Courts

In most Member States, there are different branches of courts. Generally, three main types of courts can be identified:

• ordinary courts,
• specialised courts, and/or
• courts dealing with constitutional matters.

The ordinary courts usually deal with disputes in civil matters (i.e. disputes between citizens and/or businesses) and/or criminal matters. In addition, many Member States have established courts for specific matters, such as disputes between public authorities and citizens or businesses (administrative matters, etc.).

Moreover, various Member States have an institution or court to ensure that their constitution is respected. Many of these courts or institutions can be asked to verify whether a certain law or legislation is in line with the constitutional requirements. Some of them can hear individual cases, but usually only as a last resort.

Beyond the information provided in the country-specific pages (see the list of flags on the right side), you can find valuable information on the following European websites (the following list may not be exhaustive):

• European Judicial Atlas - contains a search tool to identify the competent court,
• Association of Councils of State and Supreme Administrative Jurisdictions (ACA Europe) - "Tour of  Europe", particularly with a view to disputes in constitutional and administrative matters,
• Network of the Presidents of the Supreme Judicial Courts - information on the Member States' supreme courts.

Finding the right court

If you are involved in a judicial proceeding, or if you expect to be involved in one, you will need to identify the court that is competent to deal with your case or, in other words, which has jurisdiction. If you address the wrong court or if there is a dispute over the question of jurisdiction you run the risk of a considerable delay in the proceedings or even of a dismissal of your case because of a lack of jurisdiction.

If a court case has a cross-border dimension and involves, for example, parties living in different Member States, you will first have to identify in which Member State the proceedings should take place. The portal section "Going to Court " can guide you through this process.

Other judicial authorities and institutions

Beyond the courts, in most Member States, the judicial system comprises other judicial authorities and institutions that exercise public authority, such as public prosecutors or in certain cases state attorneys, public notaries or bailiffs. As for private lawyers, notaries and related professions with important functions in the judicial system, please see the page on legal professions.

The public prosecutors' office or prosecution service, which is regarded as part of the judiciary in many Member States, plays an essential role in criminal proceedings. The responsibilities and status of public prosecutors vary considerably among Member States. Related information can be found by selecting a relevant Member State flag in the section on ordinary courts, and also at the following websites:

• The website of the Consultative Council of European Prosecutors within the Council of Europe offers country profiles regarding the EU Member States and other European countries,
• European Judicial Network in criminal matters.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní systémy soudní moci - Belgie

V tomto oddíle najdete přehled organizace soudních dvorů a soudů.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Belgický soudní systém je systém s tradicí civilního práva zahrnující soubor pravidel, jež soudci kodifikují, provádějí a vykládají.

V Belgii je organizace soudních dvorů a soudů výhradně ve federální pravomoci.

Zásady

Před samotným popisem organizace soudnictví v Belgii je třeba připomenout některé ústavní a obecné zásady týkající se organizace soudní moci.

Vedle zákonodárné a výkonné moci ústava zavedla také soudní moc, kterou zajišťují soudní dvory a soudy. Soudní dvory a soudy tak vedle ostatních ústavních mocí představují nezávislou moc.

Soudní moc je zajišťována soudy v rámci ústavních a zákonných ustanovení. Posláním soudní moci je soudit. Soudní moc tedy aplikuje právo: rozhoduje v občanskoprávních sporech a aplikuje trestní právo na osoby, které spáchaly trestný čin. Rozlišujeme soudce (soudci a radové u soudních dvorů a soudů – magistrature assise) a státní zastupitelstvo (státní zástupci nebo prokurátoři – magistrature debout).

Podle ustanovení článků 144 a 145 ústavy náleží občanskoprávní spory výhradně do pravomoci soudů a spory týkající se práv politických náleží do pravomoci soudů, není-li zákonem stanoveno jinak.

Soudy a soudní orgány rozhodující ve věcech sporných mohou být ustanoveny pouze na základě zákona. V souladu s článkem 146 ústavy nelze zřídit zvláštní komise ani soudy, ať už je jejich název jakýkoli.

Soudní jednání jsou veřejná, pokud tento veřejný charakter neohrožuje veřejný pořádek nebo zvyklosti; v takovém případě to soud stanoví rozhodnutím (čl. 148 první pododstavec ústavy). Zásada veřejného charakteru soudních jednání mimo jiné umožňuje zaručit transparentnost soudnictví.

Každé soudní rozhodnutí se odůvodňuje. Vyhlašuje se na veřejném soudním jednání (článek 149 ústavy). Povinnost uvést odůvodnění uložená ústavou a článkem 780 soudního zákoníku (Code judiciaire) znamená, že soudce musí odpovídat na skutečné a právní námitky, které strany vysloví ve svých podáních. Odůvodnění musí být ucelené, jasné, přesné a přiměřené. Povinnost odůvodnit soudní rozhodnutí, jakož i nezávislost soudce, chrání osobu podléhající pravomoci soudu před případnou svévolí soudce a s ohledem na odůvodnění jí umožňuje posoudit, zda má podat opravný prostředek u odvolacího soudu nebo u kasačního soudního dvora.

V čl. 151 odst. 1 ústavy je stanovena jak nezávislost soudců při výkonu jejich soudních pravomocí, tak i nezávislost státního zastupitelství v jednotlivých případech pátrání a stíhání, aniž by byla dotčena práva příslušného ministra nařizovat zahájení stíhání a přijímat závazné směrnice v oblasti trestněprávní politiky, včetně politiky vyšetřování a stíhání.

Podle odst. 4 téhož článku jsou smírčí soudci, soudci, soudní radové a radové kasačního soudního dvora jmenováni králem za podmínek a způsobem, které jsou stanoveny zákonem.

Soudci jsou jmenováni doživotně. Ve věku, jenž je vymezen zákonem, odcházejí do důchodu a pobírají zákonem stanovený důchod. Úřadu mohou být zbaveni nebo jim jeho výkon může být pozastaven pouze soudním rozhodnutím. Do jiného úřadu mohou být převedeni pouze tehdy, pokud dostali nové jmenování a vyjádřili s ním svůj souhlas (článek 152 ústavy). Král jmenuje a rovněž odvolává úředníky státního zastupitelství u soudních dvorů a soudů (článek 153 ústavy).

Plat členů soudcovského stavu je stanoven zákonem (článek 154 ústavy).

Soudci navíc nesmějí přijímat placené vládní funkce, ledaže by je vykonávali zdarma a nejedná se o neslučitelné funkce podle zákona (článek 155 ústavy).

Druhy soudů

Belgie je rozdělena na pět velkých soudních oblastí, tj. pět jurisdikcí odvolacího soudu: Brusel, Lutych, Mons, Gent a Antverpy.

Tyto jurisdikce jsou rozděleny na soudní obvody, z nichž každý má po  jednom soudu prvního stupně. Na celém území Belgie je 12 soudních obvodů. Soudní obvod Bruselu zahrnuje dva soudy prvního stupně, jeden vlámský a jeden frankofonní.

V těchto soudních obvodech navíc existuje  9 pracovních soudů a 9 obchodních soudů.

Obvody se dále dělí na soudní kantony, z nichž každý má svého smírčího soudce. Na celém území Belgie je 187 kantonů.

Každá z deseti provincií a správní obvod hlavního města Bruselu mají po jednom porotním soudu. Porotní soud není stálým soudem. Ustavuje se tehdy, když jsou obžalovaní předáni do jeho pravomoci.

Charakter a závažnost porušení práva, povaha sporu stejně jako hodnota sporných částek určují typ soudu, který věc projednává.

V některých případech určuje druh soudu, na nějž je třeba se obrátit, charakter sporu. V pravomoci smírčího soudce je tedy řešení sousedských sporů a soud prvního stupně je příslušným soudem ve věci rozvodu. V jiných případech je kritériem příslušnosti status stran sporu. V zásadě platí, že spory mezi podnikateli se většinou předkládají obchodnímu soudu.

Po stanovení typu příslušného soudu je třeba určit místo, kde se bude daná věc posuzovat.

V občanskoprávních věcech může být žaloba předložena soudci příslušnému podle bydliště žalované strany nebo soudci příslušnému v místě, kde byl závazek sjednán nebo kde měl být splněn.

V trestních věcech jsou příslušné tyto soudy: soud v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu, stejně jako soud v místě pobytu podezřelého nebo soud v místě, kde se nejspíše nachází. V případě právnických osob je příslušným soudem soud v místě sídla nebo soud v místě provozovny dané právnické osoby.

Hierarchie soudních dvorů a soudů:

Soudní dvory a soudy jsou organizovány do hierarchické  struktury. Struktura soudních dvorů a soudů je následující:

Rozhodnutí soudů se nazývá rozsudek soudu prvního stupně („jugement“). Rozhodnutí odvolacího soudu, soudního dvora v oblasti pracovního práva, porotního soudu a kasačního soudu se nazývá rozsudek soudu vyššího stupně („arrêt“).

Civilní soudy se v zásadě zabývají spory soukromé povahy jak mezi fyzickými, tak právnickými osobami.

Cílem trestních soudů je ukládat pachatelům trestných činů zákonem stanovené tresty (trest odnětí svobody, trest prospěšných prací, peněžitý trest atd.).

Stává se, že jedna ze stran nesouhlasí s rozhodnutím soudu. Mnohé opravné prostředky umožňují stranám řízení v dané věci, nebo v určitých případech třetím stranám získat nové rozhodnutí v soudem již rozhodnuté záležitosti. Opravné prostředky se dělí na dvě skupiny: řádné opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky.

Existují dva řádné opravné prostředky: odpor a odvolání.
Odpor umožňuje žalovanému, který byl odsouzen v nepřítomnosti, aby soudní rozhodnutí napadl. V tomto případě soud, který rozhodl, se znovu v plném rozsahu ujme věci.
Kromě omezeného počtu věcí, u nichž to není možné, mohou všechny dotčené strany využít práva na odvolání. Odsouzený, poškozený v trestním řízení, žalující strana, žalovaná strana i státní zástupce mají možnost požádat o přezkoumání řízení. Odvolání vždy přezkoumává soud vyššího stupně než ten, který vydal původní rozhodnutí.

Následující tabulka podává přehled soudních dvorů a soudů, které se zabývají odvoláním v závislosti na řízení, z nějž vychází rozhodnutí, proti němuž se daná osoba odvolává:

Během odvolání soudci (u soudu) nebo radové (u soudního dvora) jednají podruhé a naposledy o meritu dané věci a vydávají konečné rozhodnutí. Strany mají nicméně ještě možnost podat kasační opravný prostředek.

Kromě těchto řádných opravných prostředků existují dále opravné prostředky nazývané jako „mimořádné“, z nichž základní je kasační opravný prostředek. Tento opravný prostředek podaný u kasačního soudního dvora není třetí úrovní nebo třetím stupněm soudní pravomoci. Kasační soudní dvůr nepřezkoumává skutkový stav věci,  která mu byla předána, nýbrž kontroluje dodržování zákonnosti.

Kromě výše uvedených soudů a soudních dvorů existují v Belgii ještě dva další soudy, které vykonávají kontrolní funkci: Státní rada a Ústavní soud. Státní rada je vysokým správním soudem a vykonává správní kontrolu. Zasahuje tehdy, kdy se některý občan domnívá, že správní orgány porušily právní předpisy. Úkolem Ústavního soudu je zajistit, aby zákony, vyhlášky a výnosy byly v souladu s ústavou, a dohlížet na řádné rozdělení pravomocí a kompetencí mezi orgány veřejné moci v Belgii.

Právní databáze

Portál soudní moci v Belgii vám umožní přístup mimo jiné k judikatuře, k belgickým právním předpisům a k belgickému věstníku Moniteur belge.

Je přístup k těmto databázím zdarma?

Ano, přístup k databázi je zdarma.

Související odkazy

Federální soudní veřejná služba

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní systémy soudní moci - Bulharsko

Tento oddíl obsahuje informace o systému soudnictví v Bulharsku.

Uspořádání výkonu spravedlnosti - soudnictví

V Bulharsku existuje třístupňový systém soudů. Soudy jsou státními úřady, které zajišťují výkon spravedlnosti v občanských, trestních a správních věcech.

V Bulharsku existují tyto soudy:

• oblastní – 113
• okresní – 28
• správní – 28
• Zvláštní trestní soud – 1
• odvolací – 5
• Zvláštní odvolací trestní soud – 1
• vojenské – 5
• Vojenský odvolací soud – 1
• Nejvyšší kasační soud – 1
• Nejvyšší správní soud – 1

Správa soudů

Uspořádání a činnost bulharských soudů upravuje zákon o soustavě soudů, který stanoví strukturu a zásady činnosti soudních orgánů, jejich vzájemné vazby a vztahy mezi soudními orgány a zákonodárnými a výkonnými orgány.

Zákon o soustavě soudů, který byl vyhlášen ve státním věstníku č. 64/2007, stanoví, že Nejvyšší soudní rada je nejvyšší správní orgán řídící soudní moc, který reprezentuje soudnictví a zajišťuje jeho nezávislost. Stanoví složení soustavy soudů a organizaci práce justice a řídí její záležitosti, aniž by zasahovala do nezávislosti jejích orgánů.

Nejvyšší soudní rada rozhoduje na základě návrhu ministra spravedlnosti o počtu soudních obvodů a sídlech oblastních, okresních, správních a odvolacích soudů, v případě vojenských soudů pak v součinnosti s ministrem obrany.

Obvody oblastních, okresních, správních, vojenských a odvolacích soudů se nemusí nutně shodovat s územně správním členěním státu.

Typy soudů - stručný popis

Oblastní soudy (Rajonni sadilišta) - hlavními soudy prvního stupně jsou oblastní soudy. Proti jejich rozhodnutí se lze odvolat k příslušnému okresnímu soudu.

Okresní soudy (Okražnite sadilišta) - okresní soudy rozhodují jako soudy prvního a druhého stupně. V působnosti soudu prvního stupně okresní soud řeší přesně definovanou kategorii věcí, v nichž se jedná o vyšší částky nebo významné veřejné zájmy. Jako soudy druhého stupně (odvolací) okresní soudy přezkoumávají rozhodnutí oblastních soudů.

Správní soudy (Administrativni sadilišta) - správní soudy jsou příslušné pro všechny věci týkající se: vydání, změny, odvolání či prohlášení neplatnosti správních aktů; prohlášení o neplatnosti či zrušení platnosti dohod uzavřených na základě správního řádu; opravných prostředků proti nedovolenému jednání a nečinnosti správních orgánů; ochrany proti výkonu rozhodnutí způsobem, který je v rozporu s právem; náhrady škody za újmu způsobenou protiprávními úkony, jednáním a nečinností správních orgánů a úředníků; náhrady škody za újmu způsobenou výkonem rozhodnutí; prohlášení neplatnosti, zbavení účinku či zrušení rozsudků vynesených správními soudy; prohlášení nepravosti správních úkonů na základě správního řádu.

Kdokoli může podat žalobu na zjištění existence či neexistence správního oprávnění nebo právního vztahu, má-li na tom právní zájem a neexistuje-li žádný jiný prostředek právní ochrany.

Uvedené věci posuzuje správní soud, v jehož obvodu se nachází sídlo úřadu, který učinil napadaný správní úkon, a v případě, že se toto sídlo nachází v zahraničí, rozhodne Městský správní soud v Sofii.

Proti správním aktům, jejichž prostřednictvím dochází k bezprostřednímu provádění zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky Bulharska, se není možné odvolat, nestanoví-li zákon jinak.

Další zvláštní soudy

Vojenský soud (Voenijat sad) se jako soud prvního stupně zabývá trestnými činy spáchanými vojáky, generály, důstojníky, poddůstojníky ve vojenské službě a řadovými pracovníky z ostatních ministerstev a agentur, civilními zaměstnanci na ministerstvu obrany, v bulharské armádě, ve složkách podřízených ministerstvu obrany, v Agentuře pro národní bezpečnost a v Národní informační službě při výkonu jejich povinností nebo v souvislosti s ním. Věci, ve kterých rozhodly vojenské soudy, při odvolání přezkoumává Vojenský odvolací soud. Příslušnost vojenských soudů upravuje trestní řád. Tyto soudy mají stejné postavení jako okresní soudy.

Existuje pouze jeden Vojenský odvolací soud (Voenno-apelativnijat sad), který rozhoduje o odvoláních a námitkách proti rozhodnutím vojenských soudů z celé země.

