Základní práva

Hrvaška

Vsebino zagotavlja
Hrvaška

Vnitrostátní soudy

Veřejný ochránce práv

Zvláštní veřejní ochránci práv

Ochrana osobních údajů

Bezplatná právní pomoc

Vnitrostátní soudy

Zvláštní úlohu při ochraně lidských práv mají soudy zřízené zákonem, které ústava zaručuje autonomii a nezávislost. Aby bylo zaručeno požívání ústavních svobod a práv, specifický mechanismus - ústavní žaloba podaná občanem, pokud se domnívá, že individuální jednání státního orgánu, orgánu místní a regionální samosprávy nebo právnické osoby s veřejnou mocí, která rozhodovala o jeho právech a povinnostech nebo podezření či obvinění z trestného činu, porušuje lidské právo nebo základní svobodu zaručenou Ústavou. Žalobu lze podat až po vyčerpání všech dostupných opravných prostředků.

Ústavní soud Chorvatské republiky
Trg St Marka 4
10000 Záhřeb
tel.: +385 1 6400 251
fax: +385 1 4551 055
https://www.usud.hr/

Nejvyšší soud Chorvatské republiky
Trg Nikola Šubića Zrinsko 3
10 000 Záhřeb
tel.: +385 1 486 22 22, +385 1 481 00 36
fax: +385 1 481 00 35
e-mail: Vsrh@vsrh.hr http
://

Soudy hrabství
Općinski sud

Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky Berislavićeva
11, 10 000 Záhřeb
tel.: +385 1 489 68 88
fax: +385 1 487 23 29
http://www.vtsrh.hr/ Obchodní
soudy Chorvatské republiky PDF (192 Kb) CS

Obchodní soudy

 

Vrchní správní soud Chorvatské republiky Frankopanska
16, 10 000, Záhřeb
tel.: +385 1 480 78 00
fax: +385 1 480 79 28
http://www.upravnisudrh.hr/

Správní soudy

High Misdemeanour Court of Croatia Republic Ulica
Augusta Šenoe 30, 10 000 Záhřeb
tel.: +385 1 480 75 10
fax: +385 1 461 12 91
e-mail: Predsjednik@vpsrh.pravosudje.hr
/VPSRH/

Veřejný ochránce práv (veřejný ochránce práv)

Chorvatský náměstí, 6
10 000 Chorvatská
republika,
Tel.: +385 1 4851 855, +385 1 4851 853
e-mail: Info@ombudsman.hr
fax: +385 1 6431 628

Veřejný ochránce práv v souladu s článkem 93. Ústava Chorvatské republiky je zplnomocněným zástupcem chorvatského parlamentu pro podporu a ochranu lidských práv a svobod stanovených v ústavě, právních předpisech a mezinárodních právních aktech týkajících se lidských práv a svobod přijatých Chorvatskou republikou.

Veřejný ochránce práv a jeho zástupci volí Parlament na osm let. Jejím cílem je chránit občany před porušováním lidských práv způsobeným jednáním orgánů státní správy a právnických osob s veřejnou mocí, je ústředním antidiskriminačním orgánem a plní úkoly národního preventivního mechanismu pro zabránění mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Jeho činnost je nezávislá a nezávislá.

Oblasti působnosti:

Ochrana lidských práv

Občané mají právo podat stížnost veřejnému ochránci práv v případech, kdy se domnívají, že jejich právo bylo porušeno orgánem veřejné moci. Na základě stížnosti a poskytnuté dokumentace vede veřejný ochránce práv šetření. Všechny veřejné orgány, subjekty s veřejnou pravomocí a místní a regionální (regionální) orgány - tj. všechny veřejnoprávní subjekty - jsou povinny poskytovat požadované informace.

Na základě prokázaných skutečností může veřejný ochránce práv vydávat stanoviska, doporučení a varování příslušným orgánům nadřízených orgánů a v případě potřeby o nich informovat chorvatský parlament.

Kromě toho veřejný ochránce práv sleduje dodržování chorvatské ústavy a mezinárodních úmluv o ochraně lidských práv a může upozornit chorvatskou vládu na nutnost změnit nebo přijmout předpisy v oblasti lidských práv. Může rovněž upozornit chorvatský parlament na nutnost uvést nařízení do souladu s ústavou a zákony, jakož i na právo zahájit řízení u Ústavního soudu Chorvatské republiky s cílem přezkoumat slučitelnost zákonů a jiných nařízení s Ústavou Chorvatské republiky.

