Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Nároky z výživovací povinnosti - Estonsko

Upozorňujeme, že výchozí estonština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

OBSAH

Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Podle estonské ústavy se vyživovací povinností rozumí povinnost rodiny starat se o své příslušníky, kteří potřebují pomoc.

Výživné je částka, jejíž placení za účelem zajištění výživy nařídil soud, a obecně bývá vyplácena v peněžní formě. Na žádost oprávněné osoby může soud v některých případech nařídit, aby byla vyživovací povinnost splněna vyplacením jednorázové částky. Osoba, která je povinna platit výživné na nezletilé dítě, může požádat, aby mohla plnit vyživovací povinnost v nepeněžní formě, má-li k tomu oprávněný důvod.

Obecně platí, že povinnost platit výživné osobě, která potřebuje pomoc, mají předkové či potomci dané osoby prvního či druhého stupně, jinými slovy, že dospělé děti, rodiče a prarodiče jsou povinni se o sebe navzájem starat. Stejně tak manželé jsou povinni společně svou prací a ze svého majetku živit rodinu, což zahrnuje činnosti, které mají pokrýt náklady na společnou domácnost a uspokojit obvyklé i mimořádné potřeby obou manželů a jejich dětí. Povinnost platit výživné na osobu, která potřebuje pomoc, se může dále vztahovat také na rozvedené manžele nebo na osobu, s níž není daná osoba sezdána, ale má s ní dítě.

Výživné má formu dávky a platí je rodič nezletilého dítěte, zejména pokud s dítětem nežije nebo se nepodílí na jeho výchově. Bývalý manžel osoby, která potřebuje pomoc, je povinen poskytovat výživné především v případě, že tato osoba po rozvodu a v důsledku povinnosti pečovat o dítě není schopna si sama obstarat obživu nebo potřebuje pomoc z důvodu svého věku či zdravotního stavu. Osoba, jež má dítě s osobou, která potřebuje pomoc, je povinna poskytovat výživné po dobu 12 týdnů po narození dítěte a také později, jestliže osoba potřebuje pomoc kvůli zdravotnímu problému způsobenému péčí o dítě, těhotenstvím nebo porodem.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Hranice zletilosti je 18 let a osoba mladší je považována za nezletilou. Nezletilé dítě má nárok na výživné a jsou to především rodiče dítěte, kdo má povinnost dítěti poskytovat podporu, a to oba rovným dílem. Dítě, jež dosáhlo věku 18 let a nadále studuje základní, střední nebo vyšší odbornou školu či instituci odborného vzdělávání, má rovněž nárok na výživné, avšak pouze do doby, než dosáhne 21 let.

Jiní předkové či potomci, kteří si nedokážou sami obstarávat obživu, mají nárok na výživné, jestliže je stanoveno, že potřebují pomoc.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Od rodiče nezletilého dítěte může být vyžadováno, aby plnil svoji vyživovací povinnost. Jestliže rodič výživné dobrovolně neplatí, lze k soudu podat návrh na placení výživného. O výživné lze požádat buď ve zrychleném řízení formou návrhu na platební rozkaz na výživné na dítě, nebo formou žaloby (žaloba na výživné). Návrh na vydání platebního rozkazu i žaloba se předkládají soudu. Pokud se žádá o výživné na nezletilé dítě, neplatí žádný soudní poplatek.

Platební rozkaz představuje zjednodušené řízení, v jehož rámci lze platbu výživného nařídit pouze v případě, že je o výživné žádáno na nezletilé dítě, a že jméno rodiče, který je povinen výživné platit, je uvedeno v rodném listu dítěte, výživné nepřesahuje 200 EUR měsíčně a druhý z rodičů platbu výživného nijak nezpochybní. Jestliže nejsou splněny podmínky pro vydání platebního rozkazu, je třeba k získání výživného podat žalobu k soudu v místě bydliště dítěte.

Více podrobností o zrychleném řízení na vydání platebního rozkazu na výživné na nezletilé dítě je k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde. Formulář pro žalobu na platbu výživného na dítě je k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Nezletilé děti mají nárok na výživné. Jelikož nezletilé osoby mají omezenou způsobilost k právním úkonům, podává žalobu za dítě k soudu zákonný zástupce dítěte – rodič, který o dítě pečuje. Jestliže byl dítěti určen opatrovník, návrh podává tento opatrovník jakožto zákonný zástupce dítěte.