Odvolací soud (Apelativnijat sad) projednává odvolání a námitky vznesené proti rozhodnutím, která v prvním stupni vydaly okresní soudy v rámci své věcné příslušnosti.

Zvláštní trestní soud (Specializiranijat nakazatelen sad) je rovnocenný okresnímu soudu a sídlí v Sofii. Příslušnost zvláštního trestního soudu stanoví zákon. Ustanovení § 411a trestního řádu obsahuje vyčerpávající seznam trestných činů, které spadají do působnosti zvláštního trestního soudu, zejména se jedná o trestné činy spáchané organizovanými skupinami nebo na jejich objednávku.

Zvláštní odvolací trestní soud (Apelativnijat specializiran nakazatelen sad) projednává odvolání a námitky proti rozhodnutím Zvláštního trestního soudu.

Nejvyšší kasační soud (Varchovnijat kasacionen sad) je nejvyšší soudní instancí v trestních a občanských věcech. Jeho pravomoc pokrývá celé území Bulharské republiky. Tento soud rovněž vykonává nejvyšší soudní dozor nad správným a jednotným uplatňováním práva všemi soudy. Sídlo Nejvyššího kasačního soudu je v Sofii.

Nejvyšší správní soud (Varchovnijat administrativen sad) vykonává nejvyšší dozor nad správným a jednotným uplatňováním práva ve správním soudnictví.

Nejvyšší správní soud se zabývá stížnostmi a námitkami proti aktům rady ministrů, premiéra, vicepremiéra, ministrů, ředitelů dalších institucí přímo podřízených radě ministrů, aktům Nejvyšší soudní rady, Bulharské národní banky, okresních guvernérů a dalším aktům stanoveným zákonem; rozhoduje o sporech ohledně zákonnosti podzákonných právních předpisů; jako kasační instance přezkoumává úkony soudů, rozhoduje o správních věcech a přezkoumává návrhy na zrušení pravomocných soudních rozhodnutí ve správních případech.

Rozhodčí soud při Bulharské obchodní a průmyslové komoře (Arbitražen sad pri Balgarska Targovsko-promišlena palata, AS pri BTŠ)

Rozhodčí soud při Bulharské obchodní a průmyslové komoře řeší občanskoprávní spory a spory o vyplnění mezer ve smlouvách či přizpůsobení smluv novým podmínkám bez ohledu na to, zda jedna nebo obě strany sídlí či mají bydliště v Bulharské republice.

Ústavní soud Bulharské republiky (Konstitucionen sad na Republika Balgarija)

Bulharský Ústavní soud působí jako záruka nezvratnosti demokratických procesů v Bulharsku, jejichž uskutečňování je hlavním cílem ústavy. Tento soud není součástí soustavy soudů, nýbrž je nezávislým orgánem, jehož pravomoc přímo vyplývá z ústavy a jehož činnost je upravena zvláštním zákonem. Rozhodnutí tohoto soudu o ochraně lidských práv a právních zájmů občanů, o oddělení mocí, o ochraně vlastnictví, svobodné obchodní iniciativě, nezávislosti sdělovacích prostředků a zákazu cenzury, o souladu Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin s Ústavou apod. se dočkala značné odezvy veřejnosti i zahraničí.

Právní databáze

Každý soud v Bulharsku vede webové stránky, které obsahují informace o jeho struktuře a činnosti, jakož i informace o probíhajících a již uzavřených věcech.

Webové stránky Nejvyšší soudní rady (Visšija sadeben savet) uvádějí podrobný seznam soudů v Bulharsku včetně adres a odkazů na jejich webové stránky (pouze v bulharštině).

Hlavní webové stránky soudů jsou uvedeny níže:

• Oblastní soud v Sofii (Sofijski rajonen sad, SRS)
• Městský soud v Sofii (Sofijski gradski sad, SGS)
• Okresní soud v Sofii (Sofijski okražen sad, SOS)
• Zvláštní trestní soud
• Odvolací soud v Sofii (Sofijski apelativen sad, SAS)
• Vojenský odvolací soud
• Zvláštní odvolací trestní soud
• Nejvyšší správní soud
• Nejvyšší kasační soud
• Ústavní soud

Právní databáze v elektronické podobě:

1. Obchodní

• Apis
• Ciela
• Právní encyklopedie (Juridičeska enciklopedija)

2. Bezplatné

• Lex

3. Elektronický úřední věstník (Elektronen daržaven vestnik)

Další užitečné webové stránky poskytující informace právní povahy:

• Parlament (Narodno sabranie)
• Rada ministrů (Ministerski savet)
• Ministerstvo spravedlnosti (Ministerstvo na pravosadieto)
• Nejvyšší soudní rada

Organizace soudnictví / systémy soudní moci

Soudní systém České republiky je tvořen Ústavním soudem České republiky a soustavou tzv. obecných soudů.

Soustavu obecných soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy.

Správa soudů

Ústředním orgánem státní správy soudů je Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

Některé úkony ústřední státní správy vykonává předseda Nejvyššího soudu České republiky (popř. jeho místopředseda) a předseda Nejvyššího správního soudu České republiky (popř. jeho místopředseda).

Orgány státní správy soudů vykonávají státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádření příslušných soudcovských rad, které jsou zřízeny u Nejvyššího soudu České republiky, u Nejvyššího správního soudu České republiky, vrchních soudů, krajských soudů a u větších soudů okresních.

Některé správní činnosti vykonává ředitel správy soudu, který je podřízen předsedovi soudu.

Druhy soudů – krátký popis

Soustava obecných soudů je tvořena čtyřmi organizačními články

• okresní soudy; jim naroveň jsou postaveny obvodní soudy v hlavním městě Praze a Městský soud v Brně
• krajské soudy v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Praze, Ústí nad Labem a Městský soud v Praze
• vrchní soudy v Praze a Olomouci
• Nejvyšší soud v Brně a Nejvyšší správní soud v Brně

Soustavu zvláštních soudů tvoří pouze Ústavní soud České republiky.

Hierarchie soudů

Česká republika má dvojinstanční systém, který je určující pro hierarchické uspořádání v rámci opravného systému. Z tohoto pohledu je hierarchický poměr mezi soudy co do stupně soudní soustavy, na kterém se ten který článek soudní soustavy nachází, třístupňový.

Bližší informace jsou uvedeny v oddílu, který pojednává o obecném soudnictví v České republice.

Podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích:

Okresní soudy

a) rozhodují jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zákony o řízení před soudy jinak,

b) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

Krajské soudy

a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy, které patří do jejich obvodu,

b) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy prvního stupně,

c) rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem,

d) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

Vrchní soudy

a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy, které patří do jejich obvodu,

b) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

Nejvyšší soud České republiky

Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že

a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,

b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Nejvyšší soud dále rozhoduje

a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena,

b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.

Podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní:

Nejvyšší správní soud České republiky

Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

Nejvyšší správní soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.

V zájmu zákonného a jednotného rozhodování správních orgánů se Nejvyšší správní soud v případech a postupem v tomto zákoně stanoveným může při své rozhodovací činnosti usnést na zásadním usnesení.

Právní databáze

Portál justice

Portál veřejné správy

Je přístup do databáze zdarma?

Oba internetové portály jsou přístupné zdarma.

Stručný popis obsahu

Internetový portál Justice obsahuje informace o ministerstvu spravedlnosti, jednotlivých soudech, státním zastupitelství a jejich kontaktní údaje.

Na úředním portálu vlády jsou k dispozici právní předpisy České republiky vyhlášené ve Sbírce zákonů.

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Dánský soudní systém se skládá z:

• Nejvyššího soudu
• dvou vrchních soudů
• Námořního a obchodního soudu
• Katastrálního soudu
• 24 okresních soudů
• soudů Faerských ostrovů a Grónska
• Rady pro udělování souhlasu s podáním opravného prostředku
• Zvláštního soudu pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech
• Dánské rady pro jmenování do soudních funkcí a
• Dánské soudní správy

Správa soudů

Soudy jsou spravovány Dánskou soudní správou, která byla zřízena jako nová nezávislá instituce 1. července 1999. Tento orgán zajišťuje řádnou a odpovídající správu finančních prostředků, zaměstnanců, budov a IT soudů a Rady pro udělování souhlasu s podáním opravného prostředku.

Dánskou soudní správu řídí správní rada a ředitel. Dánská soudní správa spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, avšak ministr nemá žádnou pravomoc udílet Dánské soudní správě pokyny a nemůže měnit její rozhodnutí.

Správní rada je hlavou výkonné moci a je obecně odpovědná za činnost Dánské soudní správy. Ředitel – kterého jmenuje a může odvolat správní rada – odpovídá za každodenní řízení. Ředitel nemusí mít právnické vzdělání.

Zákon o dánské soudní správě určuje složení správní rady Dánské soudní správy. Správní rada má 11 členů, z nichž osm jsou zástupci soudů, jeden právník a dva členové, kteří mají zvláštní znalosti manažerského a sociálního prostředí.

Právní databáze

Pro více informací prosím navštivte průběžně aktualizovaný přehled a popis dánského soudního systému.

Související odkazy

Agentura pro občanské záležitosti

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní systémy soudní moci - Německo

Tato část poskytuje přehled soudního systému v Německu.

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Vzhledem k federálnímu uspořádání Spolkové republiky Německo je také soudní systém uspořádán federálně. Soudní pravomoci vykonávají spolkové soudy a soudy 16 spolkových zemí (Länder). Hlavní objem práce spojený se správou soudnictví spočívá na spolkových zemích.

Německý soudní systém se dělí na pět samostatných specializovaných odvětví neboli jurisdikcí:

• obecná jurisdikce
• pracovní jurisdikce
• všeobecná správní jurisdikce
• fiskální jurisdikce
• sociální jurisdikce.

Kromě těchto specializovaných jurisdikcí existuje také ústavní jurisdikce, která sestává ze Spolkového ústavního soudu a zemských ústavních soudů.

Přehled systému soudů je uveden na internetových stránkách Německého spolkového ministerstva spravedlnosti.

Správa soudů

Zemské soudy obecně spravují spolková ministerstva spravedlnosti. Na spolkové úrovni je spolkový ministr spravedlnosti zodpovědný za Spolkový soudní dvůr, Spolkový správní soud a Spolkový finanční dvůr. Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí zodpovídá za Spolkový pracovní soud a Spolkový sociální soud.

Zodpovědná ministerstva spravují také nezbytné rozpočtové zdroje. Jedinou výjimku tvoří Spolkový ústavní soud, jemuž byla udělena organizační samospráva jakožto nezávislému ústavnímu orgánu. Jako takový předkládá ke schválení vlastní soudní rozpočet.

Druhy soudů – krátký popis

V Německu je soudní systém rozdělen mezi obecnou jurisdikci a specializované soudy. Obecná jurisdikce zahrnuje občanskou a trestní jurisdikci. Specializované soudy zahrnují správní soudy, finanční soudy, pracovní soudy a sociální soudy. Vedle toho funguje také ústavní jurisdikce, sestávající ze Spolkového ústavního soudu a ústavních soudů jednotlivých zemí.

Hierarchie soudů

Viz hierarchie soudů (přehled) poskytnutá Spolkovým ministerstvem spravedlnosti.

Související odkazy

Stránky německého spolkového ministerstva spravedlnosti

Spolkový soudní dvůr

Spolkový správní soud

Spolkový finanční dvůr

Spolkový pracovní soud

Spolkový sociální soud

Spolkový ústavní soud

Spolkové ministerstvo spravedlnosti

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Estonská ústava stanoví, že výkon spravedlnosti náleží výhradně soudům. Soudy musí vykonávat spravedlnost v souladu s ústavou a dalšími zákony. Podle ústavy mají estonské soudy výlučnou pravomoc k výkonu spravedlnosti. Při plnění svých povinností je soudní moc oddělená od výkonné i zákonodárné moci.

Správa soudů

Soudy prvního a druhého stupně jsou spravované ministerstvem spravedlnosti společně s Radou pro správu soudů. Rada pro správu soudů je poradním orgánem vytvořeným pro správu soustavy soudů a její činnosti řídí předseda Nejvyššího soudu. Soudy prvního a druhého stupně jsou financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. Nejvyšší soud má samostatnou odpovědnost za svou vlastní správu a svůj vlastní rozpočet.

Rada pro správu soudů je složena z:

• předsedy Nejvyššího soudu (je rovněž předsedou Rady),
• pěti soudců jmenovaných na tři roky všemi soudci zasedajícími v plénu (en banc),
• dvou členů Riigikogu (estonského parlamentu),
• advokáta jmenovaného Advokátní komorou,
• nejvyššího státního zástupce nebo jím jmenovaného státního zástupce,
• veřejného ochránce práv nebo jím jmenovaného zástupce,
• ministra spravedlnosti nebo jeho zástupce, který se zasedání Rady účastní a má právo hovořit.

Více informací o Radě pro správu soudů naleznete zde.

Hierarchie soudů

Estonská soustava soudů je tvořena třemi úrovněmi:

• Okresní a správní soudy jsou soudy prvního stupně.
• Oblastní soudy (odvolací soudy) jsou soudy druhého stupně.
• Nejvyšší soud je soud posledního opravného prostředku (kasace).

Okresní soudy, jako obecné soudy, projednávají občanskoprávní i trestní věci (trestné činy a přestupky). Správní soudy jako soudy prvního stupně projednávají ty správní věci, ve kterých jejich příslušnost vyplývá ze zákona. Oblastní soudy jsou soudy druhého stupně, které projednávají odvolání proti rozhodnutím soudů prvního stupně. Nejvyšší soud je vrcholným článkem soudní soustavy, který projednává kasační opravné prostředky proti rozhodnutím oblastních soudů. Nejvyšší soud vykonává rovněž přezkum ústavnosti.

Právní databáze

Všeobecné informace o estonském právním systému jsou k dispozici na internetové stránce Ministerstva spravedlnosti.

Přehled estonské soustavy soudů je rovněž k dispozici na internetové stránce věnované soudům.

Je přístup do databáze bezplatný?

Přístup k informacím o estonském právním systému a soustavě soudů je bezplatný.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní systémy soudní moci - Irsko

V této části naleznete přehled o soudním systému v Irsku.

Organizace soudnictví – Irsko

Soudní služba, která je nezávislou právnickou osobou, jež vznikla v listopadu 1999 a byla vládou zřízena v rámci zákona o soudní službě z roku 1998, má tyto zákonné povinnosti:

1. - spravovat soudy,
2. - poskytovat podpůrné služby soudcům,
3. - poskytovat veřejnosti informace o soudním systému,
4. - zajišťovat, spravovat a provádět údržbu soudních budov a
5. - zajišťovat zázemí pro uživatele soudů.

Ústava Irska stanoví, že spravedlnost je vykonávána na soudech zřízených zákonem, soudci, které jmenuje prezident na návrh vlády; soudci všech soudů jsou podle ústavy ve výkonu svých soudních funkcí zcela nezávislí. Soudce nemůže být z funkce odvolán, s výjimkou stanovených případů nesprávného chování nebo pracovní neschopnosti a pouze na základě usnesení v obou komorách parlamentu (Oireachtas).

Hierarchie soudů

Ústava popisuje strukturu soudního systému jako systém tvořený soudem konečné instance, kterým je Nejvyšší Soud (Supreme Court), a soudy prvního stupně, které zahrnují Vrchní Soud (High Court) s plnou soudní příslušností pro veškeré trestní a občanskoprávní věci a soudy s omezenou soudní příslušností, obvodní soud (Circuit Court) a okresní soud (District court), které jsou organizovány regionálně.

V souvislosti s trestními řízeními článek 38 uvádí, že „Žádná osoba nesmí být v souvislosti s jakýmkoli obviněním z trestného činu souzena jinak, než v řádném soudním procesu“. Méně závažné trestné činy projednávají soudy, které mohou rozhodovat ve zkráceném řízení, zatímco osoby obviněné ze závažnějších trestných činů nemohou být souzeny bez poroty. Ústava dále počítá se zřízením zvláštních soudů pro zajištění efektivního výkonu spravedlnosti tam, kde na to nestačí obecné soudy.

Veřejnost má volný přístup ke všem soudům vyjma těch, kde je nápis „in camera“, což znamená, že je případ projednáván s vyloučením veřejnosti.