Prosazování lidských práv

Podpora lidských práv zahrnuje výzkumné a analytické činnosti, vývoj a údržbu databází a dokumentace, včasný a pravidelný kontakt s veřejností a zainteresovanými stranami, aktivní podporu a udržování spolupráce s organizacemi občanské společnosti, mezinárodními organizacemi a vědeckými výzkumnými institucemi a podporu sbližování a provádění právních předpisů s mezinárodními a evropskými normami.

Ústřední antidiskriminační orgán

Veřejný ochránce práv dostává zprávy od všech fyzických a právnických osob, poskytuje nezbytné informace o právech a povinnostech a možnostech soudní a jiné ochrany, zkoumá jednotlivé stížnosti a přijímá v rámci své jurisdikce nezbytná opatření k odstranění diskriminace a ochraně práv diskriminované osoby v případě, že neprobíhá soudní řízení, vede mediační řízení s možností uzavřít mimosoudní urovnání se souhlasem stran a podává trestní stížnost týkající se případů diskriminace příslušnému státnímu zastupitelství.

Vnitrostátní preventivní mechanismus

Veřejný ochránce práv plní úkoly národního preventivního mechanismu pro zabránění mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání v místech, kde se nacházejí osoby zbavené svobody, jakož i osoby, kterým bylo nařízeno, aby byly zadržovány, uvězněny nebo umístěny na místo pod veřejnou kontrolou a které nemohou opustit místo své vůle.

To znamená, že v této funkci navštěvují zástupci úřadu veřejného ochránce práv věznice, vězeňské služby, zajišťovací jednotky, ale také četná zařízení, v nichž se nacházejí osoby s duševními poruchami, s cílem přijmout preventivní opatření na ochranu osob, které jsou zbaveny svobody nebo jsou omezeny.

Národní instituce pro lidská práva (NHRI)

Od roku 2009 je veřejný ochránce práv jedinou vnitrostátní institucí pro ochranu a prosazování lidských práv v Chorvatské republice se statusem „A“ podle pařížských zásad OSN, které vymezují parametry nezávislosti vnitrostátních institucí pro lidská práva.

Tento nejvyšší status nezávislosti studií byl úřadu veřejného ochránce práv znovu potvrzen v červenci 2013 poté, co OSN mezitím monitorovala provádění svých doporučení týkajících se zachování a posílení nezávislého postavení.

Zvláštní veřejní ochránci práv

Veřejný ochránce práv dětí;

Teslina 10
10 000 Zagreb
Chorvatsko
e-mailem: Info@dijete.hr
tel.: 01/4929 669
fax: 01/4921 277
http://www.dijete.hr

Rozsah prací

Sledovat soulad právních a správních předpisů Chorvatské republiky týkajících se ochrany práv a zájmů dětí s ustanoveními Ústavy Chorvatské republiky, Úmluvy o právech dítěte a dalších mezinárodních dokumentů týkajících se ochrany práv a zájmů dětí; sledovat porušování individuálních práv dětí a studovat obecné jevy a prostředky porušování práv a zájmů dětí; zasazuje se o ochranu a prosazování práv a zájmů dětí se zvláštními potřebami; navrhuje, aby byla přijata opatření s cílem vytvořit komplexní systém ochrany a podpory práv dětí a zabránit poškozování jejich zájmů; informuje děti o tom, jak uplatňovat a chránit svá práva a zájmy, poskytuje jim poradenství, podněcuje je k tomu, aby byly slyšet, iniciují a účastní se veřejných aktivit zaměřených na zlepšení situace dětí, a navrhuje opatření ke zvýšení jejich dopadu na společnost; má přístup ke všem údajům, informacím a úkonům týkajícím se práv a ochrany dětí bez ohledu na stupeň jejich utajení a přístup k nim a má právo na přístup ke všem institucím, orgánům veřejné správy, právnickým a fyzickým osobám určeným zvláštními předpisy pro péči o děti a náboženské komunity a na jejich kontrolu, pokud děti pobývají nebo jsou dočasně či trvale ubytovány.