Dospělá osoba, která je způsobilá k právním úkonům, podává návrh na výživné samostatně.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Žaloba, aby soud přiměl rodiče k plnění vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti, se vyřizuje jako věc týkající se výživného. Ve věci týkající se výživného je třeba předložit žalobu soudu v místě bydliště dítěte. Jestliže dítě nemá bydliště v Estonsku, podává se návrh v místě bydliště odpůrce. Jestliže odpůrce nemá bydliště v Estonsku, podává se návrh v místě bydliště navrhovatele.

Výživné lze rovněž nárokovat ve zrychleném řízení formou návrhu na vydání platebního rozkazu (viz odpověď na otázku č. 3).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Aby bylo možné požadovat výživné prostřednictvím soudu, je nutné podat návrh (žalobu), a v takovém případě není nutné právní zastoupení nebo služby zprostředkovatele. Soud nařídí platbu výživného ode dne, kdy byl návrh podán, ale může rovněž na základě návrhu nařídit, aby bylo výživné zaplaceno zpětně za dobu až jednoho roku před podáním návrhu.

Formulář pro žalobu na výživné na dítě je k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Za návrh (žalobu) ve věci výživného na nezletilé dítě či návrhu na vydání platebního rozkazu na výživné na dítě se neúčtuje žádný soudní poplatek.

Je možné požádat o právní pomoc nebo procesní pomoc od státu na pokrytí nákladů řízení.

V případě právní pomoci poskytnuté státem je osobě přidělen advokát Estonskou advokátní komorou. Úlohou advokáta je zastupovat osobu v řízení a poskytovat jí poradenství. Státní právní pomoc je k dispozici osobám, které vzhledem ke své finanční situaci nemají v době, kdy potřebují právní pomoc, prostředky na odborné právní služby nebo jsou schopny tyto služby uhradit pouze zčásti nebo ve splátkách, nebo osobám, které by kvůli své finanční situaci neměly po zaplacení právních služeb prostředky k obživě. Obdržení státní právní pomoci nezprošťuje osobu povinnosti uhradit další náklady řízení.

Žádosti o procesní pomoc poskytovanou státem na pokrytí nákladů řízení mohou podávat osoby, které nejsou schopny tyto výdaje uhradit kvůli vlastní finanční situaci nebo jsou schopny je uhradit pouze zčásti nebo ve splátkách. Podmínkou pro poskytnutí pomoci je předpoklad, že osoba bude mít v řízení úspěch.

Formulář žádosti o procesní pomoc pro fyzické osoby a oznámení o osobní a finanční situaci žadatele a rodinných příslušníků jsou k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soud může nařídit, aby byla nezletilému dítěti jako výživné vyplácena pevně stanovená či proměnlivá částka, přičemž stanoví základ pro výpočet výživného. Soudy obvykle nařídí, aby výživné bylo placeno v měsíčních splátkách. Měsíční výživné na jedno dítě však nesmí být nižší než polovina minimální mzdy stanovené estonskou vládou (minimální výživné tudíž v roce 2014 činilo 177,50 EUR na dítě a v roce 2015 195 EUR). Pokud k tomu nicméně je platný důvod, může soud výživné snížit pod úroveň minimální měsíční mzdy stanovené vládou. Mezi platné důvody mohou v takovém případě patřit situace, kdy rodič není schopen pracovat nebo je povinen platit výživné na další závislé osoby.

Existuje-li k tomu platný důvod, může povinná osoba požádat, aby jí bylo umožněno poskytovat výživné jiným způsobem. Rodiče se mohou navzájem dohodnout na podrobnostech ohledně způsobu plnění vyživovací povinnosti vůči dítěti a určit, jak a v jakých časových rozestupech má být výživné poskytováno.