Soudy, které rozhodují o občanskoprávních věcech, jsou organizovány v těchto strukturách:

Organizace soudnictví – soudní systémy

Soudnictví je jednou ze tří funkcí státu v Řecku. Soudní moc je v souladu se zásadou dělby moci nezávislá na moci zákonodárné a výkonné.

Druhy soudů – krátký popis

Soudy v Řecku jsou rozděleny do následujících hlavních kategorií:

• Správní soudy (Dioikitika dikastiria)
• Občanskoprávní soudy (Politika dikastiria)
• Trestní soudy (Poinika dikastiria)

Správa soudů

Správu vykonávají soudci, konkrétně předseda soudu, nebo tříčlenná soudní rada.

Hierarchie soudů

Občanskoprávní soudy:

• Nejvyšší soud (Areios Pagos), odvolací soud, soudy prvního stupně, okresní soudy

Trestní soudy:

• Nejvyšší soud, odvolací soudy, soudy, soudy pro drobné delikty

Správní soudy:

• Státní rada, odvolací správní soudy, správní soudy prvního stupně

Související odkazy

Státní rada

Správní soud prvního stupně v Aténách

Státní zastupitelství při soudu prvního stupně v Aténách

Ministerstvo spravedlnosti

Nejvyšší soud

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní systémy soudní moci - Španělsko

Tato rubrika poskytuje obecné informace o organizaci soudnictví a soudech ve Španělsku.

Organizace soudnictví – Soustava soudů

Výkon spravedlnosti

V oblasti moderních právních systémů vykazuje španělský systém znaky tzv. kontinentálního modelu.

Tento model má následující základní rysy:

• oddělení veřejného a soukromého odvětví od právního řádu, který se sám dělí na několik oblastí: ústavní právo, trestní právo, správní právo, finanční právo, občanské právo, obchodní právo, sociální právo a procesní právo,
• přednost zákonů a psaného práva v rámci systému pramenů práva, které specifikuje občanský zákoník, tj. zákonů, obyčejů a obecných právních zásad,
• hierarchické uspořádání justice založené na opravném systému.

Druhy soudů – krátký popis

Španělská Ústava z roku 1978 stanoví, že Španělsko je demokratický a sociální právní stát, který chrání základní hodnoty svého právního řádu – svobodu, spravedlnost, rovnost a politický pluralismus.

Základem Ústavy je nedělitelná jednota španělského národa, který je společnou a nedělitelnou vlastí všech Španělů. Kromě toho Ústava uznává a zaručuje právo národů a regionů Španělska na autonomii a vzájemnou solidaritu.

Hlava VI Ústavy pojednává o justici. Článek 117 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jednoty soudní moci.

Všechny uvedené zásady tvoří pilíř organizace španělských soudních dvorů a soudů a jejich konkrétním naplněním je existence jediné soudní soustavy tvořené jediným soudcovským sborem, jehož členové – soudci – tvoří obecné soudy.

Na výkonu soudnictví se podílí celá řada soudů a soudních dvorů, které si rozdělují práci na základě kritérií rozdělení pravomocí: věc, závažnost, osoba, funkce nebo území, protože zásada jednoty soudní moci neodporuje existenci jednotlivých soudních orgánů s různými pravomocemi.

Aby mohl být soudní orgán považovaný za obecný soud, musí být upravený organickým zákonem o soudní moci podle článku 122 španělské Ústavy z roku 1978.

Je třeba rozlišovat tři základní aspekty:

1. územní aspekt
2. zda rozhoduje samosoudce nebo senát
3. aspekt kompetenční

Územní aspekt

Na základě preambule organického zákona 6/1985 z 1. července o soudní moci je stát rozdělen za účelem výkonu soudnictví do územních celků a dělí se na obce, soudní obvody, provincie a autonomní společenství, nad nimiž vykonávají soudní moc smírčí soudy (Juzgados de Paz), soudy prvního stupně a vyšetřující soudy (Juzgados de Primera Instancia e Instrucción), správní soudy (Juzgados de lo Contencioso-Administrativo), sociální soudy (Juzgados de lo Social), soudy pro dozor nad výkonem trestů (Juzgados de Vigilancia Penitenciaria) a soudy pro mladistvé (Juzgados de Menores) a dále provinční (Audiencias Provinciales) a vyšší soudy (Tribunales Superiores de Justicia). Národní soud (Audiencia Nacional), Nejvyšší soud (Tribunal Supremo), Ústřední vyšetřující soudy (Juzgados Centrales de Instrucción) a Ústřední správní soudy (Juzgados Centrales de lo Contencioso administrativo) mají celostátní působnost v oblasti výkonu soudní moci.

Samosoudce nebo senát

Pokud jde o charakter soudních orgánů, působí u všech soudů samosoudce, s výjimkou Nejvyššího soudu, Národního soudu, vyšších soudů a provinčních soudů, které pracují v senátu.

Nejvyšší soud se skládá z předsedy, předsedů oddělení a soudců, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení a úseků soudu. Nejvyšší soud tvoří pět oddělení: občanské, trestní, správní, sociální a vojenské.

Národní soud se skládá z předsedy, předsedů oddělení a soudců, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení a úseků soudu (odvolací, trestní, správní a sociální).

Vyšší soudy se skládají ze čtyř oddělení (občanské, trestní, správní a sociální). Vyšší soudy tvoří předseda, který zároveň vykonává funkci předsedy občanského a trestního oddělení, předsedové senátů a soudci, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení.

Provinční soudy se skládají z předsedy a minimálně dvou soudců. Tyto soudy rozhodují v občanskoprávních sporech a trestních věcech.

Soudní úřad

Organický zákon o soudní moci definuje soudní úřad (Oficina Judicial) jako „správní orgán, který je nápomocen soudcům a soudům při výkonu jejich činnosti“.

Úkolem tohoto úřadu je zlepšovat účinnost, účelnost a transparentnost soudních řízení, urychlovat soudní úkony a postupy a podporovat spolupráci a koordinaci různých správních orgánů. Zřízení tohoto úřadu je naplněním závazku zajistit kvalitní veřejnou službu, která je blízko lidem, ctí ústavní hodnoty a uspokojuje aktuální potřeby občanů.

Jde o novou organizační strukturu, která zavádí moderní techniky řízení. Tvoří ji kombinace různých správních jednotek: 1. jednotek poskytujících přímou podporu při soudním řízení a odpovídajících dřívějším soudům, které jsou nápomocny soudci při plnění jeho soudních funkcí, a 2. společných procesních služeb v čele se soudními tajemníky (Secretarios Judiciales), které vykonávají všechny úkoly nejustiční povahy (např. přijímání písemností, oznamování, výkon rozhodnutí, mimosoudní řízení, připouštění návrhů na zahájení soudního řízení, oznamování účastníkům, náprava procesních chyb) a také o nich rozhodují.

Jsou tři druhy společných procesních služeb:

• společná všeobecná služba
• společná služba pro správu soudních věcí
• společná služba pro výkon rozhodnutí

Nový organizační model soudní správy se zavedl v listopadu 2010 v Burgosu a Murcii. V únoru následujícího roku byl otevřen soudní úřad v Cáceres a Ciudad Real a v červnu 2011 v Leónu, Cuence a Méridě. V roce 2013 měl být otevřen v Ceutě a Melille. Tento organizační model funguje souběžně se starším modelem soudů a soudních tribunálů používaným jinde ve Španělsku.

Aspekt kompetenční

Vedle toho, že španělské soudnictví pracuje podle územních celků, existují v závislosti na povaze věci, o níž soudy či tribunály rozhodují, čtyř druhy soustav soudů:

Občanské soudy: projednávají spory, jejichž řešením se výslovně nezabývá jiná oblast práva. Z tohoto důvodu je lze označit za obecné soudy.

Trestní soudy: rozhodují v trestních věcech a trestních řízeních. Španělské právo se vyznačuje tím, že občanskoprávní adhezní nárok lze uplatnit současně s trestní žalobou. V takovém případě trestní soud rozhodne o náhradě škody, která byla způsobena trestným činem nebo porušením práva.

Správní soudy: dohlížejí na zákonnost působení správních orgánů a rozhodují o stížnostech podaných na tyto orgány v souvislosti s výkonem jejich moci.

Sociální soudy: rozhodují o věcech, které spadají do sociální oblasti práva, ať již jde o individuální spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem týkající se pracovního poměru, spory ve věci kolektivního vyjednávání nebo žaloby ve věci sociálního zabezpečení nebo žaloby proti státu, pokud je stát odpovědný za pracovněprávní předpisy.

Kromě těchto čtyř druhů soudů existují ve Španělsku i soudy vojenské.

Vojenské soudy představují výjimku ze zásady jednoty soudní moci.

Bližší informace najdete na stránce, která pojednává o obecných soudech ve Španělsku.

Ve Španělsku neexistují žádné mimořádné soudy, avšak v rámci výše uvedených odvětví soudnictví byly vytvořeny zvláštní soudy podle specifické povahy projednávané věci. Jako příklad zvláštních soudů je možno uvést soudy pro násilí na ženách nebo pro dohled nad výkonem trestů či soudy pro mladistvé. Tyto soudy jsou součástí obecných soudů, ale mají zvláštní zaměření na základě povahy věci, která je předmětem řízení. Bližší informace najdete v rubrice „Zvláštní soudy ve Španělsku“.

Hierarchie soudů

Španělsko má dvojinstanční systém, který je určující pro hierarchické uspořádání v rámci opravného systému.

Je třeba zjistit, jak španělský právní řád definuje pravomoci jednotlivých soudních orgánů, abyste věděli, na který soud se máte obrátit. Bližší informace najdete v rubrice, která pojednává o obecných soudech ve Španělsku.

Právní databáze

Je přístup do právní databáze zdarma?

Ano, přístup do databáze je bezplatný.

Krátké résumé obsahu

• Legislativní databáze. Úřední věstník (Boletín Oficial del Estado).
• Databáze soudních rozhodnutí. Středisko soudní dokumentace (Centro de Documentación Judicial).

Související odkazy

Organizace soudnictví – Obecné soudnictví a správní soudnictví

Soudy prvního a druhého stupně, jejich hierarchie

Obecné soudy

1. První stupeň:

Soudy pro občanskoprávní věci

• Občanskoprávní soud
• Specializované soudy (Pracovní soud (Conseil de prud’hommes), Obchodní soud (Tribunal de commerce) atd.)

Soudy pro trestní věci

• Policejní soud (Tribunal de police) (přestupky (contraventions))
• Trestní soud (Tribunal correctionnel) (přečiny (délits))
• Porotní soud (Cour d’assises) (trestné činy (crimes))

2. Druhý stupeň: odvolací soudy (Cours d’Appel)

3. Kasační soud (Cour de cassation)

Správní soudnictví

1. První stupeň

• Správní soud
• Specializované správní soudy (finanční justiční orgány, například krajská účetní komora (chambre régionale des comptes), justiční orgány pro věci sociální podpory, justiční orgány pro disciplinární věci)

2. Druhý stupeň

• Správní odvolací soudy (Cours administratives d’appel)
• Specializované správní odvolací soudy (Účetní dvůr (Cour des comptes), Ústřední komise sociální podpory (Commission centrale d’aide sociale) atd.)

3. Státní rada (Conseil d’Etat)

Více informací naleznete na internetových stránkách Státní rady.

Právní databáze

Ve Francii jsou právní databáze předmětem veřejné služby šíření informací na internetu. Internetové stránky Légifrance obsahují:

• rozsudky kasačního soudu a odvolacích soudů (databáze CASS, INCA a CAPP),
• rozhodnutí Státní rady,
• rozhodnutí správních odvolacích soudů,
• rozhodnutí výbraných správních soudů (v databázi JADE).

Je přístup k těmto databázím bezplatný?

Přístup k těmto databázím je bezplatný.

Související odkazy

Vyhledávání příslušných soudů

Organizace soudnictví – Francie

Systém soudnictví v Chorvatské republice

Chorvatská ústava stanoví, že moc je v Chorvatské republice organizována na principu tripartitní dělby moci na moc zákonodárnou, již vykonává chorvatský parlament, výkonnou, již vykonává vláda Chorvatské republiky, a soudní, již vykonávají soudy v Chorvatské republice; tyto orgány spolupracují a navzájem se kontrolují, přičemž si při své činnosti a rozhodování zachovávají nezávislost na ostatních složkách moci. Soudy jako vykonavatelé soudní moci jednají na základě ústavy, zákonů a dalších právních předpisů a mezinárodních dohod, které Chorvatská republika podepsala a ratifikovala. Soudní funkci vykonávají soudci jmenovaní Státní soudní radou. Při výkonu soudní funkce musí soudci jednat nezávisle a samostatně a podle zákona požívají imunity. Soudní funkce je stálá a soudce mimo soudní funkci nesmí vykonávat žádnou jinou funkci.

Soudní systém (soudnictví) Chorvatské republiky tvoří soudní moc (soudy), autonomní a nezávislé orgány činné v trestním řízení (státní zastupitelství), výkonné orgány (Ministerstvo spravedlnosti), autonomní a nezávislé subjekty (Státní soudní rada a Rada státních zástupců), autonomní a nezávislé služby (právníci), autonomní a nezávislé veřejné služby (notáři) a veřejné instituce (Justiční akademie).

Organizace soudnictví v Chorvatské republice

Úkolem ministerstva spravedlnosti je zachovávat základní hodnoty právního řádu, zajistit podmínky pro jeho řádné fungování a dále rozvíjet soudní systém.

Ministerstvo spravedlnosti provádí:

• správní a jiné činnosti týkající se:

• občanského, trestního, obchodního a správního práva, struktury, fungování a odborného vzdělávání orgánů prosazujících trestní a přestupkové sankce, administrativních a jiných úkonů notářů a advokátů, soudních a notářských poplatků, mezinárodní právní pomoci a dalších forem právní pomoci, prosazování trestních a přestupkových sankcí, udělování milostí a podmínečného propouštění, administrativních a profesních úkolů týkajících se probace při rozhodování o trestním stíhání a při volbě druhu a rozsahu trestních sankcí, vymáhání trestů jiných než tresty odnětí svobody uložených dospělým pachatelům trestných činů, činností rozvoje a koordinace systému podpory obětí a svědků, elektronizace soudnictví a monitorování výkonu správních úkolů soudních orgánů, státního zastupitelství a donucovacích orgánů,
• správní a jiné činnosti týkající se:

vlastnického práva, majetkových záležitostí vztahujících se k vyvlastnění a jinému omezení vlastnických práv, majetkových záležitostí souvisejících s pozemky, zemědělskou a lesní půdou, pozemkových úprav, nákupu pozemků a budov a části zemědělských činností, které nespadají do oblasti působnosti jiného orgánu státní správy, majetku cizích státních příslušníků, úkonů spojených s odškodňováním, pokud jde o majetek zabavený v době jugoslávského komunistického režimu, které nespadají do oblasti působnosti jiného orgánu státní správy, a záležitostí týkajících se sukcese majetku, práv a závazků bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ),

• správní a odborné činnosti týkající se spolupráce vlády Chorvatské republiky s mezinárodními trestními soudy, zastupování Chorvatské republiky před Mezinárodním soudním dvorem a dalšími mezinárodními soudy, není-li zvláštním rozhodnutím vlády Chorvatské republiky stanoveno jinak, a činnosti vztahující se k ochraně lidských práv a práv národnostních menšin, které nespadají do oblasti působnosti jiného orgánu státní správy,
• účast na správě a nakládání s podíly a akciemi společností představujících státní majetek ve vlastnictví Chorvatské republiky, společně s ministerstvem odpovědným za správu státního majetku, a ve vztahu k společnostem, které se převážně zabývají činnostmi spadajícími do oblasti působnosti ministerstva,
• činnosti vztahující se k účasti Chorvatské republiky na činnosti orgánů Evropské unie v oblastech spadajících do jeho pravomocí a
• další činnosti, které spadají do jeho pravomocí na základě zvláštního zákona.

Soudy v Chorvatské republice

Zákon o soudech (Zakon o sudovima) upravuje strukturu, kompetence a věcnou příslušnost soudů.

V Chorvatské republice je soudní moc vykonávána soudy a zvláštními veřejnými orgány. Vykonávají ji nezávisle a samostatně v rozsahu zákonem stanovené pravomoci a soudní příslušnosti.