Pokud se dozví, že dítě bylo vystaveno fyzickému nebo psychickému násilí, sexuálnímu zneužívání, zneužívání nebo vykořisťování, zanedbávání nebo pochybení, neprodleně o tom uvědomí příslušné státní zastupitelství a uvědomí příslušné středisko sociální péče a navrhne opatření na ochranu práv a zájmů dítěte; může požádat o odbornou pomoc vědecké a odborné osoby a instituce, jejichž posláním je ochrana, péče, rozvoj a práva dětí, a musí tuto pomoc poskytnout v přiměřené lhůtě.

Veřejný ochránce práv pro rovnost žen a mužů

Preobraženska 4/1
10 000 Záhřeb
tel.: +385 1 48 48 100
fax: +385 1 48 44 600
e-mail: Ravnopravnost@prs.hr http
://

Rozsah prací

Vyřizování stížností na diskriminaci na základě pohlaví, rodinného stavu nebo rodinného stavu a sexuální orientace; posuzuje případy porušení zásady rovnosti žen a mužů, diskriminace jednotlivců nebo skupin jednotlivců či jednotlivců ze strany orgánů veřejné moci, místních a regionálních samospráv a jiných veřejných orgánů zaměstnaných těmito subjekty a jinými právnickými a fyzickými osobami.

Při výkonu svých povinností je veřejný ochránce práv oprávněn varovat, navrhovat a vydávat doporučení.

Pokud se domnívá, že byla porušena zásada rovnosti žen a mužů, má veřejný ochránce práv právo předložit návrh na přezkum ústavnosti zákona, tj. ústavnosti a zákonnosti jiných předpisů.

Veřejný ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením

Savska cesta 41/3
10 000 Záhřeb
tel.: +385 1 6102 170
fax: +385 1 6177 901
e-mail: ured@posi.hr

Rozsah prací

Úřad ombudsmana pro osoby se zdravotním postižením je nezávislá státní instituce, jejímž hlavním úkolem je monitorovat a prosazovat práva osob se zdravotním postižením podle chorvatské ústavy, mezinárodních smluv a zákonů. V případě porušení práv osob se zdravotním postižením má ombudsman pravomoc varovat, navrhovat opatření, vydávat doporučení, informovat o přijatých opatřeních a požadovat o nich zprávy.

Pokud ombudsman uzná, že právní řešení je na úkor osob se zdravotním postižením nebo dětí se zdravotním postižením, že je zbavena nebo je znevýhodňuje ve vztahu k osobám bez zdravotního postižení, veřejný ochránce práv předloží návrh na změnu tohoto právního řešení.

Úřad veřejného ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením dostává individuální stížnosti od osob se zdravotním postižením a osob pracujících v jejich prospěch, zvažuje případy porušování práv osob se zdravotním postižením a v kontaktu s institucemi odpovědnými za řešení těchto otázek usiluje o nalezení co nejpříznivějšího řešení. Ombudsman pro osoby se zdravotním postižením poskytuje osobám se zdravotním postižením poradenství ohledně toho, jak uplatňovat a chránit jejich práva a zájmy.

Ochrana osobních údajů

Agentura pro ochranu osobních údajů

Martićeva 14
10 000 Záhřeb

tel: +385 460 90 00
fax: +385 4609-099
e-mail: Azop@azop.hr http
://

Agentura pro ochranu osobních údajů je právnická osoba s veřejnou pravomocí, která plní úkoly nezávisle a nezávisle v rámci svých pravomocí a pravomocí. Úkolem agentury je vykonávat administrativní a profesní úkoly související s ochranou osobních údajů. Agentura v rámci svých veřejných pravomocí sleduje provádění ochrany osobních údajů, poukazuje na domnělé zneužívání shromažďování osobních údajů, sestavuje seznam států a mezinárodních organizací, které mají příslušnou regulaci ochrany osobních údajů, zabývá se žádostmi o zjištění porušení práv zaručených zákonem o ochraně osobních údajů a vede centrální rejstřík sbírek osobních údajů.

Bezplatná právní pomoc

Přijetím zákona o bezplatné právní pomoci začalo Ministerstvo spravedlnosti vykonávat rozsáhlý a náročný úkol zřízení systému bezplatné právní pomoci.

