzdělávání, studentem nebo držitelem osvědčení o registraci podnikání, má již platné přihlašovací údaje (ePASS zahrnující uživatelské jméno a heslo, mToken nebo průkaz totožnosti) a může portál e-Občané používat.

Jak ovlivňují úrovně zabezpečení používání portálu?

Veřejné elektronické služby jsou rozděleny podle úrovní zabezpečení.

Klíčem, který umožňuje získat přístup ke službám portálu e-Občané, je to, že má uživatel osobní identifikační číslo (OIB), a na jeho základě může požádat o přihlašovací údaje. Je možné požádat o přihlašovací údaje pro první, druhou nebo třetí úroveň (ať už se jedná o přihlašovací údaje ze státního nebo soukromého sektoru, např. ePASS, OBZ token, Zaba token, mToken, Certilia personal, osobní certifikát Fina atd.)

Co když uživatel nemá žádné přihlašovací údaje?

Pokud uživatel nemá přihlašovací údaje, musí o jejich vydání požádat vydavatele pověření. V Chorvatské republice existuje 27 typů ověření s různými stupni zabezpečení.

Seznam uznávaných typů ověření v Chorvatské republice naleznete na odkazu https://gov.hr/hr/lista-prihvacenih-vjerodajnica/1792.

Systém e-Občané je přístupný prostřednictvím internetové stránky nebo aplikace pro iPhone nebo Android.

Soudní a mimosoudní mediace

Mediaci lze provádět u všech běžných i specializovaných soudů prvního a druhého stupně (městský, krajský, obchodní a Vrchní obchodní soud) ve všech fázích řízení, a tedy i po dobu trvání odvolacího řízení. Mediaci vede výhradně soudce příslušného soudu, který má odborné vzdělání v oblasti mediace a je uveden na seznamu soudců-mediátorů, který stanovuje předseda soudu na základě ročního rozpisu. Soudce-mediátor nikdy nesmí vést mediaci ve sporu, pro který je jmenován soudcem.

Mimosoudní mediaci již řadu let provádějí mediační centra při Chorvatské hospodářské komoře, Chorvatské komoře pro řemeslnické profese, Chorvatské asociaci pro mediaci, Chorvatské advokátní komoře, Chorvatské kanceláři pojišťoven a Úřadu pro sociální partnerství vlády Chorvatské republiky. Mediace s vybranými mediátory však může probíhat i mimo tato centra.

Podle zákona o smírném řešení sporů (Úřední věstník Chorvatské republiky č. 67/2023), vyhlášky o mediačních institucích (Úřední věstník č. 100/23) a vyhlášky o rejstříku mediátorů (Úřední věstník č. 100/23) vede Centrum pro smírné řešení sporů rejstřík mediátorů a rejstřík mediačních institucí. Článek 8 upravuje, že mediaci může vést pouze mediátor, který je zapsán v rejstříku mediátorů a získal osvědčení od akreditované mediační instituce, že absolvoval základní odborné vzdělávání pro mediátory.

Komise pro alternativní řešení sporů

Ministerstvo spravedlnosti zřídilo a jmenovalo Komisi pro alternativní řešení sporů, jejíž složení zahrnuje zástupce soudů, státního zastupitelství, Úřadu pro sociální partnerství vlády Chorvatské republiky, Chorvatské hospodářské komory, Chorvatského svazu zaměstnavatelů, Chorvatské komory pro řemeslnické profese a Ministerstva spravedlnosti.

Úkolem komise je sledovat rozvoj alternativního řešení sporů, monitorovat provádění stávajících programů a navrhovat opatření na podporu rozvoje alternativního řešení sporů. Mandát Komise zahrnuje rovněž poskytování stanovisek a odpovědí na dotazy spadající do její působnosti.

Na zasedání Komise pro alternativní řešení sporů, které se konalo 26. listopadu 2009, byl přijat Etický kodex mediátora.

Právní rámec

Mediace jako prostředek řešení sporů byla poprvé upravena zvláštním předpisem – zákonem o mediaci (NN, č. 163/03, vstoupil v platnost 24. října 2003), který zapracoval některé hlavní zásady obsažené v doporučení Rady Evropy o mediaci v občanských a obchodních věcech a v tzv. Zelené knize o alternativním řešení sporů v oblasti občanského a obchodního práva Evropské unie. Zákon byl v roce 2009 novelizován a na začátku roku 2011 byl přijat nový zákon o mediaci (NN, č. 18/11), který vstoupil v platnost v plném rozsahu dnem přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii.