Soudy rozhodují na základě Ústavy Chorvatské republiky, mezinárodních úmluv, které jsou součástí právního řádu Chorvatské republiky, právních a správních předpisů, které byly přijaty v souladu s Ústavou Chorvatské republiky, mezinárodními úmluvami nebo zákony.

Soudy rozhodují ve sporech týkajících se základních lidských práv a povinností, práv a povinností Chorvatské republiky a jednotek místní a regionální samosprávy a práv a povinností jiných právnických osob, ukládají sankce a jiná opatření pachatelům trestných činů, přestupků a deliktů stanovených právními a správními předpisy, přezkoumávají zákonnost aktů s obecnou působností a individuálních aktů veřejnoprávních subjektů, rozhodují ve sporech týkajících se osobních vztahů občanů, v pracovněprávních, obchodních, majetkových a dalších občanskoprávních sporech a rozhodují v jiných právních věcech, stanoví-li tak zákon. Soudy zajišťují výkon spravedlnosti na základě ústavy, mezinárodních úmluv, zákonů a dalších platných pramenů práva.

Soudní moc v Chorvatské republice vykonávají obecné a specializované soudy a Nejvyšší soud Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske), který také v Chorvatské republice představuje soud nejvyššího stupně.

Obecné soudy jsou soudy, které se zabývají záležitostmi, jež nespadají do soudní příslušnosti specializovaného soudu. Jedná se o městské soudy (općinski sudovi) a krajské (župní) soudy (županijski sudovi).

Specializované soudy jsou soudy, které se zabývají záležitostmi, k nimž jsou ze zákona příslušné. Jedná se o obchodní soudy (trgovački sudovi), správní soudy (upravni sudovi), trestní soudy (prekršajni sudovi), Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske), Vrchní správní soud Chorvatské republiky (Visoki upravni sud Republike Hrvatske) a Vrchní trestní soud Chorvatské republiky (Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske).

Tyto soudy se dále člení na soudy prvního a druhého stupně.

Řízeními v právních záležitostech se zabývají soudy prvního stupně. Jedná se o městské, správní, trestní a obchodní soudy.

Soudy druhého stupně rozhodují o opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů prvního stupně a plní další úkoly stanovené zákonem. Jedná se o krajské (župní) soudy (ve vztahu k městským soudům), Vrchníobchodní soud Chorvatské republiky (ve vztahu k obchodním soudům), Vrchní trestní soud Chorvatské republiky (ve vztahu k trestním soudům) a Vrchní správní soud Chorvatské republiky (ve vztahu ke správním soudům).

Městské a trestní soudy jsou příslušné pro území jedné nebo více obcí, jednoho nebo více měst nebo městské části, zatímco krajské (župní), obchodní a správní soudy pro území jednoho nebo více krajů (žup).

Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky, Vrchní správní soud Chorvatské republiky, Vrchní trestní soud Chorvatské republiky a Nejvyšší soud Chorvatské republiky jsou příslušnými pro území Chorvatské republiky.

Nejvyšší soud Chorvatské republiky

Nejvyšší soud Chorvatské republiky sídlí v Záhřebu a:

1. zajišťuje jednotné uplatňování práva a rovnost všech při uplatňování práva;
2. rozhoduje o řádných opravných prostředcích, pokud je to stanoveno zvláštním zákonem;
3. rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti pravomocným rozsudkům soudů v Chorvatské republice;
4. řeší střet pravomocí, pokud je to stanoveno zvláštním zákonem;
5. zkoumá aktuální otázky soudní praxe, analyzuje potřeby odborného vzdělávání soudců, soudních úředníků a soudních čekatelů a vykonává další zákonem stanovené úkoly.

Nejvyšší soud Chorvatské republiky
Trg Nikole Šubića Zrinskog 3
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14862222, +385 14810036
Fax: +385 14810035
E-mail: vsrh@vsrh.hr
http://www.vsrh.hr/

Předseda Nejvyššího soudu Chorvatské republiky

Předseda Nejvyššího soudu Chorvatské republiky zastupuje Nejvyšší soud Chorvatské republiky a soudní moc a plní úkoly v oblasti soudní správy a další úkoly stanovené zákonem a jednacím řádem Nejvyššího soudu Chorvatské republiky.
Předsedu Nejvyššího soudu Chorvatské republiky volí na dobu čtyř let chorvatský parlament na základě návrhu prezidenta Chorvatské republiky, jakmile své stanovisko vydá valné shromáždění (Opća sjednica) Nejvyššího soudu Chorvatské republiky a příslušný výbor chorvatského parlamentu, na konci tohoto období může být předseda do této funkce zvolen znovu. Nikdo nemůže být do této funkce zvolen více než dvakrát.
Kdokoli, kdo splňuje obecné a zvláštní podmínky stanovené pro soudce Nejvyššího soudu Chorvatské republiky, může být zvolen předsedou tohoto soudu. Je-li předsedou Nejvyššího soudu Chorvatské republiky zvolena osoba, která nepůsobila jako soudce tohoto soudu, Státní soudní rada jmenuje tuto osobu rovněž soudcem tohoto soudu.

Zákon o územní působnosti a sídlech soudů (Zakon o područjima i sjedištima sudova) (Narodne novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 67/18) zavedl územní organizaci a další racionalizaci soudní sítě a zřídil patnáct krajských soudů, 34 městských soudů, devět obchodních soudů a čtyři správní soudy.

Zákon o soudech

Zákon o územní působnosti a sídlech soudů

Soudní orgány

Soudními orgány v Chorvatské republice jsou soudy a státní zastupitelství.

Soudy

Nejvyšší soud Chorvatské republiky

Státní zastupitelství (Državno odvjetništvo)

Státní zastupitelství je samostatným a nezávislým justičním orgánem, jenž je oprávněn a povinen přijímat opatření proti pachatelům trestných činů a jiných trestněprávně postižitelných jednání, podnikat právní kroky s cílem ochránit majetek Chorvatské republiky a podávat opravné prostředky v zájmu ochrany Ústavy Chorvatské republiky a právních předpisů.

Státní zastupitelství vykonává svoji pravomoc na základě Ústavy Chorvatské republiky, mezinárodních úmluv, jež jsou součástí právního řádu Chorvatské republiky, acquis EU, právních předpisů a dalších pramenů práva.

Státní zastupitelství Chorvatské republiky je zřízeno s působností pro celé území Chorvatské republiky; jsou zřízena i městská státní zastupitelství (općinska državna odvjetništva) pro jednání s městskými soudy a veřejnoprávními subjekty a župní státní zastupitelství (županijska državna odvjetništva) pro jednání s krajskými, obchodními a správními soudy. Zákon může zřídit specializovaná státní zastupitelství pro řešení určitých typů věcí a u zákonem určených soudů.

Městská státní zastupitelství jsou podřízena krajským (župním) státním zastupitelstvím; krajská (župní) státní zastupitelství a specializovaná státní zastupitelství jsou podřízena Státnímu zastupitelství Chorvatské republiky.

V čele státního zastupitelství stojí státní zástupce, který odpovídá za plnění úkolů spadajících do oblasti působnosti státního zastupitelství, které zastupuje a řídí.

Nejvyšší státní zástupce (Glavni državni odvjetnik) Chorvatské republiky stojí v čele Státního zastupitelství Chorvatské republiky. Kdokoli, kdo splňuje obecné a zvláštní podmínky stanovené pro jmenování náměstkem nejvyššího státního zástupce Chorvatské republiky, může být jmenován nejvyšším státním zástupcem Chorvatské republiky. Vrchního státní zástupce jmenuje na dobu čtyř let chorvatský parlament na základě návrhu vlády Chorvatské republiky, jakmile justiční výbor chorvatského parlamentu vydá své stanovisko, na konci uvedeného období může být vrchní státní zástupce do této funkce zvolen znovu. Nikdo nemůže být do této funkce zvolen více než dvakrát.

Zákon o obvodech a sídlech státních zastupitelství (Narodne novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 67/18) zefektivnil síť státních zastupitelství, zřídil patnáct krajských (župních) státních zastupitelství a 25 městských státních zastupitelství.

Státní zastupitelství Chorvatské republiky

Státní zastupitelství Chorvatské republiky
Gajeva 30a, 10 000 Záhřeb
http://www.dorh.hr/

Nejvyšší státní zástupce
Tel.: +385 14591888
Fax: +385 14591854
E-mail: tajnistvo.dorh@dorh.hr

Oddělení pro trestní věci (Kazneni odjel)
Tel.: +385 14591800
Fax: +385 14591805
E-mail: tajnistvo.kazneni@dorh.hr

Občanskosprávní oddělení (Građansko upravni odjel)
Tel.: +385 14591861
Fax: +385 14591912
E-mail: tajnistvo.gradjanski@dorh.hr [VJ1]

Krajská (župní) a městská státní zastupitelství

Zákon o státním zastupitelství

Zákon o obvodech a sídlech státních zastupitelství

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (USKOK) sídlí v Záhřebu a je zvláštním státním zastupitelstvím, které se specializuje na trestní stíhání korupce a organizované trestné činnosti s působností na celém území Chorvatské republiky. Soudní příslušnost Úřadu pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti stanoví zákon o Úřadu pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti.

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti
Gajeva 30a
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 4591874
Fax: + 385 14591878
E-mail: tajnistvo@uskok.dorh.hr

Zákon o Úřadu pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Italský systém soudní moci je založen na kontinentálním občanském právu.

Funkci soudce a také státního zástupce vykonávají příslušníci soudní moci. Správní úlohu vykonává ministerstvo spravedlnosti.

Soudní funkce lze rozdělit do následujících oblastí:

• obecné občanskoprávní a trestní
• správní
• účetní
• vojenské
• daňové

Pravomoc ve správních věcech vykonávají krajské správní soudy (Tribunali Amministrativi Regionali, TAR) a Státní rada (Consiglio di Stato).

Pravomoc v účetních věcech vykonává státní účetní dvůr (Corte dei conti). Úřad jeho nejvyššího státního zástupce má sídlo u stejného soudu.

Pravomoc v daňových věcech vykonávají provinční daňové komise a okresní daňové komise.

Pravomoc ve vojenských věcech vykonávají vojenské soudy, vojenské odvolací soudy, dozorový vojenský soud, vojenští prokurátoři působící při vojenských soudech, generální vojenští prokurátoři působící při vojenských odvolacích soudech a generální vojenský prokurátor působící při kasačním soudu.

Pravomoc v běžných občanskoprávních a trestních věcech vykonávají nižší soudy náležející do systému soudní moci, který je rozdělen na soudce na jedné straně, kteří plní úlohu soudců, a úředníky se soudní pravomocí úřadu státního zástupce na straně druhé, kteří plní úlohu vyšetřovatelů.

Správa soudů

V rámci struktur státní správy pověřuje Ústava správou soudů ministerstvo spravedlnosti, a to kvůli jeho zvláštní funkci, úloze a vztahu k soudní moci.

Po velice obtížné veřejné zkoušce jsou úředníci se soudní pravomocí přiděleni k soudům v určité oblasti soudní pravomoci, podle jejich osobního výběru. Nemohou být přiděleni, povýšeni, odvoláni, převedeni ani potrestáni bez zvážení Nejvyšší rady úředníků se soudní pravomocí (Consiglio Superiore della Magistratura, CSM) a se zvláštními zárukami ochrany.

Všechny záležitosti, které se týkají úředníků se soudní pravomocí, musí zvážit CSM, která chrání nezávislost úředníků se soudní pravomocí a jejich status.

Prezident  Italské republiky je zároveň předsedou CSM.

Ministerstvo spravedlnosti provádí své správní a organizační funkce ve dvou rovinách:

• v rámci ústředních struktur (dipartimenti), zejména v Římě, a v případě zvláštních oblastí pravomocí také v rámci místních sekcí
• v soudních funkcích, tribunálech, soudech atd.

Správní sekce nese odpovědnost také za zaměstnance přidělené do justiční služby.

Na nejvyšší pozici v rámci soudů (nebo úřadů státních zástupců) je:

• vrchní úředník se soudní pravomocí, který je odpovědný za soudcovský sbor a má poslední slovo v rozhodnutích soudu
• ředitel soudu (dirigente), který má na starost organizování soudních služeb pro veřejnost a interní pomoc soudcům a státním zástupcům. Dirigente je nejvyšší funkcí v rámci zaměstnanců správy.

Druhy soudů – krátký popis

Soudy mají následující strukturu:

První instance

• smírčí soudci (giudici di pace) – kteří jsou čestní soudci (nikoliv soudci z povolání); projednávají méně závažné občanskoprávní a trestní věci
• soudy nebo tribunály (tribunali) – projednávají závažnější případy
• úřad pro trestní věci (ufficio di sorveglianza) – projednává případy v první instanci, které se týkají také trestní justice (otázky vězňů, odsouzení, atd.)
• soud pro mladistvé (tribunale per i minorenni)

Druhá instance

Odvolání proti prvnímu rozhodnutí na skutečných základech a výklad zákonů:

• odvolací soudy (corte d’appello)
• trestní tribunály (tribunale di sorveglianza) – soudy druhé (a v některých zvláštních případech první) instance ve věcech zahrnujících trestní soudnictví

Třetí instance

Získání nápravy újmy na právním postavení zniklé porušením zákona na nejvyšší úrovni:

• nejvyšší soud (corte di cassazione) – s celkovou pravomocí a konečné instance

V rámci hlavních tribunálů jsou také zvláštní sekce. Porotní soudy (corti d’assise) zasedají v porotě se dvěma soudci z povolání a šesti přísedícími. Přísedící jsou vybíráni ze skupiny občanů, aby tuto funkci zastávali během krátkých funkčních období, spolupracovali a zastupovali různé oblasti společnosti. Tyto soudy rozhodují o závažných trestných činech (vražda, násilný útok se závažnými následky apod.).

Úředníci se soudní pravomocí, kteří v soudních procesech hrají úlohu státních zástupců, jsou

• vrchní státní zástupci prvního stupně (procuratore della Repubblica presso il Tribunale) a jejich zástupci (sostituti procuratori)
• vrchní státní zástupci druhého stupně (procuratore generale presso la Corte d’appello) a jejich zástupci (sostituti procuratori generali)
• nejvyšší státní zástupce při nejvyšším soudu (procuratore generale presso la Corte di cassazione) a jeho zástupci (sostituti procuratori generali)

V Itálii plní úlohu státních zástupců kariérní úředníci se soudní pravomocí, kteří své funkce vykonávají pod dohledem vedoucího svého úřadu. To funguje jako jistý typ hierarchie, která se vztahuje pouze na úřady státních zástupců.

Hierarchie soudů

Právní databáze

Internetový portál Ministerstva spravedlnosti Italské republiky obsahuje informace o soudní moci, ministerstvu spravedlnosti, příslušných pravomocích různých úřadů a jejich kontaktní údaje.

Internetový portál Nejvyšší rady úředníků se soudní pravomocí nabízí informace o italském systému soudní moci v italštině, angličtině a francouzštině.

Oba internetové portály jsou přístupné zdarma.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní systémy soudní moci - Kypr

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Správa soudů

Kypr byl do roku 1960 britskou kolonií a zavedené právní systémy jsou téměř výhradně založené na britském právním systému s tím, že právní předpisy byly schvalovány na základě zásad zvykového práva a spravedlnosti.

Právní systém, platný od vzniku Kyperské republiky, je i nadále ovlivňován britským právním systémem. Soudy Kyperské republiky používají tyto zákony:

• Ústavu Kyperské republiky (Σύνταγμα της Κυπριακής Δημοκρατίας)
• Zákony zachované na základě článku 188 ústavy
• Zásady zvykového práva a zásady spravedlnosti
• Zákony schválené poslaneckou sněmovnou po vyhlášení nezávislosti (Βουλή των Αντιπροσώπων).

Po přistoupení Kyperské republiky k Evropské unii v roce 2004 byla ústava Kyperské republice pozměněna tak, aby evropské právo mělo nadřazené postavení.