Systém právní pomoci umožňuje znevýhodněným občanům zapojit právníka a získat právní pomoc pro individuální právní úkony a rovný přístup k soudním a správním řízením.

 

Příjemci bezplatné právní pomoci

Příjemci právní pomoci ve smyslu zákona o bezplatné právní pomoci jsou:

  • občané Chorvatska
  • dítě, které není chorvatským občanem a je v Chorvatské republice bez doprovodu dospělé osoby odpovědné podle zákona
  • cizinci dočasně pobývající na základě vzájemnosti a cizinci s trvalým pobytem
  • cizinci pod dočasnou ochranou
  • neoprávněně pobývající cizinci a cizinci s krátkodobým pobytem v řízení o vydání rozhodnutí o vyhoštění nebo rozhodnutí o navrácení
  • žadatelům o azyl, žadatelům o azyl a cizincům požívajícím doplňkové ochrany a jejich rodinným příslušníkům oprávněně pobývajícím v Chorvatské republice v řízeních, kdy jim není právní pomoc poskytnuta zvláštním zákonem.

Poskytovatelé bezplatné právní pomoci

Zákon o bezplatné právní pomoci jako poskytovatel bezplatné právní pomoci stanoví:

  • právníky,
  • oprávněná sdružení
  • právní kliniky
  • Úřady státní správy v župách

Druhy bezplatné právní pomoci

Druhy bezplatné právní pomoci jsou primární právní pomoc a sekundární právní pomoc.

 

Primární právní pomoc

Formy primární právní pomoci jsou:

  • obecné právní informace
  • právní poradenství
  • předkládání podání veřejnoprávním subjektům, Evropskému soudu pro lidská práva a mezinárodním organizacím v souladu s mezinárodními smlouvami a pravidly fungování těchto subjektů;
  • zastupování v řízení před veřejnoprávními subjekty
  • právní pomoc v rámci mimosoudního smírného urovnání sporu.

Primární právní pomoc poskytují úřady státní správy v okresech, autorizovaných sdruženích a právních klinikách. Při poskytování základní právní pomoci jsou
úřady oprávněny poskytovat obecné právní informace, právní poradenství a podání.

Žadatelé o základní právní pomoc se musí obrátit přímo na poskytovatele základní právní pomoci.

 

Sekundární právní pomoc

Formy sekundární právní pomoci jsou:

  • právní poradenství
  • předkládání podání v rámci procesu ochrany práv pracovníků před zaměstnavatelem
  • předkládání návrhů v soudním řízení
  • zastupování v soudním řízení
  • právní pomoc pro smírné urovnání sporu
  • osvobození od úhrady nákladů soudního řízení
  • osvobození od placení soudních poplatků.

Sekundární právní pomoc poskytují právníci.

Vzhledem k druhu řízení může být sekundární právní pomoc poskytnuta v těchto řízeních:

  • ve věci věcných práv, s výjimkou katastru nemovitostí
  • z pracovních poměrů
  • z rodinných vztahů, s výjimkou rozvodového řízení na základě vzájemné dohody, kdy manželé nemají nezletilé, společné nebo adoptované děti nebo děti, vůči nimž povětšinou vykonávají rodičovskou zodpovědnost;
  • vykonávací a zajišťovací řízení ve vztahu k výkonu nebo zajištění nároku vyplývajícího z řízení, pro které může být poskytnuta právní pomoc v souladu s ustanoveními tohoto zákona;
  • smírné řešení sporu
  • výjimečně ve všech ostatních správních a občanskoprávních řízeních, pokud taková potřeba vyplývá ze zvláštních životních podmínek žadatele a členů domácnosti v souladu se základním cílem zákona o právní pomoci.

Řízení o poskytnutí sekundární právní pomoci je zahájeno podáním žádosti příslušnému státnímu úřadu v župě nebo příslušnému správnímu orgánu města Záhřeb.

V souladu s ustanoveními zákona o bezplatné právní pomoci předloží osoba, která chce využít právní pomoc, vyplněný formulář žádosti o poskytnutí právní pomoci úřadu státní správy v župě podle místa bydliště žadatele. K žádosti musí být rovněž přiložen písemný výslovný souhlas žadatele a plnoletých členů jeho domácnosti s povolením nahlížet do jakýchkoli informací o majetku a přijmout hmotnou a trestní odpovědnost žadatele za pravdivost uplatněných nároků.