V roce 2023 byl přijat nový zákon o smírném řešení sporů (Úřední věstník č. 67/2023).

Zákon byl připraven tak, aby chránil, zachoval a dále zlepšoval stávající kvalitní řešení a zároveň stanovil řešení nová.

Zákon nově určuje oblast působnosti zákona tím, že v čl. 1 odst. 1 stanoví, že zákon upravuje smírné řešení sporů v občanskoprávních, obchodních, pracovních, rodinných, správních a jiných sporech týkajících se práv, jimiž mohou strany volně disponovat. Tímto způsobem se kromě zavedení dobrovolné mediace ve správních sporech rozšiřuje oblast smírného řešení sporů v tom smyslu, že zahrnuje mediaci, právně upravené vyjednávání a další alternativní řešení sporů.

Článek 9 zákona stanoví povinnost pokusit se o smírné urovnání sporu před podáním žaloby v občanskoprávním řízení o náhradu škody, s výjimkou řízení o náhradu škody z pracovního poměru. Pokud se strany nepokusí spor vyřešit smírnou cestou, vyzve je soud k účasti na informativním setkání o mediaci (článek 10). Na informativním setkání mediátor nevede mediaci. Účelem informativního setkání je seznámit strany se všemi výhodami mediace, vybídnout strany ke komunikaci, k níž nedošlo spontánně před zahájením řízení, vybídnout je ke smírnému řešení sporu a k účasti na mediaci a zúžit okruh sporných otázek, o kterých by se mělo rozhodnout v občanskoprávním řízení, pokud by pokus o smírné řešení sporu nebyl úspěšný. Pokud se strany po informačním setkání dobrovolně rozhodnou pro mediaci, musí být ukončena do 60 dnů.

Povinnost pokusit se o smírné urovnání sporu před zahájením občanskoprávního sporu o náhradu škody nebrání stranám v uplatnění jejich práva na přístup k soudu. Soud žalobu nezamítne, pokud se strany před zahájením soudního řízení nepokusily spor vyřešit smírně.

Náklady na zprostředkování a informativní schůzku jsou stanoveny v článku 26. V odstavci 1 je tedy stanoveno, že pokud se strany nedohodnou jinak, nese každá strana své vlastní náklady a náklady mediace a informativního setkání nesou strany rovným dílem, tj. v souladu se zvláštním zákonem nebo pravidly institucí v oblasti mediace. V odstavci 2 je výslovně stanoveno, že náklady na informační schůzku a mediaci, která nebyla ukončena uzavřením smíru, jsou zahrnuty do nákladů řízení.

Vzhledem k tomu, že je v čl. 3 odst. 1 stanoveno, že účelem tohoto zákona je vytvořit podmínky pro smírné řešení sporů, zamezit zbytečnému zahajování soudních řízení a zajistit vyvážený vztah mezi smírným řešením sporů a soudním řízením, a že je v odst. 2 rovněž stanoveno, že k dosažení účelu tohoto zákona bude podporováno využívání postupů pro smírné řešení sporů a vzdělávání mediátorů a pomocí prostředků veřejné komunikace a elektronických a jiných médií budou zveřejňovány informace o těchto postupech, včetně informací o institucích a mediátorech, zřizuje se Centrum pro smírné řešení sporů (dále jen „Centrum“).

Zákon upravuje zřízení Centra a vymezuje jeho úkoly. V čl. 6 odst. 1 je stanoveno, že Centrum k dosažení účelu tohoto zákona:

podporuje rozvoj kultury smírného řešení sporů a využívání postupů stanovených zákonem,
uděluje a odvolává souhlas institucím pro mediaci,
uděluje souhlas se vzdělávacími programy pro určité typy smírného řešení sporů,
provádí samostatně nebo ve spolupráci s institucemi pro mediaci odbornou přípravu a zdokonalování mediátorů,
rozhoduje o zápisu a výmazu mediátorů z rejstříku mediátorů,
vede rejstřík mediátorů a rejstřík institucí pro mediaci a vydává osvědčení z těchto rejstříků,
zajišťuje účinnou spolupráci s justičními orgány a institucemi pro mediaci,
zasahuje do přidělování věcí institucím pro mediaci,
jmenuje na žádost stran osoby, které vedou informativní setkání o mediaci a mediaci,
vede informativní setkání o mediaci a mediaci, pokud informativní setkání o mediaci a mediaci nemůže v přiměřené době a s nižšími náklady vést jiná instituce pro mediaci,
vydává potvrzení o pokusu o mediaci,
systematicky shromažďuje údaje o postupech smírného řešení sporů,
zveřejňuje informace o smírném řešení sporů, mediátorech a institucích pro mediaci a pomáhá stranám při výběru vhodného způsobu řešení sporů.

Kromě zákona o smírném řešení sporů existují i další zákony, které tuto problematiku částečně upravují, a prováděcí předpisy zajišťující provádění tohoto zákona.

Proces mediace

Proces mediace je zahájen návrhem jedné strany sporu, který je druhou stranou přijat, společným návrhem obou stran na smírné řešení sporu nebo návrhem třetí strany (např. soudce v soudním řízení).

Mediátoři jsou osoby nebo více osob, které na základě dohody mezi stranami vedou mediaci. Mediátoři musí absolvovat odbornou přípravu (odborné znalosti a dovednosti mediátora jsou jednou ze základních složek úspěšné mediace) a musí se neustále odborně vzdělávat.

Mediace se provádí podle dohody stran. Mediátor v průběhu mediace zajišťuje spravedlivé a rovné zacházení se stranami. Mediátor se v mediačním řízení může setkat s každou stranou zvlášť, a pokud se strany nedohodnou jinak, může mediátor informace a údaje získané od jedné strany sdělit druhé straně pouze tehdy, pokud k tomu byl udělen souhlas. Mediátor se může podílet na přípravě návrhu smíru a vydávat doporučení ohledně jeho obsahu.

Urovnání dosažené prostřednictvím mediace je pro strany, které jej podepsaly, závazné. Pokud se strany v rámci urovnání zavázaly k určitým povinnostem, jsou povinny je včas splnit. Smír dosažený v rámci mediace je vykonatelným dokumentem, pokud obsahuje závazek, který má být splněn a ohledně něhož mohou strany dosáhnout kompromisu, a pokud obsahuje prohlášení o přímém svolení k výkonu rozhodnutí (doložku vykonatelnosti).

Podle většiny odborníků v oblasti mediace je pro mediaci vhodný každý spor týkající se práv, s nimiž mohou strany volně nakládat, a strany sporu by měly být téměř vždy vybízeny ke smírnému řešení sporu. Mediace je vhodná zejména v obchodních sporech (tj. sporech v obchodních věcech) a v přeshraničních sporech (kdy jedna ze stran má bydliště nebo obvyklý pobyt v členském státě Evropské unie) v občanských a obchodních věcech. Je třeba poznamenat, že přeshraniční spory nezahrnují celní, daňové nebo správní řízení ani spory týkající se odpovědnosti státu za jednání nebo opomenutí při výkonu moci.

Účel a oblast působnosti: K dispozici jsou dvě služby:

e-Firma je služba společnosti HITRO.HR, která umožňuje elektronické založení společnosti s ručením omezeným a jednoduché společnosti s ručením omezeným se základním kapitálem v hotovosti prostřednictvím kteréhokoli notáře nebo kterékoli kanceláře společnosti HITRO.HR v Chorvatské republice u jakéhokoli obchodního soudu, a to do 24 hodin,
e-Obrt – internetové stránky pro založení řemeslné živnosti online.