Druhy soudů – krátký popis

Na Kypru existují soudy dvou instancí: Nejvyšší soud (Ανώτατο Δικαστήριο) (druhé instance) a různé soudy první instance vyjmenované níže:

• NEJVYŠŠÍ SOUD (ΑΝΩΤΑΤΟ ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΟ)
• OKRESNÍ SOUDY (ΕΠΑΡΧΙΑΚΑ ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΑ)
• POROTNÍ SOUDY (ΚΑΚΟΥΡΓΙΟΔΙΚΕΙΑ)
• RODINNÉ SOUDY (ΟΙΚΟΓΕΝΕΙΑΚΑ ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΑ)
• SOUD PRO VĚCI REGULOVANÉHO NÁJEMNÉHO (ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΑ ΕΛΕΓΧΟΥ ΕΝΟΙΚΙΑΣΕΩΝ)
• SOUD PRO PRACOVNĚPRÁVNÍ SPORY (ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΑ ΕΡΓΑΤΙΚΩΝ ΔΙΑΦΟΡΩΝ)
• VOJENSKÝ SOUD (ΣΤΡΑΤΙΩΤΙΚΟ ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΟ)

Právní databáze

Oficiální právní databáze dosud neexistuje. Existuje řada soukromých právních databází, z nichž některé poskytují služby svým předplatitelům a některé nabízí bezplatný přístup.

Obsahují informace o soudních rozhodnutích a primární právní předpisy.

Související odkazy

Nejvyšší soud Kypru (Ανώτατο Δικαστήριο Κύπρου)

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní systémy soudní moci - Lotyšsko

V tomto oddílu naleznete přehled systému soudní moci v Lotyšsku.

Organizace soudnictví – soustavy soudů

Vedle zákonodárné a výkonné složky státní moci existuje v Lotyšsku nezávislá soudní moc s trojstupňovou soustavou soudů. V souladu s ústavou je výkon soudní moci v Lotyšsku svěřen okresním a městským soudům, krajským soudům a Nejvyššímu soudu a Ústavnímu soudu; a v případě války nebo ohrožení státu rovněž vojenským soudům.

Správa soudů

Podle zákona o soudní moci je hlavním státním orgánem v oblasti správy soudů ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti:

1. může vydávat vnitřní normy pro organizaci administrativní činnost okresních a městských soudů, krajských soudů a oddělení katastru nemovitostí,
2. může žádat po okresních a městských soudech, krajských soudech a oddělení katastru nemovitostí, aby mu poskytovaly informace potřebné k plnění jeho zákonných povinností,
3. odpovídá za institucionální řízení okresních a městských soudů, krajských soudů a oddělení katastru nemovitostí,
4. provádí kontroly na okresních a městských soudech, krajských soudech a odděleních katastru nemovitostí.

Soudní kancelář (Tiesu administrācija) organizuje a zajišťuje administrativní činnosti v rámci okresních a městských soudů, krajských soudů a oddělení katastru nemovitostí. Je podřízena ministru spravedlnosti, který jedná prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.

Nejvyšší soud (Augstākā tiesa) není administrativně propojen s okresními a městskými soudy nebo krajskými soudy. Předseda Nejvyššího soudu organizuje činnost Nejvyššího soudu. V rámci Nejvyššího soudu byla pro výkon této funkce zřízena zvláštní kancelář, správa Nejvyššího soudu (Augstākās tiesas Administrācija).

Rada pro soudnictví (Tieslietu padome) je kolektivním orgánem, který se účastní vytváření politiky a strategie soudnictví a zdokonalování způsobu organizace činnosti soudní soustavy.

Druhy soudů – krátký popis a hierarchie

Obecné soudy: soudy prvního stupně a odvolací soudy

Okresní a městské soudy (rajonu (pilsētu) tiesas) jsou soudy prvního stupně pro občanské, trestní a správní věci. Okresní nebo městské soudy mohou mít strukturální jednotky, tj. soudní pracoviště umístěná na různých místech v rámci územního obvodu soudní příslušnosti daného okresu nebo města. Okresní nebo městské soudy mohou mít oddělení katastru nemovitostí. Oddělení katastru nemovitostí spravuje katastr nemovitostí (kam se zapisují nemovité věci a práva s nimi související) a projednává nároky z nesporného výkonu rozhodnutí, platebních příkazů a schvaluje veřejné dražby.

Krajské soudy (apgabaltiesa) jako odvolací soudy projednávají občanské, trestní a správní věci v senátu tvořeném třemi soudci krajského soudu. Krajské soudy mohou mít strukturální jednotky, tj. soudní pracoviště umístěná na různých místech v rámci územního obvodu soudní příslušnosti daného krajského soudu.

Podle zákona o soudní moci mohou v případě výjimečného nebo válečného stavu zasedat vojenské soudy. Podle zákona o vojenských soudech jsou tyto soudy vytvořeny na příkaz ministerstva spravedlnosti. V tomto případě zahájí činnost jeden nebo více vojenských soudů prvního stupně a jeden odvolací vojenský soud.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud (Augstākā tiesa) se skládá ze Senátu tvořeného třemi odděleními (departamenti) (občanské věci, trestní věci a správní věci) a dvou komor (palātas) (občanské věci a trestní věci). Nejvyšší soud projednává jako kasační soud opravné prostředky omezené na právní otázky (kasācijas instance), nestanoví-li zákon jinak. Do 31. prosince 2014 měl Nejvyšší soud dvě komory (občanské věci a trestní věci), avšak od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016 má pouze komoru pro občanské věci.

Plenární zasedání (plēnums) je valné shromáždění soudců Nejvyššího soudu. Plenární zasedání rozhoduje o aktuálních otázkách výkladu ustanovení právních předpisů. Na plenárním zasedání jsou rovněž voleni členové kárného tribunálu (Disciplinārtiesa). Kárný tribunál je tvořen šesti soudci z oddělení Nejvyššího soudu. Kárný tribunál je svoláván k přezkumu zákonnosti rozhodnutí kárné justiční komise (Tiesnešu disciplinārkolēģija). Aktuální otázky výkladu ustanovení právních předpisů lze rozhodovat, v zájmu zajištění jednotné aplikace práva, nejen na plenárním zasedání Nejvyššího soudu, ale rovněž na plenárním zasedání příslušné komory nebo oddělení.

Ústavní soud (Satversmes tiesa) je nezávislý soudní orgán, který posuzuje ústavnost zákonů a jiných právních aktů v případech vymezených v ústavě a v zákoně o Ústavním soudu. Rozhoduje rovněž další věci, které mu k rozhodování svěřuje zákon o Ústavním soudu.

Právní databáze

V Lotyšsku jsou k dispozici tyto právní databáze:

1. Internetová stránka ministerstva spravedlnosti obsahuje základní informace o soustavě soudů, souvisejících profesích (notáři, soudní exekutoři) a odkazy na další internetové stránky, kde lze najít informace o soudnictví.
2. Národní portál Latvija.lv.

Portál „Latvija.lv“ je bránou k internetovým zdrojům ústředních a místních orgánů státní správy. Informace v portálu jsou tříděny podle témat.

Oddíl portálu, který je věnován elektronickým službám (E-pakalpojumi), umožňuje přístup k obecně poskytovaným elektronickým službám, které jsou založeny na centralizované infrastruktuře. Tato část portálu zahrnuje virtuální pracovní prostor, kde může uživatel žádat a získat elektronické služby ústředních a místních orgánů státní správy, sledovat vývoj své věci týkající se elektronických služeb a získat informace o výsledku věci.

Část portálu pro vyhledávání služeb („katalog služeb“, Pakalpojumu katalogs) je ústředním přístupovým bodem ke službám ústředních a místních orgánů státní správy. Prostřednictvím tohoto katalogu lze získat základní informace o službách ústředních a místních orgánů státní správy, o podmínkách pro žádosti o tyto služby a pro jejich obdržení, o případných poplatcích za poskytnutí služby a popis těchto služeb. V popisu elektronické služby je odkaz na příslušný zdroj (informace, internetová stránka, přímý odkaz nebo elektronická služba). Uživatelé mohou získat přístup k informacím buď z katalogu služeb, který je rozdělen podle různých životních situací, nebo využitím vyhledávacích funkcí portálu. Obsah centralizovaného katalogu služeb je spravován orgány státní správy, které služby poskytují.

Cílem portálu Latvija.lv je poskytovat veřejnosti v Lotyšsku a v zahraničí přístup k internetovým zdrojům lotyšských orgánů státní správy a centralizované místo pro přístup k elektronickým službám různých institucí.

Přístup na portál je zdarma.

Odkazy

Portál lotyšských soudů, Nejvyšší soud, Ústavní soud Lotyšské republiky, soudní kancelář, ministerstvo spravedlnosti

Organizace soudnictví. Systém soudní moci

V Litvě je 22 obecných soudů a tři zvláštních (správních) soudů.

Správa soudů

Valná hromada soudců (Visuotinis teisėjų susirinkimas) je nejvyšší orgán soudní autonomie, který zahrnuje všechny soudce v Litvě.

Litevská Soudní rada (Teisėjų taryba) je výkonným orgánem soudní autonomie. Sestává z 23 členů a zajišťuje nezávislost soudů a soudců.

Čestný soudní dvůr (Teisėjų garbės teismas) je institucí soudní autonomie, který projednává disciplinární případy soudců a žaloby soudců na urážku na cti.

Národní správa soudů (Nacionalinės teismų administracija) zajišťuje, aby soudní instituce fungovaly účinně, a pomáhá zaručit nezávislost soudů a soudců a organizační autonomii soudů.

Organizace soudnictví – soustavy soudů

Soudní systém Lucemburského velkovévodství se dělí na obecné soudnictví a správní soudnictví. Vedle těchto dvou systémů dále působí Ústavní soud (Cour constitutionnelle).

Obecné soudy

Ústava ukládá soudům výkon soudní moci a uplatňování obecných nařízení a předpisů, jestliže jsou v souladu se zákony.

1. Obecné soudy

• Nejvyšší soud

Nejvyšším soudním orgánem je Nejvyšší soudní dvůr (Cour supérieure de Justice), který zahrnuje kasační soud (Cour de Cassation) a odvolací soud (Cour d’Appel), jakož i nejvyšší státní zastupitelství (Parquet Général). Má sídlo v Lucemburku.

• Obvodní soudy

Lucemburské velkovévodství je rozděleno na dva soudní obvody (arrondissements judiciaires), v každém z nich působí obvodní soud (Tribunal d’Arrondissement): jeden v Lucemburku a jeden v Diekirchu.

• Smírčí soudy

Existují tři smírčí soudy (justices de paix), jeden v Lucemburku, jeden v Esch-sur-Alzette (soudní obvod Lucemburk) a jeden v Diekirchu (soudní obvod Diekirch).

2. Specializované soudy

• Nejvyšší rada pro sociální pojištění

Nejvyšší rada pro sociální pojištění (Conseil supérieur de la sécurité sociale) sestává z předsedy, dvou přísedících soudců, jednoho přísedícího zastupujícího zájmy zaměstnavatelů a jednoho přísedícího zastupujícího zájmy zaměstnanců.

• Rozhodčí rada pro otázky sociálního zabezpečení

Rozhodčí rada pro otázky sociálního zabezpečení (Conseil arbitral de la sécurité sociale) sestává z předsedy, jednoho přísedícího zastupujícího zájmy zaměstnavatelů a jednoho přísedícího zastupujícího zájmy zaměstnanců.

Soudy správního soudnictví

• Správní soud

Správní soud (Cour administrative) sestává z jednoho oddělení o třech soudcích.

• Správní soud první instance

Správní soud první instance (Tribunal administratif) sestává ze čtyř oddělení o třech soudcích.

Právní databáze

Informace o Ministerstvu spravedlnosti, právnických povoláních, právních předpisech, soudech, věznicích, službách občanům, formulářích a novinkách jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Je přístup do této databáze bezplatný?

Ano, přístup do této databáze je bezplatný.

Související odkazy

Legilux

Portál soudnictví

Soudy správního soudnictví

Ministerstvo spravedlnosti

Lucemburská vláda

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní systémy soudní moci - Maďarsko

Tato část poskytuje přehled soudního systému v Maďarsku.

Správa soudů

Předseda Národní justiční kanceláře

Centrální správu soudů řídí předseda Národní justiční kanceláře (NJK), kterému asistují první místopředseda, ostatní místopředsedové a další zaměstnanci kanceláře. Administrativní činnost předsedy NJK je prováděna pod dohledem Národní rady pro soudnictví (NRS). Předseda NJK je odpovědný za ústřední správu a za její účinnost. Svěřené úkoly plní způsobem, který je v souladu s ústavní zásadou soudní nezávislosti. Při výkonu správních pravomocí vydává předseda NJK rozhodnutí, nařízení a doporučení.

Předseda NJK je zvolen dvoutřetinovou většinou poslanců maďarského parlamentu na návrh prezidenta republiky. Předsedou NJK může být pouze soudce.

Národní rada pro soudnictví

Národní rada pro soudnictví (NRS) je orgánem, který dohlíží na ústřední správu soudů. NRS má sídlo v Budapešti a tvoří ji 15 členů. Předseda Nejvyššího soudu (Kúria) je členem NRS, přičemž zbývajících 14 členů je voleno prostou většinou z delegátů (soudců) v tajných volbách na schůzi těchto delegátů. Na první schůzi delegáti zvolí jednoho soudce z odvolacího soudu, pět z obecných soudů, sedm z místních tribunálů a jednoho z pracovního soudu. (Okresní soudy, správní a pracovní soudy zahájí svou činnost dne 1. ledna 2013.)

Organizace soudů

V Maďarské republice vykonávají spravedlnost tyto druhy soudů:

• Kúria (Nejvyšší soud Maďarské republiky);
• krajské odvolací soudy (ítélőtáblák);
• obecné soudy (törvényszékek);
• okresní soudy (járásbíróságok) a
• správní a pracovní soudy.

Soudní obvody obecně odpovídají správním obvodům a název soudu uvádí místo, kde má soud sídlo.

Laičtí soudci (nem hivatásos bíró) se při splnění zákonem stanovených podmínek mohou účastnit některých soudních řízení jako přísedící, avšak pouze soudci z povolání mohou vystupovat jako samosoudci (egyesbíró) nebo předsedové senátu (tanácselnök).

Soudce z povolání jmenuje prezident republiky a mohou být odvoláni pouze z důvodů a postupem stanoveným zákonem. Soudci jsou nezávislí a řídí se pouze právními předpisy. Nesmějí být členy politických stran nebo být aktivně politicky činní.

Hierarchie soudů

Okresní soudy, správní a pracovní soudy

Okresní soudy a správní a pracovní soudy projednávají věci v prvním stupni. (Do 31. prosince 2012 projednávají věci v prvním stupni místní a pracovní soudy.)

Správní a pracovní soud projednává věci týkající se soudního přezkumu správních rozhodnutí nebo pracovních poměrů a podobných vztahů (a další věci postoupené mu ze zákona).

V rámci okresních soudů a správních a pracovních soudů lze vytvářet úseky pro projednávání specifických věcí.

Obecné soudy

Obecné soudy projednávají věci v prvním stupni, pokud to stanoví zákon, a dále projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným místními soudy a pracovními soudy do 31. prosince 2012 nebo okresními soudy a správními a pracovními soudy po 1. lednu 2013.

Obecné soudy jsou rozčleněny do senátů (tanács), úseků a trestních, občanskoprávních, hospodářských, správních a pracovních kolegií (kollégium). Různá kolegia mohou rovněž pracovat kolektivně.

Zvláštní věci jsou projednávány vojenskými tribunály (katonai tanács), které jsou při určených obecných soudech a mají vymezenou oblast příslušnosti.

Krajské odvolací soudy

Krajské odvolací soudy mají sídlo ve městech Debrecín, Szeged, Budapešť, Győr a Pécs. Tyto soudy projednávají odvolání proti rozhodnutím vyneseným místními a obecnými soudy do 31. prosince 2012 nebo okresními a obecnými soudy po 1. lednu 2013 v zákonech stanovených věcech, a projednávají další věci, u kterých to stanoví zákon. Do 31. prosince 2012 projednává odvolání ve věcech správních odvolací soud v Budapešti.

Krajské odvolací soudy mají senáty a trestněprávní a občanskoprávní kolegia. Do 31. prosince 2012 má odvolací soud v Budapešti rovněž pracovněprávní kolegium.

Místní příslušnost

• Krajský odvolací soud – Szeged: župy Csongrád, Bács-Kiskun a Békés;
• Krajský odvolací soud – Pécs: župy Baranya, Somogy, Tolna a Zala;
• Krajský odvolací soud – Debrecín: župy Hajdú-Bihar, Borsod-Abaúj-Zemplén, Jász-    Nagykun-Szolnok a Szabolcs-Szatmár-Bereg;
• Krajský odvolací soud – Győr: župy Győr-Moson-Sopron, Komárom-Esztergom, Vas a Zala;
• Krajský odvolací soud – Budapešť: Budapest, župy Fejér, Heves, Pest a Nográd.