Formulář žádosti lze stáhnout z internetových stránek ministerstva spravedlnosti, v kancelářích státní správy v okresech, u městských soudů nebo v prostorách středisek sociální péče během jejich běžné úřední hodiny.

Žádost se podává osobně nebo doporučeným dopisem a za její podání se neplatí žádné správní poplatky.

Poskytnutí právní pomoci se týká plné nebo částečné úhrady nákladů na právní pomoc v závislosti na finanční situaci žadatele. Je stanoveno, že příjemce právní pomoci může v závislosti na jeho materiálních okolnostech přispět určitou procentní sazbou na náklady řízení.

Je-li právní pomoc poskytnuta na základě snížené stupnice, uhradí uživatel rozdíl až do plné výše ceny a náhradu nákladů vynaložených advokátem do zbývající části podle hodnoty úkonu stanoveného v sazebníku pro odměny advokáta a náhradu honorářů.

Ministerstvo spravedlnosti projednává odvolání od žadatelů o právní pomoc v druhém stupni, projednává v prvním stupni registraci sdružení a právních kliniek v Rejstříku poskytovatelů primární právní pomoci, spravuje rejstřík a vykonává administrativní dohled a odborný dohled nad prací hlavních poskytovatelů právní pomoci.

Informace o bezplatné právní pomoci jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti Chorvatské republiky nebo e-mailem: mailto:besplatna.pravna.pomoc@pravosudje.hr Besplatna.pravna.pomoc@pravosudje.hr a odpovězte prosím co nejdříve.

Jakékoli dotazy můžete rovněž adresovat přímo úřadům státní správy v okresech.

Přeshraniční spor

Přeshraniční spor je spor, ve kterém má žadatel o právní pomoc bydliště nebo bydliště v jiném členském státě Evropské unie, než je členský stát, v němž se koná soudní řízení nebo ve kterém má být rozhodnutí vykonáno.

Právní pomoc v přeshraničním sporu je poskytována v občanských a obchodních věcech, mediačních řízeních, mimosoudních vyrovnáních, výkonu veřejných listin a právním poradenství v těchto řízeních, zatímco ustanovení o přeshraničních sporech se nepoužijí v daňových a jiných správních řízeních.

Žadatel, který má bydliště nebo bydliště v Chorvatské republice a který žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu jiného členského státu Evropské unie, podá žádost u úřadu místa svého bydliště nebo bydliště. Příslušný úřad předá žádost ministerstvu spravedlnosti do osmi dnů od obdržení žádosti. Ministerstvo spravedlnosti přeloží návrh a připojené dokumenty do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků členského státu Evropské unie a příslušného přijímajícího orgánu a předá je příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, v němž se koná soudní řízení nebo v němž se žádá o výkon rozhodnutí (přijímající orgán), a to do 15 dnů od obdržení žádosti. Není-li poskytnuta právní pomoc, je žadatel povinen uhradit náklady na překlad.

Navrhovatel se může rovněž obrátit přímo na orgán příslušný k přijetí žádosti v členském státě Evropské unie, v němž se koná soudní řízení nebo kde má být rozhodnutí vykonáno.

Žadatel, který má bydliště nebo bydliště v členském státě EU a který žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu před soudem v Chorvatské republice, má nárok na právní pomoc v souladu s ustanoveními zákona o bezplatné právní pomoci. Žadatel nebo příslušný orgán členského státu, v němž má bydliště nebo bydliště (přepravní orgán), žádá o právní pomoc v Chorvatské republice ministerstvo spravedlnosti (přijímající orgán). Formuláře a podpůrné doklady musí být předloženy v chorvatštině, jinak bude žádost zamítnuta.

Žádost se podává za použití formuláře stanoveného v rozhodnutí Komise 2004/844/ES ze dne 9. listopadu 2004, kterým se stanoví forma žádosti o právní pomoc podle směrnice 2003/8/ES o zlepšení přístupu k soudům v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.
Poslední aktualizace: 16/11/2020

Toto je strojový překlad. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.