Rozsah výživného se stanoví podle potřeby a obvyklé životní úrovně dítěte. Obvyklá životní úroveň dítěte závisí na finančních prostředcích, které mají rodiče k dispozici. Jestliže se změní důvody pro placení výživného, může kterákoli ze stran podat k soudu návrh na to, aby bylo výživné sníženo nebo zvýšeno. Soudní poplatek za návrh na změnu výživného se počítá na základě částky uvedené v návrhu a částky, o kterou má být výživné zvýšeno.

Je-li změna schválena, částku výživného lze obecně změnit od data, kdy bylo rozhodnutí přijato, což znamená, že není možné změnit výši u neuhrazených nedoplatků výživného.

V Estonsku se výživné automaticky mění, jestliže bylo výživné nařízené soudním rozhodnutím spojeno s minimální měsíční mzdou stanovenou vládou a tato minimální mzda se změní. Výši minimální měsíční mzdy lze zjistit Odkaz se otevře v novém okně.zde.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se obecně platí jako pravidelná peněžitá částka. Osoba, která je povinna platit výživné na nezletilé dítě, může požádat o to, aby mohla poskytovat výživné jiným způsobem, má-li k tomu oprávněný důvod. Výživné má formu dávky a platí je rodič nezletilého dítěte, zejména pokud s dítětem nežije nebo se nepodílí na jeho výchově. Výživné se platí předem na každý kalendářní měsíc. Ačkoli je příjemcem výživného dítě, výživné se obvykle platí druhému z rodičů. Výživné lze platit přímo dítěti, jestliže se na tom rodiče dohodli nebo pokud o tom rozhodl soud.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže rozhodnutí soudu, jímž se nařizuje placení výživného, nabude právní moci nebo je-li předběžně vykonatelné, ale druhý z rodičů se jím neřídí, je třeba obrátit se na soudního vykonavatele. Jestliže povinná osoba neprovede platby podle rozhodnutí v požadované lhůtě, soudní vykonavatel na žádost osoby, která návrh na výkon rozhodnutí podala, zařídí, aby byl zabaven majetek dlužníka. K zabavení majetku dlužníka je nutné, aby bylo soudnímu vykonavateli předloženo soudní rozhodnutí společně s návrhem na jeho výkon. V návrhu na výkon by měly být uvedeny informace o dlužníkovi a jeho majetku (bydliště, kontaktní údaje, známé informace o majetku). Jestliže si žadatel přeje, aby soudní vykonavatel využil všech možností získání dlužné částky, které jsou vymezeny v právních předpisech, je nutné v návrhu na výkon uvést, že žadatel žádá uspokojení pohledávky z evidovaného nemovitého i movitého majetku dlužníka. Ve vykonávacím řízení má výživné na dítě přednost před ostatními pohledávkami, a aby byla tato pohledávka uspokojena, lze zabavit větší množství majetku.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Osoby jsou zproštěny vyživovací povinnosti v rozsahu, v němž nejsou schopny s ohledem na jiné povinnosti a majetkové poměry poskytovat výživné jiné osobě, aniž by tím ohrozily svou vlastní běžnou obživu. Navzdory výše uvedeným skutečnostem nejsou rodiče zproštěni vyživovací povinnosti vůči vlastním nezletilým dětem. Soud může rovněž povinnou osobu (dlužníka) vyživovací povinnosti zprostit, omezit dobu plnění povinnosti nebo snížit výživné, jestliže je krajně nespravedlivé požadovat, aby byla povinnost plněna, např. pokud osoba, která má nárok na výživné, potřebuje pomoc kvůli vlastnímu neuváženému jednání.

Odškodnění za škody vzniklé neplacením výživného a neplnění této povinnosti lze požadovat zpětně nanejvýš za dobu jednoho roku. Promlčecí lhůta u plateb výživného v rámci vyživovací povinnosti činí tři roky u každé individuální povinnosti. Promlčecí lhůta začíná plynout na konci kalendářního roku, v němž se pohledávka související s povinností stane vymahatelnou. Vyživovací povinnost je osobní povinnost, která zaniká úmrtím oprávněné nebo povinné osoby; platí určité výjimky, pokud jde o zálohy a započtené částky.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Ústředním orgánem pro přeshraniční spory o výživné je ministerstvo spravedlnosti. Oddělením ministerstva spravedlnosti, které se zabývá přeshraničními spory, je oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci a útvar pro trestní právo.