Kúria (Nejvyšší soud)

Kúria je nejvyšším soudním orgánem v Maďarsku a sídlí v Budapešti. Kúria zajišťuje jednotnou aplikaci práva soudy a za tímto účelem přijímá sjednocující stanoviska, která jsou pro všechny soudy závazná.

Předsedu Nejvyššího soudu volí na návrh prezidenta republiky maďarský parlament, a to dvoutřetinovou většinou svých poslanců. Předsedou může být zvolen pouze soudce. Prezident republiky jmenuje místopředsedu Nejvyššího soudu na návrh předsedy Nejvyššího soudu.

Kúria (Nejvyšší soud)

• projednává opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným obecnými soudy a krajskými odvolacími soudy (v zákonem stanovených případech);
• projednává žádosti o přezkum (felülvizsgálati kérelem);
• přijímá sjednocující právní stanoviska (jogegységi határozat), která jsou závazná pro všechny soudy;
• analyzuje judikaturu v pravomocných rozsudcích, a dohlíží a přezkoumává obecnou rozhodovací praxi soudů;
• přijímá soudní rozhodnutí a rozsudky zásadního právního významu;
• rozhoduje o neslučitelnosti vyhlášek místních samospráv se zákony a ruší tyto vyhlášky;
• přijímá rozhodnutí shledávající, že místní orgány nepřijetím příslušných předpisů porušily povinnost uloženou ze zákona a
• projednává jiné, zákonem stanové věci.

Nejvyšší soud tvoří soudní a harmonizační senáty (ítélkező és jogegységi tanács), senáty pro místní správu a rozhodnutí zásadního právního významu, jakož i trestněprávní, občanskoprávní a správní kolegia (kollégium) a úseky pro analýzu judikatury.

Organizace soudnictví – soustavy soudů

Soustava soudů na Maltě je v zásadě dvouúrovňový systém sestávající ze soudu první instance, jemuž předsedá soudce nebo smírčí soudce (magistrate), a odvolacího soudu. Odvolací soud ve své vyšší příslušnosti se skládá ze tří soudců a projednává opravné prostředky proti rozsudkům soudu první instance, kterému předsedá soudce. Odvolacímu soudu v jeho nižší příslušnosti předsedá jeden soudce a projednává opravné prostředky proti rozsudkům soudu první instance, kterému předsedá smírčí soudce. Dále existují různé soudy (tribunály), které se zabývají specifickými oblastmi práva a mají různé stupně kompetencí. O téměř všech opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným těmito tribunály rozhoduje odvolací soud ve své nižší příslušnosti, zatímco o jiných rozhoduje odvolací soud ve své vyšší příslušnosti.

Generální ředitel (soudů), kterého jmenuje předseda vlády, je odpovědný za správu soudů. S ním spolupracuje vedoucí kanceláře občanskoprávních soudů a tribunálů, vedoucí kanceláře trestních soudů a tribunálů, vedoucí kanceláře (soudů a tribunálů ostrova Gozo) a ředitel (podpůrných služeb).

Generální ředitel (soudů) je odpovědný za řízení a správu odboru soudů včetně rejstříků, archivů a dalších služeb a odboru soudů rovněž předsedá. Všichni výkonní soudní úředníci plnící povinnosti v rámci odboru soudů se řídí pokyny generálního ředitele (soudů) a zodpovídají se mu.

Typy soudů – stručný popis

V následující tabulce naleznete stručný popis všech soudů.

Hierarchie soudů

Právní databáze

Oficiální vládní internetové stránky Ministerstva spravedlnosti, kultury a samosprávy poskytují různé služby on-line. Tyto stránky v maltštině a angličtině obsahují informace o Ministerstvu pro spravedlnost a vnitřní věci a dále o soudech, soustavě soudů a judikatuře, nejvyšším státním zastupitelství, soudních službách a právních službách.

Níže jsou uvedeny odkazy na různé soudní a právní služby.

Ministerstvo spravedlnosti, kultury a samosprávy

Soudní služby

Soudní služby – Sentenzi Online

Soudní služby – soudní řízení

Soudní služby – přehled soudních řízení

Soudní služby – statistika

Soudní služby – soudní dražby

Soudní služby – občanskoprávní formuláře (v maltštině)

Soudní znalci

Právní služby (sbírka zákonů Malty)

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Správa soudů

Rada pro soudnictví (Raad voor de rechtspraak) je součástí systému soudní moci, ale sama se výkonem soudní moci nezabývá. Od ministerstva spravedlnosti převzala odpovědnost za plnění řady úkolů. Tyto úkoly jsou provozní povahy a patří mezi ně přidělování prostředků z rozpočtu, dohled nad finančním řízením, personální politika, informační a komunikační technologie a správa budov. Rada poskytuje soudům podporu při plnění jejich úkolů v těchto oblastech. Vedle toho je jejím úkolem zkvalitňovat soudnictví a vyjadřovat se k nové legislativě, jež se dotýká způsobu výkonu soudní moci. Rada kromě toho vystupuje jako mluvčí soudní moci ve veřejné a politické diskusi. Úkoly, jimiž je Rada pověřena, se týkají provozních záležitostí (v nejširším smyslu slova), rozpočtových záležitostí a kvalitativních aspektů výkonu soudní moci.

Rada hraje stěžejní roli, pokud jde o přípravu, realizaci a vyúčtování rozpočtu soudnictví. Rozpočtový systém je založen na Radou řízeném systému měření pracovní zátěže soudů. Rada podporuje vývoj provozních postupů každodenního provozu soudů a dohlíží na tento proces. Jejími konkrétními úkoly v této souvislosti jsou personální politika, správa budov, informační a komunikační technologie a externí záležitosti. Rada má řadu formálních zákonných pravomocí, na jejichž základě smí tyto povinnosti plnit. Rada je například oprávněna vydávat závazné obecné pokyny, pokud jde o provozní politiku, přestože upřednostňuje výkon této pravomoci v co nejmenším rozsahu.

Rada je zodpovědná za nábor, výběr a vzdělávání justičních a soudních úředníků. Povinnosti v těchto oblastech plní v těsné spolupráci se soudy. Rada má významný hlas při jmenování členů soudní rady.

Mezi povinnosti rady ve vztahu ke kvalitě soudnictví patří podpora jednotné aplikace práva a zvyšování kvality výkonu soudní moci. Vzhledem k přesahu do obsahu soudních rozhodnutí nemá Rada v této oblasti žádné závazné pravomoci.

Rada má také obecnou poradní povinnost. Radí vládě ohledně nových zákonů, které se dotýkají soudnictví. Tento proces se uskutečňuje formou probíhajících jednání se členy soudních rad.

Přestože Rada disponuje určitými formálními pravomocemi, nemělo by být na vztah mezi Radou a soudy nahlíženo jako na vztah podřízenosti a nadřízenosti. Hlavním cílem Rady je poskytovat podporu soudům při plnění jejich povinností. Aby tyto povinnosti byly řádně plněny, účastní se Rada pravidelných konzultací s předsedy soudů, provozními řediteli, vedoucími úseků a kolegiem zástupců (College van afgevaardigden – poradní orgán složený ze zástupců soudů).

Druhy soudů – krátký popis

Okresní soudy (rechtbanken)

Nizozemsko je rozděleno na 11 soudních okresů (arrondissementen) a každý z nich má svůj vlastní soud. Do pravomoci a příslušnosti každého okresního soudu spadá řada obvodů (kantons). Okresní soud se skládá z alespoň čtyř úseků. Mezi ně vždy patří úsek správního práva, úsek občanského práva, úsek trestního práva a úsek obvodní. Věci z oblasti rodinného práva a věci týkající se mladistvých jsou často zařazeny do zvláštního úseku; to někdy platí i pro řízení v cizineckých věcech. Rozhodování o těchto otázkách je na uvážení vedení soudu.

Úseky

Obvodní

Pro běžného občana je poměrně jednoduché předložit svou věc obvodnímu úseku. Projednávání na tomto úseku znamená, že občan může svou věc obhajovat sám a nepotřebuje advokáta, aby jej před soudem zastupoval. V oblasti občanského práva se soudce obvodního úseku zabývá všemi věcmi týkajícími se nájmů, koupí na splátky a zaměstnání, jakož i spory, které se týkají částek nižších než 25 000 EUR.

V oblasti trestního práva se soudce obvodního úseku zabývá pouze přestupky (overtredingen). Často se jedná o případy, v nichž policie nebo státní zástupce navrhli dohodu. Pokud obviněný odmítne návrh přijmout, dostane se případ k soudci obvodního úseku. Soudce obvodního úseku obvykle vyhlásí rozsudek bezprostředně po jednání.

Trestní právo

Soudci úseku trestního práva se zabývají všemi trestními věcmi, které nespadají do pravomoci soudce obvodního úseku. V těchto věcech může být vedeno jednání před samosoudcem nebo před vícečlenným senátem sestávajícím ze tří soudců. Senátní rozhodování se týká složitějších případů a všech případů, v nichž státní zástupce požaduje trest odnětí svobody v délce trvání přesahující jeden rok.

Občanské právo / rodinné právo

Občanskoprávní úsek rovněž projednává věci, které nejsou výslovně přiděleny soudci obvodního úseku. Většinu z nich rozhoduje samosoudce, ale i zde existují vícečlenné senáty sestávající ze tří soudců, které se zabývají složitějšími případy. Některé okresní soudy mají zvláštní úsek pro rodinné věci a záležitosti mladistvých, a to tam, kde je počet takových případů vysoký.

Správní právo

Až na několik málo výjimek jsou spory týkající se správního práva rozhodovány okresními soudy; často předchází jednání na úseku správního práva námitkové řízení vedené u orgánů veřejné správy. V těchto případech obvykle rozhoduje samosoudce, ale i zde může okresní soud rozhodnout o jmenování tří soudců u věcí, které jsou složité nebo se týkají zásadních otázek. Pokud není u předmětného okresního soudu zvláštní úsek pro vyřizování případů týkajících se cizinců, zabývá se těmito věcmi úsek správního práva nebo jeho podúsek. Odvolání ve věcech státních zaměstnanců a věcech týkajících se sociálního zabezpečení se podávají u specializovaného odvolacího soudu – Ústředního odvolacího soudu (Centrale Raad van Beroep) – a ve většině ostatních případů u oddělení Státní rady pro správní spory (Afdeling bestuursrechtspraak van de Raad van State).

Odvolací soudy (gerechtshoven)

Zmíněných 11 soudních okresů je pro účely jurisdikce odvolacích soudů rozděleno do čtyř oblastních rezortů (ressorten): Haag, Amsterdam, Arnhem-Leeuwarden a ’s-Hertogenbosch. Pokud jde o trestní a občanské právo, zabývají se soudci odvolacích soudů pouze věcmi, v nichž bylo podáno odvolání proti rozsudku vydanému okresním soudem. Odvolací soud znovu přezkoumá skutkový stav věci a dospěje k vlastním závěrům. Ve většině případů je možné proti rozhodnutí odvolacího soudu podat dovolání (cassatie – kasační stížnost) k Nejvyššímu soudu Nizozemska (Hoge Raad der Nederlanden). Kromě trestních a občanských věcí se odvolací soud také zabývá odvoláními proti daňovým výměrům.

Specializované soudy

Ústřední odvolací soud (Centrale Raad van beroep) je odvolacím soudem, který se zabývá především věcmi státní služby a věcmi v oblasti sociálního zabezpečení. V těchto odvětvích je nejvyšší soudní instancí. Sídlo má v Utrechtu.

Odvolací tribunál ve věcech obchodu a průmyslu (College van Beroep voor het bedrijfsleven) je specializovaným správním soudem, který rozhoduje spory v oblasti sociálně ekonomického správního práva. Kromě toho je tento tribunál odvolací instancí pro věci týkající se určitých zákonů, například zákona o hospodářské soutěži a zákona o telekomunikacích. Sídlo má v Haagu.

Nejvyšší soud (Hoge Raad)

V Haagu sídlící Nejvyšší soud Nizozemska přezkoumává, zda soudy nižších stupňů při svém rozhodování řádně aplikovaly právo. V této fázi se již nepřezkoumává skutkový stav věci zjištěný soudem nižší instance. Dovolání (cassatie – kasační stížnost) hraje významnou úlohu, neboť přispívá k jednotnému výkladu práva.

Právní databáze

Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách nizozemského soudnictví.

Jurisprudenci lze vyhledávat v společné databázi rozsudků.

Je přístup do těchto databází zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Související odkazy

Nizozemské soudnictví

Organizace soudnictví – soustava soudů

V zemi, která se řídí zásadami právního státu, je soudní moc považována za třetí pilíř vedle moci zákonodárné a výkonné. Soudní moc spolu s výkonnou mocí zajišťuje dodržování zákonů. Soustava soudů je na všech stupních oddělená od výkonné moci. Soudy jsou státní instituce zřízené zákonem a jsou tvořeny nezávislými a nestrannými soudci, kteří nemohou být ze své funkce odvoláni nebo přeloženi a kteří rozhodují pouze na základě zákona, v rámci formálního postupu a bez vnějších vlivů.

Soudní soustava se skládá z obecných soudů (ordentliche Gerichte), které rozhodují o žalobách v občanskoprávních věcech a obžalobách v trestních věcech, správních soudů (Verwaltungsgerichte) a Ústavního soudu(Verfassungsgerichtshof). Mezi obecné soudy patří okresní a zemské soudy (Bezirks- und Landesgerichte), vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte) a Nejvyšší soud (Oberster Gerichtshof), který rozhoduje o opravných prostředcích v občanskoprávních a trestních věcech. Každá spolková země má správní soud. Kromě toho je ve Vídni Spolkový správní soud (Bundesverwaltungsgericht) s působností na spolkové úrovni (s pracovišti ve Štýrském Hradci, Linci a Innsbrucku) a Spolkový finanční soud (Bundesfinanzgericht). Nejvyšší správní soud (Verwaltungsgerichtshof) projednává konečné opravné prostředky, které byly podány proti rozhodnutím správních soudů.

Státní zastupitelství (Staatsanwaltschaften) jsou zvláštní orgány, které jsou na soudech nezávislé. V rámci organizace trestního soudnictví zejména hájí veřejný zájem. Řídí přípravné řízení, podávají obžalobu a zastupují obžalobu v trestním řízení. Státní zástupci jsou považováni za součást obecné soudní soustavy, ale podléhají pokynům svých nadřízených. Na vrcholu hierarchie pokynů stojí ministr spravedlnosti, který je při výkonu své funkce odpovědný Parlamentu. Pokyny musí být odůvodněné a vydávané v písemné formě, neboť jsou součástí spisů. Věznice (Justizanstalten) jsou odpovědné za výkon trestů odnětí svobody a jiných opatření spojených s omezením svobody. Odpovídají za výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody a případné nařízení zabezpečovací detence (Maßnahmenvollzug). Věznice mohou mít podobu zemských zařízení pro výkon vazby (Landesgerichtliche Gefangenenhäuser), nápravných zařízení pro výkon trestu odnětí svobody (Strafvollzugsanstalten für den Vollzug von Freiheitsstrafen) nebo zabezpečených psychiatrických středisek (Forensisch Therapeutische Zentren) pro výkon rozhodnutí o zabezpečovací detenci. Nápravná zařízení zahrnují zvláštní nápravná zařízení (Sonderanstalten) pro mladistvé a pro ženy. Principem moderního nápravného zařízení je zbavit odsouzené osoby svobody, avšak zároveň jim pomoci stát se občany, kteří dodržují zákony a kteří jsou schopni přizpůsobit se potřebám života v komunitě, a zabránit jim v propadnutí kriminálním sklonům (sociální rehabilitace). S pomocí tohoto zařízení by mimo jiné měli pochopit, proč bylo chování, které vedlo k jejich odsouzení, společensky nepřijatelné.

Probační služby (Bewährungshilfeeinrichtungen) pečují o osoby odsouzené k podmíněným trestům a podmíněně propuštěné vězně. Tyto úkoly byly převážně přeneseny na soukromá sdružení, která jsou však pod dohledem Spolkového ministerstva spravedlnosti.

