Mezi členskými státy EU existuje justiční spolupráce v občanských věcech za účelem zlepšení interoperability mezi jejich soudními systémy.
Cílem justiční spolupráce v občanských věcech je navázat mezi orgány členských států úzkou spolupráci, aby se odstranily případné překážky, jež vznikají kvůli neslučitelnosti různých právních a správních systémů.
Justiční spolupráce v občanských věcech, původně upravená mezinárodními úmluvami, byla zahrnuta do Maastrichtské smlouvy jako „otázka společného zájmu“ a následně do
Amsterodamské smlouvy (1997), jež justiční spolupráci v občanských věcech staví na úroveň Společenství, když ji spojuje s volným pohybem osob.
V roce 1999 Evropská rada ve svých závěrech z Tampere prohlásila, že „ve skutečném evropském prostoru práva se jednotlivcům ani podnikům nesmí bránit ve výkonu jejich práv, ani od něho nesmějí být odrazováni v důsledku neslučitelnosti nebo složitosti právních a správních systémů v členských státech“. To potvrdilo její odhodlání vytvořit skutečný prostor práva, „kde se každý může obrátit na soudy a orgány v jakémkoli členském státě tak snadno, jako by to učinil ve své vlastní zemi“. To bylo za účelem posílení práva opětovně potvrzeno v
Haagském programu z roku 2004 a potvrdila to i Evropská komise v takzvaném
Stockholmském programu z roku 2009.
Základním kamenem justiční spolupráce je zásada vzájemného uznávání. Cílem je, aby soudní rozhodnutí byla uznávána a vykonávána v jiném členském státě bez potřeby jakéhokoli dalšího mezičlánku, jinými slovy jde o zrušení řízení o prohlášení vykonatelnosti.
Navštivte příslušné dílčí stránky, kde naleznete další informace o těchto tématech:
- Chorvatsko – spolupráce v občanských věcech
- Dokazování
- Doručování písemností
- Předběžná a ochranná opatření
- Procesní lhůty
- Automatické zpracovávání
- Vymáhání soudních rozhodnutí
- Evropský platební rozkaz
- Evropské řízení o drobných nárocích
- Insolvence
- Ochranná opatření v občanských věcech
- Řízení pro platební rozkaz
- Příslušnost
Posílení spolupráce mezi justičními systémy členských států je hlavní zásadou pokynů „European Guide for Legal Expertise“ (Evropské pokyny pro znaleckou činnost), jež jsou výsledkem několikaleté práce soudců, advokátů, akademických pracovníků a znalců pod vedením Evropského institutu pro expertizu a znalce (European Expertise and Expert Institute – EEEI).
Tyto pokyny poskytují rámcová doporučení, jež si mohou každý členský stát a každý justiční systém přizpůsobit a která zajišťují kvalitu a použitelné postupy v oblasti soudní expertizy. Obsahují doporučení týkající se dobré praxe v oblasti znaleckých řízení, certifikace, etiky a statusu a vytvoření evropského seznamu znalců. Část těchto doporučení již mohou znalci uplatňovat, a to zejména: prohlášení o nezávislosti na počátku každého znaleckého posudku, sjednání pojištění, postup pro vypracování předběžného posudku a sepsání strukturovaného posudku.
Pokyny ve formátu PDF jsou k dispozici v těchto jazycích: angličtina,
francouzština,
španělština,
italština,
němčina,
bulharština,
portugalština a
rumunština.
Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.
Poslední aktualizace: 06/10/2020