Při uplatnění pohledávky na výživné u soudu lze požádat Odkaz se otevře v novém okně.právní pomoc poskytovanou státem. V případě vnitrostátních pohledávek na výživném neposkytují pomoc žádné zvláštní organizace či orgány.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Rodič, který vychovává dítě, má právo požádat o státní výživné poskytované úřadem pro sociální pojištění (Sotsiaalkindlustusamet). Toto výživné představuje dočasnou pomoc, kterou stát poskytuje rodiči, který sám vychovává dítě a stará se o ně. Stát platí výživné jménem osoby, která výživné neplatí, a peníze od neplatícího rodiče později vymáhá. Státní výživné se osobě vyplácí na základě soudního řízení ve věci výživného. Podmínkou pro obdržení státního výživného je, že daná osoba musí požádat soud o platbu výživného buď formou návrhu na vydání platebního rozkazu, nebo formou žaloby.

Státní výživné se platí nanejvýš po dobu 90 dnů. Denní sazba státního výživného je 1/3 přídavku na dítě (v roce 2014 to bylo 3,20 EUR) a státní výživné se platí pouze jednou.

Více informací o žádosti o výživné je k dispozici na této Odkaz se otevře v novém okně.stránce.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Za účelem získání výživného podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 lze získat pomoc od oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci při ministerstvu spravedlnosti.

Žádá-li se o výživné v jiné zemi, měla by se žádost o zahájení řízení o výživném předložit oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci při estonském ministerstvu spravedlnosti a příslušnému orgánu v druhé zemi. K žádosti je třeba přiložit kopii rodného listu dítěte (dětí) nebo soudního rozhodnutí, jímž se určuje otcovství. Jestliže otcovství stanoveno není, je třeba tuto skutečnost uvést v žádosti zaslané druhé zemi.

Formulář žádosti je k dispozici zde.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci při estonském ministerstvu spravedlnosti lze kontaktovat telefonicky na číslech +372 6 208 183, +372 6 208 186 a +372 6 208 190 nebo e-mailem na adrese Odkaz se otevře v novém okně.central.authority@just.ee.

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Žádost zaslaná žadatelem z jiné země bude nejlépe vyřízena, předloží-li se vhodnému orgánu v zemi bydliště, který následně kontaktuje estonské ministerstvo spravedlnosti.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Viz odpověď na otázku č. 16.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Haagský protokol z roku 2007 ratifikovala Evropská unie jako celek a Estonsko je jejím členským státem od 1. května 2004.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Viz odpověď na otázku č. 18.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

V přeshraničních věcech v rámci Evropské unie, které se týkají návrhů na stanovení výživného, je podle nařízení k dispozici právní pomoc a procesní pomoc poskytovaná státem. Tím je zaručeno, že osoba bude v řízení zastupována někým, kdo má odpovídající právní odborné znalosti, a že bude mít přístup k právní ochraně, neboť jsou jí uhrazeny náklady řízení. Pravidla upravující právní pomoc a procesní pomoc poskytovanou státem rovněž uvádějí, že pokud nařízení Rady (ES) č. 4/2009 nestanoví jinak, použijí se vnitrostátní právní předpisy.

V zásadě se stejné záruky, které se vztahují na osoby s bydlištěm v Estonsku, vztahují také na osoby, které žijí v jiných členských státech EU. V případě přeshraničních věcí týkajících se výživného je k dispozici právní pomoc a poradenství, jakož i právní pomoc a procesní pomoc poskytovaná ústředním orgánem, tedy oddělením pro mezinárodní justiční spolupráci při ministerstvu spravedlnosti, a to v souladu s nařízením Rady (ES) č. 4/2009, a pokud jde o části, na které se nařízení nevztahuje, v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Pro případy přeshraniční justiční spolupráce byl určen ústřední orgán – ministerstvo spravedlnosti. Pro získání výživného podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 lze získat pomoc od oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci při ministerstvu spravedlnosti, které vede řízení týkající se mezinárodních žádostí o právní pomoc.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/10/2017