Přesně řečeno, soudnictví v Rakousku se skládá z obecných soudů, státních zastupitelství, věznic a probační služby. Na vrcholu systému soudnictví je ve funkci nejvyššího orgánu spolkový ministr spravedlnosti. Je odpovědný za vedení spolkového ministerstva spravedlnosti. Spolkový ministr spravedlnosti je také členem spolkové vlády a odpovídá za politické řízení a koordinaci na ministerstvu a za celkový dohled nad všemi souvisejícími služebními útvary a úseky.

Obecné soudy jsou rozděleny do několika stupňů:

• Okresní soudy (Bezirksgerichte)
• Zemské soudy (Landesgerichte), známé také jako soudy prvního stupně (Gerichtshöfe erster Instanz)
• Vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte), známé také jako soudy druhého stupně (Gerichtshöfe zweiter Instanz)
• Nejvyšší soud (Oberster Gerichtshof)

Právní databáze

Internetový portál rakouské justice poskytuje všeobecné informace o rakouském systému soudnictví.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup na internetový portál rakouské justice je zdarma.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní systémy soudní moci - Polsko

Tento oddíl část obsahuje přehled polského soudního systému.

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Hlava VIII polské ústavy se zabývá soudy a soudním systémem a uvádí přehled orgánů, jimž je v Polsku svěřen výkon spravedlnosti, jmenovitě pak:

• Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy)
• obecné soudy (sądy powszechne)
• správní soudy (sądy administracyjne)
• vojenské soudy (sądy wojskowe)

Správa soudů

Druhy soudů – krátký popis

Systém obecných soudů zahrnuje odvolací (sądy apelacyjne), krajské (sądy okręgowe) a okresní soudy (sądy rejonowe). Tyto soudy rozhodují mimo jiné ve věcech trestního práva, rodinného práva a záležitostech mladistvých, obchodního práva, pracovního práva a práva sociálního zabezpečení – s výjimkou věcí, u nichž jsou věcně příslušné jiné, specializované soudy (např. vojenské). Obecné soudy rovněž vedou pozemkové knihy, hypoteční rejstřík, rejstřík zástav, národní soudní rejstřík a národní rejstřík trestů.

Systém správních soudů zahrnuje Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) a krajské správní soudy – vždy jeden v každém vojvodství neboli kraji (wojewódzkie sądy administracyjne).

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem v Polsku. Vykonává soudní dohled nad rozhodnutími všech ostatních soudů a zajišťuje tak jednotnost interpretace práva a soudní praxe. Nejvyšší soud není obecným soudem.

Ústavní soud (Trybunał Konstytucyjny) není v polském právním systému považován za obecný soud. Ústavní soud rozhoduje o:

• ústavnosti vnitrostátních právních předpisů a mezinárodních smluv;
• souladu vnitrostátních právních předpisů s mezinárodními smlouvami, jejichž ratifikace se vyžaduje před schválením parlamentem;
• souladu právních předpisů vydaných ústředními státními orgány, ratifikovaných mezinárodních smluv a jiných právních aktů s ústavou;
• ústavnosti cílů a činnosti politických stran;
• ústavních stížnostech.

Státní tribunál (Trybunał Stanu) rozhoduje ve věcech obvinění osob, které zastávají (nebo zastávaly) nejvyšší státní funkce, z porušení ústavy nebo jiných právních předpisů.

Hierarchie soudů

• Okresní soudy (sądy rejonowe) – zpravidla prvoinstanční;
• Krajské soudy (sądy okręgowe) – odvolací soudy a v některých případech soudy prvoinstanční;
• Odvolací soudy (sądy apelacyjne) – soudy odvolací;
• Nejvyšší soud – nejvyšší soudní orgán.

Právní databáze

Odkazy na informace o všech obecných soudech, jejich internetové stránky a kontaktní údaje (adresy, telefonní čísla, e-mailové adresy, atd) jsou k dispozici na internetových stránkách polského ministerstva spravedlnosti (informace o soudech).

Soudy – obecné zásady

Článek 202 a další články portugalské ústavy definují zásady, jež tvoří základ pro organizaci soudní moci a fungování soudů v Portugalsku. Soudy jsou svrchované orgány s pravomocí vykonávat spravedlnost ve jménu lidu. Odpovídají za ochranu zákonných práv a zájmů občanů, brání porušování demokratického právního řádu a projednávají veřejné nebo soukromé spory.

Soudy jsou nezávislé a jsou vázány pouze zákonem. Jejich rozhodnutí jsou závazná pro všechny veřejné i soukromé subjekty a jsou nadřazena rozhodnutím všech ostatních institucí.

Soudní jednání jsou veřejná, s výjimkou případů, kdy je nutno ochránit osobní důstojnost nebo veřejnou mravnost nebo kdy je nutno zajistit řádný průběh jednání, přičemž o neveřejném jednání daný soud rozhodne prostřednictvím písemného odůvodnění.

Organizace soudnictví – systém soudní moci

Ústava Portugalské republiky (článek 209 a další) stanoví dvě kategorie soudů: občanské a správní (jurisdição civil e administrativa). Existuje též jurisdikce Ústavního soudu (Tribunal Constitucional) a Účetního dvora (Tribunal de Contas) a dále jurisdikce rozhodčích soudů (tribunais arbitrais) a smírčích soudů (julgados de paz).

V rámci občanského soudnictví mají obecnou soudní pravomoc v občanskoprávních a trestněprávních věcech soudy tří úrovní, hierarchicky uspořádané od nejvyššího stupně s největší zeměpisnou působností po nejnižší stupeň s nejmenší zeměpisnou působností takto: Nejvyšší soudní dvůr (Supremo Tribunal de Justiça; celostátní působnost), odvolací soudy (tribunais da Relação; jeden v každém soudním obvodu a dva v soudním obvodu města Porto) a okresní soudy (tribunais judiciais de comarca; soudy prvního stupně).

Soudy prvního stupně se podle předmětu sporu a nárokované hodnoty dělí do tří kategorií: soudy se všeobecnou příslušností, soudy se specializovanou příslušností (trestní vyšetřování, rodinné právo, mladiství, pracovní právo, obchodní právo, námořní právo, výkon trestů) a soudy se specifickou příslušností (soudní kolegia (varas) pro občanskoprávní věci, pro trestněprávní věci nebo se smíšenou příslušností; soudní sekce (juízos) pro občanskoprávní nebo trestněprávní věci; sekce nižšího stupně (juízos de pequena instância) pro občanskoprávní nebo trestněprávní věci).

Správní jurisdikce zahrnuje správní a finanční soudy (tribunais administrativos e fiscais; soudy prvního stupně), ústřední správní soudy (tribunais centrais administrativos; jeden pro severní a jeden pro jižní oblast) a Nejvyšší správní soud (Supremo Tribunal Administrativo; celostátní působnost).

Spory mezi jednotlivými soudy řeší kompetenční soud (Tribunal de Conflitos), jehož činnost je upravena zákonem.

Druhy soudů – stručný popis

V portugalském systému soudní moci existují následující kategorie soudů:

• Ústavní soud (Tribunal Constitucional), jehož hlavním úkolem je posuzovat ústavnost nebo zákonnost právních předpisů a ústavnost opomenutí přijmout legislativní akt;
• Účetní dvůr (Tribunal de Contas), který je nejvyšším orgánem oprávněným k posuzování zákonnosti veřejných výdajů a ke kontrole účtů, jež se mu ze zákona musí předkládat;
• Obecné soudy (Tribunais Judiciais) se všeobecnou soudní příslušností pro občanskoprávní a trestněprávní věci, které rovněž vykonávají soudní pravomoc ve všech záležitostech, které nejsou v příslušnosti jiných soudů. Zahrnují Nejvyšší soud, soudy druhého stupně (zpravidla odvolací soudy) a soudy prvního stupně (zpravidla okresní soudy);
• Správní a finanční soudy (Tribunais Administrativos e Fiscais), jejichž úkolem je řešit spory vyplývající ze správních a finančních vztahů. Zahrnují Nejvyšší správní soud, ústřední správní soudy, obvodní správní soudy a soudy ve věcech daňových;
• Smírčí soudy (Julgados de Paz), které představují soudy se zvláštními znaky a s oprávněním v občanských soudních řízeních, kde hodnota nároku nepřevyšuje 15 000 EUR.
• Během válečného stavu mohou být zřízeny rovněž vojenské soudy (Tribunais Militares).

Užitečné odkazy

Ústavní soud

Účetní dvůr

Nejvyšší soud

Odvolací soud Lisabon

Odvolací soud Porto

Odvolací soud Coimbra

Odvolací soud Guimarães

Nejvyšší správní soud

Ústřední správní soud – jih

Organizace soudnictví – soustava soudů

Principy, struktura a organizace rumunské soustavy soudů jsou stanoveny rumunskou ústavou a zákonem č. 304/2004 o organizaci soudnictví.

Soustavu soudů tvoří následující soudy:

• nejvyšší kasační a trestní soud,
• odvolací soudy,
• tribunály,
• specializované tribunály,
• okresní soudy a
• vojenské soudy.

Hierarchie soudů

Jako nejvyšší soud Rumunska působí Nejvyšší kasační a trestní soud. Tento soud zajišťuje jednotný výklad a uplatňování zákona ostatními soudy.

• 15 odvolacích soudů má ve svém soudním obvodu tribunály a specializované tribunály,
• 42 tribunálů je organizováno na úrovni žup (județ) a v Bukurešti a sídlí v sídelních městech každé župy,
• 4 specializované tribunály působí jako specializované soudy ve věcech týkající se rodiny a dětí (1) a v obchodních věcech (3).
• Tribunály mají ve svém obvodu 176 okresních soudů.

Druhy soudů – stručný popis

V obvodě každého ze 42 tribunálů vykonává svoji soudní činnost vždy několik okresních soudů.

Všech 176 aktivních okresních soudů je organizováno na úrovni žup a v Bukurešti.

V čele každého soudu stojí předseda s řídicí pravomocí. Každý úsek soudu je veden předsedou konkrétního úseku. U každého soudu rozhoduje o všeobecných otázkách souvisejících s řízením soudu řídící výbor.

Vojenské soudy jsou uspořádány do 4 vojenských tribunálů, regionálního vojenského tribunálu v Bukurešti a vojenského odvolacího soudu v Bukurešti. Každý vojenský tribunál má postavení vojenské jednotky.

• Vrchní rada soudců a státních zástupců zaručuje v souladu s ústavou nezávislost soudní moci, dodržování zákonů a kritérií způsobilosti a profesní etiky při vykonávání profese soudců a státních zástupců.
• Ministerstvo spravedlnosti přispívá k řádnému fungování soudní moci a zajišťuje podmínky výkonu spravedlnosti jako veřejné služby a ochranu právního řádu, práv a svobod občanů.

Právní databáze

K dispozici jsou následující on-line právní databáze:

• judikatura Nejvyššího kasačního a trestního soudu je zveřejněna na internetové stránce Nejvyššího kasačního a trestního soudu,
• shrnutí rozhodnutí soudu jsou zveřejněna na soudním portálu. Viz například souhrn rozhodnutí Odvolacího soudu v Bukurešti,
• kompletní normativní akty rumunského práva (zákony, nařízení vlády, rozhodnutí vlády atd.) jsou shromážděny v rumunské právní databázi, kterou vlastní a spravuje rumunská Legislativní rada.

Je přístup do právní databáze zdarma?

Ano, přístup do právní databáze je zdarma.

Odkazy

Organizace soudnictví – Rumunsko

Vyhledávání příslušných soudů

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní systémy soudní moci - Slovinsko

Tato část obsahuje přehled o slovinském soudním systému.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Všechny soudy v Republice Slovinsko jsou řádnými soudy a působí v souladu se zásadami ústavnosti, nezávislosti a právního státu.

Druhy soudů – krátký popis

Jednotná soustava soudů je tvořena soudy s obecnou a specializovanou působností.

• Soudy s obecnou působností zahrnují 44 okresních, 11 krajských, dále pak 4 vrchní soudy a Nejvyšší soud;
• Specializované soudy zahrnují 3 soudy pro věci pracovní, 1 soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení a vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení (které rozhodují o sporech týkajících se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení), a dále správní soud, který poskytuje právní ochranu ve věcech správního práva, přičemž má status vrchního soudu.

Státní zastupitelství zaujímá v justičním systému zvláštní postavení, neboť představuje nezávislý státní orgán, zároveň však je součástí výkonné moci. Nejvyššího státního zástupce jmenuje Národní shromáždění.

Ústavní soud je nejvyšším soudním orgánem pro ochranu ústavnosti, zákonnosti, lidských práv a základních svobod. Může zvrátit rozhodnutí zákonodárce, a to zrušením zákona nebo jeho části.

Ústavní soudce jmenuje Národní shromáždění na návrh prezidenta republiky. Volí se devět soudců s funkčním obdobím devíti let, přičemž neexistuje možnost nového zvolení na další funkční období. Žádný státní orgán není oprávněn zasahovat do práce nebo rozhodování soudců Ústavního soudu, specializovaných nebo obecných soudů.

Právní databáze

Více informací o slovinských soudech je k dispozici na Oficiálních internetových stránkách Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko.

Související odkazy

Justiční orgány

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Výkon soudní moci

Soudní moc ve Slovenské republice vykonávají obecné soudy a Ústavní soud Slovenské republiky.

Ve Slovenské republice vykonávají soudní moc nezávislé a nestranné soudy. Soudní moc se vykonává na všech úrovních odděleně od ostatních státních orgánů.

Výkon soudní moci řídí předseda soudu.

Správa soudů

Správu soudů ve Slovenské republice vykonává v rozsahu stanoveném zákonem Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky a předseda soudu, který je zároveň statutárním orgánem soudu. V rozsahu stanoveném zákonem vykonává správu soudu rovněž ředitel správy soudu a Soudní rada Slovenské republiky.

Druhy soudů – krátký popis

Soustava obecných soudů

• okresní soudy (54)
• krajské soudy (8)
• Nejvyšší soud Slovenské republiky
• Specializovaný trestní soud

Hierarchie soudů

Podle zákona č. 757/2004 Sb. z., o soudech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů:

1. Okresní soudy jednají a rozhodují jako soudy prvního stupně v civilních a trestních věcech, nestanoví-li právní předpisy upravující soudní řízení jinak.
2. Okresní soudy jednají a rozhodují ve volebních věcech, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
3. Krajské soudy jednají a rozhodují jako soudy druhého stupně v civilních a trestních věcech, ve kterých rozhodovaly okresní soudy jako soudy prvního stupně.
4. Právní předpisy upravující soudní řízení vymezují civilní a trestní věci, ve kterých krajské soudy jednají a rozhodují jako soudy prvního stupně.
5. Krajské soudy jednají a rozhodují ve správních věcech jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
6. Krajské soudy jednají a rozhodují i v jiných věcech, pokud tak stanoví zvláštní zákon (např. zákon č. 166/2003 Sb. z., o ochraně soukromí před neoprávněným použitím informačně-technických prostředků a o změně a doplnění některých zákonů, zákon o ochraně proti odposlechu).
7. Nejvyšší soud jedná a rozhoduje:
   • o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů a Specializovaného trestního soudu,
   • o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů, krajských soudů, Specializovaného trestního soudu a Nejvyššího soudu,
   • o odnětí a přikázání věci jinému než příslušnému soudu v případech, kdy tak stanoví právní předpisy upravující soudní řízení,
   • v jiných věcech, pokud tak stanoví zákon nebo mezinárodní smlouva.

Nejvyšší soud provádí přezkum rozhodovací činnosti soudů v pravomocně skončených věcech.

Nejvyšší soud dbá o jednotný výklad a konzistentní aplikaci zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů:

• prostřednictvím vlastní rozhodovací činnosti,
• přijímáním stanovisek zaměřených na sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů,
• zveřejňováním pravomocných soudních rozhodnutí zásadního významu ve sbírce stanovisek Nejvyššího soudu a rozhodnutí soudů Slovenské republiky.

Právní databáze

Další informace jsou uvedeny na internetové stránce Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky.

Související odkazy

Ministerstvo spravedlnosti

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní systémy soudní moci - Finsko

Tento oddíl nabízí přehled systému soudů ve Finsku.

Soudnictví – soustavy soudů

Obecně řečeno tvoří finský systém soudnictví:

• nezávislé soudy, obecné soudy, správní soudy a specializované soudy
• státní zastupitelství
• donucovací orgány (viz výkon soudních rozhodnutí)
• vězeňská služba (odpovědná za výkon trestů odnětí svobody)
• veřejná právní pomoc, advokáti a licencovaní právní poradci.