Příslušný orgán:

Obchodní soud / Trgovački sud – zakládání společností

FINA – finanční úřad a soudní rejstřík / Sudski registar – přístup k informacím

Podmínky přístupu:

Požadavky na způsobilost: Chorvatští občané a cizinci
Požadavky na identifikaci a autentizaci: průkaz totožnosti nebo cestovní pas, pokud jde o registraci společnosti, žádné, pokud jde o přístup k informacím o společnosti
Dokumentace, kterou je třeba poskytnout:

Registrace společnosti:

Je třeba notářsky ověřit tyto dokumenty:

žádost o zápis do soudního rejstříku (formulář Po),
zřizovací akt – společenská smlouva (podepsaná všemi zakladateli) nebo prohlášení o založení společnosti (pokud společnost zakládá pouze jedna osoba),
prohlášení členů oprávněných zastupovat společnost na základě přijetí jejich jmenování,
rozhodnutí o jmenování členů správní rady,
podpis ředitele nebo podpisy členů správní rady,
podpisy členů dozorčí rady (má-li společnost dozorčí radu),
rozhodnutí o jmenování prokuristy společnosti a jeho podpis (má-li společnost prokuristu),
rozhodnutí o určení adresy společnosti.

Žádné, pokud jde o přístup k informacím

Právní účinky elektronických dokumentů: Nepoužije se.

Možnost vyřídit postup plně elektronicky:

Registrace společnosti

Pouze částečně, je nutné provést přípravu a veřejné oznámení ze strany notáře.

Online je možné založit živnost nazývanou „obrt“ – https://e-obrt.gov.hr/

Řemeslná živnost (Obrt) je samostatný a trvalý výkon povolené hospodářské činnosti v souladu se zákonem. Činnost je vykonávána fyzickými osobami za účelem dosažení zisku, kterého je dosahováno výrobou, obchodem nebo poskytováním služeb na trhu.

Přístup k informacím: Ano.

Náklady:

Přístup k informacím je bezplatný.
Registrace společnosti – bezplatná služba, ale: 1) Náklady na osvědčení závisí na výši základního kapitálu a v průměru činí 331,81 EUR. Veškerá dokumentace v cizím jazyce musí být přeložena soudním překladatelem. 2) Existuje celá řada agentur, které vás provedou celým procesem registrace společnosti a které si za tuto službu účtují poplatek alespoň 100 EUR. Tato možnost je dobrou volbou pro cizince, neboť jim celý proces usnadní.

Odkazy:

https://e-obrt.gov.hr/ – obrt (Řemeslná živnost)

https://sudreg.pravosudje.hr/registar/f?p=150:1:98708455565 – první krok, kontrola, zda je vybraný název společnosti k dispozici

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2007_06_58_1870.html – výběr činnosti, kterou se bude firma zabývat

https://www.virtualni-ured.net/registracija-tvrtke/item/284-osnivanje-tvrtke.html – jedna z agentur zajišťujících registraci společnosti

https://www.fina.hr/informacije-o-racunima-poslovnih-subjekata#pristup-podacima#pristup-podacima – informace o účtech podnikatelských subjektů

https://www.fina.hr/documents/52450/130224/Zahtjev+za+uvid+u+JRR.pdf/6a0235f2-961d-eea7-f78f-63409f787645?t=1610693716143 – formulář žádosti

https://ospd.fina.hr/ – žádost o předložení dokumentace

https://sudreg.pravosudje.hr/registar/f?p=150:1 – přístup k informacím, pokud jde o veřejné obchodní společnosti (javna trgovačka društva), komanditní společnosti (komanditna društva), hospodářská zájmová sdružení (gospodarska interesna udruženja), akciové společnosti (dionička društva), společnosti s ručením omezeným (društva s ograničenom odgovornošću), evropské společnosti (SE), Evropská hospodářská zájmová sdružení (EHZS), evropské družstevní společnosti (SCE), instituce (ustanove), sdružení institucí (zajednice ustanova), družstva (zadruge), družstevní svazy (savezi zadruga), úvěrová družstva (kreditne unije), jednoduché společnosti s ručením omezeným (jednostavna društva s ograničenom odgovornošću (j.d.o.o.)) a další právnické osoby, pro které je zápis do rejstříku stanoven zákonem.

Poslední aktualizace: 27/03/2026

Možnost podat žádost o právní pomoc

Náhrada škody

Zahájení občanskoprávního řízení online

Elektronické doručování soudních písemností

Účast na soudních dražbách

Přístup k mediačním službám

Soudní a mimosoudní mediace

Komise pro alternativní řešení sporů

Právní rámec

Proces mediace

Zakládání společností a přístup k informacím o společnostech

Překladatelské služby (včetně strojového překladu a jeho právního dopadu)