Pojem soudnictví může odkazovat pouze na soudy.

V článku 98 finské Ústavy jsou vyjmenovány různé soudy. Obecnými soudy jsou nejvyšší soud, odvolací soudy (apelační soudy) a okresní soudy (soudy prvního stupně). Obecnými správními soudy jsou nejvyšší správní soud a správní soudy.

Nejvyšší soudní moc v občanských a trestních věcech vykonává Nejvyšší soud a ve správních věcech Nejvyšší správní soud. Dva nejvyšší soudy rovněž dohlíží na uplatňování práva v rámci svých kompetencí. Ve Finsku existují rovněž specializované soudy, jejichž povinnosti jsou stanoveny zvláštními zákony.

Nezávislé a autonomní postavení soudců je zajištěno ustanovením Ústavy, které stanoví, že soudce může být z úřadu odvolán pouze na základě soudního rozhodnutí. Soudci nemohou být bez vlastního souhlasu přeloženi k jinému soudu, ledaže by se jednalo o přeložení v rámci reorganizace soustavy soudů.

V článku 21 Ústavy se uvádí, že každý má právo, aby byla jeho věc náležitým způsobem a v přiměřené lhůtě projednána příslušným soudem nebo jiným orgánem. Podle odstavce 2 stejného článku jsou veřejnost soudního řízení, právo být vyslechnut a obdržet odůvodněné rozhodnutí a právo odvolat se proti rozhodnutí zaručeny zákonem – stejně jako ostatní záruky spravedlivého procesu a řádné správy. V článku jsou rovněž stanoveny určité požadavky na kvalitu soudního řízení.

Správa soudů

Mnohé povinnosti a odpovědnosti související se správou soudů a rozvojem soudnictví spadají především do kompetence oddělení soudní správy v rámci ministerstva spravedlnosti.

Další informace

Internetové stránky finského soudnictví obsahují informace o systému soudnictví Finska. Jde o centralizovaný portál, kde lze najít informace o soudech, státních zástupcích, soudních vykonavatelích a právní pomoci.

Naleznete zde například nejnovější judikaturu odvolacích a správních soudů.

Zdarma přístupná databáze Finlex obsahuje judikaturu soudů, zákony Finska v elektronické podobě a překlady finských zákonů a podzákonných právních předpisů.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní systémy soudní moci - Švédsko

Tato část podává přehled o soudním systému Švédska.

Organizace justice – justiční systémy

Druhy soudů – krátký popis

Justiční systém obvykle odkazuje na orgány a agentury odpovědné za právní stát a právní ochranu. Soudy tvoří páteř justičního systému, jenž zahrnuje rovněž orgány, které se věnují prevenci trestných činů a vyšetřování, včetně:

• Policie
• Státního zastupitelství a švédského Státního úřadu pro hospodářské trestné činy
• Státní rady soudního lékařství (Rättsmedicinalverket)
• Vězeňské a probační služby (Kriminalvården).

Úkoly související se soudní mocí mohou plnit i jiné orgány, například Služba pro prosazování práva.

Hierarchie soudů

Švédsko má dva paralelní druhy soudů:

• Obecné soudy, které projednávají trestněprávní a občanskoprávní věci.
• Obecné správní soudy, které projednávají věci týkající se veřejné správy.

Obecné soudy jsou uspořádány do třístupňového systému : okresní soudy, odvolací soudy a Nejvyšší soud.

Správní soudy mají rovněž tři stupně: správní soudy, odvolací správní soudy a Nejvyšší správní soud. Kromě toho bylo zřízeno několik zvláštních (specializovaných) soudů a tribunálů, které projednávají specifické druhy věcí a záležitostí.

Správa soudů

Ministerstvo spravedlnosti odpovídá za záležitosti související se soudy, včetně jednacích řádů a organizace soudů. Vláda ani žádná jiná instituce nemají pravomoc nařídit, jak má soud v jednotlivých věcech rozhodovat.

Státní správa soudů je ústřední správní institucí pro veřejné soudy, veřejné správní soudy, oblastní tribunály pro otázky nájemních vztahů, oblastní tribunály pro problematiku nájemného a Státní úřad právní pomoci.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní systémy soudní moci - Anglie a Wales

Tato část vám podá krátký přehled soudů v Anglii a Walesu.

Organizace soudnictví – soustavy soudů

Spojené království zahrnuje tři jurisdikce: Anglii a Wales, Skotsko a Severní Irsko. Tato strana se zabývá soudy v jurisdikci Anglie a Walesu.

Správa soudů

Za správu a řízení mnoha soudů v Anglii a Walesu zodpovídá Soudní služba Jejího Veličenstva (Her Majesty’s Courts and Tribunals Service – HMCTS). HMCTS spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, vládní resort, který je odpovědný za systém soudnictví v Anglii a Walesu.

Druhy a hierarchie soudů – krátký popis

Trestní věci v Anglii a Walesu projednávají magistrátní soudy, Korunní soud, úseky vrchního soudu a trestněprávní úsek odvolacího soudu (Magistrates' courts, Crown Court, Divisional courts of the High Court a Criminal division of the Court of Appeal).

Civilní věci v Anglii a Walesu projednávají soudy jednotlivých hrabství, vrchní soud a civilní úsek odvolacího soudu (County courts, High Court a Civil division of the Court of Appeal).

Nový Nejvyšší soud Spojeného království (Supreme Court of the United Kingdom) je konečným odvolacím soudem ve Spojeném království jak pro trestní věci, tak pro civilní věci, i když v případě skotských trestních věcí není možné podat opravný prostředek k nejvyššímu soudu.

Podrobnější informace o soudech v Anglii a Walesu je možné najít na stránce, která popisuje obecné soudy v Anglii a Walesu, a na internetových stránkách Soudní služby Jejího Veličenstva. Informace o některých tribunálech a specializovaných soudech v Anglii a Walesu je možné najít na stránce, která popisuje specializované soudy v Anglii a Walesu.

Související odkazy

HMCTS, Ministerstvo spravedlnosti, Her Majesty’s Courts and Tribunals Service

Organizace soudnictví – soudní soustava

Ve Spojeném království existují tři jurisdikce: Anglie a Wales, Skotsko a Severní Irsko.

Druhy soudů – krátký popis

Nejvyšší soud (Supreme Court)

V roce 2009 převzal nový Nejvyšší soud Spojeného království pravomoci  odvolacího výboru Sněmovny lordů. Převzal  dále  přenesené pravomoci Právního výboru Královské rady (Judicial Committee of the Privy Council), což je nejvyšší odvolací soud v některých zemích Britského společenství, zámořských teritoriích Spojeného království a britských závislých územích.

Nejvyšší soud je konečným odvolacím soudem ve Spojeném království pro trestní i občanskoprávní věci, avšak právo na odvolání k nejvyššímu soudu se nevztahuje na skotské trestní věci. V  takových případech bude obvykle umožněno podat odvolání k nejvyššímu soudu pouze tehdy, jedná-li se o právní otázky veřejného významu.

Odvolací soud (Court of Appeal)

Odvolací soud projednává odvolání proti rozhodnutím v trestních věcech korunního soudu (Crown Court) a odvolání proti rozhodnutím v občanskoprávních sporech vrchního soudu (High Court).

Vrchní soud (High Court)

Vrchní soud se zabývá občanskoprávními spory, projednává odvolání v trestních věcech a dále má pravomoc přezkoumávat žaloby fyzických osob nebo organizací pro zjištění, zda jednaly legálně a spravedlivě. Vrchní soud se obvykle zabývá věcmi, kde hodnota nároku přesahuje 30 000 GBP. Za jistých okolností může vrchní soud postoupit případ s hodnotou nároku přesahující 30 000 GBP soudu hrabství (county court) a podobně může soud hrabství postoupit případ s hodnotou nároku nižší než 30 000 GBP vrchnímu soudu.

Vrchní soud má tři úseky (Divisions), a to:

• Rodinný soud (Family Division)  –
  zabývá se složitými případy sporných rozvodů, svěření do péče, adopce, domácího násilí, atd. Dále se zabývá odvoláními proti rozsudkům nižších/smírčích soudů a soudů hrabství v manželských sporech, záležitostmi osob, které jsou duševně nemocné, a jednoduchými pozůstalostními věcmi.
• Královský soud (Queens Bench Division)  –
  zabývá se vysokými a/nebo složitými nároky na náhradu škody. Zabývá se také omezeným počtem odvolání proti rozhodnutím nižších/smírčích soudů nebo korunních soudů, přezkoumává žaloby organizací pro zjištění, zda jednaly legálně a projednává žaloby a spory pro urážku na cti.
• Soud Lorda kancléře (Chancery Division) –
  zabývá se záležitostmi správy cizího majetku, napadnutými závěťmi, likvidací obchodních společností, hypotékami, charitativními ústavy, spornými daňovými případy (obvykle týkající se daně z příjmů) apod.

Korunní soud (Crown Court)

Korunní soud se zabývá těmito typy věcí:

• Závažnější trestné činy, které budou projednávány soudcem a ve většině případů porotou
• Odsuzující rozsudky nižších/smírčích soudů, které jsou postoupeny korunnímu soudu k uložení trestu.

Tresty odnětí svobody a peněžité tresty ukládané korunním soudem jsou přísnější než tresty ukládané nižšími/smírčími soudy.

Soud hrabství (County Court)

Soudy hrabství se zabývají občanskoprávními spory, které jsou projednávány samosoudcem nebo okresním soudcem. Soud hrabství se obvykle zabývá věcmi, jejichž hodnota nároku nepřesahuje 30 000 GBP (nebo 45 000 GBP v majetkových záležitostech). Věci s vyšší hodnotou nároku jsou projednávány Vrchním soudem – viz výše. Veškeré nároky plynoucí z regulovaných úvěrových smluv musí být zahájeny u soudu hrabství bez ohledu na jejich hodnotu.

Příklady věcí, kterými se zabývá soud hrabství:

• Spory mezi pronajímatelem a nájemcem: například držba (vystěhování), dlužné nájemné, opravy
• Spotřebitelské spory: například vadné zboží nebo služby
• Nároky plynoucí z újmy na osobě (újmy v důsledku nedbalosti): například dopravní nehody, pády v důsledku poškozeného povrchu chodníku, pracovní úrazy
• Případy nesporných rozvodů, ovšem pouze u některých soudů hrabství
• Případy rasové diskriminace a diskriminace na základě pohlaví
• Problémy týkající se dluhů: například věřitel se domáhá zaplacení
• Pracovněprávní problémy: například dlužná mzda nebo plat nebo odstupné namísto výpovědní lhůty
• Odvolání proti rozsudkům nižších/smírčích soudů, které jsou projednávány soudcem (a alespoň 2 laickými soudci, je-li obžalovaným mladistvý)

Případy drobných žalobních nároků

Drobné žalobní nároky jsou také projednávány soudem hrabství. Drobný žalobní nárok obvykle zahrnuje nárok, jehož hodnota nepřevyšuje 3 000 GBP.

Nižší/smírčí soud (Magistrates’ Court)

Nižší/smírčí soudy se zabývají trestními věcmi a některými občanskoprávními spory. Případy jsou projednávány okresním soudcem (nižšího/smírčího soudu).

• Trestní věci projednávané nižším/smírčím soudem
  Soudy se zabývají trestnými činy, kde obžalovaný nemá právo na řízení před porotou. Tyto trestné činy jsou známé jako trestné činy, které je možno soudit souhrnně (summary offences). Za trestné činy, které je možno soudit souhrnně, lze uložit maximálně trest odnětí svobody na 6 měsíců a/nebo peněžitý trest do výše 5 000 GBP.
  Nižší/smírčí soudy se dále zabývají trestnými činy, kde si obžalovaný může vybrat řízení před porotou, avšak rozhodne se pro projednání svého případu nižším/smírčím soudem. Zvolí-li si obžalovaný řízení před porotou, je případ předán korunnímu soudu.
• Soud pro mladistvé (Youth court)
  Soud pro mladistvé soudí mladé lidi, kteří se dopustili trestného činu a jejichž věk se pohybuje mezi 10 a 17 lety. Soud pro mladistvé tvoří součást nižšího/smírčího soudu a případy jsou projednávány okresním soudcem a dvěma dalšími speciálně vyškolenými laickými nižšími/smírčími soudci. Je-li mladistvý obviněn ze spáchání velmi závažného trestného činu, za který by dospělému člověku hrozil trest odnětí svobody na 14 a více let, může soud pro mladistvé postoupit takový případ k projednání korunnímu soudu.
• Občanskoprávní spory projednávané nižším/smírčím soudem
  Soudy se zabývají omezeným počtem občanskoprávních sporů, a to:
  • Některými občanskoprávními spory, které týkají dluhů: například nedoplatky daně z příjmů, příspěvky na sociální pojištění, nedoplatky  DPH, náklady na bydlení
  • Licence: například udělování, prodlužování nebo odnímání licencí na provozování hostinců a klubů
  • Některé manželské spory: například výživné a vystěhování jednoho z manželů z bydliště manželů
  • Péče o děti: například péče místních úřadů nebo příkazy k předání mladistvého do ústavní výchovy, řízení o adopci a nařízení týkající se bydliště.

Koronerské soudy (Coroners’ Courts)

Vyšetřují okolnosti náhlých násilných či nepřirozených úmrtí.

Hierarchie soudů

Další údaje a schéma struktury soudů v Severním Irsku lze nalézt na webových stránkách Soudní služby Severního Irska.

Správa soudů

Odpovědnost za  správu soudů v Severním Irsku nese    Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Court and Tribunals Service).

Zahrnuje:

• Poskytování administrativní podpory soudům a soudcům v Severním Irsku
• Výkon rozsudků civilních soudů prostřednictvím centralizované služby pro výkon rozsudků zajišťované Úřadem pro výkon rozsudků (Enforcement of Judgements Office)
• Poskytování administrativní podpory různým tribunálům (tribunals).

Související internetové odkazy

Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service)

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní systémy soudní moci - Skotsko

Tento oddíl nabízí přehled soustavy soudů ve Skotsku.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Ve Spojeném království jsou tři soudní jurisdikce: pro Anglii a Wales, pro Skotsko a pro Severní Irsko.

Správa soudů

Za správu soudů ve Skotsku odpovídá Skotská soudní služba (Scottish Court Service). Skotská soudní služba (SCS) je nezávislý subjekt, kterému předsedá Lord President, nejvyšší soudce ve Skotsku.

Druhy a hierarchie soudů – stručný popis hlavních soudů

Soudy ve Skotsku jsou uspořádány takto:

Řízení probíhající u trestních soudů se dělí na „závažná“ (solemn – nejvážnější případy projednávané před porotou) a „zkrácená“ (summary – méně závažné případy rozhodované samosoudcem).

V čele High Court of Justiciary je Lord Justice General, což je zároveň Lord President. Jde o nejvyšší trestní soud v zemi, který projednává nejzávažnější případy, jako jsou vraždy nebo znásilnění. Jde rovněž o konečný odvolací soud v trestněprávních věcech.

Většinu trestních věcí, závažných i méně závažných (solemn i summary), projednává soud Sheriff Court a méně závažné (summary) věci projednává soud Justice of the Peace court. Posledně zmíněný soud tvoří smírčí soudci (což jsou laičtí soudci zasedající spolu s kvalifikovaným právníkem, nebo stipendiary magistrates – placení soudci s právním vzděláním).

Občanské soudy projednávají věci nejrůznější povahy a řeší spory, jako je vymáhání dluhů, rodinné a obchodní spory. Nejvyšším občanským soudem ve Skotsku je Court of Session. Má vnější komoru, která se zabývá řízením od začátku před případnými opravnými prostředky, a vnitřní komoru, která projednává především opravné prostředky. Vrchním soudcem je Lord President.

Opravné prostředky ohledně právních otázek lze podat k soudu Supreme Court of the United Kingdom.

Sheriff courts mohou projednávat podobné věci jako Court of Session, ale zároveň vedou zjednodušená řízení pro věci do hodnoty 5 000 GBP, kde se nevyžaduje pomoc právního zástupce.

Podrobnější informace o soudech ve Skotsku lze nalézt na internetových stránkách Skotské soudní služby – Scottish Court Service.

Související odkazy

Scottish Court Service, skotská vláda